Celní správa České republiky upozorňuje na důležitý rozsudek Soudního dvora Evropské unie, který zpřesňuje výklad pojmu „osobní spotřeba“ u tabákových výrobků podléhajících spotřební dani. Soud jednoznačně potvrdil, že pokud si člověk pořídí tabákové ...

Ministerstvo financí ustoupilo od sporných změn v zákoně o daních z příjmů, které původně měly být velmi komplikované a zasáhnout širokou skupinu podnikatelů. Nakonec se však díky dohodě s Komorou daňových poradců změny omezily na minimalistickou novelu ...

Sněmovna schválila návrh na snížení sociálních odvodů živnostníků na úroveň z předchozího roku, a to i přes odpor Senátu. Tento krok znamená, že odvody se vrátí z letošních 40 % průměrné mzdy na loňských 35 %, což živnostníkům umožní měsíčně ušetřit 715 ...

Prezident Komory auditorů ČR Ladislav Mejzlík označil nedávné ztrojnásobení limitů pro povinný audit za unáhlené rozhodnutí, které podle něj neodpovídá struktuře české ekonomiky a může ohrozit důvěru ve finanční zdraví firem. Změna limitů znamená, že ...

Česká advokátní komora (ČAK) zaslala Ministerstvu financí rozsáhlé připomínky k návrhu zákona o ekonomické ochraně státu a souvisejícím novelám. Komora upozorňuje, že návrh výrazně posiluje pravomoci Finančního analytického úřadu (FAÚ), umožňuje zásahy do ...

Výše daně z nemovitostí je do značné míry decentralizovaná, neboť jednotlivé obce mají možnost svými opatřeními stanovit výši koeficientu této daně, kterým se zvyšuje její základní sazba. Stojí tedy před řešením otázky, zda na svém území daň v rámci ...

Příspěvky na stravování patří dlouhodobě mezi nejrozšířenější a zároveň také nejoblíbenější zaměstnanecké benefity. Důvod je prostý – představují totiž daňově efektivní benefit nejen pro zaměstnavatele, ale také pro zaměstnance. Jaké formy stravovacích ...

I když rozhodnutí správce daně může mít za následek snížení příjmu rozpočtu kraje, neznamená to, že by byl kraj oprávněn k podání žaloby proti tomuto rozhodnutí.

K pozbytí právních účinků rozhodnutí správce daně podle § 124a daňového řádu může dojít i na základě rozhodnutí krajského soudu o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem. Rozhodné je, zda správce daně vydal rozhodnutí na základě později zrušeného ...

Chyby v účetnictví jsou v praxi nevyhnutelné, jejich důsledky však mohou být zásadní, od zkreslení účetní závěrky až po doměření daně a sankce. Účetnictví představuje základní informační systém každé účetní jednotky, jehož cílem je poskytovat věrný a ...

V souvislosti s dlouhodobým majetkem a jeho technickým zhodnocením může dojít po jeho pořízení k následnému získání dotace z veřejných zdrojů. Rovněž může nastat situace, kdy nejprve získají nestátní neziskové organizace dotaci na pořízení dlouhodobého ...

Směrnice EU 2026/470 (tzv. Omnibus I) nepřináší do pravidel ESG jen kosmetické zjednodušení, ale zásadně přepisuje celý rámec povinného reportování udržitelnosti. Novela dramaticky zužuje okruh podniků, které budou muset ESG reportovat, zavádí tvrdší a ...

Majetek představuje jednu z nejkomplexnějších oblastí, v níž se účetní a daňová legislativa zásadně rozcházejí – ať už jde o vymezení, oceňování, odpisování nebo technické zhodnocení. Účetnictví klade důraz na věrné zobrazení ekonomické reality a ...

Klient, OSVČ, jehož činností jsou marketingové služby a má zároveň příjmy z dlouhodobého pronájmu, v letošním roce pořídil tři byty (jeden na základě kupní smlouvy a druhé dva na základě smlouvy o smlouvě budoucí kupní, které jsou teprve ve výstavbě). Má v plánu buď 2 pronajímat a jednu kupní smlouvu nebo smlouvu o smlouvě budoucí kupní úplatně postoupit/prodat, nebo pronajímat pouze jeden a postoupit/prodat dva. Nikdy nebude prodávat nemovitost, bude prodávat vždy před dokončením a bude tedy úplatně postupovat právo. Žádnou nemovitost nebude mít v obchodním majetku, ale pronajímanou/pronajímané bude evidovat v rámci § 9 ZDP. Bude příjem z postoupení kupní smlouvy/smlouvy o smlouvě budoucí kupní příjmem z podnikání podle § 7 ZDP, nebo ostatním příjmem podle § 10 ZDP? Hraje roli, zda by nemovitosti nebo samotná práva na pořízení nemovitosti vkládal do obchodního majetku, nebo ne, a případně kde je v tomto případě hranice mezi podnikáním a ostatním příjmem? V případě plátce DPH hraje roli, zda se jedná o příjem podle § 7 nebo 10 ZDP, nebo nehraje, a prodej by podléhal DPH, protože se nejedná o osvobozený prodej nemovitosti, ale prodej práva, čili službu, která je z pohledu DPH zdanitelná?