Daňové a nedaňové výdaje - strana 1

Bude se část vrácené spotřební daně z pohonných hmot spotřebovaných v zemědělství zdaňovat jako příjem v § 7 ZDP?

Rádi bychom zaměstnancům (servírkám) zakoupili obuv - jednalo by se o pohodlné sportovní tenisky zakoupené na běžném e-shopu. Bude se jednat o daňový výdaj s možností odpočtu DPH? 

Realitní kancelář by ráda obdarovala své makléře voucherem či jiným darem jako odměnu za roční spolupráci. Jak účetně vykázat tyto výdaje, když makléři nejsou zaměstnanci firmy, pracují jako OSVČ na základě smlouvy?

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

V podvojném účetnictví vedeme soubor nakoupených pohledávek za dlužníky, které jsou vymáhány exekutory. Pohledávky jsou pořízeny před 31. 12. 2003. V roce 2023 došlo k zastavení těchto exekucí (došlo k oddlužení dlužníků), pohledávky tedy zanikly. Bude odpis těchto nakoupených pohledávek vzniklých před 31. 12. 2003 daňově uznatelný? K pohledávkám se většinou netvořily opravné položky, pouze k některým, a to nedaňově.

Ve firmě zaměstnáváme 2 seniory, v rámci péče o zaměstnance máme v plánu nákup měřiče krevního tlaku s EKG (cena do 4 000 Kč) k dennímu sledování zdravotního stavu těchto osob. Lze považovat tento nákup za uznatelný náklad?

Penzion, s. r. o., nakupuje čaje, kávu a různé sladkosti (oplatky, bonbony) pro ubytované. Jsou všechny tyto náklady pro penzion daňově uznatelné? 

jednatel firmy koupil za 2.000,- Kč šrouby na opravu plotu firemní nemovitosti. Doklad, který mu v obchodě vystavili zní "železářské zboží". Není zde zmínka o počtu kusů ani specifikovaný typ šroubů. Ostatní náležitosti jako Cena bez DPH, DPH a údaje o dodavateli doklad obsahuje. Lze tento doklad akceptovat jako daňově uznatelný nebo je potřeba, aby obchod vystavil doklad s přesně rozepsanou položkou?

Firma by chtěla zaplatit svému zaměstnanci rekvalifikační kurz, který bude sloužit k prohlubování znalostí v oblastech, které zaměstnanec využije při své pracovní náplni ve firmě. Zaměstnanec si zařídí rekvalifikační kurz, má nárok i na příspěvek od úřadu práce s tím, že je tam nutná nějaká spoluúčast účastníka kurzu. Na zmíněný příspěvek firma vystavila fakturu, ale s údaji o odběrateli na zaměstnance (údaje firmy na doklad dát nešly z důvodu příspěvku od úřadu práce), ale firma by chtěla tuto část za zaměstnance zaplatit. Když firma doklad, který je ale adresován na zaměstnance, zaplatí, bude to pro firmu daňový či nedaňový náklad? Když zmíněné dovednosti z kurzu využije zaměstnanec při své práci u zaměstnavatele?

OSVČ provozuje tábory pro děti, v majetku nemá pračku. Může si dát do nákladů nákup pracího prášku? Pokud lze uvažovat, že pere doma ve vlastní pračce.

Může zaměstnavatel zakoupit jednateli společenský oblek a boty např. 1× za rok, který jednatel používá při výkonu práce? Se zaměstnavatelem má „smlouvu o výkonu jednatele" s pravidelnou měsíční mzdou. Jednalo by se o daňový náklad a u jednatele by se zakoupená hodnota nezdaňovala, případně jak s DPH? Jednatel se účastní četných obchodních schůzek, reprezentuje společnost atd.

Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?

Společnost s r. o. eviduje zahraniční pohledávku ve výši EUR 1587,99 (Kč 40.430) splatnou 16. 6. 2021. 1) Dne 17. 12. 2023 tvorba opravné položky dle § 8a ZoR ve výši 100 % (Kč 40.430) MD 588/D 391 (firma netvořila 50% OP po 18 měsících po splatnosti). 2) Dne 30. 4. 2024 odpis pohledávky Kč 40.430 MD 546/D 311 a rozpuštění opravné položky MD 391/D 588. 3) Dne 30. 4. 2024 zaúčtování kurzového rozdílu přeceněné pohledávky k 31. 12. 2023 MD 311/D 663. Je možné tvořit 100% opravnou položku až v roce 2024 (např. v lednu) a v tom samém roce před promlčením pohledávku odepsat? 

Jak je to s uznatelností nákladů při výpočtu daně z pronájmu bytové jednotky? V roce 2023 zaplaceno v rámci předpisu měsíčních plateb za správu domu a pozemku za bytovou jednotku v rámci SVJ celkem 17 722 Kč. Částka zahrnuje dlouhodobé zálohy na opravy, platbu za správu, platbu za účetnictví a havarijní službu. V roce 2023 bylo provedeno zateplení části domu částkou 975 984 Kč, na které si společenství vlastníků vzalo úvěr. Je možné částku 17 722 Kč považovat rovnou za uznatelný náklad? Nebo musím postupovat tak, že zvýším vstupní cenu bytové jednotky o podíl na zateplení (107 341 Kč) a zvýšit hodnotu odpisů o 3,4% × 107 341 Kč = 3 650 Kč? Dále v případě navýšení odpisů předpokládám nutnost každoročního krácení odvedených peněz za správu domu a pozemku o tuto částku, tj. 17 722 Kč - 3 650 Kč = 14 072 Kč. Oba postupy by tak vedly ke stejným uznatelným nákladům pro výpočet daně, což se mi nezdá. 

Otec, jehož syn je společníkem a zároveň jednatelem, půjčí do společnosti syna peníze. Společnost mu hradí úroky. Je otec spojenou osobou pro účely testu nízké kapitalizace? Máme totiž záporný VK, takže řešíme, zda úroky budou daňové či nedaňové. 

OSVČ, plátce DPH, má uzavřenou smlouvu o nájmu vozidla od 8. 1. 2024 do 31. 12. 2024. Může si OSVČ jako nájemce vozidla uplatnit v roce 2024 uplatnit paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč měsíčně? Vozidlo je využíváno pouze pro ekonomickou činnost, PHM nebudou uplatňovány jako výdaj.

OSVČ, plátce DPH, by si chtěl koupit zdravotní regenerační přístroj na regeneraci kloubů. Jako OSVČ pracuje na stavbách, je mu 58 let a má zdravotní problémy s klouby, bolest ho omezuje v práci, někdy dokonce ani práci nemůže vykonávat. Na doporučení lékaře by si chtěl pořídit zdravotní přístroj, který by mu mohl snížit bolest kloubů, a tím pádem by došlo i ke zlepšení pohybu a kvality vykonávané práce. OSVČ vede daňovou evidenci. Předpokládaná cena přístroje bude cca 100 000 Kč. Je možné, aby si OSVČ při nákupu uplatnila DPH a částečně přístroj uplatnila jako daňový výdaj? Jak DPH tak i výdaj za nákup přístroje by bylo kráceno z důvodu osobní spotřeby OSVČ např. 40 % osobní spotřeba, 60 % daňový výdaj?

V případě, že firma s. r. o., která se zabývá prodejem vozů do zahraničí, se k této činnosti pokusí vymyslet a prorazit s novou stavebnicí. V malém množství si začne díly tisknout na 3D tiskárně, zaplatí patent, logo, návody a snaží se zaujmout u firem zabývajících se výrobou a prodejem hraček. Jak všechny tyto náklady účtovat z pohledu DPH a daně z příjmů?

Firemní stravování řešíme tak, že vydáváme zaměstnancům oběd v našich prostorech, naše zaměstnankyně obědy ohřeje a vydá, umyje nádobí. Obědy jsou dováženy od externí firmy. Každý zaměstnanec, který odpracuje min. 3hod. má nárok na dotovaný oběd a platí cenu 50 Kč/jídlo. Pokud nemá nárok na dotovaný, může si oběd také koupit a platí cenu 140 Kč /jídlo. Je správný následující postup? Faktura přijatá – VSTUP Cena oběda 110 Kč + 12 % DPH. Veškeré náklady za oběd zaúčtuji na daňově uznatelný náklad a uplatním celý odpočet DPH. Jelikož se vejdu do limitu pro osvobození, nic zaměstnancům nedodaňuji. Dále postupuji na druhé straně – VÝSTUP Vytvořím fakturu vydanou na shodný počet obědů: a) Mohou být pouze dotované, cena 44,64 + 12 % DPH = 50 Kč. b) Nebo může být i kombinace nedotovaných jídel, cena 125 + 12 % DPH = 140 Kč. Účtování:  - Odvádím danou výši DPH - Základ daně jde do daňových výnosů - Na základě souhlasu se srážkou ze mzdy, strhnu zaměstnanci cenu obědů z výplaty.

V článku se blíže zaměříme na daňové řešení zdravotních a volnočasových benefitů v roce 2024. Daňové řešení u zaměstnance vyplývá z upraveného znění § 6 odst. 9 písm. d) a z nového písm. g) tohoto ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), na základě novely ZDP s účinností od 1. 1. 2024 obsažené v zákonu č. 349/2023 Sb. Daňové řešení u zaměstnavatele vyplývá z upraveného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 a § 25 odst. 1 písm. h) ZDP . Dále si uvedeme daňové řešení sportovního vybavení, které je pro zaměstnance k dispozici na pracovišti ve vazbě na § 6 odst. 7 písm. e) ZDP . K daňovému řešení zaměstnaneckých benefitů vydalo v závěru roku 2023 GFŘ Metodickou informaci ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. 1. 2024.