Účtování zásob

OSVČ, která provozuje bazar (zahrnující široké spektrum předmětů jako nábytek, obrazy, nádobí, oblečení apod.), se rozhodla od října ukončit svoji činnost jako OSVČ a převést provoz bazaru na s. r. o., kde je jedinou majitelkou, s. r. o. je plátcem DPH. Je možné, aby byl majetek bazaru převeden na s. r. o. bezúplatně? Jaké jsou právní, daňové a účetní podmínky, které je nutné splnit pro uskutečnění takového převodu? Jak se v tomto případě zachází s majetkem, který byl součástí obchodního majetku OSVČ. OSVČ neevidovala sklad. Má s. r. o. povinnost vést skladovou evidenci? Pokud ano, jaké jsou konkrétní požadavky a povinnosti spojené s vedením skladu v této situaci?

Rostlinná výroba je závislá na přírodním prostředí, sezonnosti a je ohrožená škůdci a nákazami, přičemž účetní zachycení závisí na plodnosti rostlin a způsobu plánovaného užitku. Rostliny se zařazují do dlouhodobých aktiv, pokud splňují parametry podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. , například dlouholetou plodnost a minimální hustotu osázení, jinak jsou sledovány jako zásoby. Pěstování se v účetnictví oceňuje podle skutečných nákladů, přičemž náklady se vynakládají ve fázích jako příprava půdy, setí, pěstování a sklizeň na osevní a sklizňové plochy. V rostlinné výrobě existují různá kalkulační řešení pro jednotlivé víceprodukty, přičemž metody jako rozčítací a odčítací kalkulace se používají pro rozdělení nákladů mezi hlavní a vedlejší produkty. Nedokončená výroba je sledována na účtu 12x, a v případě škod je rozlišována mezi úplnými a částečnými škodami s příslušným účetním zachycením.

Firma zabývající se montáží vodoměrů do bytových domů bude mít na konci roku rozdělanou zakázku - např. zakázka celkem na 100 ks, přičemž v roce 2024 namontováno 80 ks, v 2025 bude namontováno 20 ks. V účetnictví 2024 bude mít přijatou fakturu za provedené (80 ks) montáže a vodoměry. Faktura vydaná ale bude až po skončení zakázky (namontování všech 100 ks) v roce 2025. Mohu na konci roku účtovat přes účty náklady příštích období nebo příjmy příštích období? Nebo je třeba účtovat přes nedokončenou výrobu? Jak správně postupovat?

Lze účtovat o zvířatech ve smluvním výkrmu jako o aktivech - oběžném majetku - zásobách v položce C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny? Pokud ano, za jakých podmínek? A jak konkrétně? Zemědělské družstvo mělo v roce 2022 vlastní zvířata v rozvaze k 31. 12. 2022 ve výši 5 464 000 Kč, ale konečný stav vlastních zvířat byl v hodnotě 4 409 000 Kč, rozdíl 1 055 000 Kč vysvětlilo tím, že jsou to zaúčtované přírůstky zvířat ze smluvního výkrmu? V roce 2023 všechna vlastní zvířata prodalo na porážku, ale poté si na sebe nahlásilo do registru zvířat jako chovatel zvířata jiného vlastníka a v roce 2023 mělo v rozvaze k 31. 12. 2023 zvířata v hodnotě 5 266 000 Kč s tím, že na účet 124 zaúčtovalo přírůstky zvířat ze smluvního výkrmu? V registru zvířat jsou nahlášena zvířata na chovatele, který může, ale nemusí být zároveň vlastníkem zvířat.

Společnost v kalendářním roce účtovala o zásobách metodou B, následující rok metodou A. Při počátku dalšího účetního roku zvažuje některé druhy zásob účtovat metodou B, jiné metodou A. Je to možné?

Podstatou zemědělské výroby je usměrňování životních podmínek zvířat a rostlin s cílem maximalizace ekonomického prospěchu z jejich biologické přeměny. Biologická přeměna je přirozená schopnost zvířat a rostlin zahrnující procesy růstu, plození dalších generací, ale také stárnutí. Biologický charakter výroby přináší četná specifika a specifická rizika, která se odrážejí v účetnictví. Zemědělská výroba je tradičně členěna na výrobu rostlinnou a živočišnou, účetní zachycení obou těchto oblastí se liší, v tomto článku se budeme věnovat výrobě živočišné. V příštím čísle tohoto časopisu bude uveřejněn článek zaměřený na výrobu rostlinnou.

Herci říkají, že není malých rolí, naproti tomu účetní si malých a málo významných účetních případů příliš nehledí. Máme spoustu jiných starostí s položkami, které jsou pro činnost účetní jednotky významné, navíc jsou spojeny s DPH, může u nich být komplikované daňové posouzení. Ty chceme mít správně, proto se jimi zabýváme jaksi přednostně. Málokdo se stará například o ceniny, o kterých je všeobecně známo, že se účtují na účet 213-Ceniny, oceňují se jmenovitou hodnotou, nejsou obvykle spojeny s DPH a posouzení jejich daňové účinnosti je jednoduché. A navíc se v dnešní době vyskytují už málo.

Předmětem činnosti společnosti je provádět správu nemovitostí na základě uzavřených smluv. Kromě této činnosti provádí dle vzájemných dohod na základě předem stanovených cenových nabídek součinnost (čili dohled) na pracemi pro majitele nemovitostí, kterým provádí správu. Jde o nemovitosti určené k pronájmu pro podnikatele. Práce se konkrétně týkají dohledu (součinnosti) při pracech, které jsou zajištěny jinými dodavateli např. dojde k poškození majetku vlastníka nemovitosti, tato společnost zajistí dodavatele, aby byl majetek následně opraven nebo jde o součinnost při pracech při dokončování stavebních úprav v rámci nebytových prostor majitele nemovitostí, stavební úpravy opět zajišťují jiní dodavatelé, společnost zajistí dohled na těmito pracemi, následně úklid těchto prostor prostřednictvích svých zaměstnanců apod. Jak stanovit nedokončenou činnost v případě, že tyto práce započali v roce jednom a jsou dokončeny v roce dalším? Kalkulační jednicí v tomto případě bude konkrétní zakázka, kterou si strany vzájemně domluví a cena bude vycházet z ceny přímých nákladů (tj. přímý materiál, který společnost nakoupila pro účely této zakázky - účet 501), dále přímých mezd (mzdy úklidu, manažera vč. odvodů: účty 521, 527, 524) a dále pak je povinnost tam dávat i nepřímé náklady? Jak je stanovit? Co to v tomto případě může být - např. může to být odpis vysavače použitého na vysátí prostor?

Maloobchodní prodejna, s. r. o., sklad účtuje variantou B. Vratné obaly přijaté i vydané účtuji na 504/analytika vratné obaly. Na konci roku udělám inventuru a na jejím základě přeúčtuji 504 na 112. Je tento postup správný?

Firma zrealizovala zakázku se zárukou 3 roky. V průběhu této záruky bude nutné stroje servisovat, opravovat a náhradní díly v rámci záruky půjdou k tíži našich nákladů, nebudou se fakturovat zákazníkovi. Je tento postup z pohledu finančního úřadu obhajitelný? Můžeme do nákladů uplatnit díly, které budou použity pro servis/opravu/údržbu dle délky záruky? Vedeme sklad způsobem B – je nutné díly naskladňovat a poté ze skladu odpisovat do spotřeby na danou zakázku nebo můžeme tyto díly dávat do spotřeby přímo mimo sklad? Je zde nějaké úskalí, které je nutné vzít v potaz – na co se v případě kontroly připravit?

Společnost v rámci výstavby nové budovy určené k pronájmu vyjmula z pořizovacích nákladů na dokončení této nemovitosti nákup movitých věcí s dobou použitelnosti delší než 1 rok (konkrétně jde o nábytek: lavice, stoly, židle, zrcadla na pověšení na zeď, PC vybavení (klávesnice, optické moduly) v celkové hodnotě 334 000Kč (žádná z těchto věcí nemá pořizovací cenu za 1 ks větší než 80 000 Kč). Jaké máme možnosti účtovat/odpisovat tento soubor: 1. Jde o účetní soubor, tj. společnost si stanový časový odpis např. na dobu 3 let a daňové odpisy se budou rovnat účetním?  2. Společnost nechce tento soubor odpisovat, pouze časově rozliší náklady na pořízení souboru na období dle její směrnice na 3 roky, tj. účtování v roce pořízení celá faktura: MD 381/D 321 a část této faktury v roce pořízení k 31. 12. přeúčtována MD 501/D 381 a v dalších 2 letech to stejné, tak abych účet 381 postupně rozpustil do nákladů?

Firma využívá při vedení zboží tzv. metodu B. Dle skladové evidence před inventurou má zůstatek na skladě k 31.12.23 ve výši 300 tis. Kč (stav skladu z minulého roku je 200 tis. Kč k 31.12.2022). Fyzickou inventuru 2023 dokončila až 10.1.2024 s výsledkem - manko 50 tis. Kč. Skladovou výdejku manka odečetla na kartách zboží 10.1.2024 k datu zjištění. Má k 31.12.2023 mít na účtě 132 při závěrce zboží 300 tis. Kč nebo 250 tis. Kč? - postup účtování: 1) přeúčtování stavu zboží z min. roku k 31.12.2023 504/132 + 200 tis. Kč 2) výsledek dle skladové evidence +300 tis. Kč 132/504 k 31.12.2023 kdy ještě nebyla provedena výdejka z manka. 3) manko nad normu ID - 50 tis. Kč 549/132 zaúčtování až 10.1.2024, nebo už k 31.12.2023, protože je to hlavní inventura týkající se roku 2023? Dále se setkávám, že inventura při metodě B je zaúčtovaná často i zápisem 549/504 (nepoužívá se účet 132). Pokud je taková inventura provedena např. 30.11., tak zápis 549/504 je z mého pohledu účtování správný, protože při zápise 549/132 k 30.11. a následnému navedení 132/504 k 31.12. by dle skladové evidence k 31.12. byl výsledek účtu 132 nižší než skutečný (díky snížení stavu z průběžné inventury (132 na DAL). Je to tak OK? Dále pokud má firma během roku ze skladu výdejky za účelem daru či interní spotřeby ve skladě (čistící prostředky, které primárně prodává), tak je správné při metodě B je minimálně na konci roku překlasifikovat z 504 na 501 (543) ? -> souhrnným interním dokladem 501(543)/504, nebo i průběžným zaúčtováním dle dne výdejky - jsou oba postupy možné?

Firma vede sklad metodou A. Vznikají ji záměny, protože se prodá ve skutečnosti např. triko červené, ale prodavač se uklikne a udělá výdejku při prodeji na triko bílé. Při pravidelné inventuře se přijde na takovou záměnu. Jakým způsobem účtovat a oceňovat jednotlivé záměny k datu, kdy se na to přišlo. Reálně proběhne narovnání příjemka 1 ks bílého trika (vážená nákupní cena bílého trika je 350 Kč a 380 Kč je poslední hodnota nákupu). V jaké ceně a jakou předkontací zaúčtovat příjemku bílého trika - 132/131 ? Naopak při narovnání se dělá výdejka červeného trika a to 131/132 (vážená nákupní cena červeného trika je však 400 Kč a poslední nákup 420 Kč. V jaké ceně udělat tuto výdejku? Díky tomu, že příjemka výdejka bude v jiné ceně, tak vznikne rozdíl na účtě 131 (či nějakém jiném účtě). Jakým způsobem s tím pracovat? Nemůže se rovnou použít účet 548 (daňově uznatelný namísto účtu 131)?

Před koncem roku bylo vráceno zboží dodavateli. Čekáme na dobropis, který bude vystaven s datem nového roku. Máme účtování způsobem B. Jak tento případ zaúčtovat?

Autorizovaný prodejce nových vozů má předváděcí vozy. Slouží pouze k tomu, aby si zákazník mohl vůz prohlédnout a také projet. To znamená, že vozy jsou registrovány na prodejce a také při prodeji mají najeté km (cca 5 tis. km). Tyto vozy negenerují žádný zisk a cca do roku (někdy do dvou let) se prodají. Je v pořádku vést tyto vozy v oběžném majetku jako zboží nebo musí být v dlouhodobém majetku?

Náš dodavatel zboží nám na faktuře za zboží fakturuje i factoringový poplatek ve výši 1 % dodávky. Jedná se o poplatek za to, že mu za zboží nehradíme zálohově před dodáním zboží (jak obecně u odběratelů vyžaduje), ale máme splatnost faktury je 1 měsíc (s tím, že fakturu hradíme factoringové společnosti, se kterou má dojednaný factoring). Měl by tento factoringový poplatek vstoupit do pořizovací ceny tohoto zboží nebo ho lze účtovat přímo do nákladů (něco jako obdoba úroku z úvěru na financování pořízení zboží, který by také do pořizovací ceny nevstoupil v případě, že bychom museli využívat provozní úvěry na financován pořízení zboží). Děkuji.

Pokud bude mít fyzická osoba (podnikatel) nebo s. r. o. ve vnitropodnikové směrnici uvedeno, že drobný majetek do 80 000 Kč nebude evidován a půjde do přímo spotřeby, je nutno mít nějakou evidenci tohoto majetku pro účely kontroly z FU, může ji po poplatníkovi FU požadovat? A je při likvidaci takového majetku (zásoby) nutné mít potvrzení ze sběrných dvorů, že byl např. mobil za odevzdán?

Firma poskytující stavební práce koupí beton na zakázku. Na faktuře je uvedeno Beton, vykládka, nakládka, přistavení čerpadla, výkon čerpadla, použití rozjezdové chemikálie. Je správné účtovat celé plnění na 501? Podle mě jsou vykládka, nakládka a ostatní činnosti vedlejší služby související s pořízením základního materiálu na zakázku.

V následujícím textu bychom se chtěli věnovat problematice kontrol příspěvkových organizací zřízených krajem a upozornit na současnou praxi kontrolních orgánů, tedy na co se zaměřují a co je aktuálně předmětem kontrol. Ačkoliv samozřejmě nebudeme uvádět konkrétní údaje a informace z kontrolních protokolů budou zobecněné, neodpustím si poznámku, že se jedná o Ústecký kraj.

S. r. o. zrušila k 31. 12. 2022 plátcovství DPH. Odvedla DPH ze zásob na skladě. Jaké jsou možnosti účtování a daňové dopady z této transakce ohledně daně z příjmů? Účtovat k 31. 12. 2022 MD 538/D 343 a nenavýšit hodnotu zásob k 31. 12. 2022, nebo účtovat MD 501/D 343 k 31. 12. 2022 a následně navýšit hodnotu zásob na skladě o zaplacenou daň MD 112/D 501 (metoda B)? Jsou oba postupy správné?