Daňová evidence, jednoduché účetnictví

Může vést jednoduché účetnictví i spolek, který na svou činnost dostává dotace?

Prosím o radu, jak se má správně účtovat v daňové evidenci (který pohyb a na kterém výpisu), pokud má OSVČ pořízenu kreditní kartu od banky u které má také vedený účet. Na tomto výpisu z banky je uvedena a také odečtena plánovaná splátka úvěru/úvěr, měsíční poplatek za kartu. OSVČ mimo to dostává každý měsíc výpis z účtu ke kreditní kartě, kde jsou OPĚT zachyceny položky: platby, splátky úvěru/úrok a měsíční poplatek za kartu. Kontretně je uvedeno na : 1) bankovním výpisu - plánovaná splátka úvěru/úvěr - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - poplatek za kartu - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? 2) výpisu z účtu ke kreditní kartě - platba - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - plánovaná splátka úvěru/úvěr - rozdělení se na: ----- plánovaná splátka úvěru - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? ----- úvěr - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? - poplatek za kartu - v DE to bude daňový nebo nedaň. výdaj? 

Chci se zeptat jak to je se zdaněním a zaúčtováním, když firma A poskytuje své dceřiné firmě B dobrovolný příplatek mimo základní kapitál (příplatek již firma A nebude chtít vrátit po firmě B) jak to bude se zaúčtováním ve firmě A a zaúčtováním firmy B. A jak to je z pohledu daní?

Budeme se věnovat významu účetní závěrky jako nástroje pro zhodnocení finanční situace firmy a splnění zákonných povinností. Uvedeme si základní právní předpisy, které upravují účetní závěrku v České republice, vysvětlíme si, z jakých částí se účetní závěrka skládá (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) a navrhneme harmonogram přípravných prací pro účetní závěrku, ale také si popíšeme proces uzavření účtů, sestavení účetní závěrky a způsob zveřejnění účetní závěrky.

Po předchozím příspěvku o pracovních cestách se dnes zaměříme na oblast stravování zaměstnanců. Společné stravování může být chápáno jako jeden z nástrojů pro budování silné firemní kultury. Neformální setkávání při jídle umožňuje zaměstnancům navázat osobnější vztahy, což má pozitivní dopad na týmovou spolupráci a celkovou atmosféru na pracovišti. Tímto způsobem může společnost posilovat svou identitu a podporovat loajalitu zaměstnanců.

Dnes se zaměříme na vnitropodnikovou směrnici na téma inventury a inventarizace. Jedná se o zákon o účetnictví (ZoÚ ), který nám ukládá povinnost provádět inventury a inventarizaci. Hlavním cílem této činnosti je ověřit, zda údaje o majetku a závazcích v účetnictví odpovídají skutečnosti. Je však dobré připomenout, že inventury a inventarizace plní i další důležité funkce, jako je např.: – ochrana před daňovými problémy (správně provedená inventarizace je základem pro přesné určení daňové povinnosti a usnadňuje průběh daňových kontrol), – ochrana majetku firmy (inventarizace pomáhá majiteli firmy sledovat a chránit svůj majetek a vymezuje odpovědnost za jeho ochranu), – poskytuje přehled o využití majetku (přehled o tom, jak je majetek firmy využíván) atd.

Pracovní cesty jsou součástí práce mnohých jednotlivců. Abychom si usnadnili život, připravíme si přehledný návod, jak vyřídit všechny potřebné rituály. Tuto směrnici bychom (s trochou nadsázky) mohli nazvat „Průvodce šťastného cestovatele“. Žádné složitosti, jen rutina. Tato směrnice slouží jako praktický nástroj a poskytuje přehledný návod na to, jak správně vyřídit všechny potřebné formality a zajistit, aby byly výdaje v souladu s platnými zákony a vnitřními poměry v účetní jednotce. Klíčovými aspekty směrnice je definice pracovní cesty, schvalovací proces, typy náhrad, výpočet náhrad, dokladování výdajů.

Byla sjednána smlouva o nebankovním úvěru pro podnikatele (vede daňovou evidenci) na rozvoj podnikání. Splátky na 12 měsíců, z toho poslední nejvyšší. Součástí smlouvy je ujednání, že se smluvní strany dohodly na smluveném fixním úroku ve výši 158 100 Kč. Bude se tento úrok rozpočítávat poměrem do výdajů také na 12 měsíců? Každý měsíc 158 100 : 12? Součástí smlouvy není splátkový kalendář, jen že 1. - 11. splátka bude 10 000 Kč, poslední splátka zbytek.

Dnes se podíváme, jak tvořit a čerpat opravné položky k majetku. Víte, co je horší než zjistit, že váš dlužník zbankrotoval? Zjistit, že jste mu včas nevytvořili opravnou položku! Nebojte se, s touto vnitropodnikovou směrnicí o tvorbě a čerpání opravných položek se vám taková katastrofa nestane. Srozumitelně a krátce si poodhalíme tajemství světa opravných položek, abyste se v nich dokázali orientovat jako ryba ve vodě. Představte si, že máte narozeniny a dostanete peníze. Ale místo toho, abyste si za ně mohli koupit, cokoliv chcete, musíte je schovat do speciální pokladničky. Přesně tak fungují statutární fondy. Proč a jak? To se dozvíte v tomto článku.

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

Pokud klient (FO, PO) přechází k jiné účetní firmě má původní účetní povinnost předat veškeré doklady nové účetní firmě. Je dostačující odevzdat účetní sestavy v tištěné (listinné) podobě, nebo je ze zákona vyžadována také elektronická forma? Musí účetní také svým současným klientům každoročně předávat účetní sestavy elektronicky?

Máme nového klienta zájmový spolek, který až do 31.12.23 splňoval podmínky pro vedení daňové evidence (jednoduchého účetnictví). Z jejich rozhodnutí chtějí od 1.1.2024 vést účetnictví. Dle přehledu o majetku a závazcích mají k 31.12.2023 stav pokladny 68tis. Kč, na běžném účtu 285tis. Kč, nemají žádný dlouhodobý majetek, žádné zásoby, ani závazky či pohledávky. Za rok 2023 byl hospodářský výsledek -15tis Kč. Mám k tomu 3 otázky: 1. Zda počáteční stavy účtů v tomto případě lze zaúčtovat 68tis. Kč 211/961, 285tis. Kč 221/961, 15tis. Kč 931/961 a naproti tomu 368tis. Kč 961/932 (901)? 2. Druhý dotaz se týká zaúčtování na účet 932 či 901 - zda existuje nějaká norma, na základě které musí spolek zaúčtovat předchozí zisky při přechodu na účetnictví do vlastního jmění 901 nebo může zaúčtovat na účet nerozděleného zisku/neuhrazené ztráty 932? 3. Vzhledem k tomu, že spolek jako nezisková organizace nemůže žádný zisk vyplácet či ztrátu hradit podobně jako obchodní společnosti, tak jak se prosím obecně stavět k zůstatku na účtu 932 - lze zisk/ztrátu na tento účet převádět "neomezeně" nebo v případě, že by na účtu byl "vysoký" kladný zůstatek, tak je lepší ho převést do vlastního jmění?

Manžel vede daňovou evidenci a je čtvrtletní plátce DPH. V roce 2023 koupil stroj v částce 110 000 Kč, zařadil ho do obchodního majetku a uplatnil DPH. Za rok 2023 neuplatnil odpisy a v roce 2024 stroj prodal z důvodu jeho malé kapacity a pořídil v roce 2024 stroj s větší kapacitou. Stroj z roku 2023 prodal za částku 90 000 Kč s DPH. Jak tento prodej zaúčtovat?

Subjekt vede daňovou evidenci. U pořízeného hmotného majetku využil zrychlené odpisování. Subjekt na tento majetek požádal o dotaci. Nyní je zůstatková cena majetku nižší než obdržená dotace. Jak nyní postupovat? Snižit zůstatkovou hodnotu do 0? Jak pak ale zaevidovat ten rozdíl dotace a zůstatkové ceny? Jak by se mělo bý správně postupovat a tomuto předejít?

U fyzické osoby při přechodu například z uplatňování výdajů stanoveným procentem na daňovou evidenci se upravuje základ daně v předchozím období o neuhrazené pohledávky. Jaké hodnoty se pak uvádí do přílohy č. 1 daňového přiznání následujícího období u počátečního stavu pohledávek? Uvede se 0 a nebo skutečný stav pohledávek, o který byl zvýšen základ daně v předchozím období? 

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

Fyzická osoba, OSVČ, vede daňovou evidenci. Je vlastníkem bytového domu a pozemků. Budovu i pozemky vložil do obchodního majetku. V letošním roce zahájil na domě rekonstrukci. Součástí rekonstrukce bude i zabudování výtahu. Může být výtah pro účely odpisování zařazen do 3. odpisové skupiny, nebo musí být zařazen jako technické zhodnocení budovy do 5. odpisové skupiny? V příštím roce se rozhodl ukončit podnikatelskou činnost a majetek převést do osobního užívání. Má toto rozhodnutí vliv na sepsání smlouvy o dílo se stavební firmou, buď na jméno – soukromou osobu, nebo na IČO? Jaký bude postup účtování v daňové evidenci po vyřazení majetku (odpisy, zůstatková cena, pozemky a další hmotný majetek). Po ukončení podnikatelské činnosti bude nutné upravit základ daně o závazky a pohledávky? 

Chtěla bych poprosit o radu ohledně kurzových rozdílů v daňové evidenci. Je mi známo, že kurzové rozdíly v daňové evidenci nevznikají, ale jak se mám zachovat v situaci, kdy mám vydanou fakturu v cizí měně subjektu v EU a do okamžiku povinnosti podat souhrnného hlášení faktura není uhrazena a potřebuji ji vyčíslit do pokladů (musím fakturu zaúčtovat) k sestavení souhrnného hlášení. Po úhradě faktury mi pak vzniká rozdíl. Zpětně fakturu v daňové evidenci opravovat nemohu, protože by mi jinak neseděla sestava na podané souhrnné hlášení.

Vím, že daňová evidence neřeší kurzové rozdíly. Nicméně nevím ,jak si poradit s převodem například z účtu ve měně eur na korunový účet, když částky po přepočtu se liší. Například převedu z vlastního účtu ve měně eur 1.000,- EUR - přepočet kurzem 24,115 EUR. Převedu z eurového účtu po přepočtu 24.115,- CZK a na můj účet CZK mi ale přijde 23.900 Kč. Kam s tím rozdílem ve výši 215 CZK? Dáváme to na peníze na cestě, ale to pak zase nesedí strany „peněz na cestě“ - nikdy nebudou strany vyrovnané... Můžete mi, poradit, co s tím?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, vede daňovou evidenci, pracuje jako elektrikář. Nyní chce od občana koupit byt, provést v něm rekonstrukci a byt do 6 měsíců prodat. Tato činnost bude častější, takže ji bude provádět v rámci § 7. 1) Bude prodej bytu podléhat DPH nebo bude osvobozen? Je rozdíl , pokud byt koupí občan nebo firma, plátce DPH? 2) Má nárok na na odpočet DPH z nákladů na rekonstrukci, případně budou stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti? 3) V rámci daňové evidence budu vést nákup bytu jako nákup dlouhodobého majetku? Náklady na rekonstrukci budou technické zhodnocení?