Lhůty ve správě daní

Je možný tento postup správkyně daně k poskytnutí informací? A pokud není, jaké je možné odvolání a jak má správkyně i firma postupovat? Správkyně daně zavolá na kontakt na podaném přiznání k dani z přidané hodnoty, kde vznikl odpočet daně a žádá o zaslání faktur dokazující odpočet. Kontakt jí oznámí, že faktury jí zašle, ale je nemocný a není v kanceláři. Správkyně se znovu ozve druhý den dopoledne formou SMS s tímto oznámením „Dobrý den, pokud mi do hodiny nepošlete zdůvodnění a 3-4 faktur k nadměrnému odpočtu DPH firmy XY za srpen, budu muset předat vedení neúplné podklady s informaci, že neposkytujete součinnost.“

Jak musíme postupovat, pokud chceme provést skartaci dokladů po uplynutí doby archivace? Musíme kontaktovat nějaký archiv (jak zjistíme který?) s oznámením o tom, že chceme skartovat nebo uplynutím doby archivace můžeme skartovat automaticky bez oznámení, souhlasu? Jsou některé daňové/účetní doklady, které se scartovat nesmí nikdy (za dobu existence společnosti)?

Společnost s r. o. v likvidaci podala do 15 dnů od zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku podat své poslední řádné daňové přiznání k dani z příjmů za uplynulou část zdaňovacího období - tzn. do 31. 5. 2024, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu, s kódem rozlišení typ „H“. Dne 21. 8. byl zrušen bankovní účet společnosti a jeho zůstatek převeden na jediného společníka. Návrh na výmaz z obchodního rejstříku byl podán 11. 9. 2024. Rád bych se zeptal, zda za období do výmazu z OR musí společnost / účetní jednotka sestavit účetní závěrku a zda má povinnost podat daňové přiznání k DPPO a s jakým kódem rozlišení, nebo je možné postupovat tak, že se podá dodatečné daňové tvrzení za období do 31. 5. 24 a to pouze v případě, když společnosti vznikne daňová povinnost (§ 240c odst. 4 DŘ)? Jak se zaúčtuje převod likvidačního zůstatku u společníka? Likvidační zůstatek je nižší než ZK a nižší než pořizovací cena podílu. 

Daňový subjekt je dle § 141 odst. 2 daňového řádu oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší ve lhůtě pro stanovení daně. Subjektivní lhůta stanovená v § 141 odst. 1 větě první daňového řádu (do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňový subjekt zjistil, že daň má být vyšší než poslední známá daň) se pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší nepoužije.

Generální finanční ředitelství přináší metodický pokyn ke lhůtě pro podání dodatečného daňového tvrzení na nižší daň. Reaguje tímto na judikaturu Nejvyššího správního soudu s výkladem ustanovení § 141 daňového řádu.

Pokud je podáno dodatečné daňové přiznání za období 5/2022 a za období 10/2023 s datem zjištění 15. 3 .2024 na zvýšenou daňovou povinnost, do kdy se prodlouží lhůta pro doměření daně u jednotlivých období 5/2022 a 10/2023?

Také platí, že i když se poplatník může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty, což je bezpochyby jeho rozhodnutí, musí tak učinit ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví, tedy ještě předtím, než prekluzivní lhůta počne běžet (§ 148 odst. 1 daňového řádu ). Stále tedy platí závěr, že jednou rozeběhlou prekluzivní lhůtu nelze zkrátit v důsledku právního jednání poplatníka.

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 607/03.05.23 Ing. Tomáš Havel a Ing. Marcela Kripnerová, daňoví poradci č. 4109 a 5776 Účelem je vyjasnit čtyři praktické otázky související s odvodem z elektřiny ze slunečního záření dle zákona č. 165/2012 Sb. , o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „ZPZE“). Autor se zaměřuje na posouzení odvodu pouze v případě hrazení formou zeleného bonusu, a tedy nikoli výkupní ceny.

Na účelovost jednání správce daně v souvislosti s neprojednáním zprávy o daňové kontrole stěžovatelka naráží v kasační argumentaci týkající se účinků prodloužení lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 2 písm. b) daňového řádu . Nejvyšší správní soud k tomu připomíná, že konec lhůty pro stanovení daně měl připadnout na 4. 7. 2020 (sobota). Do té doby, resp. do 3. 7. 2020, musel správce daně stěžovatelce doručit dodatečný platební výměr, přičemž aby měl jistotu jeho včasného doručení musel jej s ohledem na § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, odeslat alespoň deset dní předem, tj. nejpozději dne 23. 6. 2020. Správce daně dokončil zprávu o daňové kontrole dne 1. 6. 2020 a téhož dne ji odeslal (dne 2. 6. 2020 byla doručena). Za těchto okolností nemůže Nejvyšší správní soud označit jednání správce daně v souvislosti s neprojednáním zprávy o daňové kontrole za jasně účelové kvůli vyhnutí se prekluzi. Správce daně totiž mohl reálně pozvat stěžovatelku na projednání zprávy s dostatečným předstihem např. na 8. 6. 2020 a pokud by se z jednání omluvila, měl další dva týdny, do kterých mohl tento úkon přesunout. Měl tudíž dostatek času na uskutečnění projednání zprávy a následné vydání dodatečného platebního výměru ještě před koncem lhůty pro stanovení daně, což neodpovídá tvrzení stěžovatelky, že správce daně takto postupoval jen, aby se vyhnul prekluzi.

Obchodní rejstřík přes datovou schránku vyzval  s. r. o. k doložení účetní závěrky do obchodního rejstříku do sbírky listin. Ovšem jediný jednatel a společník vůbech nechodí do datové schránky, takže na to nereagoval a z moci úřední soud tuto firmu zrušil a vymazal z obchodního rejstříku, prostě už neexistuje. Ovšem v neexistující firmě zůstal majetek - auta, budovy má i účet atd. Jak se má postupovat z hlediska daní a účetnictví? V podstatě toto s. r. o. už by nemělo podávat žádné daňové přiznání. Navíc s. r. o. je plátcem DPH a už nemůže podat přiznání, neboť má zrušenou datovou schránku. Je nějaká šance tento stav ještě zvrátit, když už je s. r. o. soudně zrušeno? 

Poplatník podal 24. 4. 2024 dodatečné DPH za 2/2024. Jedná se o snížení daňové povinnosti. Do kdy správce daně by měl DPH zaregistrovat na portále DIS+? Prozatím tam nic není. Vrátí finanční úřad daný přeplatek vycházející z dodatečného DPH automaticky, nebo je potřeba zažádat o tuto vratku? Poplatník nic správci daně na daních nedluží. 

Když poplatníci podají daňové přiznání, přiznanou daň zaplatí a správce daně jim vše odsouhlasí svým rozhodnutím, mnozí poplatníci poté nabydou dojmu, že mají vše za sebou. Záhy se však přesvědčí o platnosti citátu, dle kterého je v daních možné úplně všechno, a setkají se poté s tím, že správce daně nazná, že tito jsou povinni uhradit daň ve vyšší částce, a proto je vyzve k podání dodatečného daňového přiznání. Poplatníci se však často neztotožní s povinností tvrzenou správcem daně, neboť naopak mají za to, že jim nevznikla povinnost opětovně tvrdit daň a tuto posléze uhradit ve vyšší částce. V těchto případech váhají, jakým způsobem je možné tuto skutečnost sdělit správci daně. Cílem tohoto článku je zodpovězení této otázky. 

Právnická osoba si nepožádala o vrácení přeplatku na DPPO a k datu 1. 1. 2024 se ve své daňové schránce dozvěděla, že byl přeplatek v řádu tisíců převeden do státního rozpočtu a o přeplatek přišla dle § 160a daňového řádu - Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu. Existuje ještě nějaká možnost získat převedený přeplatek zpět?

Plátce DPH zemřel 27. 12. 2023. Byl čtvrtletní plátce Dědické řízení bylo ukončeno 8. 4. 2024. Jaký je správný postup? Podám přiznání k DPH za 1. Q/2024 prázdné a úpravu odpočtu provedu za 2. Q/2024, nebo mohu provést úpravu odpočtu již za 1. Q/2024? 

V souvislosti s novou povinností týkající se poskytovatelů platebních služeb – vést evidenci a oznamovat údaje ohledně příslušných přeshraničních plateb do Centrálního elektronického systému platebních informací (CESOP systém) při splnění podmínek stanovených podle zákona o dani z přidané hodnoty - upozorňujeme, že lhůta pro první podání těchto údajů uplyne dne 30. dubna 2024.

Na pravidelné i překotné změny daňových zákonů jsme si už v České republice útrpně zvykli. Ovšem ještě jsme si příliš nezvykli na záludnost, že se daňová pravidla mohou změnit i pouhým odlišným právním výkladem stejného textu zákona. Prakticky už 30 let je v zákoně stejně napsáno, že pro dodatečné přiznání na – nižší – daň platí dvě časové lhůty. První „objektivní“ říká, že jej lze platně podat do 3 let od původního termínu pro podání přiznání. Druhá „subjektivní“ uvádí, že se má podat do konce měsíce následujícího po zjištění důvodu změny daně. A doposud je správci daně i soudy většinově vykládaly (čest výjimkám), že obě lhůty platí současně. Nyní ovšem vyšlo najevo, že to byla „dezinformace“ a že fakticky platí pouze jediné omezení – objektivní lhůta...

Když s. r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 dne 26. 3. 2024 přes datovou schránku, stačí, když daň z příjmu právnických osob zaplatí do 2. 5. 2024?

Podnikatel zemřel 24. 2. 2024, přiznání k DPFO za rok 2023 dosud nebylo podáno, mělo být podáno daňovým poradcem na základě plné moci, t. j. k 1. 7. 2024. K jakému datu musí být v této situaci podáno daňové přiznání za rok 2023, a dále podání za období od 1. 1. 2024 do 24. 2. 2024. Lze použít § 245 daňového řádu a sjednotit lhůty?