Obrat

Přijali jsme platbu, zálohu na energie, která bude vyúčtována až v lednu 2025, dle odečtu k 31. 12. 2024. Bude tato přijatá záloha nyní vstupovat do obratu pro určení plátcovství DPH? 

Společnost s r. o. vykonává finanční činnost, která je osvobozená od DPH. Hodnota této finanční činnosti činní za 12 měsíců po sobě jdoucích 1,9 mil. Kč. Dále podnajímá další společnosti prostory, které má v nájmu. Z těchto má příjem 200 000 Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích. Zahrnuje je podnájem do obratu pro DPH? Má povinnost je registrovat k DPH? Je podnájem také osvobozen od DPH stejně jako nájem?

Společnost s ručením omezeným (není školskou právnickou osobou) poskytuje služby vzdělávání. Škola vystavuje faktury na školné za určité období 9-12/2024 nebo také celý školní rok 09/24-06/25 (určuje si rodič) ke dni podpisu smlouvy se zákonnými zástupci žáka například již v květnu 2024. Bezprostředně následuje jejich úhrada. Jak správně určit okamžik uskutečnění zdanitelného plnění, ze kterého se bude odvíjet určení okamžiku překročení limitu obratu pro DPH?

Prosím o jasné stanovisko k otázce, kdy se stane poskytovatel zdravotních služeb plátcem DPH (např. zubní lékař). Dle mého názoru se do obratu pro jejich povinnou registraci k DPH nezahrnují příjmy za zdanitelní plnění osvobozená od DPH tzv. zdravotní služby a dodání zdravotního zboží. Ostatní činnosti se do obratu k DPH započtou. To znamená, že pokud má např. zubní lékař příjem za 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích vyšší než 2 mil. Kč a z činnosti např. čínské medicíny 200 000 Kč, nemá povinnost se registrovat jako plátce DPH, jelikož jeho činnost spadající do zdravotních služeb se do celkového kontrolního obratu nezapočítává? Do limitu obratu pro povinnou registraci k DPH se v tomto případě započítává pouze příjem z činnosti čínské medicíny. Je mé stanovisko správné?

Naše škola je neplátce DPH. Musím začít sledovat obrat, naše „provozní“ výnosy se pohybují těsně pod 2 mil. Kč. Jaké položky se do obratu DPH počítají? Máme výnosy ze školní jídelny - cizí strávníci, zaměstnanci a žáci, výnosy z pronájmu tělocvičny, bazénu a sauny, výnosy z úplat z MŠ, ŠD, ZUŠ a kroužků. 

Společnost s r. o., neplátce DPH, prodává zážitkové vouchery přes portál zprostředkovatele. Zprostředkovatel v momentě, kdy dojde k jejich využití, vyúčtuje jejich hodnotu a plní firmě s. r. o. V případě, že k jejich využití do konce platnosti nedojde, propadnou, zprostředkovatel vyúčtuje jejich hodnotu a v plné výši vyúčtuje provizi. Jakým způsobem, zda a kdy se zahrnuje takovýto příjem za nevyužité vouchery do obratu pro DPH? Lze ho z obratu vyloučit, když k poskytnutí služby v podobě zážitku neproběhlo?

Sportovec (OSVČ v kolektivním sportu) podepsal novou profesionální smlouvu, jejíž součástí je i jednorázová finanční částka za přestup právě do tohoto nového klubu. Vstupuje tato jednorázová částka do obratu pro povinnou registraci k DPH? 

Dá se chápat z ustanovení § 2a zákona o DPH („Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ANI bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč...“) tak, že spojkou „ani“ je myšleno, že nebyl překročen limit 326 000 zvlášť v příslušném roce a zvlášť v roce předcházejícím? Příklad: hodnota pořízení byla v 2023 250 000 Kč a v roce 2024 bude také 250 000 Kč, takže 326 000 Kč nebylo překročeno letos ani minulý rok (tzn. pořízení není předmětem daně)? 

Jsme zapsaný ústav. Hlavní činnost je pořádání divadelních kurzů pro herce a veřejnost. Kurzy jsou pořádány v ČR, studenti/účastníci jsou fyzické osoby cizinci (95 % z USA, zbytek odjinud, ale mimo ČR). Pokud má tento ústav obrat nad 2 mil. Kč, je povinný se registrovat k DPH? Jiné příjmy nemá. 

Fyzická osoba, která není OSVČ, má příjmy z pronájmu v § 10 ve výši 3 000 000 Kč. Dále má příjmy ze zaměstnání. Když tato fyzická osoba bude mít navíc příjem za pronájem ochranné známky společnosti, kde je 100% společník (co jsem pochopil, tak tento příjem bude v paragrafu 7), stane se plátce DPH?

Občan (není OSVČ, zaměstnanec ani nemá s. r. o.) pronajímá byty, nemovitosti v § 9 ZDP - roční příjmy z pronájmu činí cca 3 mil Kč. Proč se na něho nevztahuje obrat pro DPH 2 mil. Kč? Určitě to má správně, protože podává DP a FÚ by jistě reagoval. 

Česká společnost, neplátce DPH má dva typy mincí, které se rozhodla v jednom měsíci prodat. (1) Jedna část mincí jsou zlaté mince, na které se vztahuje osvobození od DPH dle § 92 odst. 2. Na druhou část mincí se vztahuje zvláštní režim dle § 90 ZDPH. Potřebujeme zjistit, co se počítá do obratu pro DPH z důvodu případné registrace. Máme za to, že mince osvobozené dle §92 (1) se do obratu pro registraci k DPH nepočítají vůbec a u sběratelských mincí (2) se do obratu počítá pouze přirážka jako uskutečněné plnění? Příklad: Společnost prodá zlaté mince v hodnotě 2 mi.l Kč (osvobozené dle § 92 - nespadá do obratu) a zároveň prodá sběratelské mince za 2,1 mil., které pořídila za 2 mil. Kč. Přirážka je tedy 100 tis. Kč (dle našeho názoru do obratu vstupuje pouze tato přirážka). Musí se tato společnost registrovat k dani z přidané hodnoty? 

Česká nezisková organizace, zaregistrovaná jako identifikovaná osoba v ČR, nakupuje z JČS od neplátců zboží, které následně využívá ke svému hlavnímu poslání, nikoli k ekonomické činnosti. Je nutné i tohoto nákupu zboží odvádět DPH v ČR? (Zboží odesláno z JČS do ČR, dodavatel neuvádí na fakturách DIČ (ani své, neb žádné nemá, ani té neziskovky, jen IČo).

Chtěla bych si, prosím, ověřit, zda nedošlo ke změně v posouzení paragrafu, do kterého spadají úroky z úschovních účtů advokáta/notáře. Advokát sepisuje jak kupní smlouvy k nemovitostem, tak poskytuje advokátní úschovu kupní ceny a listin. Ve smlouvě má s klienty uvedeno ustanovení, podle kterého náleží úroky z částky na tomto účtu jemu, jako součást jeho odměny za danou úschovu. Klienti (kupující) po podpisu kupní smlouvy, složí na přidělený úschovní účet kupní cenu nemovitosti (jsou to tedy peníze kupujícího) a po přepisu na katastru advokát z tohoto účtu vypláci kupní cenu prodávajícímu. Pokud tedy jsou peníze na úschovním účtu kupujícího, spadají úroky pod § 7 ZDP, a tedy podléhají SP a ZP? Předpokládám tedy, že se pak počítají i do obratu pro DPH? A v případě, pokud by peníze na úschovním účtě nebyly kupujícího, ale již advokáta/notáře a ten by je jako své pak platil prodávajícímu, spadaly by tyto úroky pod p.8 a nezatíženy SP a ZP? Na základě čeho rozlišení záleží, jedná se o to, jak je sepsána smlouva o advokátní úschově?

Jsem OSVČ - plátce DPH, povinně z obratu. Většina mých klientů jsou neplátci, náklady na podnikání nemám téměř žádné, ani žádný podnikatelský majetek. Rád bych se tedy nevýhodného plátcovství nějak zbavil. Přemýšlím, že bych založil spol. s.r.o. neplátce - na tu bych provozoval svoje podnikání, než bych se jako OSVČ dostal za posledních 12 měsíců s obratem pod 2. mil a pak bych svoji fakturaci rozděloval mezi OSVČ-neplátce a sro-neplátce tak, abych nikde nepřekročil obrat 2 mil. Moje hlavní motivace je vyhnout se plátcovství. Fakturaci mezi OSVČ a sro bych rozděloval náhodně, neposkytuji žádné dvě logicky oddělitelné služby. Je takový souběh legální?

Společnost vlastní nemovitost s nebytovými prostory, které pronajímá k podnikatelských účelům. V rámci této nemovitosti přeúčtovává na své zákazníky (nájemníky) spotřebu energií vč. vody a služby týkajících se nájemních prostor. Tyto energie a služby nakupuje od svých dodavatelů a podle stavu měřidel je rozpočítává svým zákazníkům. Jak účtovat: náklady na energie různého typu (teplo, chlad, VZT, voda, služby): 502 (energie), 518 (služby) a přeúčtovávat na účet 602? Je přeúčtování energií součástí obratu společnosti nebo spíše účtovat 502 či 518 na DAL?

Fyzická osoba, nepodnikatel, od ledna 2023 pronajímá skladové prostory, nájemné měsíčně činí 100 000 Kč. Dle smlouvy je nájemné účtováno plátcům DPH pro ekonomickou činnost. Dále má příjem za úplatné věcné břemeno 130 000 Kč splatné k 31. 3. 2023. Počítá se do obratu DPH tato úplata za věcné břemeno? Pokud ano, kdy započítat do obratu vystavením faktury, nebo až platbou na účet? Dále příjem za výkon fce jednatele 35 000 Kč/měsíčně. Počítá se tato odměna za výkon fce jednatele do obratu DPH? Jednatel není v pozici zaměstnance, jde o obchodní vztah, jde tu o ekonomickou činnost pro sledování obratu DPH? Počítat tedy odměnu jednatele do obratu DPH? Jestliže ano, počítá se hrubá částka, nebo čistá po odvodech zdravotního a sociálního pojištění? Pak by vyšel obrat za 12 měsíců 1,756 mil. Kč, ale v březnu 2024 by mohlo dojít při platbě věcného břemene k překročení obratu pro DPH? Jiné příjmy by neměly nastat. Je to takto správně? Toto by asi nastalo v ideálním případě pravidelných měsíčních plateb. Jak ale počítat obrat, když by došlo ke zpoždění některé z plateb a došlo by k následnému doplacení? Rozpočítala by se částka na jednotlivé chybějící měsíce, nebo jako jedna částka?

S. r. o. vlastní pozemky, které připravuje k výstavbě rodinných domů (demolice, odvoz sutě. příprava sítí a komunikací). Dle LV je způsob využití zastavěná plocha a nádvoří, orná půda, zahrada, jednalo se o areál zkrachovalých stavebnin. Nabyto bylo od plátce DPH v roce 2017, kupující s. r. o. byla v té době neplátce. Kupující s. r. o. byla poté plátcem DPH v letech 2018–2021 a registrace jí byla zrušena pro neuskutečňování plnění. Dosud neměla žádné výnosy. Nyní společník a jednatel zjistil, že se mu nepodaří prodat obchodní podíly společnosti (osvobozeno od daně z příjmu po 5 letech), tzn. celou výstavbu jako developerský projekt a s. r. o. začne prodávat jednotlivé pozemky kupujícím – fyzickým osobám nepodnikatelům (17 dílčích pozemků) po 1,5 mil. Kč. Areál je v intravilánu obce, vedený jako zastavitelný. Stane se s. r. o. plátcem DPH po prodeji prvních dvou pozemků?

Nemovitost je vlastněna dvěma spoluvlastníky, neplátci DPH, ideální polovinou. Opravy a výstavba nového křídla probíhá tak, že veškeré doklady dle dohody obou spolumajitelů, jsou vystavovány dodavateli stavebních prací na jednoho spolumajitele, nakupuje tedy tyto stavební práce svým jménem a na svůj účet. Tento spolumajitel posléze provede vyúčtování druhému, který mu i svou příslušnou částku zaplatí. Spolumajitel, který přeúčtovává přijaté stavební práce, je zároveň OSVČ dle § 7 ZDP (tato činnost nesouvisí se stavební činností). Nemovitost není zařazena v obchodním majetku. Po její přestavbě budou některé jednotky dle zájmu prodány, a některé budou pronajímány - § 9 ZDP. Je výše uvedené přeúčtování předmětem ZDPH, nebo se jedná o přeúčtování, tak jak ho vykládá MF ČR - § 36 odst. 11 ZDPH? Jak tato situace ovlivní vznik plátcovství u tohoto spolumajitele?

Jak se posuzují tržby z prodeje vstupenek na akci, která se bude konat až po ukončení prodeje vstupenek v jiném měsíci (případně i roce)? Počítají se tyto úplaty za prodané vstupenky do obratu v okamžiku prodeje vstupenky, anebo až při konání samotné akce (kdy teprve dojde k uskutečnění plnění)? Trochu matoucí může být, že v účetnictví se prodej vstupenky zpravidla účtuje jako výnosy, případně jako výnosy příštích období, a ne jako přijaté zálohy.