V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2023 na s. 7. Ve druhé části se věnujeme lesním porostům a pozemkům, zaměříme se na specifika této oblasti účetnictví, včetně oceňování, inventarizace, vykazování, zveřejňování, příkladů účetních transakcí a daňového pohledu na rezervu na pěstební činnost.
Rostlinná výroba v účetnictví nestátních neziskových organizací – 2. část
Ing.
Marek
Jošt,
Ph.D.
Lesní porosty
Další důležitou oblastí v rámci rostlinné výroby jsou lesy definované v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 2 písm. a) jako lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa.
S tím souvisí také § 507 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je součástí pozemku rostlinstvo na něm vzešlé, což by mohlo vést k obecnému názoru, že součástí pozemku a jeho ocenění jsou vždy bez výjimky i rostliny, které na něm vyrostly. Přebírání tohoto právního pohledu do účetnictví však není vhodné, jak bude uvedeno dále.
Les pořízený nákupem spolu s lesním pozemkem se vykazuje v rámci pozemků a v rozvaze tedy uživatel nenalezne vykázanou zvlášť hodnotu lesa a zvlášť hodnotu pozemku. Při pořízení lesa ve vlastní režii vysázením vykazuje účetní jednotka související náklady, které se neaktivují, a les tedy není nikdy vykázán v rozvaze.
V období těžby lesa vytvářejí účetní jednotky do nákladů rezervu na jeho obnovu, jejíž tvorbu upravuje zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. K čerpání rezervy naopak dochází v obdobích obnovy lesních porostů, a to ve výši nákladů vynaložených na obnovu vytěžených lesních porostů.
Účetní přístup uplatňovaný v českých účetních předpisech nevede k věrnému obrazu účetnictví, jelikož v případě pořízení lesa koupí zůstává v účetnictví původní oceněn&