Rozpočtové právo

Organizační složka státu vlastní rekreační chatu, kterou užívá k rekreaci svých zaměstnanců, příp. jejich rodinných příslušníků. Chatu lze užívat pouze v období od dubna do září, jinak je chata zavřená (z provozních důvodů – nemá topení atp.). V pravidlech hospodaření s prostředky FKSP má OSS stanoveno, že z fondu se hradí veškeré náklady na provoz chaty, v případě rekreace pak stanoví dopředu pevnou částkou platbu za ubytování pro zaměstnance a další účastníky rekreace. Vzhledem ke změnám ve financování FKSP od r. 2024, zejm. snížení základního přídělu do fondu, chce OSS využít § 68 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a na konci roku přeúčtovat 50 % nákladů za provoz této chaty z výdajů SR na účet FKSP. Je možné takto postupovat? Chata se k jiným účelům než rekreaci nevyužívá, ani k tomu není uzpůsobena.

Příspěvková organizace města, základní škola, dostává peníze na platy od MŠMT UZ 33353, kde jsou rozděleny jednotlivé položky: hrubé mzdy, odvody, FKSP, ONIV, případně OON. Platí i do roku 2024, že z ONIV budou hrazeny náhrady za nemoc nebo již náhrady budou hrazeny z hrubých mezd? Je zde nějaká změna oproti roku 2024?

Článek shrnuje přehled změn ve vyhlášce k rozpočtové skladbě a v metodice Ministerstva financí k rozpočtům pro rok 2024 pro obce, kraje a svazky obcí. V článku také připomínáme, jaké změny by se měly zohlednit v rozpočtu na rok 2024, a najdete v něm i zmínky o nových kontrolních chodech výkazu FIN 2-12M.

V současné době je v legislativním procesu vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb. , o krajích (krajské zřízení ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb. , o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Jedná se o sněmovní tisk č. 499. Nabytí účinnosti tohoto zákona se přepokládá dne 1. 1. 2024.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2023 na s. 7. Ve druhé části se věnujeme lesním porostům a pozemkům, zaměříme se na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

V minulém čísle tohoto periodika jsme se věnovali úpravě peněžních fondů příspěvkových organizací, v dnešním příspěvku bychom na téma navázali a věnovali se účetní oblasti této problematiky.

Ačkoliv se rostlinná výroba vyskytuje zejména v účetnictví podnikatelských subjektů, mohou se s ní setkat i nestátní neziskové organizace. Článek se proto zaměřuje na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.

V následujícím příspěvku bychom se zabývali problematikou fondů příspěvkových organizací s tím, že bychom se zaměřili na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. Z pohledu fondů v příspěvkových organizacích je nutné rozlišit peněžní fondy a majetkové fondy. Vzhledem k tomu, že majetkové fondy představují jmění účetní jednotky, budeme fondy příspěvkové organizace rozumět pouze fondy peněžní, kterými se budeme také zabývat.

V následujícím příspěvku bychom se věnovali problematice stravování zaměstnanců u příspěvkových organizací, a to jak v případě příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky, tak státních příspěvkových organizací.

V českém právním prostředí nepředstavuje institut svěřenského fondu již žádnou novinku, přesto se však praxe spojená s jeho využíváním a jakási tradice vytváří velmi pomalu. Inspiraci k nalezení odpovědí na otázky, které český právní řád jednoznačně zodpovědět prozatím nedokáže, lze však hledat v zahraničí, kde se institut trustu těší značné oblibě. V první řadě je vždy záhodno nahlédnout do trustové úpravy obsažené v občanském zákoníku kanadské provincie Quebec, která českým zákonodárcům posloužila jako inspirační vzor. Quebecká právní úprava prošla mnohými změnami, než v devadesátých letech minulého století ustálila institut trustu do současné podoby. Jedním z důvodů byla potřeba vhodné a dostatečné modifikace tradičního common law trustu tak, aby mohl být implementován do prostředí kontinentálního práva. Ačkoliv trust, jak je upraven v anglosaských zemí, se vzhledem k rozdílnosti samotného právního systému vyznačuje odlišným koncepčním pojetím vlastnictví k majetku vyčleněného do trustu, lze se i touto úpravou do jisté míry inspirovat. Konec konců původem quebecké trustové úpravy, a tedy i české úpravy svěřenských fondů je právě původní common law trust. V evropských zemích dochází k pozvolnému zavádění trustů a trust-like struktur do právních řádů, čemuž měla napomoci i Haagská úmluva o právu uplatnitelném na trusty a jejich uznávání z roku 1985. Vedle Velké Británie jsou evropskými průkopníky trustů zejména Lichtenštejnsko a Francie.

Následující příspěvek částečně tematicky navazuje na jeden z předchozích příspěvků, který se zabýval poskytováním dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtu obcí.1) Příspěvek komplexně analyzoval problematiku poskytování dotací a návratných finančních výpomocí (dále jen „NFV“) z rozpočtu obcí a téma uzavíral rozhodnutím o poskytnutí dotace či sdělením o nevyhovění žádosti a neposkytnutí dotace. Aktuální příspěvek se zabývá situacemi, kdy žadatel byl úspěšný, dotace nebo NFV mu byla schválena, nicméně v průběhu jejího čerpání došlo ke sporným situacím a vzniku sporu, případně k porušení rozpočtové kázně.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali některým vybraným aspektům dlouhodobého majetku v případě příspěvkových organizací jako účetních jednotek účtujících v souladu s vyhláškou č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Zaměřili bychom se na aspekty, které jsou v běžné praxi méně diskutované a někdy opomíjené.

V době nedávno minulé budily v některých krajích či městech zájem spory, který orgán územního samosprávného celku je oprávněn měnit zakladatelské dokumenty obchodních společností, v nichž má daný územní samosprávný celek majetkovou účast (je jejím společníkem či akcionářem). Tyto spory pak zaměstnávaly kromě daných municipalit Ministerstvo vnitra, správní soudy či protikorupční organizace. Právě problematikou změn zakladatelských dokumentů obecních (krajských) obchodních společností a rozhodovacích pravomocí orgánů územních samosprávných celků se zabývá následující příspěvek.

Postavení úředníků územních samosprávných celků je upraveno zákonem o úřednících územních samosprávných celků , jejich postavení je však v mnoha ohledech specifické. Jako na subjekty vykonávající specifickou činnost ve veřejné správě jsou na ně kladeny vyšší nároky týkající se vzniku pracovního poměru, vzdělávání i povinností.

Lze vykázat čerpání daňové úspory u spolku na odpisy majetku?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 5/2022 ze dne 14. března 2022, který obsahuje pokyn č. GFŘ-D-55 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně, včetně přílohy.

Jaká je přesná nebo nejbližší zákonná úprava pro přeúčtování a rozúčtování nákladů za vytápění vlastním plynovým kotlem při nájmu průmyslových hal? Jak nejlépe postupovat? Klient má 2 průmyslové haly, v nich jsou 3 nájemci, haly se temperují na nájemci požadované teploty 15C-18C, klient odebírá plyn od Innogy, ale vlastním kotlem vyrábí teplo a haly dále temperuje, nezbytný topič je také zaměstnanec klienta, všechny tyto náklady ( např. mzda, revize, opravy kotle) platí klient, nájemci souhlasí s placením těchto nákladů, ale nechtějí je mít přímo skryté v nájmu, a chtějí znát přesnou zákonnou úpravu. Jak nejlépe postupovat? Elektřinu a vodu jim klient přeúčtovává podle spotřeby ve stejné výši jakou platí dodavatelům. 

Ministerstvo financí zveřejňuje postup k zajištění jednotného zatřídění výdajů územních rozpočtů souvisejících s poskytnutou pomocí Ukrajině.

Je možné, aby veřejná výzkumná instituce (zřízená dle zákona č. 341/2005) z důvodu nedostatku finančních prostředků na začátku roku převedla z fondu reprodukce majetku finanční prostředky do rezervního fondu a ty následně použila na krytí dočasného nedostatku finančních prostředků? Po obdržení dotací by byly prostředky znovu vráceny do FRM. Pokud tato možnost není, o jak závažné porušení by se jednalo a s jakými důsledky?