Příjmy z podnikání

V září 2024 zasáhla Českou republiku živelná pohroma v podobě povodní a záplav, které způsobily značné škody. V souvislosti s touto událostí informuje Finanční správa ČR o opatřeních, která mají pomoci fyzickým i právnickým osobám postiženým touto katastrofou.

česká s.r.o. vedle prodeje a nákupu zboží v ČR prodává a nakupuje zboží na Slovensku. Zboží-stroje a vybavení provozoven koupí od slovenské firmy a prodá opět slovenské firmě. Odběratelé jsou výhradně podnikatelé na Slovensku (většinou plátci DPH, občas neplátce). Objem prodeje zboží je cca 900.000 EUR, t.j. 23 mil. Kč. Veškerá činnost související s prodejem zboží je zajišťována z Česka, zaměstnanci, veškeré náklady vše v ČR. Firma si nechce na Slovensku zakládat samostatný podnikatelský subjekt, dceřinou společnost nebo něco podobného, ale ráda by vše účtovala a zdaňovala pod hlavičkou české s.r.o. Je takový postup možný? Pokud ano, předpokládám, že problémem bude DPH. Je možné, aby se firma na Slovensku pouze přihlásila k plátcovství DPH a DPH vzniklé z nákupu a prodeje od slovenských partnerů uváděla na přiznání k DPH tam? Nebo je nějaký jiný vhodný postup jak toto řešit ?

Zákon o daních z příjmů stanoví, že příjmy z převodu majetku mezi blízkými osobami při ukončení zemědělské činnosti nejsou zdanitelné, pokud blízká osoba pokračuje v činnosti po tři zdaňovací období. Nesplněním podmínek se příjmy stanou zdanitelnými. Při darování majetku jako traktory či nákladní automobily není dar pro obdarovaného zdanitelný, pokud v podnikání pokračuje. Prodej majetku není zdanitelný pro prodávajícího, ale kupující může zahrnout majetek do výdajů a odpisů. Nesplnění podmínek vyžaduje dodatečné daňové přiznání.

V důsledku povodní 2024 se může podnikatel rozhodnout pro ukončení nebo přerušení svého podnikání, například kvůli zatopení prostor používaných k podnikání a zničení obchodního majetku. Podnikatel musí při ukončení nebo přerušení podnikání kvůli povodním upravit základ daně z příjmů podle ZDP [§ 23 odst. 8 písm. b) ZDP]. Postupy úprav se liší podle toho, zda podnikatel vede účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje. Speciální pravidla platí pro zemědělské podnikatele při převodu majetku osobám blízkým.

Podnikatel může přerušit svou činnost buď krátkodobě nebo dlouhodobě. Pokud podnikání obnoví do termínu pro podání daňového přiznání, postupuje, jako by k přerušení nedošlo. Pokud neobnoví, postupuje jako při ukončení podnikání. Pokud uplatňuje paušální daň a neobnoví podnikání, paušální režim mu končí, což musí oznámit správci daně a podat daňové přiznání.

Při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti musí poplatník uplatnit odpisy z hmotného majetku v poloviční výši, pokud aktivitu nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání. Pokud tedy podnikatel ukončí činnost ještě v roce 2024, uplatní za rok 2024 poloviční odpisy. Pokud by činnost ukončil až k 1. 1. 2025, měl by nárok na plnou výši odpisů za předchozí rok.

Může podnikatel, fyzická osoba podnikající v režimu paušální daně pro příjmy, které mu plynou na účet, používat svůj soukromý nepodnikatelský účet, nebo musí mít zřízený speciální podnikatelský účet na IČO?

Účtujeme s. r. o., které provozuje divadlo. Jednatelka společnosti je herečka a hrává v některých představeních, které toto s. r. o. pořádá. Může fakturovat svůj umělecký výkon svojí společnosti a danit dle § 7 a ne dle § 6 ZDP? 

Na co si dávat pozor, pokud Slovák (fyzická osoba), který přechodně bydlí v ČR a nemá české IČ, podnikatelské oprávnění má na Slovensku, poskytuje služby pro českou společnost? Tento dodavatel mi poprvé fakturuje, zjistila pouze to, že nemá české IČ a poskytl mi českou adresu a slovenské IČ. Nevím, jestli tato česká adresa je jeho bydliště. Mám toto vůbec zjišťovat a kontrolovat? Obávám se, abych jako odběratel něco nezanedbala. 

Může podnikatel, fyzická osoba v režimu paušální daně, přijmout půjčku ve výši 3 mil. Kč, kterou bude postupně ze svých příjmů splácet na IČO? Je toto v režimu paušální daně možné? Předpokládám, že takovýto příjem na účet se nebude počítat do příjmu určeného ke zdanění.

Růst byrokracie nakládané na bedra podnikatelů se podobá ohřívání vody v hrnci se žábou. Přibude pár kolonek, podrobnější příloha, zavede se (nejprve stručný) nový formulář, zkrátí lhůty, zvýší sankce… To přece ještě lehce snesou, jako ona žába pár stupínků teploty vody. Až jednoho dne skončí přehřátý život žáby i firmy. Před pár lety by nás ani nenapadlo hlášení osvobozených příjmů občanů (nad 5 000 000 Kč), on-line oznamování tržeb (EET), účetní udržitelné hrátky a unijní hodnoty (ESG), zdanění neočekávaných zisků… Od dubna 2019 se takto plíživě rozšířilo také oznamování firemních plateb do zahraničí. Samo ministerstvo však uznalo, že to bylo příliš, a tak od roku 2024 došlo – neobvykle příznivě – k uvolnění opratí a odlehčení břemene.

Je v pořádku, pokud si fyzická osoba, OSVČ vedoucí účetnictví založí s. r. o., ve kterém bude jediným společníkem a předmětem podnikání bude stejná činnost? Podnikal by pak jako OSVČ i jako s.r.o.. Vzájemná fakturace (OSVČ × s. r. o.) by neprobíhala. OSVČ je plátce DPH, s. r. o. by se stala plátcem DPH až po překročení obratu. 

Velmi často je v rámci fundraisingu potřeba potencionální dárce k darování motivovat a jak jinak motivovat, než že dárce získá kromě dobrého pocitu ještě další protihodnotu. V této části probereme účetní a daňová úskalí poskytování a přijímání protihodnoty v nepeněžní podobě k poskytnutým peněžním darům (k převáděným finančním prostředkům), a to jak v situacích, kdy je protiplnění nenápadné nebo skryté až po situace, kdy finanční prostředky již darem přestávají být.

Pominu-li spoření do tzv. III. pilíře (tj. penzijní připojištění se státním příspěvkem, resp. doplňkové penzijní spoření) a investiční životní pojištění, které nabízejí penzijní společnosti a pojišťovny, tak finanční trh nabízí drobným investorům 1) v zásadě dva způsoby, kam mohou umisťovat své volné finanční prostředky ve snaze ochránit je před inflací, popř. dosáhnout jejich zhodnocení. Drobný investor může zvolit tzv. kolektivní investování nebo investovat individuálně.

Výkon práv a povinností vyplývajících společníkovi z jeho účasti, tj. podílu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“ nebo „společnost“), není sám o sobě výdělečnou činností. To ale neznamená, že společník, který je fyzickou osobou, nemůže ve společnosti výdělečnou činnost vykonávat a pobírat za ni příjmy, případně pobírat i jiné příjmy.

Získávání finančních prostředků v nestátním neziskovém sektoru bývá nesnadný úkol, a proto tyto organizace hledají nejrůznější formy fundraisingu. Přitom ne vždy musí být výsledkem této činnosti poskytnutí daru. Tento článek se pokouší shrnout, jak se účetně a daňově vypořádat s přijatými dary a souvisejícími náklady na fundraising u veřejně prospěšných poplatníků a jak se poskytnuté dary projeví v účetnictví a daních u dárců – podnikatelských právnických osob. Včetně zjištění, že ne vždy jsou názory na tuto problematiku jednotné.

Podnikatel, fyzická osoba, v průběhu roku 2023 ukončil podnikání, vedl daňovou evidenci. K datu ukončení podnikání evidoval pohledávku, která byla do konce roku 2023 uhrazena. Uvede v daňovém přiznání pohledávku v § 7 ZDP, nebo ji má zdanit v § 10 ZDP? Podnikatel fyzická osoba v průběhu roku 2023 ukončil podnikání, uplatňoval výdaje paušálem. K datu ukončení podnikání evidoval pohledávku, která byla do konce roku 2023 uhrazena. Uvádí se v daňovém přiznání v § 7 ZDP s uplatněním paušálních výdajů, nebo ji má zdanit v § 10 ZDP?