Inventarizace

Společnost zabývající se pronájmem nemovitých i movitých věcí chce rozšířit svoji činnost o půjčovnu šperků. Jakým způsobem je možné šperky účtovat - je možné je odpisovat, případně při pořizovací ceně nižší než 80 000 Kč je evidovat jako drobný majetek a účtovat do nákladů?

Navrhovaný zákon zachovává povinnost inventarizace pro účetní jednotky. Vnímá ji jako klíčovou součást vnitřního kontrolního systému pro zajištění řádného vedení účetnictví. Inventarizace slouží ke kontrole věcné správnosti účetnictví, a je tak důležitým nástrojem pro splnění požadavku na poctivé a věrné zobrazení a pro zajištění spolehlivosti účetních informací.

Firma využívá při vedení zboží tzv. metodu B. Dle skladové evidence před inventurou má zůstatek na skladě k 31.12.23 ve výši 300 tis. Kč (stav skladu z minulého roku je 200 tis. Kč k 31.12.2022). Fyzickou inventuru 2023 dokončila až 10.1.2024 s výsledkem - manko 50 tis. Kč. Skladovou výdejku manka odečetla na kartách zboží 10.1.2024 k datu zjištění. Má k 31.12.2023 mít na účtě 132 při závěrce zboží 300 tis. Kč nebo 250 tis. Kč? - postup účtování: 1) přeúčtování stavu zboží z min. roku k 31.12.2023 504/132 + 200 tis. Kč 2) výsledek dle skladové evidence +300 tis. Kč 132/504 k 31.12.2023 kdy ještě nebyla provedena výdejka z manka. 3) manko nad normu ID - 50 tis. Kč 549/132 zaúčtování až 10.1.2024, nebo už k 31.12.2023, protože je to hlavní inventura týkající se roku 2023? Dále se setkávám, že inventura při metodě B je zaúčtovaná často i zápisem 549/504 (nepoužívá se účet 132). Pokud je taková inventura provedena např. 30.11., tak zápis 549/504 je z mého pohledu účtování správný, protože při zápise 549/132 k 30.11. a následnému navedení 132/504 k 31.12. by dle skladové evidence k 31.12. byl výsledek účtu 132 nižší než skutečný (díky snížení stavu z průběžné inventury (132 na DAL). Je to tak OK? Dále pokud má firma během roku ze skladu výdejky za účelem daru či interní spotřeby ve skladě (čistící prostředky, které primárně prodává), tak je správné při metodě B je minimálně na konci roku překlasifikovat z 504 na 501 (543) ? -> souhrnným interním dokladem 501(543)/504, nebo i průběžným zaúčtováním dle dne výdejky - jsou oba postupy možné?

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky 1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

Ve skladě byl při inventuře zjištěn přebytek, ocením aktuální (reprodukční cenou). Dále byly zjištěny neúmyslné záměny, cenu výdejkové převodky známe, ale jak stanovit cenu příjemkové převodky. Jedná se o výměnu v kartách zboží podle barev, pokud bychom použili reprodukční cenu, pak bude rozdíl cen a vznikne přebytek. Nebo máme použít cenu z výdejky na cenu z příjemky? Kde najít oporu v předpisech. Děkuji.

Smyslem inventarizace je ověření skutečného stavu – existence majetku a závazků, jeho porovnání s účetními záznamy. Provedení inventarizace je podmínkou průkaznosti účetnictví. Zjištění a zaúčtování případných inventarizačních rozdílů je nezbytnou součástí řádné účetní závěrky.

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 7 odst. 6 používá pojem „vzájemném zúčtování“, nicméně v účtárnách častěji zaslechneme pojem „kompenzace“, zejména ve spojení se zákazem kompenzace. Z důvodu „vžitého odborného slangu“ budu i v tomto článku používat pojem „kompenzace“. Jedná se o účetní zásadu, která je v obecné rovině zákonem o účetnictví definována, nicméně tato definice již není podzákonnými předpisy dále rozvedena, proto panují dohady, jak ji správně uchopit a v praxi realizovat.

Pokud by OSVČ uplatňovala výdaje paušálem, musela by v průběhu roku vést podrobnou evidenci zásob, nebo stačí inventury k 31. 12. příslušného roku?

Společnost s r. o. zahájila na základě příkazu jednatele ze dne 20. 12. 2022 inventarizaci k 31. 12. 2022. Fyzická inventura byla provedena 2. 1. 2023, dokladová do konce ledna 2023. Vzhledem k rozesílce dopisů k odsouhlasení pohledávek a závazků až po zaúčtování všech položek roku 2022 až koncem ledna 2023 některé odpovědi došly až s březnovým datem odeslání. Musí být konečná inventurizační zpráva vyhotovena nejpozději do 28. 2. 2023, nebo stačí provedení inventur do této doby a zprávu je možné vyhotovit i později?

Účetní jednotka provádí pravidelnou inventarizaci k rozvahovému dni 31. 12. Inventurní soupis k 31. 12. 2018 vyhotovený dne 25.2.2019 musí být archivován 5 let. Počítá se se pět let od 31. 12. 2018 tzn. lhůta končí dne 31. 12. 2023 nebo je to 5 let až od data vyhotovení inventurního soupisu?

Musí účetní jednotka účtující podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. bezpodmínečně provést dokladovou inventuru všech používaných účtů ve svém účtovém rozvrhu v účtových třídách 0 až 4? Nebo je povinný rozsah ještě širší?

Firma měla přihlášenou pohledávku za dlužníkem v insolvenci. Vytvořila k ní zákonnou opravnou položku. Insolvence byla ukončena v roce 2018, ale firma zákonnou opravnou položku nerozpustila a ani pohledávku neodepsala. Firma rozpustí vytvořenou ZOP a odepíše tuto pohledávku až v roce 2022. Bude tento odpis daňově účinný ?

Článek navazuje na příspěvek zveřejněný v předchozím čísle časopisu, který byl zaměřený na průmyslová práva z pohledu právních předpisů. Tento se ve své první části věnuje vykazování, oceňování, inventarizaci, odpisování a zveřejnění průmyslových práv pohledem českých účetních předpisů vč. příkladů souvisejících účetních operací. Dále je zmíněna novela zákona o daních z příjmů v oblasti dlouhodobých nehmotných aktiv účinná od 1. 1. 2021.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená jihomoravským krajem. Svoje investice, stavby, pozemky předměty nad 40 000 Kč vedeme na papírových inventárních kartách. Každý rok na těchto kartách provádím inventarizaci a píši sem např. 31. 12. 2021 a svůj podpis. Je toto stále nutné provádět? Nestačilo by jen datum a podpis na inventurním soupisu všech těchto předmětů, který je založen v inventurách školy? 

Společnost s.r.o. má hospodářský rok od 1. 12. 2020 do 30. 11. 2021. Inventuru zásob provedla až 30. 1. 2022. Bylo zjištěno manko i přebytek. Jak v tomto případě postupovat při účtování? Do kterého období se zaúčtuje vzniklé manko a přebytek a jakým způsobem? Dne 30. 1. 2022 se udělala příjemka (přebytek) MD 112/D 648 a výdejka (manko) MD 549/D 112. Je to správný postup? A jak postupovat co se týká odvodu DPH ze vzniklého manka? Do kterého období DPH to spadá? Většinu materiálu jsme pořídili od plátců z EU, kteří mají VAT, tudíž se jednalo o reverse charge. Je nutné odvádět DPH i v tomto případě?

Jsme povinni inventarizovat konsignační zásoby, které jsou vedeny na podrozvahových účtech v EUR? Je dána povinnost zůstatky těchto zásob přecenit kursem k 31. 12. pro účely roční závěrky?

Téma o přirozených úbytcích zásob a ztratném v maloobchodě úzce souvisí zejména s problematikou inventarizace zásob, s vyhodnocováním mank na zásobách a s vyřazením zásob, a to včetně postupů jejich správného stanovení a aplikace.

Každoroční „maturitou“ všech účetních jednotek je účetní uzávěrka a na ni navazující účetní závěrka za uplynulé účetní období, aktuálně nejčastěji za „první covidový“ kalendářní rok 2020. Vypočíst odpisy, časově rozlišit výnosy a náklady, aktualizovat korunové hodnoty cizoměnových položek, akcie přecenit novou reálnou hodnotou, správně nastavit rezervy a opravné položky, vypočíst splatnou případně i odloženou daň, uzavřít účty hlavní knihy, sestavit rozvahu, výkaz zisku a ztráty, vysvětlující přílohu, případně přehledy o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu… Vypadá to jako fůra administrativní práce vyžadující stovky člověkohodin. Ale zdání mate. Ostřílení účetní zřejmě potvrdí, že to jen tak vypadá, většinu této úředničiny odpracuje již standardní účetní software, popisná příloha sice bývá obsáhlá, ale zpravidla se jen opráší loňský text a splatnou daň z příjmů před sestavením přiznání stačí expertně odhadnout. Takže to vše lze mít odbyto třeba i za jeden den. Ovšem až na jednu výjimku, která je bohužel zcela klíčová pro to, aby to všechno bylo věrné, průkazné, a tedy smysluplné. Ano, je to inventarizace, resp. její stěžejní část – fyzická inventura – která je pracná, trvá a věci komplikuje…

Společnost s r. o., plátce DPH, vede skladovou evidenci zboží metodou A. Koncem prosince 2020 byla provedena inventura zásob zboží ve skladu, která byla ukončena 7. 1. 2021. Inventurou bylo zjištěno manko ve výši 18 000 Kč a přebytek ve výši 19 000 Kč, rozdíl tedy je přebytek 1 000 Kč. Přebytek skladu v účetnictví se předepíše na účty č. 13/64, částka 1 000 Kč? Nebo je potřeba zaúčtovat nedoložené manko 18 000 Kč na účty 549/13 a přebytek 19 000 Kč na účty 13/64? Manko nebylo předepsáno k úhradě, je nedoložené. Společnosti vzniká povinnost vyrovnat uplatněný odpočet daně z nakoupených zásob v daňovém přiznání za 4. čtvrtletí 2020 na řádku 45 daňového přiznání mínusem z částky 18 000 Kč (manko), je to tak?

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky1) o inventarizaci majetku a závazků ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“) a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.