Daňové doklady

Český plátce (s.r.o.) vyfakturuje rovněž českému plátci dodání zboží, ale toto zboží bude dodáno na Slovensko. Bude takto fakturace s českou DPH nebo se jedná o osvobozené plnění?

Společnost, plátce DPH, prodává nové vozy. Občas dá zákazník při koupi nového vozu do "protiúčtu" svůj ojetý vůz. Je možné ve stejné výši jako je hodnota vykoupeného ojetého vozu vystavit daňový doklad za přijatou platbu na nový vůz (zatím nelze vystavit koncovou fakturu na nový vůz, protože je ve výrobě) a tyto doklady započíst (kupní smlouvu za ojetý vůz a daňový doklad za přijatou platbu za nový vůz)? Nebo je nutné abychom zákazníkovi uhradili vykoupený vůz a zákazník nám uhradil zálohu na nový vůz? Jedná se mi o to, jestli u daňového dokladu za přijatou platbu musí být provedena daná platba nebo stačí, aby byla uhrazena zápočtem?

Společnost s.r.o., plátce DPH chce pořídit ojetý automobil od plátce DPH z Německa. Prodávající na prodejní smlouvě uvádí kupní cenu + 19% DPH (zde uvádí poznámku kauce) a chce ji předem zaplatit. Jak by měl vypadat prodejní daňový doklad? Měla by na něm být vyčíslena částka vč. DPH nebo pouze ZD? DPH by pak česká s.r.o. uhradila při registraci vozidla v ČR a následně si uplatnila nárok v přiznání k DPH v daném měsíci? Předpokládám,že se bude jednat o řádek 3 a 43 v daňovém přiznání. Předpokládám, že po doložení dokladu o registraci vozidla německému prodejci, by nám kauci ve výši DPH měli vrátit. Měli bychom požadovat, aby prodejce uvedl do prodejní smlouvy režim, v jakém nám ojeté vozidlo prodává? O jaký režim se přesně jedná, pokud bychom nechtěli kupovat vozidlo s DPH, ale chtěli bychom ho odvést a nárokovat až v ČR. Prosím o stručný přehled, jak je to s tím DPH. 

Naše společnost vyslala zaměstnance na zkoušku odborné způsobilosti (elektrikáře). Zkoušku prováděla Technická inspekce České republiky (neplátce DPH). Jako vyúčtování zálohy nám poslali Doklad o poplatku a je vystavený na jméno a adresu našeho zaměstnance. Žádali jsme TIČR, aby doklad vystavil na naší společnost. Odmítli opravit doklad s argumentací, že jsou povinni vystavit doklad na osobu, která požaduje provedení odborné činnosti pověřenou organizací. Toto jim udává § 13 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb. Vykládají si zákon správně? Můžeme si dát do daňově uznatelných nákladů tento náklad na zkoušku odborné způsobilosti, i když není vystaven na naši společnost?

Jsme e-shop a prodáváme do EU a Švýcarska, zákazník vyplnil fakturační adresu (na firmu) ve Švýcarsku (tedy třetí země), ale dodací adresu do Francie (v adrese není uvedena firma, pouze adresa občana). Zboží bude odesláno z České republiky do Francie. DPH podáváme přes OSS. Jaký vliv má v tomto případě fakturační adresa na DPH? Bude sazba na faktuře dle Francie, tedy podle země dodání, nebo kvůli fakturační adrese to bude jinak? Jak bude tento pohyb zboží vykázaný v daňovém přiznání?

Pronajímatel se poprvé s nájemcem vzájemně dohodl dle nájemní smlouvy na placení nájemného dle splátkového kalendáře. Doposud měl v nájemních smlouvám placení a odvádění DPH dle vystavení řádných daňových dokladů - faktur. Pokud tedy pronajímatel nebude účtovat o faktuře za nájem účetním zápisem 311/602 a bude DPH odvádět k datu dohodnutého DUZP ve splátkovém kalendáři a k tomuto dni vystavovat jen interní daňový doklad pro odvod DPH z nájemného budeme účtovat 315/602 a DPH - 343/602?

Jsme český e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. V rámci marketingových akcí děláme balíčky. Kde ke konkrétnímu zboží nabízíme dárek zdarma (různé hodnoty od 100 Kč - 20 000 Kč). Takto je to zobrazené na eshopu, že k tomto zboží zákazník obdrží XY dárek zdarma. Při rekapitulaci objednávky je vložena položka s textem XY dárek ZDARMA. Při vystavení faktury, dochází k tomu, že dárek na faktuře je na samostatném řádku a jeho cena je poměrově rozpočítána mezi hlavní produkt, ke kterému se dárek váže a samotný dárek. Příklad: Rekapitulace objednávky: Pánské běžecké boty v hodnotě 2 404 kč + nákrčník jako dárek zdarma. Na faktuře to vypadá takto: Pánské běžecké boty cena 2 177,55 Kč Nákrčník cena 226,45 Kč. Občas se někteří zákazníci ozvou s tím, že na faktuře je uvedena cena dárku a že si to sami neobjednali, že to e-shop vložil sám a požadují vrácení částky v hodnotě dárku. Ostatní e-shopy dávají do faktury dárek zdarma v hodnotě 1 Kč, případně 0,01 Kč. S postupem naší účetní jednotky jsem se dosud nesetkala. Je postup účetní jednotky ve vystavování faktur správný? Nemůže se jednat o klamání zákazníka z pohledu obchodní inspekce?

Jak zaúčtovat doklad, který je vystavený na firmu (plátce DPH), ale hradil ho zaměstnanec ze svého účtu? Mohu dát přijatý doklad do účetnictví (MD 5xx/D 321), s poznámkou, že úhradu provedl zaměstnanec ze svého a tento doklad pak zaměstnanci proplatit na jeho účet (MD 321/D 221), nebo vystavit vnitřní účetní doklad o závazku vůči zaměstnanci MD 321/D 333 a pak proplatit na jeho účet MD 333/D 221?

Český dodavatel, plátce DPH, v ČR dodá zboží českému odběrateli, také plátci DPH v ČR. V kupní smlouvě je však uvedeno místo plnění Bulharsko, dopravu zajišťuje dodavatel (DAP Bulharsko). Bude se jednat o osvobozené plnění, pokud je místem dodání Bulharsko, kupující není registrovaný v Bulharsku a poskytl pouze české DIČ? Jakým způsobem bude dodavatel i odběratel uvádět v přiznání DPH, souhrnném hlášení? Nevznikne odběrateli povinnost registrace k DPH v Bulharsku?

Obdrželi jsme v poslední době několik dokladů od zahraničních e-shopů zaměřující se na B2B tak B2C zákazníky, zaměstnanec, který objednával neuvedl naše DIČ, tyto doklady jsou v režimu OSS a obsahují české DPH. Většinou se jedná o drobné nákupy do 10 000 Kč, jsme PO. Můžeme si z těchto nákupů odpočítat DPH? Pokud ne, je to celé náklad? Reverse charge k těmto dokladům asi nelze. Druhý případ je že máme na dokladech uvedené zahraniční DPH, jak máme postupovat u takovýchto dokladů? Zahrnout v celkové částce do nákladů a zahrnout do KH a DPH v režimu reverse charge?

Jak je to u opětovného plátce DPH (v roce 2022), který v loňském roce (2023) nebyl plátce DPH (paušální režim), ale pro letošní rok se dobrovolně přihlásil opět k DPH od 1. 7. 2024? Mně klient sdělil, že mu bylo sděleno z FÚ, že může použít doklady k odpočtu DPH před tímto datem (v období tří měsíců tzn. od 1. 4. 2024). Pro zpracování DPH mi donesl i doklady s daty za červen, květen, duben 2024 s tím že mi tvrdí, že si z těchto dokladů může nárokovat DPH, byť se stal plátcem DPH od 1. 7. 2024.

Na přijaté faktuře, která se vztahuje k výměně a opravě vodního čerpadla v sídle firmy jsou uvedené následující položky: čerpadlo 13.000, materiál 2.000, práce 3.000, doprava 1.000, celkem 19.000 Kč bez DPH Jak správně zaúčtovat fakturu? Musí se zvlášť na účet 501 zaúčtovat čerpadlo + materiál práce na účet 511 a doprava na 518, nebo je možné vše jako opravu čerpadla jednou částkou zaúčtovat na účet oprava 511 a neřešit, co je hmotná část a co služby? Nebo jsou možné obě varianty?

Musí být na vydaných fakturách do EU, která mají plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet daně, uvedena věta „Daň odvede zákazník“, nebo zda se týká pouze faktur, které mají přenesenou daňovou povinnost?

Na základě proforma faktury byla zaplacena 4. 9. záloha v PLN na služby dodavateli z EU, použit denní kurz. Dodavatel vystavil 17. 9. daňový doklad k záloze. Provedu samovyměření DPH k 17. 9. Jaký kurz se má správně použít: ze dne platby nebo ze dne vystavení daňového dokladu?

Jaké je přechodné období při změně adresy sídla firmy, tedy po změně a zápisu na justici, jak dlouho mohu „tolerovat“ daňové doklady se starou adresou? Datum je 17. září 2024. Od kterého data už musím faktury vracet a trvat na změně adresy dodavatelem? 

Společnost s r. o., plátce DPH, přijala v srpnu na účet zálohu na zboží. Dodávka zboží se nakonec neuskuteční, smlouva se v září dohodou zrušila. Platba zálohy bude vrácena zpět na účet odběratele. Problém je, že záloha byla přijata v srpnu, konkrétně 16. 8. a vrácena bude 5. 9. Musí se k přijaté záloze vystavit do 14 dnů od přijetí platby daňový doklad k přijaté platbě, nebo se v tomto případě, kdy dojde 5. 9. k vrácení platby, vystavovat nemusí? Pokud se bude muset daňový doklad k záloze vystavit, jak se DPH vyúčtuje při vracení zálohy - opravným dokladem?

Jak postupovat, co se týče DPH, pokud si na českém e-shopu koupí slovenský občan poukaz na nákup zboží? Na tomto e-shopu lze nakoupit zboží jen s 21 % DPH.

Jak musíme postupovat, pokud chceme provést skartaci dokladů po uplynutí doby archivace? Musíme kontaktovat nějaký archiv (jak zjistíme který?) s oznámením o tom, že chceme skartovat nebo uplynutím doby archivace můžeme skartovat automaticky bez oznámení, souhlasu? Jsou některé daňové/účetní doklady, které se scartovat nesmí nikdy (za dobu existence společnosti)?

Faktura české firmy, FO, plátce DPH, která fakturuje za catering pro slovenskou firmu, plátce DPH. Akce = catering se konala na území ČR. Bude vystavená faktura bez DPH a v eurech v přepočtu dle ČNB podle termínu akce?

Česká s. r. o. (dodavatel-plátce DPH) realizuje dodávku zboží na Slovensko (odběratel, též plátce DPH). DPH bude odvádět odběratel v rámci dodání zboží do jiného státu EU na Slovensku. K předání zboží dojde v průběhu měsíce září a k tomu datu bude vystavena faktura. Pokud dodavatel obdržel ke dni 30. 8. na účet od odběratele zálohu, musí za měsíc srpen vystavit daňový doklad k přijaté platbě, ačkoli s nulovou DPH, a uvést zálohu do souhrnného hlášení za srpen, nebo zda stačí vystavit až konečnou fakturu v září na celkovou částku hodnoty zboží, tuto částku uvést do souhrnného hlášení a zálohovou platbu z pohledu DPH v srpnu neřešit?