Občanské právo

V rámci našeho holdingu bude budova ze subjektu A do subjektu B vložena buď vkladem nebo prodejem s hodnotou na základě znaleckého posudku. Co potřebujeme z hlediska účetnictví, aby bylo součástí znaleckého posudku? Musí být jeho součástí specifikace hodnot vybavení budovy? Budeme vybavení budovy zařazovat zvlášť dle odpisových skupin u předchozího subjektu? Jak budeme postupovat?

Společnost s ručením omezeným vznikla v roce 2004, za celou dobu nevykazovala žádné hospodaření, žádné pohyby, všechna daňová přiznání baly nulová. Nyní byla společnost zlikvidovaná, výmaz z obchodního rejstříku nabyl právní moc. Daňové přiznání bude opět nulové. Moje otázka je zda mohu vynulovat účet Vlastní kapitál, na kterém bylo 100 000 Kč základního kapitálu. Ten bude tedy vrácen společníkům. Stačí to takto jednoduše vyřešit? V rozvaze budou tedy všechny položky nulové.

Obec vybudovala cestu cca za 10 mil. Kč. Firma s. r. o. jezdí přes tuto cestu traktory, a tak se domluvili na spolupodílení. Od obce přišla faktura na 300 000 Kč - přefakturace nákladů spojené s vybudováním cesty. Co je to pro firmu? Jak za účtovat? Majetek to není, je to služba?  Je to veřejná komunikace (cyklostezka). Smlouva neexistuje, jen ústní dohoda. Firma s.r.o. chtěla pozemky odkoupit, ale obec je neprodala, protože chtěli cyklostezku. A tak s.r.o. řekla my Vám na to přispějeme, když tam budeme moci jezdit traktory. Žádný časový horizont, kolik let tam budou jezdit, si nesjednali. Značka tam je zákaz vjezdu motorovým vozidlům. Žádná jiná cedule s výjímkou není. Dohoda je ústní, lze jí uzavřít písemně i případně na dobu určitou i neurčitou. Základ před úpravami bude určitě nižší než 1 mil. 

Dvě fyzické osoby, obě plátci DPH, jsou společníci společnosti (sdružení). Ve smlouvě o společnosti mají společníci ujednání, že příjmy a výdaje si dělí rovným dílem 50/50, kdežto na majetku a závazcích se podílí 100/0, tedy veškerý vytvořený majetek, zásoby, pohledávky, ale i závazky náleží pouze jednomu z nich. Takto to i dlouhodobě vykazujeme v přiznání. Nyní se rozhodli ukončení společnosti ukončit. Je to právně možné, aby měli podíl na majetku jiný než na příjmech a výdajích? My jsme takový zákaz v občanském zákoníku nenašli, a tak se domníváme, že taková dohoda možná je. Pokud by takové ujednání nebylo platné, znamená to, že podíly na majetku a závazcích jsou shodné jako podíly na příjmech a výdajích? V případě ukončení společnosti, kdy podíl na majetku a závazcích náleží pouze jednomu ze společníků, který bude dál pokračovat v podnikání, nevznikají žádné daňové důsledky z vypořádání, protože k žádnému vlastně nedochází?

Veřejná obchodní společnost vstoupí k 30. 9. 2024 do likvidace. Ve společnosti jsou 2 společníci, každý má 50 %. Sestaví před dnem vstupu do likvidace rozvahu. V majetku má společnost dům postavený a zkolaudovaný v roce 2009, osobní automobily a zásoby dřevní hmoty. Pohledávky má jen za společníky v. o. s. – vyplacené zálohy společníkům v průběhu roku 2024 a současně i závazky ke společníkům – půjčky společnosti v. o. s. těmito společníky. Jiné závazky a pohledávky společnost nemá. Jak postupovat při likvidaci, jak likvidovat dům, jak likvidovat osobní automobily a zásoby dřevní hmoty? Co je pro společníky v. o. s. výhodnější? Likvidovat před vstupem do likvidace nebo až po vstupu do likvidace? Otázka DPH, odvést DPH z převodu osobních automobilů do osobního vlastnicví a dřevní hmoty také pro osobní potřebu? 

Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval  s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno? 

Pro civilněprávní praxi lze za velmi zajímavý označit rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 28 Cdo 1217/2023, který nahlížel na právní problematiku „plnění za jiného“, a to v podstatných detailech.

Máme bytový dům o pěti bytech a 7 vlastnících. Jsme vlastníci podílů na bytovém domě. Chceme si na katastru podíly převést na bytové jednotky. Budeme si muset založit SVJ a vést účetnictví?

Matka a syn společně podnikají formou společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) v oblasti maloobchodního prodeje nábytku. Na majetku společnosti se podílejí každý 50 %. Příjmy a výdaje dělí v jiném poměru 5 % matka a 95 % syn. Matka by chtěla synovi odprodat celý svůj podíl na majetku společnosti s tím, že by se nadále účastnila společného podnikání a dále by se podílela na příjmech a výdajích společnosti, ale už bez majetkového podílu. Majetek představují především zásoby zboží, ale také pohledávky, závazky a peníze v hotovosti a na účtu. Podíl by se prodával za cenu odpovídající pořizovací ceně zásob a nominální hodnotě ostatních složek. Je tento postup možný? A pokud ne, pomohlo by kdyby matka odprodala například 45 % podílu a zůstalo by jí 5 %? 

Česká s. r. o. má pohledávku u podnikatele z Běloruska. Stejná česká s. r. o. má dluh u společnosti z Ruska. Protože bankovní převody jsou dnes mezi EU a těmito zeměmi obtížné, předpokládám, že lze uzavřít třístrannou dohodu o vyrovnání a koncipovat ji tak, že běloruský podnikatel uhradí svůj dluh ruské firmě a tím pokryje dluh české s. r. o. Kromě řádného smluvního ošetření transakce, jsou zde další úskalí, na která je třeba dávat pozor?

Rok 2023 je bezesporu rokem umělé inteligence (AI) a tento trend bude nadále pokračovat. Vzhledem k tomu, že všechna rizika spojená s AI nejsou ještě zcela zřejmá, někteří se obávají, že další pokrok v umělé inteligenci bude znamenat nepředstavitelný zásah do naší civilizace, a do konce vyzývají k pozastavení vývoje1.

Společnost pořídí hmotný, příp. nehmotný majetek. Součástí pořizovací ceny je např. 3letá podpora. Je podpora součástí vstupní ceny pro zařazení a odepisování majetku nebo máme požádat dodavatele o rozdělení částky na majetek a podporu zvlášť, tak aby mohla být podpora zaúčtována do nákladů časově rozlišených? Je smluvní záruka na období delší než zákonná záruka považována za součást ceny majetku a podléhá odepisování, i když doba odepisování je odlišná od délky smluvní podpory? Jak by se účtovala několikaletá podpora u pořízeného zboží?

U ručitelského prohlášení je dle § 2018 odst. 2 občanského zákoníku vyžadována písemná forma. Předpokladem vzniku ručení je existující dluh dlužníka, lze se však zaručit i za dluhy budoucí či podmíněné, případně za soubor dluhů. Ručením může být zajištěn dluh celý či jeho část.

Prokázání postoupení pohledávky je právní jednání postupníka adresované dlužníkovi. Pokud při postoupení pohledávky máte zájem na tom, aby bylo postoupení účinné vůči dlužníkovi, je potřeba mu postoupení oznámit či prokázat (nejedná-li se o tiché postoupení pohledávky, kdy smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávky mají zájem na tom, aby dlužník po nějakou dobu nevěděl, kdo je věřitelem pohledávky za ním). Není-li postoupení pohledávky oznámeno dlužníkovi postupitelem, lze obdobného účinku docílit prokázáním postoupení ze strany postupníka. Než dojde k některé z těchto sktutečností, není vůči dlužníku postoupení účinné a platí tak, že se zprostí svého závazku plněním postupiteli. Zatímco postupiteli stačí zaslat oznámení o postoupení pohledávky (jiný vzor, bez povinnosti přiložit smlouvu o postoupení pohledávky), postupník ji splní prokázáním postoupení pohledávky (tento vzor, prokazuje se zpravidla přiložením smlouvy o postoupení pohledávky, lze ovšem prokázat i jinak, například souhlasným prohlášením stran).

Oznámení o postoupení pohledávky je právní jednání adresované dlužníkovi. Pokud při postoupení pohledávky máte zájem na tom, aby bylo postoupení účinné vůči dlužníkovi, je potřeba mu postoupení oznámit či prokázat (nejedná-li se o tiché postoupení pohledávky, kdy smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávky mají zájem na tom, aby dlužník po nějakou dobu nevěděl, kdo je věřitelem pohledávky za ním). Tento vzor slouží jako oznámení o postoupení pohledávky postupitelem. Není-li postoupení pohledávky oznámeno dlužníkovi postupitelem, lze obdobného účinku docílit i prokázáním postoupení ze strany postupníka (k prokázání postoupení pohledávky slouží jiný vzor). Než dojde k některé z těchto skutečností, není vůči dlužníku postoupení účinné a platí tak, že se zprostí svého závazku plněním postupiteli. Postupiteli stačí pouze zaslat oznámení o postoupení pohledávek (což je v praxi častější), u prokázání postupníkem se vyžaduje zpravidla předložení smlouvy o postoupení pohledávky.

Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním jednáním adresovaným druhé smluvní straně. Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Je tedy třeba se podívat do smlouvy, od které chcete odstoupit, zda je tam odstoupení zvlášť upraveno či zda tato možnost není smluvně vyloučena (vyloučení § 2002 občanského zákoníku či jiných ustanovení týkajících se odstoupení od smlouvy - smluvně nelze vyloučit odstoupení od smlouvy u spotřebitelských smluv, ani u smlouvy o zájezdu). Jinak obecně platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá smluvní strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavírání věděla či musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Strana může rovněž od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany vyplyne, že smlouvu poruší podstatným způsobem a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu (ručitele, zástavu...). Od smlouvy lze také odstoupit, dojde-li k prodlení podstatným způsobem (§ 1977-1978 občanského zákoníku). Odstoupení od smlouvy je adresované, tudíž je nutno oznámit to druhé straně.

Dohodou o započtení pohledávek se ruší vzájemné pohledávky mezi dvěma subjekty, kteří jsou si vzájemně věřitelem a dlužníkem, které jsou stejného druhu (peněžité, nepeněžité), jsou vzájemně započitatelné, a to v rozsahu, ve kterém se kryjí, nekryjí-li se zcela. Dohodou lze započíst i ty pohledávky, které nejsou způsobilé k započtení jednostrannému - tedy nejisté nebo neurčité pohledávky, pohledávky na náhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu, které lze započíst jednostranně, promlčené pohledávky, dosud nesplatné pohledávky, pohledávky ze sázek či losu, ze zápůjček a úvěru k sázkám, hrám, losům. Nelze však započíst pohledávku za výživným pro nezletilého, a to ani jednostranně, ani na základě dohody. K takovému jednání se nepřihlíží.

Uznání dluhu může být i jednostranným právním jednáním, kdy dlužník potvrdí, že uznává dluh z určitého titulu co do důvodu a výše. Doporučujeme však formu dohody, pokud mají být dohodnuty i jiné podmínky, jako například splátkový kalendář.Uznání dluhu posiluje postavení věřitele - pokud dlužník svůj dluh uzná co do důvodu a výše, je poté v případném soudním řízení na dlužníkovi, aby prokázal, že dluh neexistuje. Posiluje to tedy procesní postavení věřitele. Dále to má vliv na běh promlčecí lhůty, kdy se právo promlčí za deset let po splatnosti dluhu, která je uvedená v uznání dluhu. Pokud je ujednáno plnění dluhu ve splátkách, každá splátka se promlčuje deset let po její splatnosti. Pokud je dluh zajištěn ručitelem, poté je uznání dluhu vůči němu účinné, vysloví-li s tím souhlas.

...

Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena, včetně jejího zajištění.Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.Nelze postoupit pohledávku, kterou nelze zcizit, či pokud to ujednání dlužníka a věřitele vylučuje. Nelze také postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.