Daň z příjmů - strana 4

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

V případě, že firma s. r. o., která se zabývá prodejem vozů do zahraničí, se k této činnosti pokusí vymyslet a prorazit s novou stavebnicí. V malém množství si začne díly tisknout na 3D tiskárně, zaplatí patent, logo, návody a snaží se zaujmout u firem zabývajících se výrobou a prodejem hraček. Jak všechny tyto náklady účtovat z pohledu DPH a daně z příjmů?

Firemní stravování řešíme tak, že vydáváme zaměstnancům oběd v našich prostorech, naše zaměstnankyně obědy ohřeje a vydá, umyje nádobí. Obědy jsou dováženy od externí firmy. Každý zaměstnanec, který odpracuje min. 3hod. má nárok na dotovaný oběd a platí cenu 50 Kč/jídlo. Pokud nemá nárok na dotovaný, může si oběd také koupit a platí cenu 140 Kč /jídlo. Je správný následující postup? Faktura přijatá – VSTUP Cena oběda 110 Kč + 12 % DPH. Veškeré náklady za oběd zaúčtuji na daňově uznatelný náklad a uplatním celý odpočet DPH. Jelikož se vejdu do limitu pro osvobození, nic zaměstnancům nedodaňuji. Dále postupuji na druhé straně – VÝSTUP Vytvořím fakturu vydanou na shodný počet obědů: a) Mohou být pouze dotované, cena 44,64 + 12 % DPH = 50 Kč. b) Nebo může být i kombinace nedotovaných jídel, cena 125 + 12 % DPH = 140 Kč. Účtování:  - Odvádím danou výši DPH - Základ daně jde do daňových výnosů - Na základě souhlasu se srážkou ze mzdy, strhnu zaměstnanci cenu obědů z výplaty.

Používáme kvartální kurz, přijali jsme fakturu z Polska (reverse charge) za dopravu - byla vystavena 11. 4. 2024, zdanitelné plnění 29. 3. 2024. Jaký kurz použít pro DPH a pro daň z příjmů. 

Fyzická osoba mající příjmy ze zaměstnání § 6 ZDP (zaměstnavatel 1) má souběžně uzavřenou DPP u jiného zaměstnavatele (zaměstnavatel 2), který sráží srážkovou daň. Zaměstnavatel 2 zároveň uzavře s tímto zaměstnancem ještě smlouvu o příležitostném příjmu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle § 10 odst. 3 písm. a) je příležitostný příjem do výše 50 000 Kč osvobozen, tzn. např. příjem ze zaměstnání 100 000 Kč zdaňujeme 15 % zálohovou daní, příjem z DPP 50 000 Kč zdaňujeme 15% srážkovou daní, příležitostný příjem 50 000 Kč je osvobozený, nezdaňujeme ho? Podle § 38g odst. 2 je tedy povinen zaměstnanec podat daňové přiznání, jelikož má jiné příjmy dle § 7 až 10 vyšší než Zaměstnanec má příležitostný příjem za prosinec běžného roku, ale obdrží jej až v následujícím roce. Jak se bude počítat limit splněný pro osvobození, když v následujícím roce obdrží zároveň už příležitostný příjem následujícího roku? Může jednatel s. r. o., který nemá uzavřený žádný pracovní poměr s vlastním s. r. o., ale je zaměstnán na HPP u jiného zaměstnavatele, uzavřít se svým s. r. o. Smlouvu na příležitostný příjem a pak zdaňuje a podává DPFO jako v předchozím textu?

Poplatník podává DPFO za r. 2023 na příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. Příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů nedosahují za r. 2023 výše slevy na dani. Za rok 2023 mu byly vyplaceny ještě dividendy z akcií české společnosti (tj. tuzemský plátce). Tyto dividendy byly před vyplacením zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Může si poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit i odpočet srážkové daně z těchto dividend a požádat případně o vratku daně?

V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP . Dále si uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP . K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024.

Jak zaúčtovat, odepisovat, popř, rozlišit nákup know-how? Jedná se o akciovou společnost - pivovar, společnost založena v roce 2018, fakturovaná částka v roce 2024 je 650 000 Kč.

Zaměstnavatel poskytuje v souladu s kolektivní smlouvou lázeňské pobyty zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům. Pobyt je zaplacen zaměstnavatelem v okamžiku rezervace. Na straně zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad – čerpání sociálního fondu, na straně zaměstnance se jedná o osvobozené nepeněžní plnění dle § 6 odst.9 písm d). V případě, že je pobyt z důvodu nemoci zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka zrušen, jsou ze strany lázeňského zařízení uplatněny storno poplatky ve výši 50% hodnoty pobytu. Jsou storno poplatky také považovány za plnění dle § 6 odst.9 písm. d) a vstupují do limitu osvobozených nepeněžních příjmů na straně zaměstnance?

Společnost vlastní vozidla, která zaměstnanci mohou využívat pouze ke služebním účelům, nejsou nikomu přidělena, jsou používána podle aktuálních pracovních potřeb jednotlivých zaměstnanců, na delší pracovní cesty i na velmi krátké, ke kterým není ani vyúčtování. Co vše musí nutně obsahovat kniha jízd, abychom doložili, že veškeré cesty byly uskutečněny za účelem výkonu ekonomické činnosti? Musí být v knize jízd uvedeno, který zaměstnanec řídil?

OSVČ byla zřízena datová schránka, ale není moc zběhlá v jejím používát. Může podat daňové přiznání elektronicky z portálu daňové správy a pak zanést na podatelnu podepsaný e-tiskopis? Nebo musí poslat přiznání tou svojí datovou schránkou? 

Budeme likvidovat prodejnu se smíšeným zbožím. Jak prodat zboží před koncem doby spotřeby - DPH jen ze zlevněné ceny a odpis zboží ze skladu v celé hodnotě? Je tento odpis daňový? Mohli bychom před dnem uzavření prodat zbytek zboží třeba jen za 50 %? Jak s DPH a jak to půjde do nákladů? 

Pořídili jsme na firemní pozemek zahradní domek Duramax 7,8m2. Pořizovací cena tohoto domku byla 9900,- bez DPH + dlažba, která se musela dát jako podlaha (v hodnotě cca 5.000,-). Zahradní domek bude sloužit jako sklad pro nářadí a ostatní věci, které potřebujeme někde uskladnit. Je nutné zařadit domek jako dlouhodobý majetek a odepisovat ho (případně v jaké odpisové skupině), nebo můžeme zařadit jako drobný dlouhodobý majetek a účtovat rovnou do spotřeby? 

Automobil je využíván k ekonomické činnosti, společnost chce uplatnit paušální výdaj na dopravu 5 000  Kč. V některých měsících však vozidlo nejezdilo, tzv. stálo. Je tedy správné uplatnit paušální výdaj pouze za měsíce, kdy byl automobil využíván?

Manželé mají nemovitost v SJM. Nemovitost pronajímají (dle § 9 ZDP) a manžel příjmy z pronájmu vždy zdaňoval. V září 2023 došlo k zúžení SJM a od té doby manželce dochází i příjmy. V SJM mají i jiné nemovitosti, které stále bude danit (pronájem) manžel za oba. Za první část roku, kdy zmiňovaná nemovitost byla v SJM se přiřadí příjmy manželovi a druhá část roku manželce - takto jsou spolu domluveni. Jakým způsobem si mohou rozdělit zrychlený odpis nemovitosti v 7. roce odpisování. Je možné, aby manžel uplatnil 1/2 tohoto odpisu (za 8 měsíců) a 1/2 tohoto odpisu manželka, která v odpisovém plánu pokračuje, nebo je možné uplatnit jeden celý odpis pouze 1 z manželů a u koho?

Zaměstnankyně požádála o roční zúčtování daně, ve kterém obdržela čásku 2 000 Kč, z toho 300 Kč přeplatek na dani po slevě a 1 700 Kč doplatek na daňovém bonusu. Nyní požádala o vydání Potvrzení o zdanitelných příjmech. Nejsme si jisti, jak uvedené částky vyplnit v oddíle 14 PoZP.

Firma, s. r. o. nakoupila v 2023 osobní automobil za 289 000 Kč. V průběhu roku 2023 došlo k dopravní nehodě. Pojistné plnění bylo vyplaceno ve výši 175 000 Kč. Pojišťovna ohodnotila i využitelné zbytku vozu ve výši 99 000 Kč. Firma si z automobilu demontovala díly pro svá další auta v hodnotě 77 000 Kč. Vrak byl následně prodán za 40 000 Kč. Nový majitel vůz na sebe nepřehlašoval, doložil firmě zpětně likvidaci a ta zajistila zrušení technického průkazu. Vozidlo se stalo majetkem firmy v 2023, není tedy nárok na odpisy. PC je v tomto případě ZC. Je zůstatková cena daňovým nákladem v plné výši?

Společnost s r. o., plátce DPH, si nechala vytvořit plastové logo společnosti na stěnu za 12 400 Kč. Jak, prosím, toto logo zaúčtovat? Bude se jednat o daňový náklad s možností odpočtu DPH?

Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 

S. r. o. poskytla bezúročnou zápůjčku druhé s. r. o. V obou společnostech figuruje stejný jednatel. Má to nějaký dopad na daň z příjmů?