Expertní odpovědi - strana 1

Společnost A se dostala do potíží a nesplácí své závazky. Společnost B (se stejným jednatelem) na základě dohody o přistoupení k dluhu tyto závazky přebrala. Jak je toto řešeno daňově? Ve společnosti A daňový náklad ? Některé závazky jsou v nákladech již roku 2022. Ve společnosti B jako nedaňový náklad nebo jako pohledávka za jednatelem? Děkuji

Fyzická osoba, rezident ČR, měl v roce 2023 příjmy ze živnosti na Slovensku a v ČR má příjmy ze zaměstnání. Za rok 2023 podal na Slovensku daňové přiznání, kde zdanil příjmy ze živnosti a v daňovém přiznání byly vyňaty příjmy ze závislé činnosti, kterou měl v ČR. Jak postupovat při podání daňového přiznání v ČR? Vzhledem k rezidentství v ČR musí mít fyzická osoba uvedeny v DP všechny příjmy s tím, že bude zdaňovat příjem pouze ze závislé činnosti a příjmy z živnosti na SK budou vyjmuty v příloze číslo 3? Jak doložit skutečnost, že příjmy ze živnosti byly opravdu na Slovensku zdaněny? Bude potřeba doložit i daňové přiznání podané na Slovensku? Nebo postačí uvést příjmy v příloze s názvem Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP? Co se týká živnosti, tak vykonává skladníka ve skladu na Slovensku. V rámci závislé činnosti vykonává úklidové práce na stavbách v ČR. Základní pro podnikání má na Slovensku, bydliště má také na Slovensku. Na všech Potvrzeních o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti z ČR má z práce zakřížkované políčko "Daňový rezident ČR".

Vesnická hospoda uplatňuje výdaje paušálem 80 %. Od FÚ mají požadavek evidovat zvlášť tržby za hostinskou činnost, kde si mohou uplatnit 80 % paušální výdaje. Ovšem u prodeje alkoholu si mají tržby za prodej alkoholu evidovat zvlášť neboť zde nejde prý uplatnit paušální výdaje 80 %, ale je 60 %. Je to v pořádku?. Pokud ano, podle čeho takto postupují?

Jak je to s dodaněním u zaměstnance v případě dárků od zaměstnavatele při životním nebo pracovním jubileu - máme v interní směrnici stanoveno, kdy je nárok (50, 55, 60...5, 10, 15...), dávají se květiny/láhev vína/nabitá Edenred karta k volnému čerpání. Musí se toto zaměstnanci opravdu dodanit do mzdy? Případně, lze alespoň započíst do limitu nepeněžních benefitů (21.983,50)? 

Osoba koupí 100% podíl v s. r. o. Převezme s ním veškerý majetek, závazky atd. V účetnictví na účtu 365 je závazek vůči společníkovi, jedná se tedy o kdysi vložené zdaněné finanční prostředky pro fungování společnosti. Může si nový společník společnosti tento závazek postupně vyplatit, aniž by ho musel danit?

Účtuji s. r. o., plátce DPH, 2 společníci zároveň jednateli a zaměstnanci. Povedlo se jim zaplatit soukromé záležitosti z firemního účtu. Stačí zaúčtovat MD 355/D 221 a reverzně při vrácení prostředků (ať už z BÚ, nebo pokladnou) nebo by správně měla být sepsána smlouva o půjčce i s vyúčtováním úroku? Částky jsou kolem 1 500 Kč, jednou ale i cca 30 000 Kč. Nestává se to ale, ale teď během 1 měsíce 2x. Interval může být i měsíc.

Bude se část vrácené spotřební daně z pohonných hmot spotřebovaných v zemědělství zdaňovat jako příjem v § 7 ZDP?

Společnost s r. o. vlastní nebytový prostor v SVJ, který pronajímá. Pro své zjednodušení fakturuje nájemníkovi pouze nájem s tím, že zálohy platí nájemce sám. Jenže vyúčtování jde samozřejmě za vlastníkem. Takže přeplatek, který přijde na účet vlastníku nemovitosti přepošle s. r. o. pouze nájemníkovi? Další otázka se týká záloh samotných, ty jsou na energie jednotky i společných prostor, úklid, pojištění, domovník, zeleň, pojištění nemovitosti a hlavně dlouhodobou zálohu na opravy. Pokud tyto zálohy hradí nájemce, nevzniká pronajímateli nepeněžní příjem hlavně u té dlouhodobé zálohy, která zřejmě nebude přeúčtovatelná? Jaký by měl být prosím správný postup při zachování skutečnosti, že zálohy hradí nájemce (pronajímatel to nechce řešit)?

Máme zákazníka z Rakouska a dodáváme mu zboží. V objednávce je uvedeno, že pokud nedodržíme termín dodání, bude nám účtováno penále. Penalizační fakturu nám však nezasílají, ale výši penále zohlední při úhradě faktury. Nám v systému vznikají nedoplatky faktury ve výši toho penále, které odúčtovávám přímo na účet 544/321. Tyto náklady vnímám jako daňově uznatelné. Je to takto správně?

Podnikající fyzická osoba založila v roce 2019 s. r. o. (na stejnou činnost jako měla FO) s tím, že ukončí podnikání jako FO a začne podnikat v rámci s. r. o. Vinou průtahů ze strany majitele objektu, ve kterém je podnikání provozováno, ukončila FO podnikatelskou činnost a začala podnikat v rámci s. r. o. až v roce 2024. Od roku 2019 se podávala za s. r. o. nulová přiznání, žádné podnikání neprovozovalo. Pokud by FO chtěla v roce 2024 (několik měsíců po zahájení podnikání s. r. o.) svůj 100% podíl ve společnosti prodat a je splněn časový test 5letého držení podílu, bude prodej podílu osvobozen od daně z příjmů FO, i když s. r. o. téměř 5 let nepodnikala (prodejní cena nedosáhne limitu 40 mil.Kč)?

Francouzský dodavatel, má platné francouzské VAT, nám – české společnosti s. r. o., plátce DPH, – vyfakturoval materiál s DPH, protože nevěděli, že jsme plátci DPH taky. Po naší žádosti, aby tuto fakturu stornovali a poslali nám fakturu bez DPH, nám odpověděli, abychom kontaktovali náš finanční úřad, aby nám částku DPH vrátili. Existuje takováto možnost? A pokud ano, napište prosím postup, jak o toto DPH požádat.

Rádi bychom zaměstnancům (servírkám) zakoupili obuv - jednalo by se o pohodlné sportovní tenisky zakoupené na běžném e-shopu. Bude se jednat o daňový výdaj s možností odpočtu DPH? 

Firma, která prodává b2b zboží. Zaměstnanci této firmy chodí s obchodními partnery na obědy, kde řeší pracovní záležitosti a snaží se je přesvědčit, aby u naší firmy více nakupovali. Daný oběd zaměstnanec zaplatí. Dá se to považovat za náklady, které vedou k dosažení zisku, a jsou tedy daňově uznatelné? A je nějaký rozdíl, když je oběd v Praze (místo výkonu práce pro zaměstnance), nebo když jede za partnerem třeba do Brna, a jedná se tedy o pracovní cestu?

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na penzijní připojištění 2000 měsíčně jako daňově uznatelné náklady u zaměstnavatele, u zaměstnance osvobozeno. Může mu ještě k tomu přispět na benefit třeba na dovolenou nebo tábor pro dítě? Pro firmu daňově neuznatelné náklady, ale u zaměstnance osvobozeno? Lze tyto benefity kombinovat?

Společnost s r.o. eviduje neuhrazenou pohledávku, kterou přihlašuje prostřednictvím svého právníka do insolvence. S přihlášením neuhrazené pohledávky společnosti s r.o. vznikají náklady-služby právníka, ověření podpisu jednatele společnosti na potřebné dokumenty. Jak se budou časově účtovat náklady spojené s přihlášením pohledávky do insolvence? Budou to náklady roku 2024 (číslo účtu 518 ...), anebo se budou účtovat na účet 381 ...-náklady příštích období z důvodu neukončeného insolvenčního řízení a do nákladů se zaúčtújí až po ukončení insolvenčního řízení?

Účtujeme zboží způsobem A. Nakupujeme zboží z EU i ze 3. zemích a domluva s dodavateli je někdy nad lidské síly. Někdy se nám stane, že obdržíme fakturu za zboží, ale po příjmu zboží na sklad zjistíme, že nám dodali kusů více či méně. Snažíme se to samozřejmě ihned řešit s dodavatelem, ale někdy to vážně nejde a nápravy faktury, dobropisu či dofakturace se bohužel nedočkáme. Mohla bych se zeptat, jak byste účetně řešili, když Vám poslali více zboží, než je na fakturováno anebo naopak, když poslali méně zboží, než je fakturováno? 

Firma česká cestovní kancelář bude fakturovat zprostředkování pouze výletu ve 3.zemi a to české firmě se sídlem v ČR. Pokud fakturuje pouze výlet, tak se podle mě nejedná o cestovní službu jako takovou a nelze na to aplikovat zvláštní režim pro cestovní službu paragraf 89 ZDP ? Dotaz z ní bude tato fakturace za zprostředkování výletu konaný ve 3. zemi české firmě se sídlem v ČR bez DPH nebo s DPH? Ještě upřesním zákazník si zájezd koupil u jine cestovní kanceláře, u této cestovní kanceláře si pouze zakoupil fakultativní výlet v rámci svého zájezdu. Děkuji

Malé aktivní zdravotní středisko se 100 % zdravotními výkony, osvobozené plnění bez nároku na odpočet DPH, si s dotací EU pořídilo střešní FTV. Spotřeba energie se snížila o cca 30 %. Středisko má nepřetržitý provoz, proto výroba pokrývá „menší část spotřeby“ a zatím nebyl vystavena žádná faktura na přetoky do sítě = dodávka energie v režimu přenesené DPH. Pokud v budoucnu vystaví fakturu na dodávky, nebo třeba 1× ročně na přetoky, stává se plátcem DPH s tím, že má povinnost přenesené DPH jen a pouze na dodávku, bez nároku na odpočet DPH z pořízení FTV, protože budeme předpokládat, že 99 % spotřebuje sama pro svoji potřebu jako neplátce DPH?

Pokud zaměstnanec plynule přechází z jedné DPP na jinou DPP, resp. z jedné DPČ na jinou DPČ, se případný nevyčerpaný zůstatek dovolené má převést na novou dohodu. Platí to i v případě, že zaměstnanec plynule přechází z DPP na DPČ či z DPČ na DPP? Nebo se v tom případě musí nevyčerpaná dovolená zaměstnanci proplatit?

Firma, plátce DPH, nakoupila nového bytu v roce 2021, který sloužil pro účely dlouhodobého pronájmu. U tohoto bytu si neuplatnila odpočet DPH (i když dodavatel odvedl na faktuře DPH 15 % v hodnotě 600 000 Kč), firma 3 roky fakturovala měsíční nájemné jako osvobozené od DPH. Nyní má kupce a musí prodat s DPH 12 %, protože se nevejde do osvobození (lhůta 5 let). Pokud dojde k prodeji s DPH 12%, je možné si v roce 2024 dodatečně využít úprava odpočtu daně skrz změnu rozsahu použití dlouhodobého majetku. Tzn. úpravou odpočtu daně by si mohla v daňovém přiznání 7/10 z DPH 600 000 Kč vrátit, protože došlo ke změně účelu nemovitosti v roce 2024?