Daň z příjmů - strana 1

Bude se část vrácené spotřební daně z pohonných hmot spotřebovaných v zemědělství zdaňovat jako příjem v § 7 ZDP?

Podnikající fyzická osoba založila v roce 2019 s. r. o. (na stejnou činnost jako měla FO) s tím, že ukončí podnikání jako FO a začne podnikat v rámci s. r. o. Vinou průtahů ze strany majitele objektu, ve kterém je podnikání provozováno, ukončila FO podnikatelskou činnost a začala podnikat v rámci s. r. o. až v roce 2024. Od roku 2019 se podávala za s. r. o. nulová přiznání, žádné podnikání neprovozovalo. Pokud by FO chtěla v roce 2024 (několik měsíců po zahájení podnikání s. r. o.) svůj 100% podíl ve společnosti prodat a je splněn časový test 5letého držení podílu, bude prodej podílu osvobozen od daně z příjmů FO, i když s. r. o. téměř 5 let nepodnikala (prodejní cena nedosáhne limitu 40 mil.Kč)?

Máme zákazníka z Rakouska a dodáváme mu zboží. V objednávce je uvedeno, že pokud nedodržíme termín dodání, bude nám účtováno penále. Penalizační fakturu nám však nezasílají, ale výši penále zohlední při úhradě faktury. Nám v systému vznikají nedoplatky faktury ve výši toho penále, které odúčtovávám přímo na účet 544/321. Tyto náklady vnímám jako daňově uznatelné. Je to takto správně?

Rádi bychom zaměstnancům (servírkám) zakoupili obuv - jednalo by se o pohodlné sportovní tenisky zakoupené na běžném e-shopu. Bude se jednat o daňový výdaj s možností odpočtu DPH? 

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na penzijní připojištění 2000 měsíčně jako daňově uznatelné náklady u zaměstnavatele, u zaměstnance osvobozeno. Může mu ještě k tomu přispět na benefit třeba na dovolenou nebo tábor pro dítě? Pro firmu daňově neuznatelné náklady, ale u zaměstnance osvobozeno? Lze tyto benefity kombinovat?

Realitní kancelář by ráda obdarovala své makléře voucherem či jiným darem jako odměnu za roční spolupráci. Jak účetně vykázat tyto výdaje, když makléři nejsou zaměstnanci firmy, pracují jako OSVČ na základě smlouvy?

Pod jaký kód CZ-CC se zařadí samostatné stavby dřevěné přístřešky, určené pro uskladnění palivového dřeva, které jsou spojené se zemí pevným základem? Nejedná se o budovy, protože přístřešky sice mají střešní konstrukci, avšak nejsou navenek převážně uzavřeny obvodovými stěnami. Základní pojmy platné pro klasifikaci CZ-CC uvádějí, že všechny stavby, které nejsou klasifikovány jako budovy, jsou inženýrskými díly. V Příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. v části odpisová skupina 4, kam by logicky měly spadat dřevěné přístřešky, jsou však uvedena inženýrská díla pouze: 241131 Jen: koupaliště (bazény) nekryté ze dřeva a plastů; 242052 Jen: valy samostatné ze dřeva a plastů a 242062 Konstrukce vinic). S ohledem na výše uvedené, by podle § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů se dřevěný přístřešek měl zařadit do odpisové skupiny 5?

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

Firma daruje spolku na sportovní činnost voucher v hodnotě 5000 Kč a kolo ve skladové ceně bez DPH za 10 000 Kč. Prodejní cena kola je 15 000 Kč + 3 150 Kč DPH. Uvažujeme správně, že při splnění formálních náležitosti ve smlouvě a pokud spolek využije toto na sportovní neekonomickou činnost dle jeho stanov, tak firma zaúčtuje nedaňově dar poukazu na účet 565 a dar kola na 543 a může si odečíst v DPPO 5 000+10 000 Kč, tedy celkem 15 000 Kč? Co se týká DPH, tak musí odvést u kola DPH 2 100 Kč nebo 3 150 Kč z prodejní ceny a na jakém řádku (u kola bylo uplatněno DPH při nákupu) a z voucheru uvažujeme, že v momentě darování firma DPH neodvádí, protože v sortimentu firmy je i použité zboží, které prodává ve zvláštním režimu použitého zboží a předem není možné určit, zda spolek využije voucher na nákup nového nebo použitého zboží? Pokud by měla pouze zboží v sazbě 21 %, tak by odvedla DPH z voucheru 868 Kč již při darování (počítáno z 5 000 Kč dolů). Je uvažování správné, nebo se situace má řešit jinak?

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

Pronajímaná nemovitost, která není zařazena do obchodního majetku, je vytápěná zařízením na topný olej. Příjmy z pronájmu jsou zdaňovány v § 9 ZDP. Jak přistupovat k vrácené spotřební dani z topného oleje? Bude se jednat o příjem, který se má zdaňovat v § 9 jako příjem v souvislosti s pronájmem nebo v § 10 jako ostatní příjem?

V podvojném účetnictví vedeme soubor nakoupených pohledávek za dlužníky, které jsou vymáhány exekutory. Pohledávky jsou pořízeny před 31. 12. 2003. V roce 2023 došlo k zastavení těchto exekucí (došlo k oddlužení dlužníků), pohledávky tedy zanikly. Bude odpis těchto nakoupených pohledávek vzniklých před 31. 12. 2003 daňově uznatelný? K pohledávkám se většinou netvořily opravné položky, pouze k některým, a to nedaňově.

OSVČ, která vede daňovou evidenci si pořídila osobní automobil. V protokolu o předání je cena 1 000 000 Kč - předáno 5. ledna 2024. Fakturu vystavil prodejce dne 10. ledna 2024 na celkovou částku 1 000 000 Kč. Zálohová faktura byla vystavena 10. prosince 2024 na částku 400 000 Kč a také jí v prosinci OSVČ zaplatila. Jak má OSVČ postupovat, aby správně zařadila osobní automobil a jaké je nastavení správných odpisů a pořizovací ceny (nezáleží zda je auto úplně nové či starší)? Kdy začne auto dle zákona o daních z příjmů odpisovat - v roce 2023 či v roce 2024 a z jaké částky? Dále má rozepsaný splátkový kalendář od roku 2024 do roku 2027 - zda tento kalendář bude mít vliv na základ daně (výše skutečně čerpaných úvěrových prostředku činí 600 000 Kč (+ zaplacená záloha z prosince 400 000 Kč = 1000 000 Kč), ale celkově uhradí splátky pojistného, splátky úvěru ještě vyšší: 850 000 Kč, tj. cena je 1 000 000 Kč, ale celkově za úvěr OSVČ zaplatí o 250 000 Kč - co se ději s tímto rozdílem? Byl by zde nějaký rozdíl kdyby OSVČ uplatňovala paušální výdaje ve výši 60 %? Pak by se odpisy, ani splátky, ani záloha, ani žádné výdaje týkající se osobního automobilu do výdajů nepromítly, je tomu tak (v 60 % by bylo zahrnuto vše)?

Společnost s r. o. má v pronájmu budovu s č. p. x, tato budova je rozdělena na výrobní a administrativní prostory. Před budovou jsou pozemky – parkoviště. Tyto prostory nám vlastník fakturuje jednou částkou formou nájmu. Ve smlouvě je dohodnuto, že opravy provádí nájemce a nájemce může provádět i schválené technické zhodnocení. V roce 2023 došlo v rámci výše uvedeného k technickému zhodnocení na stávajících nemovitostech, k postavení garáže a přístavbě skladové haly a nad skladovou halou byla vybudována kancelář – to vše se vztahuje k původní budově s č. p. X, kromě garáže, ta stojí samostatně. Mohu veškeré náklady sečíst a zavést jako navýšení stávající karty majetku technické zhodnocení –  pronajaté budovy, nebo mám zavést pro každý typ technického zhodnocení novou kartu majetku, obzvlášť v případě té přístavby? A u provedeného technického zhodnocení původních prostor mám taktéž zavádět novou kartu pro technické zhodnocení pronajaté budovy každý rok, nebo pouze navyšovat cenu stávající karty majetku technické zhodnocení – pronajaté budovy?

Jak budou postupovat zemědělští podnikatelé, kteří společně hospodaří a jsou plátci DPH. Jsou OSVČ, plátci DPH, společně pracují v zemědělství, v lese. Jeden vede daňovou evidenci. Mají společné příjmy a výdaje. Každý má svůj stroj. Jak budou podávat přiznání k DPH? Mohou příjmy a výdaje dělit podle dohody?

Zaměstnavatel (obchodní společnost, podvojné účetnictví) se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům od roku 2024 peněžité odměny při životním nebo pracovním jubileu. Pravidla pro výplatu těchto odměn jsou formulovány v interní směrnici zaměstnavatele. Všichni zaměstnanci jsou s touto směrnicí seznámeni. Na straně zaměstnance: odměna bude vyplácena společně se mzdou, podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění, je zdanitelným příjmem. Na straně zaměstnavatele: jedná se o daňově uznatelný náklad. Je tento postup správný s ohledem na změny od 1.1.2024? Do konce roku 2023 byly poskytovány nepeněžní zaměstnanecké benefity, u příležitostí stanovených ve vyhlášce o FKSP.

Společnost podepsala smlouvu o nájmu stroje na 2 roky, součástí nájemní smlouvy je instalační poplatek (doprava, doprava a zaškolení), jehož zaplacením je podmíněno dodání stroje. V případě skončení nájmu bude o instalační poplatek ponížena odkupní cena. Je instalační poplatek součástí běžného nájmu, nebo má být časově rozlišen po dobu trvání smlouvy?

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Jako FO, která není OSVČ mám pronajatý rodinný dům, kde jsou dva byty a jeden nebytový prostor. Tento dům mám pronajat za 50 000 Kč měsíčně. Tento dům dále podnajímám. Jeden byt za 20 000 Kč, druhý za 15 000 Kč a nebytový prostor za 45 000 Kč. Nebytový prostor pronajímám mému vlastní s. r. o. a jedná se o cenu obvyklou. Mohu oproti celkovému příjmu 80 000 Kč uplatnit náklady 50 000 Kč, které platím za pronájem a další náklady jakou auto apod., případně alespoň paušální výdaje 30 %? A mohu podnájem danit v § 9 ZDP, nebo jestliže nevlastním danou nemovitost, tak to musím danit v jiném paragrafu?