Veřejná správa

Pracovní poměr zaměstnance je nejčastěji založen pracovní smlouvou. Práva a povinnosti tohoto pracovního poměru se řídí zákoníkem práce a u některých zaměstnanců se uplatní také speciální právní úprava. Tak je tomu například u úředníků územních samosprávních celků, kde se ve vztahu speciality k zákoníku práce uplatní ta ustanovení, která tato právní úprava určuje jinak. Součástí těch zákonem stanovených práv je rovněž právo zaměstnance pracovat i pro jiného zaměstnavatele anebo vykonávat určitou činnost podnikatelským způsobem. V takovém případě však není na volném uvážení zaměstnance, zda bude tuto činnost provádět. S ohledem na zaměření tohoto článku na zaměstnance územních samosprávních celků se v dalším textu budu věnovat také specifikům ve vztahu k této skupině zaměstnanců.

Dobrý vztah mezi zřizovatelem a ředitelem příspěvkové organizace je základem pro to, aby tato organizace mohla správně fungovat a plnit své úkoly, kvůli kterým byla zřízena a které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Na důležitosti tento vztah nabývá především u škol a školských zařízení, u nichž právní předpisy stanoví řadu nejen práv zřizovatele, ale také řadu jejich povinností. Aby vztah byl skutečně dobrý, je důležité, aby mezi sebou ředitel školy a zástupce zřizovatele komunikovali, aby ani jeden z nich nepřekračoval své kompetence. Je třeba říci, že tyto „překračovací“ tendence má zejména obvykle především zřizovatel. V praxi se spory objevují s pravidelností ve stále stejných situacích. Které to jsou?

Účetní a daňové záznamy v roce 2024 mohly být v roce 2024 negativně ovlivněny povodněmi, ale i dalšími mimořádnými událostmi. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí zveřejnilo v rámci mimořádných událostí novou položku 02 – Povodně. Následně finanční správa vydala metodické informace na pomoc účetním jednotkám a daňovým subjektům. Pokyny také obdržely města a obce, dochází k osvobození od daně z nemovitostí. Ministerstvo vnitra radí, jak lze pořádat veřejné sbírky a Ministerstvo místního rozvoje se zaměřilo na veřejné zakázky.

Dobrý vztah mezi zřizovatelem a ředitelem příspěvkové organizace je základem pro to, aby tato organizace mohla správně fungovat a plnit své úkoly, kvůli kterým byla zřízena a které jsou uvedeny ve zřizovací listině. Na důležitosti tento vztah nabývá především u škol a školských zařízení, u nichž právní předpisy stanoví řadu nejen práv zřizovatele, ale také řadu jejich povinností. Vyjasnění kompetencí mezi vedením školy a jejím zřizovatelem je vždy cestou k vytvoření dobrých vztahů mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem školy. Vztah mezi zřizovatelem a školou, resp. ředitelem školy je komplikovaný, upravený několika právními předpisy. Mezi zástupcem zřizovatele a ředitelem proto často vznikají spory, kdy ani jedna strana nemá úplně jasno v tom, jaké jsou její kompetence a kde jsou hranice jejích pravomocí. Ze vzájemného zasahování pak vznikají zbytečné konflikty.

Vnitřní předpisy jsou pevnou a nedílnou součástí každého zaměstnavatele. V případě veřejnoprávních zaměstnavatelů, kterými jsou i obce, je jejich význam ještě posílen zákonem stanovenou povinností vydat vybrané vnitřní předpisy. Přinášíme komplexní pohled na problematiku vydávání vnitřních předpisů se zaměřením na obce.

V poslední třetí části se věnujeme problematice adresných záměrů, procesu hodnocení žádostí došlých vyhlašovateli a projednání příslušnými obecními orgány. Součástí příspěvku jsou i vzory nejčastěji používaných dokumentů. Jaké jsou důsledky nezveřejněného nebo vadně zveřejněného záměru?

V druhé části příspěvku zabývající se institutem záměru dispozic s majetkem obce se zaměříme na jeho obsahové náležitosti. Analyzujeme i problematiku stanovení bližších podmínek záměru, tzv. nabídková řízení. Příspěvek se taktéž věnuje povinnostem spojeným s publikací záměru na úřední desce obecního úřadu.

Zaměstnávání občanů jiných zemí se stává čím dál běžnější záležitostí. Obce mají jako zaměstnavatelé řadu specifik, která se dotýkají i zaměstnávání cizinců, lze však předpokládat, že i ony budou v rostoucí míře zaměstnavateli cizinců. V řadě případů mohou zaměstnávat pouze takové cizince, kteří mají volný vstup na trh práce. Celkově se dá předpokládat, že mezi cizinci v postavení zaměstnanců obcí budou převažovat ti, kdo nepotřebují pracovní povolení. Jaká jsou hlavní možná úskalí zaměstnávání takových cizinců obcemi?

V červnu byla schválena dlouho očekávaná novela zákona o úřednících územních samosprávných celků . Přijaté změny nabydou účinnosti 1. 1. 2025, a protože se budou týkat všech obcí, je potřebné se na tyto změny připravit.

V letošním roce vydal Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) novou metodiku k návrhu a provozování kamerových systémů z hlediska zpracování a ochrany osobních údajů 1) . Tato metodika se samozřejmě musí projevit i při posuzování kamerových systémů v bytových domech. Ostatně metodika obsahuje vzor Balanční test kamerového systému, příklad řešení škod v bytovém domě.

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele souvisejících s ukončením zaměstnání je odhlášení zaměstnance kódem „O“ u zdravotní pojišťovny do osmi dnů od skončení zaměstnání na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele. Tímto krokem zaměstnavatel sděluje, že od data uvedeného na formuláři přestává být za zaměstnance (pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny) plátcem pojistného. Na základě tohoto postupu tak vzniká pro pojištěnce nutnost individuálního řešení jeho pojistného vztahu, a to nejdříve v kalendářním měsíci, jenž následuje po kalendářním měsíci, ve kterém bylo zaměstnání ukončeno.

Pojem „veřejný pořádek“ slýcháme v běžném životě poměrně často. Obvykle jej používáme automaticky a nezamýšlíme se nad jeho definicí či upřesněním jeho obsahu. V právním prostředí je však nutné dát mu konkrétní hranice i obsah. Tato potřeba je žádoucí všude, nejčastěji však v oblasti komunálního práva.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), a dokončili téma započaté v minulém čísle časopisu UNES č. 5/2024 na s. 10. Jak jsme již uváděli, novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti sportu. U většiny služeb v oblasti sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %.

Obec jako veřejnoprávní korporace může vlastnit majetek a vystupovat vlastním jménem v právních vztazích. Při nakládání se svým majetkem má v zásadě stejné postavení jako jakýkoliv jiný vlastník, ovšem majetek, s nímž hospodaří, má povahu veřejného majetku. S ohledem na skutečnost, že obec je subjektem veřejného práva, jsou na ni zákonem kladeny specifické požadavky. Tyto požadavky jsou odůvodněny potřebou zajistit maximální transparentnost, účelnost a přístup veřejnosti. Jedním z těchto specifických požadavků je povinnost zveřejnit záměr disponovat s vymezeným majetkem před schválením vlastního právního jednání (smlouvy). Právě o problematice záměru dispozice s obecním majetkem pojednává následující příspěvek.

Jak zkušenosti ukázaly, otázky v souvislosti se zpracováním osobních údajů se objevují nejen v běžné praxi obcí, ale v případech činnosti, která není tak obvyklá a která je prováděna jen jednou za čas. Poměrně často řešenou otázkou, zejména v období voleb, je možnost nahlížení do kandidátních listin a poskytování informací o kandidátech voleb do obecních zastupitelstev. Jaké osobní údaje jsou v souvislosti s registrací kandidátní listiny zapsány? Kdy je možné údaje poskytnout bez souhlasu subjektu údajů?

Téma práce na dálku není novým tématem. Právní úprava tohoto institutu byla v určité podobě obsažena již od účinnosti stávajícího zákona 1) a jako úprava podmínek výkonu práce takového zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Tato úprava však neodpovídala skutečným potřebám praxe, zejména neupravovala veškeré otázky, které v souvislosti s výkonem práce tímto způsobem vznikají. V průběhu pandemie covid-19 se práce z domova rozšířila, využívali ji mnozí zaměstnavatelé. Dlouho očekávanou právní úpravu přinesla až tzv. transpoziční novela zákoníku práce 2) .

Veřejný sektor odpovídá přibližně za 5 až 10 % celkové konečné spotřeby energie v Evropské unii. Veřejné orgány utratí ročně přibližně 1 800 mld. EUR. To představuje přibližně 14 % hrubého domácího produktu Evropské unie. Veřejný sektor proto představuje důležitou hybnou sílu pro stimulaci přeměny trhu směrem k účinnějším výrobkům, budovám a službám a k odstartování změn v chování občanů a podniků při spotřebě energie. Snižování spotřeby energie na základě opatření zaměřených na zvýšení energetické účinnosti dále může uvolnit veřejné zdroje pro jiné účely.

Podle ústavního pořádku České republiky mají obce právo na samosprávu. Dle čl. 101 odst. 1 Ústavy 1) je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Dle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Výjimkou z pravidla, že obec spravují volené orgány, a formu zásahu státu do samosprávy představuje institut správce obce, o němž pojednává následující text.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na problematiku kulturních a sportovních služeb poskytovaných neziskovými subjekty z pohledu DPH, a tedy úpravy zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “). Novelou ZDPH provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (konsolidační balíček), byly s účinností od 1. 1. 2024 provedeny změny sazeb daně, které se týkají i oblasti kultury a sportu. U většiny služeb v oblasti kultury a sportu se na základě této novely uplatňuje od 1. 1. 2024 nová snížená sazba daně ve výši 12 %. Častým praktickým problémem při uplatňování DPH v oblasti kultury a sportu je, že stejné činnosti jsou zdanitelným plněním, pokud je provádějí podnikatelské subjekty, a že jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, pokud je provádějí právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. V seznamu služeb, které podléhají snížené sazbě 12 %, jsou uvedeny také služby označené jako oprávnění ke vstupu na vybrané kulturní akce a do kulturních zařízení.

Pokračujeme v představování ukončených příspěvků řešených na Koordinačním výboru (dále jen „KooV“). Jde o léty osvědčená a uznávaná odborná projednání problémů předestřených daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy, hlavně Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska mají dvě hlavní přednosti: a) potvrzené závěry lze považovat za bezpečné řešení, které zřejmě finanční úřady nezpochybní, b) odborné názory nepadají z nebe, ale jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování poradců i správců daně. Koordinační výbor se koná obvykle co dva měsíce a příspěvky jsou zveřejňovány na https://www.financnisprava.cz/cs/dane/prispevky-kv-kdp/zapisy-z-jednani .