Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období

Česká s. r. o., neplátce DPH, provádí stavební práce v ČR. Některé činnosti jim provedou slovenské firmy, plátci DPH a fakturu jim vystavili včetně jejich DPH. Má česká s. r. o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba? Pokud ano, co s fakturami od slovenských dodavatelů, kteří vystavili faktury s jejich DPH? 

OSVČ, plátce DPH, prodal v září 2024 elektronické cigarety, které nepodléhaly spotřební dani slovenskému neplátci DPH. Tento prodej jsme zatížili českou DPH a uvedli v daňovém přiznání na ř. 1, do kontrolního hlášení jsme to nedávali. Byl náš postup správný?

Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu. V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace. Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH? Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?

Od ledna 2024 byla zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, ovšem i nadále v upravené podobě je nutné oznamovat nepodání daňového přiznání. Významně se omezila i registrace plátců daní z příjmů s výjimkou zaměstnavatelů, což opět kalí nenápadně zavedená oznamovací povinnost. Naopak beze změny zůstává registrace identifikovaných osob a plátců. Specifické regulační požadavky se nadále vztahují na spotřební a ekologické daně, které spravuje celní správa.

Firma s. r. o., plátce DPH, po dobu 11 měsíců nevykazovala žádnou ekonomickou činnost, následující měsíc přijme zálohu na prodej zboží, k této přijaté záloze vystaví daňový doklad. K prodeji zboží zatím nedošlo. Bere se zaplacení zálohy a vystavení daňového dokladu k přijaté záloze jako ekonomická činnost? Jde mi o to, aby nedošlo ke zrušení registrace DPH ze strany FÚ tím, že nebyla uskutečněna ekonomická činnost 12 bezprostředně předcházejícich po sobě kalendářních měsíců. 

Zákon jsem četla, ale potřebovala bych si ověřit, že jsem správně pochopila. Chápu správně, že OSVČ, neplátce DPH se musí registrovat jako identifikovaná osoba, pokud v rámci své ekonomické činnosti: • Přijme klasickou službu z JČS s místem plnění v tuzemsku (dodavatel poskytne svoje JČS DIČ); • Přijme klasickou službu ze třetí země; • Poskytne klasickou službu do JČS s místem plnění v JČS (odběratel poskytne svoje JČS DIČ); • Pořídí zboží z JČS za více než 326 000 Kč za kalendářní rok. A dále: • Dodání zboží do JČS (s přepravou i bez přepravy) se počítá do obratu pro „plnou“ registraci jako plátce DPH, to nemá s identifikovanou osobou nic společného. • Dovoz a vývoz také nemá s identifikovanou osobou nic společného.

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Vznikla vám nebo vaší společnosti povinnost registrovat se k DPH? Máte povinnost podávat přiznání k DPH a nechcete trávit čas administrativou a papírováním ve vztahu k těmto povinnostem? Chcete se věnovat svému podnikání? Nechte to na profesionálech.

OSVČ přechází z § 7 na § 9 ZDP a pronajímá stroje. Podnikání v kovovýrobě dle § 7 ZDP je přerušeno. DPH bude dále odvádět jako doposud, ale už není OSVČ. Předpokládám, že se v daňovém přiznání pouze změní kolonka „hlavní činnost“ z „kovovýroba“ na „nájem strojů“, nebo musí dát finančnímu úřadu na vědomí ještě něco jiného? Pokud je roční obrat do 200 000 Kč, může požádat o zrušení registrace, když tyto stroje má již více než 8 let a odepsané a zásoby a drobný majetek v minulosti (před 8 lety) spotřebovaný?

E-shop, s. r. o. (není plátce DPH ani identifikovaná osoba) prodává mimo jiné zboží i občanům z EU. Tyto prodeje do EU přesáhnou limit 10 000 EUR. Celkový obrat včetně prodejů zákazníkům z ČR však nepřesáhne 2 mil. 1) Má povinnost se registrovat v rámci OSS v Brně? 2) Pokud ano, bude se muset z toho důvodu registrovat i jako dobrovolný plátce DPH, nebo povinný plátce? Jaký paragraf by měl uvést do žádosti o registraci v důvodu registrace?

Může si identifikovaná osoba koupit od plátce z EU 2 ojeté vozy v režimu použitého zboží, nebo musí DPH vyměřit? Automobily jsou určeny k podnikání v taxislužbě. 

Nerozumím, co v zákoně o DPH § 2a odst. 2 písm. a) znamená věta: „Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč..“. Proč je tam „v bezprostředně předcházejícím“? Chápu, že jako neplátce DPH počítám zvlášť každý kalendářní rok, a pokud v něm překročím hodnotu nakoupeného zboží z EU od plátců, stanu se tím dnem překročení identifikovanou osobou. Nemůže se mi tedy stát, že v předcházejícím roce limit překročím a nic neudělám.. Slyšela jsem názor, že se počítají ty dva roky dohromady součtem a platí pro ně hranice 326 000 Kč, ale to se mi zdá špatně. Nesouvisí to sousloví spíš s dobrovolnou identifikovanou osobou podle § 6k zákona o DPH?

Firma, plátce DPH, prodává ze svého obchodního majetku 7 let staré osobní vozidlo soukromé osobě z Rakouska. Cena vozidla je 380 000 Kč. Jaké povinnosti v souvislosti s DPH z tohoto obchodu firmě plynou v ČR a v Rakousku? Rakouský občan si pro vozidlo sám přijel. Byl by nějaký rozdíl v povinnostech z obchodu vyplývajících, kdyby do Rakouska vozidlo prodávající sám dovezl?

Právnická osoba, český neplátce DPH, poskytuje službu (opravu letadla) v Lotyšsku lotyšské právnické osobě plátci DPH. Jak to bude s odvodem DPH? Plynou s této činnosti nějaké registrační povinnosti ve vztahu k DPH a dani z příjmů?

Lze zrušit registraci DPH u jednoho ze společníků (dříve sdružení)? Druhý by nadále byl plátcem DPH. 

Jsem fyzická osoba, nepodnikatel. Manželka je OSVČ, poskytuje fotografické služby. Máme spolu pozemek, který je předmětem SJM, není v obchodním majetku. Uvažujeme, že bychom tento pozemek rozparcelovali na dva a zajistili bychom jeho zasíťování. Dále bychom podali žádost o stavební povolení a postavili na těchto pozemcích dvojdomek. Po dokončení výstavby uvažujeme o prodeji obou jednotek dvojdomku. Předpokládáme, že kupující budou celkem dva. K realizaci tohoto plánu bychom také využili úvěr od banky či půjčku od třetí osoby. Stavba by byla pravděpodobně realizována generálním dodavatelem. Pozemek vlastníme od března 2020. Dočetl jsem si, že samotné rozparcelování nemá vliv na běh lhůty pro účely osvobození prodeje od daně z příjmů fyzických osob. V případě realizaci výstavby, stavba by se stala součásti pozemku a také by to nemělo vliv na běh lhůty, a to podle pokynu D-59, kdy pro stanovení lhůty je rozhodující den nabytí pozemku, nikoliv stavby na pozemku. Na webových stránkách Finanční správy jsem si také dočetl (viz č. j. 125189/16/7100-20116-050485, dotaz č. 16), že v případě prodeje pozemků, které vznikly rozparcelováním a u kterých došlo k následnému zasíťovaní, bude se jednat o výkon ekonomické činnosti ve smyslu § 5 zákona o DPH. V návaznosti na výše uvedené bych Vás poprosil o ujasnění následujících bodů: a) Pokud výše popsané se nám podaří realizovat a k prodeji obou jednotek dvojdomku dojde ve stejném období, např. v srpnu 2025, bude-li se jednat v tomto případě o výkon ekonomické činnosti z pohledu § 5 zákona o DPH? Bude potřeba aby se někdo z nás, manželka či já, registrovali za plátce DPH, i když další ekonomická činnost nebude uskutečňována, tzn. nic dalšího se stavit nebude? b) Pokud např. prodej jedné jednotky dvojdomku se uskuteční v srpnu 2025 a druhá jednotka se prodá v únoru 2025, bude-li se jednat v tomto případě o výkon ekonomické činnosti z pohledu § 5 zákona o DPH? Bude potřeba se registrovat za plátce? c) V jakém případě se může jednat o výkon vlastnického práva a jestli může být použito osvobození z titulu prodeje a po uplynutí pětileté lhůty (pozemek byl nabyt ještě před 1. 1. 2021)? d) V případě, že prodej bude předmětem DPH, bude-li možné použit osvobození od daně z příjmu z titulu prodeje po uplynutí pětileté lhůty nebo příjem z prodeje musí podléhat zdanění? Pokud ano, tak podle kterého ust. zákona, jestli podle § 10 nebo § 7 ZDP? Pokud zdanění musí být v § 7 ZDP, bude podléhat i odvodům na soc. a zdravotní pojištění? 

Podnikatel v ČR, fyzická osoba, neplátce DPH, vykonává instalatérské a topenářské práce na nemovitých věcech v Německu pro českého plátce DPH se sídlem v ČR. Vstupují tato plnění do obratu pro registraci k DPH? Pokud nespadají, jaký zákon tuto podmínku upravuje a jaké činnosti do této „výjimky“ patří?

S.r.o. - začala v 5/2024 prostřednictvím e-shopu prodávat součástky a náhradní díly (i použité) občanům v ČR i v EU. Předměty nakupovala z ČR, v červnu začala nakupovat i od firem z EU. Od června se tudíž stala z důvodu přijetí faktury za zboží z EU identifikovanou osobou. V 7/2024 se stala dobrovolným plátcem DPH. Do limitu 10.000 EUR za kalendářní rok vystavuje firma veškeré faktury s českým DPH 21%, musí však sledovat překročení tohoto limitu z faktur občanům do EU, aby se po jeho překročení zaregistrovala k plátcovství na FÚ v rámci OSS. 1) Od jaké chvíle se sleduje limit? Od chvíle, kdy firma vystavila první fakturu občanovi do EU bez ohledu na to, že v tu chvíli plátcem DPH nebyla? 2) Je správná domněnka, že limit 10.000 EUR se počítá z účtu 604 (s.r.o. vede tento účet s analytikou pro faktury občanům z EU) 3) V případě, že by firma limit překročila určitou vystavenou fakturou, musí ještě před jejím vystavením provést registraci OSS, nebo tuto fakturu vystaví ještě s českým DPH a hned poté registraci provede?

Mám dotaz k registraci DPH v jiných členských státech EU. Máme českou s. r. o., která už má registraci v Itálii a Francii, tam jejich účetní podává přiznání. Jaké jsou povinnosti pro vedení účetnictví v ČR? Jak s tím naložit v účetnictví a popřípadě jaké jsou další povinnosti?

Poplatník, fyzická osoba, má příjmy ze zaměstnání, za pronájem nemovitosti dle § 9 ZDP (2,2 mil ročně). Na střeše RD  který má ve SJM s manželkou (ta má pouze příjmy ze zaměstnání) má umístěnou FVE. Přebytky vyrobené elektřiny prodává manželka (cca 25 000 za rok). Manželka bude podávat přiznání k DPFO a vykáže příjmy dle § 10 ZDP a musí se poplatník-FO egistrovat k DPH?