Vláda schválila podnikatelský balíček, který obsahuje 11 opatření zaměřených na snížení administrativní zátěže firem. Do konce září příštího roku má například zjednodušit jednotné měsíční hlášení, nástup zaměstnanců do práce nebo vykazování rizikových ...

Již od 11. září 2026 začnou platit první povinnosti vyplývající z evropského nařízení Cyber Resilience Act (CRA), ačkoliv většina pravidel nabude účinnosti až v prosinci 2027.

Pro všechny uživatele aplikace DAUČ jsme připravili jedinečnou možnost zhlédnout záznam webináře Digitalizace účetnictví ve vybraných účetních programech zcela zdarma. Webinář vedený Ing. Jaroslavem Ždímalem ze společnosti Redque přináší aktuální informace ...

V rámci průběžného vyhodnocování zpracování jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele byl identifikován nedostatek ve vyhodnocování některých kontrol (č. 164, 270, 290, 291 a 333).

Dne 27. 8. 2026 proběhne aktualizace systému JMHZ bez nutnosti odstávky systému, která nezpůsobí žádné omezení dostupnosti služeb JMHZ.

Zvyšující se četnost extrémních teplot klade na zaměstnavatele povinnost důsledně aplikovat komplexní právní rámec ochrany zdraví při práci, zejména v oblasti mikroklimatických podmínek pracovišť. Klíčové legislativní normy – zákoník práce, zákon č. ...

Cestovní náhrady pro zaměstnance a OSVČ v roce 2026 podléhají detailní právní úpravě, která reaguje na ekonomické změny prostřednictvím každoročních vyhlášek Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Zákoník práce definuje šest typů ...

Daňové posouzení příjmů umělců a sportovců bývá v praxi často složitější než u běžných zaměstnanců či podnikatelů. Specifický charakter jejich činnosti totiž vyvolává otázky týkající se správné kvalifikace příjmů, možnosti využití výdajových paušálů nebo ...

Informační přehled se zaměřuje na dynamiku opravy základu daně z přidané hodnoty (DPH) u nedobytných pohledávek. Situace dlužníka se v čase často mění (např. neočekávaná úhrada v rámci oddlužení nebo zrušení konkursu), což s sebou nese povinnost i ...

Letní firemní akce, jako jsou teambuildingy, rodinné dny či grilování, vyžadují z pohledu účetnictví a daní detailní analýzu účelu, okruhu účastníků a charakteru jednotlivých výdajů. Klíčové je rozlišit, které náklady lze považovat za daňově uznatelné dle ...

Regulace a odpovědnost v rámci compliance představují v moderním korporátním prostředí jednu z nejcitlivějších a současně nejčastěji podceňovaných oblastí řízení společnosti. Zatímco tradiční právní pohled dlouhodobě stavěl odpovědnost primárně do roviny ...

K 1. 1. 2026 došlo ke změně zákona o účetnictví, zejména v podobě trojnásobného zvýšení limitů pro povinné ověření účetní závěrky nezávislým auditorem, konkrétně aktiv celkem z původních 40 mil. Kč na současných 120 mil. Kč a ročního úhrnu čistého obratu z ...

V tomto článku bych se chtěl věnovat problematice účtování dotací, které se v posledních letech začaly objevovat zejména u příspěvkových organizací působících v oblasti školství. Zároveň si na těchto případech můžeme demonstrovat, že k významným posunům v ...

Společnost pořizuje zalesněné pozemky s úmyslem vytěžit z nich dřevo, vytěžené dřevo následně prodat a poté prodat i již odlesněné pozemky. Pozemky společnost od počátku eviduje jako zásobu, nikoli jako dlouhodobý hmotný majetek. Nejsme si jistí, jakým způsobem by měla společnost o takto pořízených zalesněných pozemcích účtovat. Je správné již při pořízení rozdělit celkovou pořizovací cenu zalesněného pozemku a v zásobách samostatně evidovat: 1) hodnotu samotného pozemku, který zůstane společnosti i po vytěžení dřeva, a 2) hodnotu lesního porostu (stromů), který bude následně vytěžen a prodán? V této souvislosti si nejsme jisti, zda se na uvedenou situaci vztahuje § 47 odst. 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., podle kterého je ocenění pořízeného pozemku včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, nejde-li o pěstitelský celek trvalých porostů. Uvedené ustanovení je systematicky zařazeno v § 47 upravujícím ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, zatímco v našem případě jsou pozemky od počátku evidovány jako zásoba, protože po dokončení těžby je plánován jejich prodej, který ale může nastat až několik měsíců po prodeji vytěženého dřeva. Dopadá tedy § 47 odst. 9 vyhlášky i na pozemek účtovaný jako zásoba? V návaznosti na odpověď na výše uvedenou otázku prosíme také o vyjasnění způsobu ocenění vytěženého dřeva. Pokud společnost vytěží stromy a vzniklé dřevo následně prodá, v jaké hodnotě má být vytěžené dřevo zachyceno v zásobách? Přicházejí podle našeho názoru v úvahu zejména tyto varianty: 1) ocenění pouze vlastními náklady spojenými s těžbou, případně dalšími náklady na zpracování a manipulaci s vytěženým dřevem, 2) ocenění reprodukční pořizovací cenou vytěženého dřeva, 3) ocenění zahrnující také část původní pořizovací ceny zalesněného pozemku připadající na vytěžený lesní porost, případně navýšenou o vlastní náklady na těžbu.