Daňové a nedaňové výdaje - strana 4

OSVČ se stala od roku 2022 plátcem DPH. Za rok 2022 použil skutečné výdaje. Pohledávky byly všechny uhrazené v roce 2022, závazky ne. V roce 2023 je pro něj výhodnější uplatnit paušální výdaje. Musí udělat dodatečné DPFO za rok 2022, kdyby snižoval základ daně jen o neuhrazené závazky?

Jsme soukromá základní škola. Rádi bychom pedagogickým zaměstnancům pořídili karty ITIC, obdobná forma jako „ISIC“ karty pro studenty (uplatnění slev v různých sportovních, kulturních a dalších oblastech) za poplatek 360 Kč na 12 měsíců. Je tento benefit pro zaměstnance osvobozený nepeněžní příjem a pro zaměstnavatele daňově uznatelný náklad?

Jsme s. r. o., plátci DPH, vedeme podvojné účetnictví. Máme služební automobil v obchodním majetku a chtěli bychom letos přejít na paušální výdaj na dopravu. 1. V jakém případě není nutné vést knihu jízd – pokud bychom si neodečítali DPH z dokladů za pohonné hmoty a parkovné? 2. Na konci roku se v daňovém přiznání všechny výdaje za PHM a parkovné vyloučí z nákladů - na ř. 40 a na ř. 162 se uplatní paušál, je to tak správně?

Právnická osoba, společnost s r. o., koupila od fyzické osoby webovou stránku, na které bude vkládat své příspěvky a články a z této činnosti jí budou plynout výnosy. Kupní cena byla 10 000 Kč. Můžeme zaúčtovat kupní cenu přímo do nákladů v roce, kdy bylo pořízeno (2023), nebo ji máme zaúčtovat na účet 019 a uplatnit do nákladů odpis? 

Polský e-shop vystavil pro CZ plátce DPH fakturu včetně DPH (základ daně + PL DPH). PL e-shop nechce fakturu opravit – spíše je nemožné z e-shopu dostat novou fakturu, nezvedají telefon, nereagují na e-maily atd. Jak mám řešit: Fa ZD + DPH ….. do DPH uvedu ZD a udělám reverse charge +/-? A kam zaúčtuji zbylou DPH? Na jednom školení bylo řečeno, že je 548 a daňově, ale na druhém školení bylo řečeno, že je nedaňová. Anebo další názor jiného daňového poradce ze školení: že se má vzít faktura celá – tj. včetně DPH a udělat reverse charge +/-. Jak mám tedy postupovat, co je správně? Internet je také plný rozdílných názorů. Můžete mi dát prosím pevné stanovisko a odkazy na paragrafy?

V rámci exekučního vymáhaní pohledávky (nezaplatili jsme obchodnímu partnerovi) jsme obdrželi i příkaz k úhradě nákladů exekuce, který se skládá z těchto položek: úroky z prodlení, náklady soudního řízení, náklady oprávněného za právní zastoupení a náklady exekuce. Jak je to s daňovou uznatelností jednotlivých položek a v který moment se stávají daňově uznatelnými předpisem či zaplacením?

S.r.o. vlastní pozemek, příjezdovou cestu ke skládce. Nyní bylo nutné navézt kamení a recyklát a cestu zhutnit, protože byla rozježděná. Předpokládáme, že se jedná o provozní náklad. Účtujeme na 511. Je naše úvaha správná?

Je soudní poplatek zaplacený notáři za notářský zápis (změna společenské smlouvy) daňově uznatelný? 

Při placení faktury z BÚ klienta došlo prolomení klíče KB a následně byly veškeré finanční prostředky na BÚ podvodně vyčerpány. Platbu zpracovávala jednatelka s. r. o., která má s klientem uzavřenou smlouvu na poskytování služeb. Na Policii je učiněno trestní oznámení, které není ukončené a klient na základě sdělení, že banka neudělala chybu požaduje finanční prostředky po s. r. o. a jednatelce. Prosím o sdělení zda finanční prostředky, které budou s touto činností zaplaceny, jsou daňově uznatelné výdaje v s. r. o. 

Firma s. r. o. v ČR se zabývá prodejem sypkých hmot. na svém pozemku, kde má také provozovnu. Firma zde vyhotovila výstavní expozici ve formě gabiónů(kamenů) a rostlin včetně kosodřevin jako reklamní vizitku, kdy se zde mohou návštěvníci deponie podívat, jak lze tyto materiály dále využívat na zahradách a v jiných prostorách pozemku. Je tento náklad jednorázový v roce pořízení, jestliže hodnota nepřesáhla částku 80 000 Kč bez DPH?

Společnost s ručením omezeným (plátce DPH) – dále jen „obchodní zástupce“ fakturuje jiné (nezávislé) společnosti obchodní zastoupení na základě smlouvy o obchodním zastoupení. Ve smlouvě je stanoveno, že nad rámec provize má obchodní zástupce nárok na náhradu výdajů vynaložených v souvislosti s jeho činností. V praxi se jedná o letenky, účtenky z restaurací, hotelové účty, apod. Vše fakturujeme navýšené o české DPH jako cenu služby. Náš dotaz se týká jednak uznatelnosti nedaňových nákladů. Máme například účet z české restaurace na 5000 Kč včetně DPH. Obchodní zástupce tento účet vezme, navýší ho o 21% a to celé vyfakturuje klientovi. Můžeme se v takovém případě opřít o 24 odst. 2 písm. zc) a nechat takový náklad jako uznatelný? Navyšujeme tento český účet o DPH 21%, protože máme stanovisko, že se jedná o součást ceny služby. Postupujeme správně?

Je možné dát do daňově uznatelných nákladů letenku, v případě, že zaměstnanec onemocní a letenka propadne? Jelikož firma nabízí jako benefit sick days, zůstane zaměstnanec doma touto formou. 

Zaměstnanci dostávají ve firmě hodnotu stravenky ve výši 180 Kč. Z této stravenky platí zaměstnanec 30 a zaměstnavatel přispívá 150 Kč. Účtujeme 527/213 daňově ve výši 99 Kč, 528/213 nedaňově ve výši 51 Kč a 331/213 ve výši 30 Kč. Do daňových nákladů tedy účtujeme 55 % hodnoty stravenky. Co bude daňovým nákladem zaměstnavatele v r. 2024 a do jaké výše to bude osvobozeno u zaměstnance? Jak by to bylo v případě, že zaměstnavatel by přispíval pouze 90 Kč a 90 Kč by si platil zaměstnanec sám?

Společnost má bankovní úvěr, kde ručení za tento úvěr poskytl jednatel firmy ve formě zástavy svého rodinného domu. 1. Banka požadovala alespoň základní pojištění této nemovitosti - pojistníkem je firma, firma toto pojištění ročně hradí. Je toto pojištění daňovým nákladem pro společnost? Je toto pojištění případně nepeněžitým příjmem pro jednatele? 2. Společnost jako pojistník zároveň uzavřela pojistku, kde hlavním pojištěným je jednatel firmy (který poskytl ručení), a to pro případ smrti. Zároveň je firma v pojistné smlouvě jedinou obmyšlenou osobou pro případ smrti jednatele (nikoliv případní pozůstalí). Je toto pojistné, které firma hradí nepeněžitým plněním, které by měl jednatel přidanit ke svému příjmů (má příjem dle par. 6 ZDP)?

Společnost s r. o. kupuje občas pro obchodní partnery vstupenky na různé kulturní a sportovní akce. Aktuálně například vstupenky na tenis, olympiádu, koncerty v zahraničí apod. Vstupenky jsou kupovány na jméno jednatele přes zahraniční pořadatelské servery, které je nabízejí. Problém je ovšem s fakturou. Při zaslání žádosti o vystavení faktury s iniciály firmy nám bylo sděleno, že nic takového nám nejsou schopni zaslat. Takže firma má k dispozici pouze objednávku (mail) se jménem jednatele a posléze přijdou vstupenky (až v roce 2024, jelikož se jedná o akce v roce 2024). Cena vstupenek je uhrazena firemní kartou. Je níže uvedený účetní postup a doložení dokladů dostačující? 1. Rok 2023 - z účtu odečtena částka vstupenek (platba kartou) zaúčtováno jako náklad příštích období MD 381/D 221 k účtu přiložena objednávka znějící na jméno jednatele. 2. Rok 2024 - na základě doložené kopie vstupenek je ke dni konání akce zaúčtován interní doklad MD 543/D 381 - dary, nedaňová položka.

Zaměstnanec byl přítomen na pracovišti 3 hodiny (běžná směna je 8 hodin), pak ale odjel na pracovní cestu, za kterou mu bylo vyplaceno stravné. Stravenkový paušál, který mu byl za ty 3 hodiny také vyplacen, bude daňový nebo nedaňový náklad? A bude podléhat odvodům ze mzdy?

Fyzická osoba, podnikatel, příjmy z § 7, má provozovnu. V té vykonává svou podnikatelskou činnost - fotograf. Jako sídlo podnikání má své trvalé bydliště jako každá fyzická osoba. Protože z domu vykonává kancelářskou práci související s podnikáním, rád by si dal do nákladů část energií ze svého rodinného domu. Může toto provést? Dům je v katastru veden jako rodinný dům, nemá v něm v katastru vyčleněny nebytové prostory pro podnikání. Ve skutečnosti má v domě vyčleněnu 1 místnost jako kancelář. Jakým způsobem stanovit klíč k tomu, aby si mohl část energií uznat jako náklad?

Náš zaměstnanec pracuje z domova. V současné době bydlí přechodně mimo místa svého trvalého bydliště a mimo sídla zaměstnavatele. Má k dispozici služební vozidlo. Je možné měsíční poplatek za parkovné v místě přechodného bydliště dávat do daňově uznatelných nákladů? 

Před deseti lety jsem kupovala tiskárnu za 10 000 Kč do s. r. o. Je zaúčtována na 501 100, a vedena v operativní evidenci. Je již nefunkční, a potřebuji ji vyřadit. Dříve jsme na tato zařízení dělali předávací protokol, a předávali jsme oprávněné osobě (telefony, tiskárny atd.). Jak mohu v současné době zlikvidovat takovéto zařízení? Mohu ji odvézt do sběrného dvora jako běžný občan, nebo ji musím předat jako podnikatel se všemi náležitostmi. A jakými? 

Firma s. r. o měla v majetku auta, které 31. 8. 2023 prodala. Na všechny auta byla uzavřena zákonná a havarijní pojistka. Přepis aut na nového majitele proběhl až na záčátku října 2023 a pojištění prodaných aut bylo zrušeno k 27. 10. 2023. Je pojištění aut od 1. 9. 2023 až do ukončení pojistek daňovým nákladem, nebo se jedná o nedaňový náklad?