Sazba, základ a výpočet daně z příjmů

OSVČ, lékař vedoucí daňovou evidenci, ukončí svoji činnosti ke dni 31. 12. 2024. Při podání DPFO za rok 2024 bude tedy postupovat v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2? Tzn., že základ daně zvýší o pohledávky - úhrady od zdravotních pojišťoven, které obdrží v roce 2025 (jiné pohledávky ani zásoby nemá). Zaměstnanci dostali výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele, za 12/2024 jim bude náležet mzda a tříměsíční odstupné. Mzdy a odvody z mezd budou vyplaceny po skončení PP v 1/2025. Lze tyto považovat ve smyslu úpravy § 23 odst. 8 písm. b) ZDP za „dluhy, které by při úhradě byly výdajem na dosažení příjmů" a snížit o tyto částky základ daně za rok 2024? Nebo musí být mzdy, odstupné a odvody vyplaceny nejpozději 31. 12. 2024?

FO (nepodnikatel) má příjmy ze závislé činnosti, z pronájmu a zároveň je společníkem v právnické osobě. Do 36násobku průměrné mzdy vše zdaní 15%, nově vč. pasivních příjmů (pronájem). PO mu dále vyplatí podíl na zisku, který přímo PO srazí a odvede dle §36 sazbou 15%. Tento podíl na zisku PO je zdaněný a nezapočítává se do příjmů FO, tedy ani do 36násobku průměrné mzdy, je to tak? Chystá se v tomto případě nějaká legislativní změna týkající se výplat podílů na zisku? Příklad: FO má příjmy 2mil, kde zdaní 15% část do 36násobku průměrné mzdy, zbytek pak sazbou 23%, ale podíl na zisku společníka ve výši 5mil již nedaní, neboť ten zdanila při výplatě PO rovněž sazbou 15%. Tuto výplato FO do svého přiznání neuvádí a dále nedaní.

Peníze údajně vynalezli Féničané, dobrá, ale proč tak málo? Stejně jako čeština nikdy nebude světový jazyk, ani českou korunu mimo naši kotlinu nikdo nezná. Ovšem naší malé ekonomice samostatná měna, zdá se, spíše prospívá, zvláště když si uvědomíme, co Řecku a Itálii „přineslo“ společné euro. Nicméně našly by se samozřejmě i nevýhody naší vlastní měny, v níž se přeshraniční obchody zpravidla nesjednávají. Jedním z nich je problém „Má dáti – Dal“, tedy nutnost přepočtu cizoměnových položek pro účetní a návazně i daňové účely na Kč. Zde od roku 2024 konsolidační balíček přinesl dvě zásadní novinky, možnosti: zvolit si za hlavní funkční měnu jinou nežli Kč (což jsme zkritizovali minule) a nezdanit tzv. nerealizované (prozatím) kurzové rozdíly.

Jsme s. r. o. účtující v hospodářském roce, pro období od 1. 5. 2023 do 30. 6. 2024. Kterou sazbu DPPO máme použít? Domnívám se, že vzhledem k tomu že do roku 2023 spadá 7 měsíců hsopodářského roku, mohli bychom použít sazbu 19 % DPPO?

Paušální výdaje, paušální daň, paušální náhrada…, jak se v té záplavě daňových paušálů vyznat, co přesně znamenají, jaký mají daňový režim? Právě o tom budou následující stránky. Nyní půjde spíše o přehledový článek tzv. do dobrého počasí, kde se nemůžeme pouštět do přílišných detailů a v praxi výjimečných komplikací. Ovšem rozhodně nepůjde o „počteníčko na deku u vody“ a s ohledem na zaměření tohoto odborného periodika se předpokládá, že čtenář je v příjmovce alespoň zběžně zorientován…

Hlavním cílem využití spolupráce osob je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Spolupráce osob může rovněž vést k vyhnutí se uplatnění progresivní sazby daně 23 % u podnikatele dle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů , ale v určitých specifických situacích může vést i k úsporám v odvodu pojistného na sociální pojištění. V článku se věnujeme jednak oblasti využití spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti podnikatele a spolupracující osoby, ale rovněž si ukážeme, kdy podnikající osoba nemusí platit sociální pojištění.

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 417/18.12.13 JUDr. Daniel Krempa, daňový poradce č. 4126 Účelem příspěvku je snaha o odstranění pochybností, které mohou vzniknout při interpretaci nově zavedeného názvosloví v § 7 ZDP , a objasnit aplikaci ve vztahu k určení dílčích základů daně dle § 7 a 9, příp. i § 10 ZDP .

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 614/28.11.23 JUDr. Ing. Martin Kopecký, daňový poradce č. 3826 Téma vystihuje název, autor zde řeší daně z příjmů nepeněžní firmy z podílu na likvidačním zůstatku zrušené s. r. o. u společníka – osoby fyzické (dále jen „FO“) i právnické (s. r. o.). Všichni aktéři jsou daňovými rezidenty ČR. Přínosné je, že navržené závěry autor demonstruje na konkrétních číselných modelových příkladech, což nebývá u KooV obvyklé.

Jak je to s kurzovými rozdíly vyčíslenými u nedaňových nákladů? Jsou kurzové rozdíly vždy daňově uznatelným nákladem nebo zdanitelným výnosem, nebo je nutné je vyjmout?

Od 1. 4. 2000 mám uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem. Splňuji podmínky pro výběr naspořené částky, a to pro její jednorázový výběr, mám 64 let. Naspořená částka se skládá i z příspěvku zaměstnavatele. Pojišťovna mi nedoporučila realizovat jednorázový výběr naspořených peněz z důvodu zdanění částky naspořených příspěvků za zaměstnavatele (15 % srážkovou daní) z titulu této smlouvy. Pojišťovna mi doporučila v r. 2024 tento postup: požádat nejprve o převod naspořených peněz z původní smlouvy na smlouvu novou o doplňkovém penzijním připojištění. Až budou peníze převedeny na tuto novou smlouvu, mám požádat pojišťovnu o jednorázový výběr peněz. Tak budou splněny podmínky pro jednorázový výběr peněz (převádí se ze staré smlouvy) a peníze obdržím ve lhůtě 2 měsíců od podání žádosti. Výhoda tohoto postupu je, že nebude sražena srážková daň z příspěvku od zaměstnavatele. Pokud bych převedla peníze na novou smlouvu a pak vybrala peníze, nebude třeba zdanit příspěvek zaměstnavatele v DPFO podle § 10 ZDP?

Jsem OSVČ, účetní s jedním zaměstnancem. Blíží se mi důchodový věk, chtěla bych od 2025 přejít na paušální výdaje a přestat zaměstnávat zaměstnance. Jak by to bylo nejlepší provést, když: 1. k 31.12.2024 vyfakturuji zpracování účta za 4Q/2024, všechny tyto pohledávky budou tedy ke konci roku neuhrazené. 2. zaměstnankyně ještě bude zpracovávat v 01,02/2025 účto za 4Q/2024 a bude dělat uzávěrky a daňová přiznání 2024. Bylo by možné v rámci dodatečného přiznání roku 2024 dodanit všechny tyto pohledávky a zároveň daňový základ snížit o mzdy za leden a únor/2025, které se vztahují k dodaňovaným příjmům 2024? Zaměstnankyně by pracovala do 28.2.2025 a mzdy bych dala jako položku snižující DZ v dodatečném přiznání roku 2024 a v roce 2025 by již byly nedaňové (to bych již uplatňovala paušální výdaje).

Jinak spojenými osobami jsou osoby, které vytvořily právní vztah, jehož účelem je převážně snížení základu daně či zvýšení daňové ztráty, tedy úprava základu daně o plnění, které pro daňového poplatníka nemá ekonomickou hodnotu primárně z hlediska rozvíjení jeho podnikání, nýbrž snížení jeho daňové zátěže.

OSVČ provozuje ubytování a vybírá od ubytovaných poplatky pro město. Všechny poplatky zahrnula do daňových příjmů (je administrativně velmi náročné rozlišit výnos za službu - ubytování a poplatek městu), a proto vše zdaňuje. Je pak možné dát do daňově účinných výdajů: odvod poplatků městu? Bude tedy zde daňový příjem a daňový výdaj, nebo to takto nelz,e a poplatník se tedy sám šidí, když dává do daňového příjmu poplatky městu?

„Když chcete úvěr, musíte bance prokázat, že jej vlastně nepotřebujete“ a „Neraď se s chudým právníkem a nekupuj u bohatého obchodníka.“ Studenti se učí, že daně nemají ovlivňovat svobodná jednání poplatníků. Ale v praxi je opak pravdou a zejména daně z příjmů si vláda oblíbila jako cukr a bič svých politiků. Už nejen zelená regulace, staronově jsou daňově trestána i „zbytečně“ drahá firemní osobní auta. Možná by to politici a vysocí státní úředníci viděli jinak, kdyby sami měli k dispozici honosné limuzíny… Zkrátka od Nového roku v rámci vládní agendy zjednodušování daní přibyla velmi obsáhlá daňová limitace, kterou snad ani nešlo sepsat složitěji.

Jak jistě víme, byl schválen tzv. konsolidační balíček – zákon č. 349/2023 Sb. , měnící některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. (dále také jen „Balíček“). Jde o obsáhlý balík měnící 65 zákonů, z něhož nás budou zajímat jen změny zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). I těch bylo požehnaně – celkem 107 změnových bodů, což je více, než má ZDP paragrafů… Proto se omezíme na změny v uznávání daňových výdajů. Prakticky řečeno si projdeme především úpravy dvou stěžejních paragrafů: § 24, kde jsou výdaje „bezpečně“ daňově účinné, a § 25 uvádějící ty neuznatelné.

Klient OSVČ v roce 2023 uplatňuje náklady výdajovým paušálem a pro rok 2024 se přihlásil k paušální dani. K 31. 12. 2023 měl pohledávky ve výši 250 000 Kč, které byly uhrazeny v lednu 2024. Při tvorbě daňového přiznání se tak postupuje podle § 23 odst. 8 ZDP a o tyto pohledávky bude zvýšen hospodářský výsledek, a tedy základ daně bez možnosti proti těmto příjmům uplatnit náklady. Je to tak? A zvyšují tyto pohledávky základ daně i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění?

Společnost s r. o. poskytla dar obci ve výši 5.000 Kč na obecní ples. Dá se považovat tento dar za dar na kulturu? Myslím si, že ano. V minulosti společnost dávala dar na účel „nákup věcí do tomboly". To jsem jako položku snižující základ daně dle § 20 ZDP nemohla použít.

Národní účetní rada (NÚR) je nezávislá odborná instituce založená v roce 1999 k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Jejími členskými organizacemi jsou od založení do současnosti Komora daňových poradců ČR, Komora auditorů ČR, Svaz účetních a VŠE v Praze zastoupená Fakultou financí a účetnictví.

Generální finanční ředitelství v souvislosti s novelou zákona č. 586/1998 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), provedenou zákonem č. 349/2023 Sb., tzv. konsolidačním balíčkem, účinným od 1. 1. 2024, upozorňuje, že Informace GFŘ k problematice „nerealizovaných“ kurzových rozdílů s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu čj. 45965/13 (dále jen „Informace“) není relevantní pro daňový režim kurzových rozdílů podle § 23i a 23j zákona o daních z příjmů. Tato Informace byla vydána jako reakce na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu a upravovala primárně postup poplatníků do konce roku 2013.

Společnost poskytne hasičům hmotný dar, který před tím zakoupila. Hodnota daru je tedy ve výši finanční částky, kterou zaplatila dodavateli? Jaké jsou daňové důsledky?