DPH

lze nějak vyřešit následující situaci z pohledu DPH ke spokojenosti všech tří stran? Dodavatel (A) vystavuje fakturu odběrateli (B) na zboží. Odběratel zboží obratem prodává novému odběrateli(C). Odběratel (B) je vlastně jakýsi prostředník v obchodu, jelikož zboží nejprve koupí a obratem prodá s vyšší cenou. Důvodem nákupu a prodeje je následný prodej umožňující novému odběrateli (C) zaplatit fakturu na zboží ve 12-ti splátkách. Nákup a prodej je klasicky fakturován, 1. faktura mezi A a B a 2. faktura mezi B a C , mezi všemi stranami vzniká kupní smlouva o následném prodeji . Všichni účastníci jsou plátci DPH. Jde o to, že dodavatel (A) přijal zálohu rovnou od konečného odběratele (C), na tuto zálohu mu vystavil daňový doklad k přijaté platbě. Když došlo k předání zboží (cca za měsíc od přijaté zálohy) vystavil dodavatel (A) konečnou fakturu odběrateli (B), kde uvedl celkovou cenu zboží a od ceny odečetl zaplacenou zálohu i s odečteným DPH z dokladu k přijaté platbě. Ale problém je v tom, že fakticky platbu neplatil dodavateli (A) odběratel (B), ale odběratel (C). Odběratel (B) vystaví posléze fakturu odběrateli (C) a tato faktura bude znít na celkovou částku zboží. Odběratel B má problém s odečtenou zálohovou platbou s rozepsaným DPH z faktury, jelikož ji neplatil. Mezi stranami sice existuje trojstranná kupní smlouva, kde je řečeno, že záloha bude placena rovnou od odběratele (C) dodavateli (A), ale teď si nevíme rady s DPH ze zálohy. Cena zboží se musí fakturovat celá, tu nelze ponížit o zaplacenou zálohu. Je nějaká jiná varianta jak DPH na fakturách vyřešit, aby nemusel dodavatel (A) vystavit dobropis na daňový doklad k přijaté platbě?

Snahou české firmy je co nejefektivněji zajistit přepravu materiálu, nicméně se obáváme případných komplikací viz. níže. Tuzemská firma pořídí materiál od firmy z jiného členského státu DE. Zboží je přepraveno dodavatelem DE (DAP) mimo tuzemsko (další stát EU PL) za účelem práce na movité věci – rozřezání pořízeného materiálu. Následně po rozřezání je materiál přepraven na náklady CZ do sídla firmy CZ v tuzemsku, kde je použit k výrobě. Lze pořízení zboží DE-CZ zdanit v CZ tzv. reverscharge a uplatnit si nárok na odpočet? Domníváme se, že firmě CZ vzniká povinnost registrace ve státě ukončení přepravy v PL – nákup materiálu mezi DE a CZ. Zboží nebylo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska přímo, nicméně V PL je materiál pouze za účelem práce na movité věci – rozřezání. - Je tato úvaha o registraci v PL správná - Pokud ano, jaký je správný postup u první transakce, zatím není registrace v zemi, kam bylo zboží (materiál) dopraveno na rozřezání - Jaký bude postup při druhé transakci, přemístění zboží z PL do CZ, faktura za řezání materiálu od PL bude na CZ DIČ a CZ firma nikomu nic v PL neprodává - Ovlivní případná registrace CZ v PL režim u druhé transakce – řezání materiálu nebo můře PL fakturovat na CZ DIČ i po registraci. Pokud by firma pořídila zboží z DE (FCA) a dopravila je do CZ a následně dovezla na rozřezání do PL a pak zpět přepravila do CZ, tak se domníváme, že by u první transakce šlo o klasické pořízení zboží z EU (reverscharge) a u druhé transakce o práci na movité věci, kdy se zboží vrací zpět do CZ a pohyb materiálu se nepromítne se do přiznání DPH. Pouze faktura službu řezání, reverscharge přijetí služby od osoby z jiného čl. státu. 

Český plátce (s.r.o.) vyfakturuje rovněž českému plátci dodání zboží, ale toto zboží bude dodáno na Slovensko. Bude takto fakturace s českou DPH nebo se jedná o osvobozené plnění?

Jaká je sazba DPH u stavebních prací pro fyzickou osobu nepodnikatele provedených na jeho rodinném domě? Jedná se o novostavbu.

Veřejná obchodní společnost, plátce DPH, má v obchodním majetku rodinný dům s provozovnou - zařazen 9. 4. 2009, chodník - zařazen 1. 3. 2011 a oplocení provozovny - zařazeno dne 1. 3. 2011, vše je na pozemkové parcele zařazené dne 15. 10. 2001. Společnost vše v roce 2024 jako celek prodá společníkům společnosti. Při pořizování rod. domu s provozovnou byl uplatňován odpočet DPH (je v něm sídlo společnosti). Je nutné upravit odpočet DPH podle § 78 zákona o DPH? Od zařazení nemovitosti uplyne v roce 2024 - 15 let, od zařazení pozemku uplyne v roce 2024 - 13 let, ovšem chodník a oplocení je zařazeno až v roce 2011. 

Plátce DPH, OSVČ, vede daňovou evidenci (dále jen DE). Vozidlo této OSVČ havarovalo, bylo odtaženo a následně opraveno (toto neodepsané vozidlo je zavedeno plně v majetku/v podnikání OSVČ). Pojišťovna z pojistky OSVČ uznala krycím dopisem náklady na odtah (faktura č. 1 od odtahové spol.: ZD 5.896 + 21% DPH 1.238,16 = 7.134,16 Kč) - tento odtah za OSVČ pojišťovna včetně DPH uhradila přímo odtahové společnosti. Následně pojišťovna požádala OSVČ o vratku DPH (1.238,16 Kč), které za OSVČ uhradila odtahové společnosti, toto DPH pojišťovně přes b.ú. OSVČ vrátila, neboť si částku DPH z faktury č. 1 standardně nárokovala (viz bod č. 3 níže). Pojišťovna dále na opravu vozidla uznala krycím dopisem poj. plnění ve výši 113.219,- Kč a ustanovila spoluúčast OSVČ ve výši 10.000,- Kč. Uznané poj. plnění (113.219,- Kč) pojišťovna poukázala na podnikatelský b.ú. OSVČ. OSVČ následně nechala opravit vozidlo u autoservisu (faktura č. 2: ZD 123.219 + 21% DPH 28.875,99 = 149.094,99 Kč), tuto fakturu OSVČ zaplatila ze svého b.ú. (z finančních prostředků zaslaných pojišťovnou + OSVČ zaslala 10.000,- Kč navíc, aby srovnala fakturaci autoopravně/svoji spoluúčast). V rámci DE účtuje OSVČ v úč. programu Pohoda. Je následující postup řešení shora uvedeného případu v DE správný? 1.) Částky z faktury č. 1 (konečná suma: 7.134,16 Kč vč. 21% DPH) zadá OSVČ v úč. programu jakožto závazek (přijatá faktura od odtahové služby), následně stejnou, konečnou částku jako u faktury č. 1 (7.134,16 Kč) zadá jakožto pohledávku za pojišťovnou. Poté v programu Pohoda proběhne v interních dokladech postupná „likvidace výběrem“ shora uvedeného závazku a pohledávky. Nejedná se zde o zápočet v pravém slova smyslu, neboť u zápočtu jde o dvojstranný akt (zde by figurovaly strany tři, tj. OSVČ, pojišťovna a odtahová společnost). Software Pohoda dle našeho názoru proto zápočet v pravém slova smyslu nenabízí? Resp. zápočet zobrazuje jakožto nesprávné řešení. Chápeme tedy správně, že je zde vhodné zvolit postupnou likvidaci závazku a pohledávky a nikoliv zápočet? Po shora popsané “likvidaci výběrem“ se pohledávka i závazek „vynulují“ a z pohledávky za pojišťovnou se v peněžním deníku stane „příjem zvyšující základ daně“ a ze závazku za odtahovou službou „výdaj snižující základ daně“. Následně bude nutno částku, tj. 7.134,16 Kč zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob do zdanitelných příjmů a daňově účinných výdajů (jak mj. dle našeho názoru správně vyplývá z úč. programu). Rozdíl příjmů a výdajů se touto operací nezmění. Je shora popisovaný postup řešení správný? 2.) Shora uvedený způsob v bodě 1.) lze dle našeho názoru provést i jinak, tzn. lze pohledávku za pojišťovnou do účetního programu vůbec nezadávat. Nutné by do úč. programu Pohoda bylo pouze zadat přijatou fakturu od odtahové služby (mj. kvůli uplatnění DPH) a zlikvidovat takovou fakturu v programu Pohoda "bez vazby“. Následně by se opakoval postup viz bod č. 1.). Tzn. přičetla/odečetla by se stejná částka v rámci daňového přiznání fyzických osob. Ovšem zde bychom tedy přičítali a odečítali pouze základ daně z přijaté faktury č. 1, což je 5.896,- Kč? Nebo opět by se přičítala/odečítala částka včetně DPH, tj. 7.134,16 Kč? Víme, že se tímto celkový základ daně v rámci daňového přiznání fyzických osob nezmění (nebude touto operací ovlivněn), přesto by nás to zajímalo. Mj. jsme např. kvůli vratce DPH od OSVČ pojišťovně přes b.ú. (viz bod č. 3 níže) zkoušeli vymyslet i různé jiné operace, aby se co nejlépe celý případ propojil, nicméně v úč. programu bylo následně zpracováno nelogicky, tedy všechny ostatní způsoby řešení kromě bodu 1+2 jsme tedy vyloučili. 3.) DPH (1.238,16 Kč) za odtah v rámci faktury č. 1 si OSVČ standardně nárokovala z přijaté faktury od dodavatele – odtahové společnosti. Jak bylo uvedeno, tuto částku (DPH) zaplatila za OSVČ odtahové společnosti pojišťovna. Následně tedy vratka OSVČ na b.ú. pojišťovny (za uhrazené DPH), byla zavedena v DE jakožto nedaňový výdaj, a to pouze na b.ú. Tedy rekapitulujeme, že částka 1.238,16 Kč = daňově neúčinný výdaj, zohledněný pouze na b.ú. OSVČ. Nevytvářeli jsme žádný závazek v agendě „ostatních závazků“, ani nečinili jiné operace. Je celkové řešení bodu č. 3.) zde v pořádku? 4.) Částka, resp. základ daně přijaté faktury č. 2 (123.219,- Kč) byl zadán do závazků a po úhradě skrz b.ú. promítnut do daňově účinných výdajů, včetně spoluúčasti 10 tis. Dále - DPH (28.875,99 Kč) z této faktury bylo nárokováno standardně. 5.) Krycí dopis od pojišťovny byl zadán jakožto pohledávka za pojišťovnou (113.219,- Kč). Po úhradě pojišťovnou a proúčtování skrz b.ú. OSVČ je v peněžním deníku promítnuta částka 113.219,- Kč jakožto zdanitelný příjem. Ze shora uvedeného zjednodušeně sděleno vyplývá, že DPH z obou přijatých dvou faktur bude standardně znárokováno/vypořádáno a v rámci daně z příjmů fyzických osob, resp. do daňového přiznání fyzické osoby se shora uvedené příjmy a výdaje "vynulují", kromě částky 10 tis., která bude daňově účinným výdajem (spoluúčast). Pokud není postup správný, prosíme o korekci shora uvedených bodů.

Česká firma (plátce DPH) obdržela fakturu za nákup zboží z Německa. Dodavatel nepoužil reverse charge a vyčíslil německé DPH se sazbou 7%. a 19% Požaduje po české firmě úhradu celé částky. Po připsání platby na účet německé firmy, přislíbili vrácení DPH. Já musím účtovat nákup zboží z EU, tak budu zaúčtovat základ daně na 504 a s 21% sazbou DPH. Jak mám postupovat při zaúčtování po vrácení DPH z Německa. Já budu mít na účtu 343 sazbu 21% a německá firma vrátí 7% + 19%. Z tohoto je patrné, že se jedná o rozdíl mezi odvedenou daní (21%) a vrácenou daní ( 7%+19%). Jak mám postupovat při účtování české a vrácené německé DPH? 

Jsem fyzická osoba, plátce DPH. Vlastním budovu, ve které je několik bytových jednotek, restaurace, obchod. Budovu nemám v obchodním majetku, z pohledu daně z příjmu fyzických osob zdaňuji příjmy z pronájmu dle paragrafu 9 zákona o DP. Budova je zapsána v katastru nemovitostí jako bytový dům. Restaurace a obchod je pronajímán plátcům DPH, se sazbou 21 %. Bytové jednotky jsou pronajímány občanům a osvobozeny od DPH. Nakupuji služby od řemeslníků: instalatér, topenář, zedník,… 1. Dotaz: fakturace od řemeslníků za práce provedené v restauraci jsou s přenesenou daňovou povinností. Mám v tomto případě nárok na vykázání v přiznání k DPH plnohodnotnou celkovou fakturovanou částku na vstupu a výstupu, a s jakou sazbou DPH? Sníženou, protože se jedná o bytový dům, nebo základní, protože se jedná o práce v nebytovém prostoru – a z jeho pronájmu je mnou odváděna 21% sazba DPH? 2. Dotaz: Nyní budu opravovat střechu, budu mít fakturu od dodavatele plátce DPH a nakupovat materiál v obchodě. Tento výdaj budu vykazovat v přiznání k DPH jako krácení koeficientem (sloupeček krácený odpočet). Protože střecha slouží k pronájmu bytů i nebytů. Je postup správný?

Prosím o radu, jak se správně postavit k fakturaci z hlediska DPH : Český plátce prodává Slovenskému plátci / disponujícímu českým DIČ / , výrobní nástroj, který si český plátce nechal vyrobit v Německu, nástroj byl z Německa převezen do Itálie na finální úpravy. V čase fakturace slovenskému plátci se výrobní nástroj nachází fyzicky v Itálii, po dokončení úprav ale bude převezen do České republiky / dopravu zabezpečí český plátce / , do závodu českého plátce, kde trvale zůstane. / jde o nástroj, na kterém český plátce vyrábí sériově pro slovenského plátce / . V jakém režimu DPH má správně český plátce fakturovat?

Fyzická osoba nepodnikající, má příjmy z pronájmu (je plátce DPH od 1/24) a ze závislé činnosti. V roce 2012 koupila pozemek - louku, který postupně změnila na stavební pozemek a zasíťovala. V r. 2023 zahájila výstavbu rodinného dvojdomku, který plánovala využít pro bydlení. Tyto plány bude nucena změnit, po kolaudaci (rok 2025) má v úmyslu domky prodat. Bude tento příjem podléhat zdanění podle §10 ZDP? Je možné uplatnit úroky z hypotéky na financování této stavby jako položku odpočitelnou od základu daně? Bude prodej domků podléhat DPH? Nejedná se o ekonomickou činnost, ale jednorázový příjem. Při výstavbě nebylo nárokováno DPH na vstupu.

V jaké sazbě DPH vyměřit DPH mezi Subdodavatelem (pronájem lešení) a Zhotovitelem (Stavební práce), oba plátci DPH, když Objednatel (Společenství vlastníků má v SoD sazbu DPH 12 %). Tedy Zhotovitel (stavební firma) fakturuje Objednateli (společenství vlastníků) s 12 % sazbou DPH. V jaké sazbě ale vyměřit Subdodavatelskou fakturu z pohledu Zhotovitele?

S.r.o., plátce DPH, má ve svém majetku dvoupodlažní budovu, kterou využívá k pronájmu. Budova je momentálně prázdná (stávající nájmy skončily) a probíhají jednání s budoucími nájemníky. Na 1NP jako celek je nájemní smlouva již podepsaná. Nájemce, plátce DPH, bude prostory využívat k prodeji zboží. Pronajímatel bude u nájmu uplatňovat daň podle § 56a odst. 3. V nájemní smlouvě se pronajímatel zavázal provést technické zhodnocení dle specifikace nájemce (dále TZh1). 2NP je rozděleno na tři samostatné prostory. V jednom bude lékařská ordinace. Nájemce není plátcem a nájem bude osvobozen od daně. Nájemní smlouva je před podpisem a budou zahájeny stavební úpravy dle požadavku nájemce (TZh2). Jednání s budoucími nájemci na druhý a třetí prostor 2NP jsou na začátku a v současné době nelze spolehlivě určit, zda nájem bude plněním zdanitelným nebo osvobozeným. I přesto, že nájemce není znám, budou v těchto prostorách zahájeny stavební úpravy (TZh3 resp. TZh4). Stavební úpravy (TZh1 až TZh4) budou mít odlišný časový průběh. Nebudou zahajovány a ukončovány najednou. K tomu budou probíhat práce ve společných prostorách budovy (TZh5 vstupní vestibul, schodiště, ...). Jakým způsobem má pronajímatel uplatňovat nárok na odpočet u technických zhodnocení? Posuzuje se každé technické zhodnocení z hlediska nároku na odpočet samostatně? Tzn. u TZh1 plný nárok na odpočet, u TZh2 bez nároku na odpočet a u TZh3 až TZh5 v krácené výši podle § 76? Posuzuje se každé technické zhodnocení samostatně pro úpravy odpočtu daně podle § 78 a násl.? Vztahuje se na TZh1 až TZh5 fikce dodání podle § 13 odst. 4 písm. b) - DM vytvořený vlastní činností?

Společnost ABC měla uzavřenou smlouvu se společností BCD, která se ve zkratce týkala toho, že společnost ABC bude pro společnost BCD tisknout noviny až do roku 2028, společnost ABC musela vynaložit vysokou investici do technického vybavení, aby byla schopna smlouvu plnit, a proto v jednom odstavci smlouvy byl uveden předpoklad, že společnost BCD neodstoupí od smlouvy dříve než v roce 2028 a nebo poskytne společnosti ABC kompenzaci vynaložených nákladů. Společnost BCD od smlouvy odstoupila a tato kompenzace je vyčíslená na 5 mil. Kč. Společnost BCD má tuto kompenzaci vyplatit v roce 2025, na jaký účet a kdy účtovat tyto tržby? A jak je to s DPH?

S.r.o. A, plátce DPH postavila rodinný dům na pozemku s.r.o. B. Nemovitost byla zkolaudována v 10/24. V listopadu 2024 společnost A odkoupí pozemek pod rodinným domem od společnosti B. V listopadu 2026 společnost A prodá rodinný dům včetně pozemku třetí osobě (bude to první prodej od kolaudace). Bude tento prodej osvobozen od DPH ?

Jsme střední škola a máme autorizaci od Ministerstva průmyslu pro profesní kvalifikace pro pracovníky různých firem. Akreditaci MŠMT přímo pro tyto kurzy nemáme. Jak správně naložit s DPH? Bude toto osvobozeno? Četli jsme, že od r. 2025 nebude třeba akreditace MŠMT pro vzdělávací kurzy.

Společnost s ručením omezeným- neplátce, fakturovala zprostředkovatelské služby plátcům v EU. Nyní bylo zjištěno, že tato společnost již dříve překročila obrat pro povinnou registraci k DPH. Finanční úřad tuto společnost zpětně zaregistroval k DPH. Jakým způsobem má zpětně registrovaná společnost k DPH napravit vykázání fakturace služeb do EU, uvést v přiznání k DPH, podat souhrnná hlášení nebo má doúčtovat k službám za zprostředkování tuzemskou DPH ? Jak má správně postupovat ?