Ostatní příjmy

Jsem v paušálním režimu, nemusím daňové přiznání podávat vůbec. Ovšem kromě příjmu z podnikání mám ještě nějaké investice. Z těchto investic jsem žádný příjem neměl, ale proběhlo tam přerozdělení portfolia (prodej stávajícího, nákup nového), a to přesáhlo částku 100 000 Kč, kde je již povinnost to do daňového přiznání přiznat. Jak je to prosím v tomto případě u paušálního režimu? Finanční poradce si myslí, že se to považuje za další příjem z jiné činnosti a v tu chvíli bych neměl mít nárok na paušální režim, respektive mohli by mi ho zrušit? A jak je to prosím s daňovým přiznáním a přehledy?

Otec a matka vlastnili dům cca 20 let. V roce 01/2022 otec zemřel a dům zdědila matka (75 % z domu) a čtyři děti (6,25 % každý z nich). Ke dni úmrtí otce v rámci dědického řízení byl udělán znalecký posudek na 3,4 mil. Kč hodnota domu. V březnu 2024 matka darovala svůj podíl svým čtyřem dětem. Každé dítě tedy nabylo z matčina podílu 1/4 tj. 18,75 %. Celkem tedy každé z dětí získalo 25 % z hodnoty domu. Ke dni darování (03/2024) byl zpracován znalecký posudek, kde bylo celková hodnota domu vyčíslena na 4 mil. Kč. V prosinci 2024 se rozhodl jeden ze sourozenců, že od ostatních tří sourozenců odkoupí jejich podíly za cenu 1 mil. Kč pro každého sourozence. Musí podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob jednotliví sourozenci, kteří peníze dostanou? Pokud dojde k výplatě samotných peněz v roce 2025, ale smlouva o koupi bude podepsána v roce 2024, v jakém zdaňovací období budou muset podávat daňové přiznání? Domnívám se, že zděděný podíl po otci 6,25 % bude osvobozen a podíl 18,75 % bude muset každý sourozenec zdaňovat v § 10. Jaká hodnota bude v příjmu a jaká ve výdaji?

Situace: Jeden vlastník F.O. rezident (daňový) i občan ČR je 90% procentní akcionář společností X a současně 90% vlastník společnosti Y. Vlastníkem je více než 5 let (o mnoho více). Současně před třemi lety zakoupil zbývajících 10% na obou společnostech, ve společnosti X za 1 mil. Kč a ve společnosti Y za 4 mil. Kč. Do budoucna plánuje předat dětem, proto vytvořil holdingovou společnost A – plně splacený základní kapitál peněžitým vkladem – v r. 2023 a do ni se nyní chystá vložit 100% podíly ve společnostech X a Y. Vlastník neměl nikdy obchodní podíly / akcie v daňové evidenci/ účetnictví. Znalecké ocenění společnosti X je 20 mil. Kč a Y je 50 mil. Kč. Vklad by měl být realizován formou DOBROVOLNÉHO PŘÍPLATKU k základnímu kapitálu ještě letos. Jak bude postupováno, když si vlastník v r. 2025 bude chtít vyplatit část dobrovolného příplatku ve výši 10 mil. Kč? Dle mého názoru, který se mj. opírá o znění § 24/7 ZDP za použití odpovědi č. OaO ID: 43415 zpracované p. Martinem Děrgelem bude (pokud jsem dobře pochopil) pořizovací cena příplatků muset být součtem znaleckého ocenění, tzn. 18 mil. Kč + 1mil. Kč = 19 mil. Kč první příplatek a 45 mil Kč + 4 mil Kč u druhého příplatku. Dotaz – pokud se společnosti vloží je jedno, zda najednou, nebo postupně, pak bude pro účely ZDP posuzován příplatek jako celek? Dle mého názoru ano. Tzn. pokud by teoreticky vlastník chtěl vybrat (kdykoliv v budoucnu) část/celý příplatek, bude dle dnešního znění ZDP pořizovací cena 68 mil. Kč? To znamená, že pouze částka nad 68 mil. Kč by podléhala srážkové dani? V jaké ceně bude předmětný příplatek zachycen ve společnosti A (holdingová spol.)? Je jasné, že u vlastníka bude v případě výplaty části příplatku, pokud bude překračovat 5 mil. Kč, podat s přiznáním k DPFO za r. 2025 rovněž přílohu dle § 38v ZDP. 

Fyzická osoba, jediný společník s.r.o., která vykonává vícero činností. Fyzická osoba vlastní společnost s.r.o. od založení a to po dobu výrazně přesahující 5 let. V současné době se rozhoduje, jak prodat část společnosti. Rozhoduje se mezi variantou: a) odštěpením, kdy procesem odštěpení vznikne nová společnost (§ 243 odst. 1 písm. b) bod 1 zák. č. 125/2008 Sb. o přeměnách), nutné jmenovat znalce soudem; b) odštěpením, kdy se majetek odštěpí do jiné společnosti s týmž společníkem, založené krátce před přeměnou (§ 243 odst. 1 písm. b) bod 2 zák. č. 125/2008 Sb. o přeměnách), znalec nemusí být jmenován soudem. Cílem je, aby byl přeměnou (odštěpením) zachován časový test 5 let pro prodej podílů na s.r.o. u společníka fyzické osoby u obou společností, původní i odštěpené.

Otec daruje nemovitost jednomu ze svých 4 synů. Obdarovaný syn bude mít povinnost vypořádat své 3 sourozence. Darovací smlouva obsahuje ujednání o tom, že obdarovaný syn musí finančně vypořádat své 3 sourozence. Každého sourozence bude obdarovávaný syn vyplácet částkou 1 mil Kč. Pozn: - Otec vlastnil ½ této nemovitosti 20 let - V 2021 mu zemřela manželka, takže dle dědictví vlastnil ½ od manželky a děti se zřekly svého podílů vůči němu, takže od r. 2021 vlastnil celou nemovitost sám - V 2024 tuto nemovitost chce přepsat darováním pouze na 1 syna, které bude mít povinnost vyplatit ostatní syny. Musí částku 1.000.000 Kč každý se sourozenců danit?

Fyzická osoba nepodniká, má příjem jen ze závislé činnosti. Vlastní WIFI soupravu, kterou chce po 3 letech používání prodat za 380 000 Kč. Musí se tento příjem zdaňovat?

Občan SR - daňový rezident ČR, pobírá kromě příjmů z Česka také příjem ze Slovenska - plnění z povinného ručení vozidla. V Česku tento příjem zahrnul do svého daňového přiznání § 10 ZDP. Má povinnost podat daňové přiznání na Slovensku, případně postupovat tak, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Příjemce pojistného plnění je v současnosti podnikatelem. Jedná se o pojistné plnění z cizího slovenského vozidla, náhrada výdělku za škodu na zdraví. Příjemce v době nehody nebyl podnikatelem, jedná se o ztrátu výdělku ze závislé činnosti.

Účtujeme s. r. o., které provozuje divadlo. Jednatelka společnosti je herečka a hrává v některých představeních, které toto s. r. o. pořádá. Může fakturovat svůj umělecký výkon svojí společnosti a danit dle § 7 a ne dle § 6 ZDP? 

Fyzická osoba koupila investiční byt v roce 2021, který pronajímá a zdaňuje dle § 9 ZDP. V letech 2021–2022 uplatňovala skutečné výdeje vč. odpisu bytu, od roku 2023 uplatňuje 30% paušální výdaje (bude uplatňovat i nadále). V případě, že by byt v budoucnu např. v roce 2027 prodala, nebude splněný 10letý časový test pro osvobození od daně z příjmů. Znamená to, že již jednou zahájené odpisy stále běží (nejsou přerušeny po dobu uplatňování paušálních výdajů) a při prodeji bude jako výdaj použita zůstatková cena majetku (tzn. pořizovací cena minus uplatněné odpisy za rok 2021–2027)? Příklad: pořizovací cena bytu v roce 2021 4 mil. Kč, prodejní cena v roce 2027 5 mil. Kč. Výpočet: 5 000 000 – (4 000 000 – 804 000 up. odpisy) = 1 804 000 Kč základ daně.

Fyzická osoba, která je plátce DPH, mající příjmy pouze z § 6 a § 9 ZDP vlastní vybudovanou fotovoltaiku na svém domě. Vzhledem k tomu, že vznikají přetoky z výroby elektřiny prostřednictvím FVE plynou této fyzické osobě i příjmy z prodeje nadvýroby elektřiny. Fyzická osoba má zřízený tzv. výrobní EAN, aby mohla prodávat jiné společnosti než té co ji dodává elektřinu. Budou tyto příjmy zdaňovány v § 10 ZDP z pohledu daně z příjmů (fyzická osoba na to nemá žádné živnostenské oprávnění)? Podléhají tyto příjmy z přetoků elektřiny do sítě DPH? Je potřeba v případě, že fyzická osoba plátce DPH uvádět tyto příjmy i v přiznání k DPH?

Společnost na ulici oslovila náhodné kolemjdoucí, jestli chtějí za úplatu účinkovat jako komparz v reklamním spotu. Byla s nimi uzavřena tzv. model release smlouva (dohoda o poskytnutí souhlasu s pořízením videí modela a jejich uveřejněním) a měla by jim být vyplacena odměna. Podléhá tato odměna zdanění srážkovou daní (jakožto autorský honorář) nebo se jedná o příležitostný příjem z nezávislé činnosti, který je od zdanění osvobozen?

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + § 10 ZDP – ostatní příležitostné příjmy (příjem z prodeje přebytků FVE bez licence ERÚ) 28 000 Kč za rok. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2024?

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní byt od května 2020. V bytě nikdy nebydlel a od počátku ho pronajímal. Pro případný příjem z prodeje se pro osvobození od daně z příjmů použije doba 5 let (4/1/b) ZDP účinný do 31. 12. 2020). FO se rozhodla byt prodat, ale s ohledem na časový tedy tak hodlá učinit až v květnu, resp. červnu 2025. V září 2024 uzavře smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kde se mj. zaváže uzavřít kupní smlouvu na byt v červnu 2025. Mohou nastat dvě varianty: 1) při uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě inkasuje částku 1 mil. Kč (tj. v září 2024) a zbytek inkasuje až po uzavření kupní smlouvy v červnu 2025. Nebo 2) celou kupní cenu inkasuje až po uzavření kupní smlouvy v červnu 2025 (tj. do té doby neobdrží nic). Otázka je, jak vykládat omezení pro osvobození uvedené v § 4 odst. 1 písm. b) bod 3. Tzn. zda bude v 1. variantě osvobozená ta část kupní ceny inkasovaná až po uplynutí časového testu (příjem v září 2024 bude zdaněný), nebo uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní nebude osvobozen ani příjem inkasovaný po uplynutí časového testu. Pro 2. variantu pak otázka, zda bude či nebude příjem od daně osvobozený. 

V rámci oddělení nemocnice vypisuje primář dopředu rozpis nočních služeb lékařů. Někteří lékaři nechtějí noční služby sloužit, proto nabízejí kolegům, že pokud primáři nahlásí, že dobrovolně vezmou noční službu místo nich, dají dobrovolníkovi jako poděkování 2 000 Kč. Jeden z těchto dobrovolníků takto získal v roce 2023 42 000 Kč a v roce 2024 to bude obdobnét, a to od různých kolegů v průběhu celého roku. Jak má dobrovolník tyto finance zdanit pro roky 2023 a 2024 a má z nich platit také odvody sociální a zdravotní? Lze tyto příjmy považovat za ostatní příjmy [zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 10 odst. 1 písm. q)]?

Pominu-li spoření do tzv. III. pilíře (tj. penzijní připojištění se státním příspěvkem, resp. doplňkové penzijní spoření) a investiční životní pojištění, které nabízejí penzijní společnosti a pojišťovny, tak finanční trh nabízí drobným investorům 1) v zásadě dva způsoby, kam mohou umisťovat své volné finanční prostředky ve snaze ochránit je před inflací, popř. dosáhnout jejich zhodnocení. Drobný investor může zvolit tzv. kolektivní investování nebo investovat individuálně.

Podnikatel, fyzická osoba, má příjmy z § 7 ZPD - podnikání. Dále má příjmy z § 9 ZDP - nájem. Tento podnikatel získá příjem z státní podpory ze stavebního spoření ve výši Kč 2000 Kč. Pokud bude za rok 2024 podávat přiznání, bude muset Kč 2000 zdanit v § 10 ZPD nebo bude příjem Kč 2000 osvobozen?

Bratr prodává sestře výrobní areál za 13 mil. Kč, sestra zaplatí bratrovi po podpisu kupní smlouvy 3 mil. Kč, zbylých 10 mil. Kč bude sestra bratrovi splácet po dobu 10 let (každoročně tedy 1 mil. Kč). Toto splácení je ale bezúročné. Může se u bratra nebo sestry jednat o vznik nepeněžního příjmu dle § 3 ZDP?

Klient se věnuje chovu exotického ptactva. Je to jeho koníček, nedělá to pro zisk. Občas dochází k odprodeji jiným chovatelům nebo i do zoo. Jedná se o ptáky v hodnotě od 1 do 50 000 Kč. Zdaňovala jsem to podle § 10 ZDP jako příjmy ze zemědělství, 80 % paušální výdaj. Je to tak správně?

Investor, který umisťuje své přebytečné peníze na finanční trh, očekává jejich zhodnocení. Toho může dosáhnout tím, že se mu podaří prodat za víc, než za kolik pořídil, nebo zvolí takový finanční nástroj, který mu bude generovat zisk při jeho držbě. Zvolí-li jako finanční nástroj akcie, může očekávat v některých případech stálý příjem v podobě dividendy (podílu na zisku akciové společnosti), kterou prostřednictvím držené akcie částečně vlastní. Vzhledem k tomu, že se jedná o nárůst majetku, podléhá tento příjem zdanění. V následujícím textu se budu zabývat tím, co všechno je potřeba zohlednit při zdaňování: co je to dividenda, určení rezidentství investora, obchodní majetek, zdanění dividendy, dividenda tuzemská a zahraniční, smlouvy o zamezení dvojího zdanění, metody zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění u nesmluvního státu, kdy není povinnost podat daňové přiznání, jak vyplnit daňové přiznání, formulář W-8BEN.

Zákon o daních z příjmů rozlišuje tyto druhy příjmů fyzických osob: – příjmy ze závislé činnosti, – příjmy ze samostatné činnosti, – příjmy z kapitálového majetku, – příjmy z nájmu, – ostatní příjmy. Přitom každý druh příjmu je jednoznačně definován a nelze si libovolně určovat, do jaké kategorie získaný příjem patří. O ostatní příjem se tedy bude jednat tehdy, pokud jej nelze zařadit do jiného druhu příjmu. Tyto ostatní příjmy se dále člení na jednotlivé kategorie uvedené v § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). V tomto článku se pokusím objasnit princip zdaňování nejdůležitějších kategorií ostatních příjmů se zohledněním změn, které v dané oblasti nastaly v souvislosti s nabytím platnosti konsolidačního balíčku.