Zaměstnanecké akcie v zákonu o obchodních korporacích
V ustanovení
§ 258 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (
zákon o obchodních korporacích) (dále jen „
ZOK“), se uvádí, že
stanovy akciové společnosti mohou určit, že zaměstnanci akciové společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek
uvedených v odstavci 2. V odstavci 2 ustanovení se pak uvádí, že stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí splatit celý emisní kurs upsaných akcií nebo je mohou nabývat za jiných zvýhodněných podmínek, pokud bude případný rozdíl mezi splacenou částí emisního kursu a cenou nebo emisním kursem a cenou pokryt z vlastních zdrojů společnosti. Zaměstnanecké akcie mohou získat i zaměstnanci společnosti, kteří odešli do důchodu.
Opční akciový program
Podstatou opčního akciového programu je, že
společnost nabízí zaměstnanci právo v budoucnosti odkoupit daný počet akcií společnosti za předem sjednanou cenu
(obvykle cenu platnou ke dni udělení
opce
). V případě růstu kursu akcií společnosti zaměstnanec při realizaci
opce
vydělá, naopak při budoucím poklesu kursu akcií společnosti zaměstnanec nic neriskuje, protože opci nemusí využít. Jelikož jde většinou o dlouhodobé
opce
(obvykle 5 až 10 let) a možnost jejich uplatnění je často vázána na trvání pracovního poměru, jde o vhodný nástroj nejen pro získání, ale i udržení klíčových zaměstnanců firmy. Průběh realizace
opce
u zaměstnance můžeme stručně rozdělit do čtyř navazujících fází:
–
– okamžik sepsání smlouvy o udělení
opce
zaměstnanci,
–
– okamžik, kdy zaměstnanci vzniká právo k uplatnění držené
opce
,
–
– vlastní rozhodnutí držitele
opce
realizovat opční právo,
–
– poslední den, kdy může zaměstnanec právo
opce
realizovat.
Nabytí zaměstnaneckých akcií
Pokud získá zaměstnanec v souladu se zněním
§ 258 ZOK akcie společnosti za zvýhodněnou cenu, je nutno postupovat podle § 6 odst. 3 písm. a) č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „
ZDP“). Zde se uvádí, že u zaměstnance se příjmem ze závislé činnosti rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté plnění nižší, než je cena určená podle zákona č.
151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (dále jen „
zákon o oceňování majetku“), nebo cena, kterou účtuje jiným osobám.
Příjmem zaměstnance se tedy stává rozdíl mezi zvýhodněnou cenou nabývané akcie společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a aktuální cenou akcie stanovenou dle
zákona o oceňování majetku
nebo cenou, za kterou je akcie nabízena jiným osobám (např. u veřejně obchodovatelných akcií aktuální cena na burze).
V pokynu GFŘ D–59 se v bodu 1 k ustanovení
§ 6 odst. 3 ZDP uvádí, že
při bezúplatném poskytnuti práva
opce
na koupi akcii za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle
§ 6 odst. 1 písm. d) a
odst. 3 ZDP považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatněni
opce
, nikoliv při jejím poskytnuti
; výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatněni
opce
a jejic
