Jak správně stanovit základ daně z přidané hodnoty? Víte, jak na slevy, nepeněžité plnění či vratné obaly? Tento praktický návod vám pomůže pochopit postupy nejen v běžných situacích, ale také v případech, kdy řešíte víceúčelové poukazy, platby pomocí virtuálních aktiv nebo situace, které vyžadují kvalifikovaný odhad či stanovení obvyklé ceny. Probereme také přefakturaci, zaokrouhlování nebo doplatky a na příkladech vám přehledně vysvětlíme, na co si dát pozor.

Chybné doručení písemnosti od správce daně může mít zásadní vliv na výsledky řady daňových řízení. Od doručení písemností se totiž obvykle odvíjí lhůty, ve kterých má daňový subjekt něco vykonat. Pokud je chybně doručeno, tyto lhůty neběží a finanční orgány nemohou od jejich marného uplynutí odvozovat sankce.

V článku si vysvětlíme, z jakého důvodu je pro občana-pojištěnce důležitý jeho trvalý pobyt na území České republiky. Každý pojištěnec musí být zařazen do jedné z kategorií zdravotního pojištění, kterými jsou zaměstnanec, OSVČ nebo „státní pojištěnec“, aby byl jeho pojistný vztah v pořádku. Trvalý pobyt na území České republiky hraje klíčovou roli v řešení zdravotního pojištění občanů. Zaměstnanci s pracovní smlouvou nemusí odvádět pojistné během celoměsíční pracovní neschopnosti, zatímco osoby pracující na základě dohod musí být na takový kalendářní měsíc jako zaměstnanci odhlášeny. OSVČ nemusí platit zálohy například tehdy, pokud je při souběhu se zaměstnáním jejich podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů, nebo když jsou po celý měsíc neschopní práce. „Státní pojištěnci“ jsou osvobozeni od placení pojistného, pokud nevykonávají výdělečnou činnost. Důležitým faktorem pro pojištěnce je také možnost vynětí z českého systému například při dlouhodobém pobytu v zahraničí.

Od 1. 1. 2026 se zvýšil vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce na 16 206 Kč, což je zároveň částka, kterou mohou vybraní zaměstnavatelé odečítat od dosaženého příjmu zaměstnanců. Tímto krokem se zvyšuje finanční úspora pro zaměstnavatele i zaměstnance, kteří jsou poživatelé invalidního důchodu. Tento specifický odpočet je dostupný pouze pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, a to bez ohledu na stupeň invalidity. Zvláštní postup se týká stanovení vyměřovacího základu v případě, kdy zaměstnanec pobírá invalidní důchod pouze část měsíce. Formou příkladů si ukážeme správný postup zaměstnavatele při řešení různých situací.

Dne 13. června 2025 schválila NÚR novou interpretaci I-52, která přináší zásadní změny v oblasti vykazování zaměstnaneckých požitků. Tato interpretace usiluje o sjednocení účetních postupů, aby zajistila konzistentní a srovnatelné finanční výkazy napříč různými účetními jednotkami. Preferuje výsledkové vykazování, které přesněji odráží finanční výkonnost, a zaměstnavatelé jsou povinni ocenit všechny závazky vůči zaměstnancům. Tímto krokem se NÚR snaží zvýšit transparentnost a spolehlivost účetních závěrek, čímž posiluje důvěru v účetní informace poskytované podniky.

Mezi významné zdroje financování nestátních neziskových organizací patří mnohdy dotace přijaté z veřejných rozpočtů určené na úhradu nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení. Tento článek se zabývá jejich vymezením a základním členěním, okamžikem vykázání nároku na přijetí nebo vrácení dotace, vykazováním dotací v účetní závěrce, zveřejňováním informací o dotacích v příloze v účetní závěrce a odpisováním dlouhodobého majetku a technického zhodnocení pořízeného z dotace. Článek je v závěru doplněn o příklady zaměřené na přijaté dotace na krytí nákladů a na pořízení dlouhodobého majetku a jeho technického zhodnocení.

Člověk, který se rozhoduje začít podnikat, mimo jiné řeší právní formu svého podnikání, která ovlivňuje, jakým způsobem bude podnikatelská činnost evidována a zdaňována. V tomto článku se zaměříme na aspekty přechodu podnikání z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Tento proces nabízí řadu výhod, jako je omezení osobního rizika, flexibilnější možnosti převodu podnikatelských aktivit na jiné osoby a zjednodušení administrativních úkonů. Při přechodu z OSVČ na s. r. o. je důležité zohlednit aspekty jako jsou minimální kapitálové požadavky, právní ochrana majetku a strategické plánování převodu majetku a závazků. Podrobně rozebereme právní, účetní a daňové dopady tohoto převodu, které mohou zásadně ovlivnit budoucí podnikatelskou strategii.

V posledních letech zaznamenává umělá inteligence dynamický rozvoj a postupem času nachází využití i v oblastech, kde ještě do nedávna dominovala zejména lidská pečlivost a odbornost. Právě tyto obory, kde hrají zásadní roli činnosti jako práce s rozsáhlými datovými soubory a analýza dat s přísnými legislativními požadavky, se stávají přirozeným terčem probíhající digitální transformace. Umělá inteligence zde vystupuje jako každodenní „pomocník“, jenž je schopen nepřetržitě analyzovat data, učit se z historických informací a včas identifikovat možné chyby, odchylky či budoucí trendy. Cílem článku je proto analyzovat způsoby využití umělé inteligence v oblastech účetnictví a mzdové agendy a zhodnotit její skutečné přínosy z hlediska efektivity a přesnosti. Nesmíme však ale zapomenout na spojená rizika a omezení, která s sebou její nasazení přináší, aby se z technologického pomocníka nestal zdroj nových problémů či odpovědnostních a právních komplikací.

Zaměstnankyně má 4 děti, 2 děti z předešlého vztahu, na ty uplatňulje slevu na dani. Se současným přítelem má další 2 děti, kde uplatnuje slevu na děti on. Celkem má tedy 4 děti ve své péči, jaké pořadí těch dětí mám uplatnit. Nynější přítel uplatňuje ty své dvě děti v pořadí 1. a 2., jí tedy zbývá pokračovat, nebo když je to z přecházejícího vztahu, bude mít slevu také v pořadí 1. a 2.?