Zvláštní režimy DPH

Společnost s.r.o., plátce DPH koupila za účelem své podnikatelské činnosti od developera v 07/2010 bytovou jednotku o rozloze 65m2 + 25m terasy za cenu 4 352 802 Kč včetně DPH (kolaudace vydána v 04/2010) . Z této ceny byl uplatněn odpočet DPH v tehdy prodejcem uváděné výši 10%. V průběhu let došlo k modernizaci, za cca 1 000 000 Kč, ze které byl rovněž nárokován odpočet DPH. Nemovitost byla nepřetržitě užívána k podnikatelským účelům (kanceláře společnosti), její pořizovací a navýšená cena byla průběžně uplatňována v odpisech. Aktuální zůstatková cena činí 3 291 431 Kč. Nyní, do konce roku 2024 dojde k prodeji za cenu 6 100 000 Kč. Bude se muset z prodejní ceny odvádět DPH? Pokud ano v jaké výši a na základě jakého ustanovení?

Fyzická osoba je majitelem budovy, která je zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt občanské vybavenosti. Tento objekt pronajímá s.r.o., která je plátcem DPH a v objektu provozuje služby fitness. V nájemní smlouvě má souhlas s technickým zhodnocením této budovy. S.R.O. je investorem výstavby na této budově. Výstavba má 2 stavební povolení: 1) rekonstrukce 1.podlaží, ve kterém budou provedeny stavební úpravy pro zajištění provozu fitness + výstavba 10 ubytovacích jednotek, 2 technických prostor + schodiště 2) nástavba 2 podlaží s malometrážními byty a nebytovými prostory, technické zázemí Záměr investora: pronájem bytových i nebytových prostor (vyjma prostor, kde provozuje služby fitness) jinému plátci DPH. Ten bude jednotky pronajímat jako krátkodobý nebo dlouhodobý pronájem. Dotaz č.1: Je možné uplatňovat PDP u výstavby, případně uplatňovat DPH na vstupu v případě, že bude budova mít méně než 60 % bytové části? Dotaz č.2: Jak postupovat v případě, že se budova stane bytovým domem (byty budou více, než 60% podlahové plochy)? Investor nyní účtuje faktury s PDP a uplatňuje DPH na vstupu u dílčích dodávek. Dotaz č.3: Jak postupovat v případě, že by investor sám pronajímal prostory koncovým nájemcům? V případě bytů i nebytových prostor by se jednalo o dlouhodobý pronájem neplátcům DPH i plátcům DPH. Dotaz směřuje k §78 ZDPH. V průběhu nájmů by pronajímatel postupoval dle §76 ZDPH.

OSVČ plátce DPH (kvartální) , obdržel od OSVČ plátce DPH fakturu za opravu vodoinstalace. Faktura byla vystavena v RPDP 11.9.2024, DZP 11.9.2024. Odběratel ale fakturu obdržel 25.11.2024. Je potřeba, aby odběratel vystavil dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za 3.Q/2024? Nebo je možné ponechat fakturu v reportingu za 4.Q/2024? Jaká by nastala situace, kdyby odběratel prací nezahrnul fakturu do daňové evidence, takže by si nenárokoval DPH, ale zároveň DPH neodvedl?

Společnost s.r.o., plátce DPH chce pořídit ojetý automobil od plátce DPH z Německa. Prodávající na prodejní smlouvě uvádí kupní cenu + 19% DPH (zde uvádí poznámku kauce) a chce ji předem zaplatit. Jak by měl vypadat prodejní daňový doklad? Měla by na něm být vyčíslena částka vč. DPH nebo pouze ZD? DPH by pak česká s.r.o. uhradila při registraci vozidla v ČR a následně si uplatnila nárok v přiznání k DPH v daném měsíci? Předpokládám,že se bude jednat o řádek 3 a 43 v daňovém přiznání. Předpokládám, že po doložení dokladu o registraci vozidla německému prodejci, by nám kauci ve výši DPH měli vrátit. Měli bychom požadovat, aby prodejce uvedl do prodejní smlouvy režim, v jakém nám ojeté vozidlo prodává? O jaký režim se přesně jedná, pokud bychom nechtěli kupovat vozidlo s DPH, ale chtěli bychom ho odvést a nárokovat až v ČR. Prosím o stručný přehled, jak je to s tím DPH. 

Pokud společnost zakoupí SW licence u společnosti se sídlem v Norsku, jedná se o nákup služeb ze třetí země? A vykazuje se na ř. 12 a ř. 43 daňového přiznání k DPH a v KH v sekci A2 bez uvedení VAT?

OSVČ plátce DPH bude vykonávát montážní práce : panele na podláhy v komerčních budovách nebo sociálních bytech pro polskou firmu, plátce DPH -VAT. Montážní práce na nemovitostech, které se nachází v ČR. Co všechno by jsme měli vědět doložit, že OSVČ bude fakturovát polské firmě s DPH.

Odběratel cizinec EU/Nizozemec požaduje na základě objednávky a předložení informací o plátcovství DPH v NL (kontrola přes Vies) že bude zboží, stav.materiál přebírat jím pověřená osoba, která zboží bude převážet mimo ČR do NL svým vlastním automobilem - provádí pro něj stavební práce. Odběratel požaduje, aby DD faktura na zboží byla vystavena bez Dph v režimu Revers charge. Vedení odsouhlasilo nákup zboží bez Dph. Požadovali jsme po pověřené osobě tedy čestné prohlášení, že zboží bylo skutečně dodáno na místo určení mimo ČR a potvrzení o předání v NL od odběratele. Jaké další dokumenty mohu požadovat k prokázání, že zboží skutečně bylo doručeno mimo ČR? DD faktura byl vystaven v režimu Revers charge - bez Dph za období 5,6,7.24. Nyní - zboží se dopravuje na místo v ČR, kdy pověřená osoba tvrdí, že bude následně zboží odvezeno do NL, nemáme důkaz že je zboží převezeno mimo hranice ČR a vystavili jsme DD fakturu s Dph v 8.24, kdy nám zákazník odmítá faktury s dph zaplatit a chce DDfakturu bez Dph? DD vstoupil do hlášení DPH+KH za 8.24. Dodá - li mi nyní 10.24 potvrzení o dovezení zboží do NL v měsíci 8.24, jak provést opravu DDfaktury, DPH a KH ? Vystavit v měsíci 10.24 opr.daň.doklad jen na dodané zboží, (bude-li mít potvrzení o dodání od odběratele) a dopravu v ČR ponechat s 21% ? A vystavit nový DD jen na zboží v režimu Revers charge ? Oprava DD bude v období 10.24 v DPH,KH a SH nebo dojde k opravám i za období 8.24 ?! Bude k prokázání dodání do NL dostačovat čestné prohlášení od pověřené osoby a odběratele? Jak jinak řešit situaci a vyhnout se riziku, zda zboží skutečně překročí hranice ČR?

Fyzická osoba nepodnikající v ČR (tedy osoba nepovinná k dani) chce pořídit nový dopravní prostředek (obytné auto) od plátce DPH z Německa. Mám za to, že v tomto případě se jedná o dodání nového dopravního prostředku a tedy německý plátce by měl vozidlo dodat bez německé DPH a česká FO by měla po dovozu a registraci vozidla do Č podat přiznání a doplatit českou DPH tady. Bohužel komunikace s německým plátcem DPH je složitá a neustále přesvědčují českou FO, že faktura za dodání vozidla musí být s německou DPH a česká FO jim musí zaplatit celkovou cenu vozidla s DPH a co poté bude s vozidlem po dovozu do ˇCR je nezajímá. V tomto případě se ale domnívám, že nejen že uvedený postup není správný, ale dokonce že hrozí české FO dvojí zaplacení DPH - poprvé dodavateli v Německu a podruhé českému finančnímu úřadu v ČR? Je v daném případě postup dle § 19 namístě, tedy že skutečně německá firma musí dodat vozidlo bez DPH? Pokud by nebyla jiná možnost než jim vozidlo v Německu uhradit s DPH (jinak nepovolí převzetí vozidla), jak postupovat tady v ČR ohledně povinností, které ukládá česká daňová správa? Jen dodávám, že toto nové vozidlo bude po výrobě po dobu cca tří týdnů napsané a dočasně registrované na onoho prodejce v Německu, poté dojde k prodeji a fyzickému dovozu do ČR. Viděl jsem, že se předmětným tématem částečně zabývá otázka ID: 43487, ale potřeboval bych pro účely zodpovězení mého případu toto trošku rozvést a dát do souvislostí i této otázky.

Společnost přijala fakturu za interiérové vestavné vybavení administrativní budovy, faktura byla vystavená v režimu přenesené daňové povinnosti. Jaký je správný postup týkající se DPH, když má být část této faktury přefakturovaná na jinou společnost? Měli bychom na celou přijatou fakturu uplatnit přenesenou povinnost, tzn. v podstatě plus minus, a poté vystavit druhé společnosti fakturu bez DPH, kde uvedeme, že se jedná o přenesenou daňovou povinnost a druhá společnost následně na své straně znovu splní tu daňovou povinnost i nárok na odpočet?

Obdrželi jsme v poslední době několik dokladů od zahraničních e-shopů zaměřující se na B2B tak B2C zákazníky, zaměstnanec, který objednával neuvedl naše DIČ, tyto doklady jsou v režimu OSS a obsahují české DPH. Většinou se jedná o drobné nákupy do 10 000 Kč, jsme PO. Můžeme si z těchto nákupů odpočítat DPH? Pokud ne, je to celé náklad? Reverse charge k těmto dokladům asi nelze. Druhý případ je že máme na dokladech uvedené zahraniční DPH, jak máme postupovat u takovýchto dokladů? Zahrnout v celkové částce do nákladů a zahrnout do KH a DPH v režimu reverse charge?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Jak správně postupovat v následujícím případě: Pořízení zboží z JČS, dodavatel plátce DPH, nebylo ale uvedeno DIČ odběratele, který je plátce DPH v tuzemsku, faktura vystavena v režimu OSS s tuzemskou DPH. Dodavatel neopraví fakturu. Měl by odběratel správně ze základu daně z dané faktury v režimu přenesené daňové povinnosti odvést DPH (tuzemskou DPH „zaplatit dvakrát“)? Poslední dobou se totiž setkávám s názory z praxe, že jelikož dodavatel bude odvádět stejně přes OSS DPH v tuzemsku a odběratel si případně bude nárokovat odpočet, tuzemskému FÚ bude daň odvedena přes dodavatele, tak odběratel nemusí fakturu zahrnovat do přenesené daňové povinnosti. 

Bez existence obou režimů by se dodavatelé museli registrovat ve státě skladu nebo ve státě, kam bylo zboží přepraveno, aby bylo následně v tomto státě dodáno. Užití obou režimů sice není povinné, ale výhodné. Pozor je potřeba si však dát na podmínky, které musí být k užití režimů splněny.

Může si identifikovaná osoba koupit od plátce z EU 2 ojeté vozy v režimu použitého zboží, nebo musí DPH vyměřit? Automobily jsou určeny k podnikání v taxislužbě. 

Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.

Společnost nakupuje, resp. dováží z Velké Británie automobily (nové) + příslušenství (náhradní díly), obdrží fakturu s 0% sazbou DPH (VAT RATE); dovoz dle našich informací nepodléhá celnímu režimu (pravděpodobně dle dohod mezi státy EU a VB) otázky: 1) tato plnění budou výkázána v přiznání DPH následovně: a) povinnost přiznat daň při dovozu zboží (řádek přiznání 7; do kontrolního hlášení dovoz zboží nevstupuje), b) v případě nároku na odpočet (řádek přiznání 43) 2) opravdu toto plnění (dovoz nových OA + náhradních dílů) nepodléhá celnímu režimu; 3) jaké datum je považáváno za DUZP pro přiznání DPH: a) datum vystavení faktury dodavatelem; b) datum úhrady (úplaty) fa dodavateli, c) nebo datum dodání zboží na území EU resp. do České republiky.

Podléhá oprava elektroinstalace v budově režimu přenesené daňové povinnosti?