Expertní odpovědi - strana 2

Realitní kancelář by ráda obdarovala své makléře voucherem či jiným darem jako odměnu za roční spolupráci. Jak účetně vykázat tyto výdaje, když makléři nejsou zaměstnanci firmy, pracují jako OSVČ na základě smlouvy?

Manžel vlastní průmyslový areál, který nemá v obchodním majetku, pronajímá ho, je plátcem DPH. Také má ve vlastnictví lesy (není soukromý zemědělec, lesy nejsou v obchodním majetku). Nyní prodává dřevo z vlastního lesa - bude i z tohoto prodeje odvedeno DPH? Co se týče daně z příjmů, zahrnu do § 10? Děkuji.

Pod jaký kód CZ-CC se zařadí samostatné stavby dřevěné přístřešky, určené pro uskladnění palivového dřeva, které jsou spojené se zemí pevným základem? Nejedná se o budovy, protože přístřešky sice mají střešní konstrukci, avšak nejsou navenek převážně uzavřeny obvodovými stěnami. Základní pojmy platné pro klasifikaci CZ-CC uvádějí, že všechny stavby, které nejsou klasifikovány jako budovy, jsou inženýrskými díly. V Příloze č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. v části odpisová skupina 4, kam by logicky měly spadat dřevěné přístřešky, jsou však uvedena inženýrská díla pouze: 241131 Jen: koupaliště (bazény) nekryté ze dřeva a plastů; 242052 Jen: valy samostatné ze dřeva a plastů a 242062 Konstrukce vinic). S ohledem na výše uvedené, by podle § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů se dřevěný přístřešek měl zařadit do odpisové skupiny 5?

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Máme zaměstnance, se kterým máme uzavřenou DPČ, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Pravidelně každý měsíc odpracuje 5 po sobě jdoucích dní (35 hodin) a mzda je nižší než 4 000 Kč. Má tento zaměstnanec nárok na dovolenou? Jde mi o to, že nepracuje každý týden, tudíž nevím, jak si mám vyložit jednu z podmínek pro nárok na dovolenou, a to „nepřetržité trvání pracovněprávního vztahu po dobu 4 týdnů“.

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

Firma daruje spolku na sportovní činnost voucher v hodnotě 5000 Kč a kolo ve skladové ceně bez DPH za 10 000 Kč. Prodejní cena kola je 15 000 Kč + 3 150 Kč DPH. Uvažujeme správně, že při splnění formálních náležitosti ve smlouvě a pokud spolek využije toto na sportovní neekonomickou činnost dle jeho stanov, tak firma zaúčtuje nedaňově dar poukazu na účet 565 a dar kola na 543 a může si odečíst v DPPO 5 000+10 000 Kč, tedy celkem 15 000 Kč? Co se týká DPH, tak musí odvést u kola DPH 2 100 Kč nebo 3 150 Kč z prodejní ceny a na jakém řádku (u kola bylo uplatněno DPH při nákupu) a z voucheru uvažujeme, že v momentě darování firma DPH neodvádí, protože v sortimentu firmy je i použité zboží, které prodává ve zvláštním režimu použitého zboží a předem není možné určit, zda spolek využije voucher na nákup nového nebo použitého zboží? Pokud by měla pouze zboží v sazbě 21 %, tak by odvedla DPH z voucheru 868 Kč již při darování (počítáno z 5 000 Kč dolů). Je uvažování správné, nebo se situace má řešit jinak?

Jsme nové SVJ. Odkdy musí SVJ vést účetnictví? V domě je 5 bytových jednotek a 7 majitelů.

V prosinci 2019 jsme přihlásili pohledávky – dlužníku byla povolena jeho reorganizace. Nevytvářeli jsme daňově účinné opravné položky k přihlášeným pohledávkám. V březnu 2020 rozhodl soud o přeměně reorganizace dlužníka v konkurz. Uzavíráme rok 2023, pohledávky uhrazeny nebyly a nebudou. Je možnost tvorby daňově účinných opravných položek? Konkurz nebyl ukončen. Můžeme tvořit opravné položky podle § 8a nebo § 8c zákona o rezervách? 

Jsme vlastníkem fotovoltaické elektrárny s výkonem cca 80 kW. Obdrželi jsme licenci, v průběhu dubna nás připojili k distribuční soustavě a uzavřeli jsme smlouvu o dodávce - výkup elektřiny s EP ENERGY. Dle smlouvy jim máme každý měsíc přebytek odeslaný do sítě vyfakturovat. Jak je to v tom případě s DPH? Jedná se o přenesení daňové povinnosti dle § 92 písm. f) s vazbou na přílohu 6 zákona o DPH? Chápu to správně, že pokud je v příloze č. 6 uvedeno toto ustanovení: "4. Dodání plynu a elektřiny obchodníkovi vymezenému v § 7a odst. 2", tak to pro daný rok platí nebo mám někde hledat nějaké další ustanovení, které toto potvrzuje/upravuje, když název této přílohy je "Seznam dodání zboží nebo poskytnutí služeb, při nichž se použije režim přenesení daňové povinnosti, stanoví-li tak vláda nařízením". Pokud mám hledat nějaké nařízení platné pro daný rok, kde a pod jakým číslem jej najdu? 

V Praze se bude konat konference, pro účastníky jako část jejich programu bude prohlídka Prahy s profesionálním průvodcem. Naše firma poskytne tyto průvodcovské služby a bude je fakturovat firmě do Belgie, která si je objednala. Má se fakturovat v režimu reverse charge nebo s tuzemskou DPH 21 %? Dále poskytujeme průvodcovské služby individuální - klient si sám vybere, co by chtěl v Praze navštívit a nebo skupinové, kdy máme předem daný okruh/objekt, kdy se tato prohlídka koná pravidelně v určitý den v týdnu a daném čase, v určeném cizím jazyce a lze si dopředu zakoupit. Je toto možné považovat za „vstupné“ na tuto pravidelnou akci a fakturovat s tuzemskou DPH i do zahraničí nebo by mělo být fakturováno v režimu reverse charge? Nepřihlíží se nějak k tomu, že se jedná o prohlídku památek na území ČR, a tedy místo plnění je v ČR? 

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

Jaké povinnosti z GDPR výplývají správě domu, která zajišťuje pro SVJ dodavatelsky služby pro vlastníky jednotek vč. vyúčtování těchto služeb a účetnictví? Jaká další povinnost by přibyla, kdyby byly v domě instalovány kamery? 

Společnost provádí v pronajatých prostorech rekonstrukci - výměna podlahy, kuchyňské linky, výmalba atd. Na tyto práce obdržela dodavatelské faktury za stavební práce v režimu přenesené daňové povinnosti. Tyto faktury byly uplatněny v DPH. Nyní proběhne přefakturace na majitele objektu v poměru 1:1 - Přefakturace stavebních prací. Vystaví se tato faktura s 21% DPH?

Manžel - fyzická osoba podnikající - účetní evidence, plátce DPH. Kupuje na IČO osobní automobil, čili bude se odepisovat. Byla vystavena a také zaplacená zálohová faktura, ale automobil bude vyrobený až příští rok 2025. Prosím o odpověď, zda zálohovou fakturu dám do účetnictví jako nedaňový výdej s odpočtem DPH (dle datumu vystavení) a pak příští rok dám do účetnictví konečnou fa též jako nedaňový výdej s odpočtem DPH, samozřejmě DPH poníženo o DPH uplatněné v záloh. fa. s předešlého roku. A pak teprve začnu automobil odepisovat. A nebo zálohovou fa letos nedávám a to tedy neuplatňuji ani DPH a vše provedu až příští rok najednou, až bude faktura konečná? 

Pronajímaná nemovitost, která není zařazena do obchodního majetku, je vytápěná zařízením na topný olej. Příjmy z pronájmu jsou zdaňovány v § 9 ZDP. Jak přistupovat k vrácené spotřební dani z topného oleje? Bude se jednat o příjem, který se má zdaňovat v § 9 jako příjem v souvislosti s pronájmem nebo v § 10 jako ostatní příjem?

V podvojném účetnictví vedeme soubor nakoupených pohledávek za dlužníky, které jsou vymáhány exekutory. Pohledávky jsou pořízeny před 31. 12. 2003. V roce 2023 došlo k zastavení těchto exekucí (došlo k oddlužení dlužníků), pohledávky tedy zanikly. Bude odpis těchto nakoupených pohledávek vzniklých před 31. 12. 2003 daňově uznatelný? K pohledávkám se většinou netvořily opravné položky, pouze k některým, a to nedaňově.

OSVČ, která vede daňovou evidenci si pořídila osobní automobil. V protokolu o předání je cena 1 000 000 Kč - předáno 5. ledna 2024. Fakturu vystavil prodejce dne 10. ledna 2024 na celkovou částku 1 000 000 Kč. Zálohová faktura byla vystavena 10. prosince 2024 na částku 400 000 Kč a také jí v prosinci OSVČ zaplatila. Jak má OSVČ postupovat, aby správně zařadila osobní automobil a jaké je nastavení správných odpisů a pořizovací ceny (nezáleží zda je auto úplně nové či starší)? Kdy začne auto dle zákona o daních z příjmů odpisovat - v roce 2023 či v roce 2024 a z jaké částky? Dále má rozepsaný splátkový kalendář od roku 2024 do roku 2027 - zda tento kalendář bude mít vliv na základ daně (výše skutečně čerpaných úvěrových prostředku činí 600 000 Kč (+ zaplacená záloha z prosince 400 000 Kč = 1000 000 Kč), ale celkově uhradí splátky pojistného, splátky úvěru ještě vyšší: 850 000 Kč, tj. cena je 1 000 000 Kč, ale celkově za úvěr OSVČ zaplatí o 250 000 Kč - co se ději s tímto rozdílem? Byl by zde nějaký rozdíl kdyby OSVČ uplatňovala paušální výdaje ve výši 60 %? Pak by se odpisy, ani splátky, ani záloha, ani žádné výdaje týkající se osobního automobilu do výdajů nepromítly, je tomu tak (v 60 % by bylo zahrnuto vše)?

Společnost s r. o. má v pronájmu budovu s č. p. x, tato budova je rozdělena na výrobní a administrativní prostory. Před budovou jsou pozemky – parkoviště. Tyto prostory nám vlastník fakturuje jednou částkou formou nájmu. Ve smlouvě je dohodnuto, že opravy provádí nájemce a nájemce může provádět i schválené technické zhodnocení. V roce 2023 došlo v rámci výše uvedeného k technickému zhodnocení na stávajících nemovitostech, k postavení garáže a přístavbě skladové haly a nad skladovou halou byla vybudována kancelář – to vše se vztahuje k původní budově s č. p. X, kromě garáže, ta stojí samostatně. Mohu veškeré náklady sečíst a zavést jako navýšení stávající karty majetku technické zhodnocení –  pronajaté budovy, nebo mám zavést pro každý typ technického zhodnocení novou kartu majetku, obzvlášť v případě té přístavby? A u provedeného technického zhodnocení původních prostor mám taktéž zavádět novou kartu pro technické zhodnocení pronajaté budovy každý rok, nebo pouze navyšovat cenu stávající karty majetku technické zhodnocení – pronajaté budovy?

Plátce DPH prodává auto koupené v roce 2022 za 440 000 Kč+ DPH. Toto auto bylo po celou dobu používáno k podnikání z 60% (uplatněn částečný odpočet DPH). Nyní toto auto prodává za 75 000 Kč včetně DPH. Jaké částky uvést na vystavené faktuře za auto a v přiznání k DPH (které řádky), aby se zohlednilo 60% využití pro podnikání a možnost uplatnění jen částečného odpočtu při nákupu?