Účtování pohledávek, závazků

Ke dni 1.1.2025 bude FO- lékař prodávat stávající lékařskou praxi smlouvou o koupi obchodního závodu kupujícímu- nově založené s.r.o. Tzn. že lékař OSVČ bude prodávat obchodní závod právnické osobě. Není mi jasné, jak zaúčtovat počáteční stavy majetku a závazků, které budou smlouvou o koupi podniku přecházet na společnost s ručením omezeným (DHM, zásoby, pohledávky, závazky). Například pohledávky vykázané k 31.12.2024 lékařem FO budou po 1.1.2025 uhrazeny již na účet kupujícího- tedy nové s.r.o. Ve smlouvě o koupi obchodního závodu si smluvní strany dohodly, že je nutno vypořádat jednak pohledávky za období do 31.12.2024, které budou uhrazeny až po 1.1.2025, a taktéž i výsledky vypořádání ročního vyúčtování zdravotních služeb od zdravotních pojišťoven za 2.pololetí roku 2024, které bude zdravotními pojišťovnami provedeno v 1. pololetí roku 2025 a uhrazeny ne lékaři-FO, ale již na účet nové s.r.o. Smluvně je ve smlouvě o koupi podniku ujednáno, že tyto pohledávky jdou zcela za prodávajícím a nová společnost s.r.o. je povinna je jako součást kupní ceny uhradit prodávajícímu. Kdo bude tyto příjmy za rok 2024, které již ale budou uhrazeny na účet nově vzniklé společnosti (s.r.o.) danit? Jak správně tyto platby od zdravotních pojišťoven zaúčtovat u příjemce, tedy s.r.o., když se jedná o příjmy za období, kdy zdravotní služby ještě neprovozovala, ale jsou součástí majetku obchodního závodu ke dni nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu a budou následně převedeny prodávajícímu?

Společnost dostala pokutu na auto. Jakým způsobem zúčtovat pokutu z pohledu účetnictví a daně. 

Jednatelé mi dodávají do pokladny doklady, které platili svojí platební kartou. Mohu je do pokladny zaúčtovat a proplatit je? 

Soudní znalec, OSVČ, plátce DPH, fakturuje odměnu za znalecké posudky. Poměrně často odběratel, což je policie nebo soudy, zaplatí jinou částku, než je na faktuře, většinou bez vysvětlení, proč zaplatili méně nebo více. Částky nad rámec fakturace ihned daníme (vystavujeme fakturu, odvádíme DPH), částky nedoplatků faktur vedeme v pohledávkách. Je to správný postup? Většina nedoplatků prý vzniká tím, že instituce „něco neuznají“, takže nedoplatky nebudou nikdy zaplaceny, ale neexistuje o tom žádný písemný zápis. Pohledávky se tak budou pořád hromadit. Jediným řešením je dodanění pohledávek při ukončení podnikání, nebo je ještě jiný postup?

Firma s. r. o., plátce DPH, má pohledávku ve výši cca 1 mil. Kč po splatnosti nyní 30 měsíců (do promlčení chybí 6 měsíců), dlužník fyzická osoba/občan, jde o kamaráda jednatele, dluh by měl být v budoucnu uhrazen, opravné položky nejsou zatím vytvořeny. Jak postupovat z pohledu účetnictví, aby nedošlo k promlčení pohledávky?

Jaké je správné účtování dotací u neziskové (nevýdělečné) organizace, která vede podvojné účetnictví. Organizace během roku opakovaně obdrží dotace jak od obce, tak od kraje, a to v různých časových obdobích. Je správné tyto dotace účtovat rovnou na výnosový účet 691 (účelové dotace), nebo je potřeba nejprve dotace zachytit na jiném účtu a teprve později je převést na výnosový účet, jakmile jsou splněny podmínky pro čerpání dotace? Jak by měl být správně zohledněn okamžik přijetí dotace a její použití v účetnictví – je nutné zkoumat, kdy jsou finanční prostředky skutečně čerpány na konkrétní účel, nebo je možné dotaci zaúčtovat do výnosů ihned po jejím přijetí? Existují specifické předpisy nebo doporučení týkající se účtování dotací v neziskovém sektoru, které by měly být dodrženy, aby bylo účtování v souladu s platnou legislativou? Ráda bych slyšela váš názor na tento postup a případná doporučení pro správné účtování dotací v neziskových organizacích.

Dodavatel č. 1 nám prováděl technické zhodnocení naší budovy. Všechny faktury jsme mu uhradili. Při přejímce byly zjištěny vady a dodavatel vystavil dobropis na částku např. 200.000 Kč na základě reklamačního protokolu. Dobropis byl splatný v listopadu loňského roku. Bohužel tyto vady z reklamace nebyl schopen odstranit a museli jsme se obrátit na jiného zhotovitele-dodavatel č.2. Veškeré doklady byly účtovány na 042-Technické zhodnocení majetku, a tudíž nevstupovaly do nákladů nebo výnosů. Dobropis vystavený dodavatelem č. 1 na částku 200 000 Kč je po splatnosti více než 180 dní. Můžeme tvořit daňově uznatelnou opravnou položku ve výši 50 %, i když o dokladu (přijatém dobropisu) nebylo účtováno ve výnosech?

Když má společnost k pohledávce, která není promlčená, splatnost faktury byla 1. 8. 2021, vytvořenou opravnou položku ve výši 100 % dle § 8a zákona o rezervách, může k ní vytvořit daňový odpis pohledávky k rozvahovému datu, tj. k 31. 12. 2024? K rozvahovému dni 31. 12. bude pohledávka po splatnosti 40 měsíců, tzn. že by se mělo jednat o promlčenou pohledávku (do 3 let). Jak to jinak udělat, když opravné položky dříve tvořit nejde? Mám odpis pohledávky, tak by byl daňový udělat dříve, tj. max k 1. 8. 2024 nebo to nevadí, když bude k rozvahovému dni 31. 12. 2024, jak jsme zvyklí pohledávky odepisovat? Navrhovaný postup: splatnost pohledávky: 1. 8. 2021 - 1. 2. 2023 =18 měsíců = OP ve výši 50 %, 1. 2. 2024 = 30 měsíců = OP celkem 100 %, 31. 12. 2024 - účetní odpis pohledávky + rozpuštění opravné položky. Podotýkám, že pohledávka splňuje všechny aspekty pro daňový odpis a její vymahatelnost dále není reálná, jelikož klient má spoustu dluhů a exekucí, navíc je nekontaktní.

Školská právnická osoba (soukromá) uzavřela v roce 2023 smlouvu o poskytnutí neinvestiční dotace z programu rozvoje venkova ve výši 474 000 Kč na vybavení tříd (dotace schválena) a toto vybavení bylo v roce 2023 pořízeno. O dotaci bylo účtováno: Nárok na dotaci 378 / 346 Čerpání dotace 346 / 691 Žádat o platbu bylo možné až v roce 2024, kdy na základě fyzické návštěvy úředníka SZIF bylo rozhodnuto o snížení dotace o 40 000 Kč. Platba byla připsána na účet právnické osoby v roce 2024. Jakým způsobem účtovat o rozdílu mezi přiznanou dotací a faktickou platbou? 

Jsme s. r. o., obchodujeme se zahraničím. Našemu dodavateli v Číně byla zřejmě zneužita adresa a komunikace. Uhradili jsme mu zálohovou fakturu. Peníze obdržel podvodník. Jak správně zaúčtovat takto zaslanou zálohu, která nám již nebude vrácena?

Firma A (dodavatel FVE) nakoupila od firmy B pohledávku, kterou měla firma vůči dodavateli C. Zákazník B u firmy A podepíše dvě smlouvy: 1) Smlouvu o postoupení pohledávky, že nám přenechává tuto pohledávku za úhradu. 2) Smlouvu o dílo k instalaci FVE, kde část ceny díla bude uhrazena započtením postoupené pohledávky. Konkrétně: Firma A nakoupila od firmy B pohledávku v nominální hodnotě 350 000 Kč za 175 000 Kč. Poté firma A poskytla firmě B službu za 517 805 Kč. Faktura byla zčásti uhrazena zápočtem 175 000 Kč vč.DPH a zbytek bude uhrazen na účet. Jak máme tento zápočet účtovat? Co mám vystavit k odkoupení/postoupení pohledávky – interním dokladema případně s jakou kontací? A za instalaci FVE stačí vystavit jednu fakturu a zápočtem uhradit část ceny a zbytek zákazník doplatí?

Klient - s.r.o. - se zabývá lesním hospodářstvím a má nárok na vrácení spotřební daně "zelené nafty" již od roku 2016. V roce 2021 byla ze strany CÚ zahájena kontrola na období 2019 - 2020. Klient vše doložil, avšak CÚ v roce 2022 rozhodl, že klient nárok na zelenou naftu nemá. V roce 2022 tedy klient vrátil nárok na zelenou naftu vč. úroků z penále. PHM týkající se zelené nafty účtuji analyticky 503001 v momentě, kdy kvartálně přijde vrácení zelené nafty od CÚ účtuji na dal 503001. Časové rozlišení zůstává samozřejmě zachováno. Vrácení zelené nafty a úroků z penále bylo zaúčtováno na 3XXX z hlediska opatrnosti, protože klient podal odvolání k Nejvyššímu CÚ. V roce 2023 i Nejvyšší CÚ rozhodl, že klient nemá nárok na zelenou naftu ve výši 4 mil. Kč. Klient se odvolal k soudu, takže výsledek může být ještě v jeho prospěch. Datum soudu zatím není určeno. Můj dotaz zní - jak zaúčtovat v roce 2023, když na 3xx je zaúčtováno cca 5 mil. Kč vč. penále? Je možnost dodělat dodatečné DPPO za rok 2019 a 2020? V tomto momentě by se náklady zvedly a v obou případech jak pro rok 2019 i 2020 by vycházel přeplatek na dani z příjmu. Další varianta - zaúčtovat v roce 2023, kdy přišlo vyjádření z Nejvyššího CÚ, zaúčtovat celé do nákladů 503001/3XXX? Další varianta nechat na 3xx do doby, než rozhodne soud, nebo snad existuje jiné řešení?

Dobrý den, prosím o informaci, jak postupovat (hlavně jak zaúčtovat níže uvedený účetní případ): Společnost přijímá zálohové platby v EURech: únor: 1 643 EUR, březen 1 576 eur, duben 1 222 eur. Na tyto platby vystaví vždy daňový doklad: (sazba DPH 12%): únor: ZD 1 466,96 eur, DPH 176,04 eur, březen: ZD 1 407,14 eur, DPH 168,86 eur, duben: ZD 1 091,07 eur, DPH 130,93 eur. S přepočtem na funkční měnu czk kurzem ČNB ke dni přijetí platby: únor (25,35 czk/eur): ZD 37 187,54 czk, DPH 4 462,51 czk, březen (25,37 czk/eur): ZD 35 699,21 czk, DPH 4 283,91 czk, duben (25,275 czk/eur): ZD 25 576,83 czk, DPH 3 309,22 czk. Finální faktura zní na částku 2 466,36 eur (ZD 2 202,11 eur a DPH 264,25 eur) s kurzem 25,15 czk/ eur. Jak nyní přistoupit k vyúčtování, zejména k zaúčtování vzniklých rozdílů na účtu 343? Předpokládám, že bychom měli postupovat tak, že základ daně z faktury odečteme od součtu jednotlivých základů daně z daňových dokladů v cizí měně, což je: 2 202,11 eur - 3 965,17 eur = 1 763,06 a z této částky by měla být vypočítána vratka na DPH v eurech tj. 211,57 eur. Zúčtovací záloha tedy vyjádří přeplatek 1 974,63 eur - pro účely funkční měny (czk) bude opět přepočtena platným kurzem ČNB ke dni vystavení 25,15 czk/eur. Jak ale nyní postupovat, když DPH by mělo být zúčtováno v české měně kurzem dle daňových dokladů vystavených k zaplaceným zálohám pozpátku? Tzn. že bude vráceno DPH celé za poslední zálohu ve výši 130,93 eur (kurz 25,725 = 3 309,22) a z předposlední zálohy částka 211,57 eur- 130,93 = 80,64 eur kurzem předposlední zálohy (25,37 cuk/eur) tj. 2 045,84 czk...takže vrácené DPH odpovídá 5 355,06 ale to nebude odpovídat vypočtenému DPH na vratce tj 211,57 eur x kurz faktury 25,15= 5 320,99 czk, ani rozdílu celkového účtu 343 tj. suma DPH ze zaplacených záloh a DPH z finální faktury v czk (12 055, 64 czk - 6 645,97 czk = 5 409,67 czk). Jak vyrovnat účet 343? U základu daně z přeplatku (finální faktury) se postupuje stejně jako u vyčíslení DPH v české měně? Tzn. jdu od posledních zúčtovaných záloh a jejich použitých kurzů dokud není vyčíslen celý ZD k přeplatku? Kam zaúčtovat tyto rozdíly oproti zaúčtovaným korunovým platbám záloh? Jsou to kurzové rozdíly? Nebo do ostatních provozních položek? 

Máme závazek po splatnosti v EUR, zároveň evidujeme vůči stejné společnosti pohledávky po splatnosti v CZK. Můžeme provést jednostranný zápočet, i když se jedná o plnění v různých měnách? A pokud ano, v jakém kurzu máme provést přepočet EUR závazku na CZK pohledávku? 

Jak správně postupovat při odpisu pohledávek a jak správně si nárokovat DPH v těchto dvou případech? Prodejce zboží vystavil dne 13. 5. 2022 první fakturu na 22.294,78 Kč (vč. DPH 21 %), dále dne 23. 5. 2022 druhou fakturu na 11.486,24 Kč. Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávky přihlásil jako vykonatelnou přihláškou ze dne 20. 11. 2023 v celkové výši 49.925,58 Kč (Prodané zboží 33.781,02 + úroky 16.144,56). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka. Prodejce zboží vystavil celkem 4 faktury ve dnech 28. 2. 2023 / 16. 3. 2023 / 31. 3. 2023 / 28. 4. 2023 v celkové částce 134.675,99 Kč (vč. DPH 21 %). Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávku přihlásil jako nevykonatelnou přihláškou ze dne 10. 1. 2024 v celkové výši 147.106,62 Kč (Prodané zboží 134.675,99 + úroky 12.430,63). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka.

Jak správně evidovat přijatou fakturu za náhradní díly, které neprošly přes náš sklad a byly od subdodavatele dodány rovnou zákazníkovi. Stačí přijatou fakturu zakázkově evidovat a zaúčtovat na účet 542 a vyfakturovat 642, bez příjemky a výdejky dílů?

Společnost eviduje pohledávky po jediném odběrateli v těchto fakturovaných hodnotách: A: 114.000.- se splatností 17.4.2020, B: 298.000.- se splatností 24.8.2020 a C: 78.300.- se splatností 20.9.2020. Společnost pohledávky přihlásila do konkurzu. Dne 2. 5.2024 obdržela usnesení o zrušení konkurzu z důvodu nedostatečného výtěžku zpeněžení majetku podstaty. Na pohledávky nebyly dosud vytvořeny opravné položky k pohledávkám. Co je třeba udělat, aby bylo možno pohledávky v r. 2024 odepsat daňově?

Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen dohodou ke dni 29. 5. 2024. Zaměstnanec v měsíci květnu odpracoval 4 dny, 2 dny byly svátek, za který se měsíční mzda nekrátí, 4 dny měl neplacené volno,1 den čerpal sick day to vše do 15. 5. 2024, od 16.5.24 je v dočasné pracovní neschopnosti nejen do 29. 5. 2024 , ale i dále. Hrubá mzda včetně odměn činí 9 635 Kč, náhrada při dočasné PN do 29. 5. 2024 činí 6.254 Kč, stravenkový paušál 400 Kč. Nyní bylo zjištěno, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 31 hodin , za kterou mu byly v minulosti vyplaceny náhrady mzdy ve výši 4685 Kč. Hrubá mzda tedy po odečtu těchto náhrad činí 9.635-4.685 = 4.950 Kč. Jaká má být nyní výše odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.

Dluhy po splatnosti jsou běžnou součástí podnikání. Pro firmy a podnikatele je však důležité vědět, jak je správně účtovat a zdanit, aby se vyhnuli zbytečným komplikacím a sankcím.

Firma A (s. r. o. - stomatologická ordinace - neplátce DPH) nakupuje pro svoji spotřebu zdravotnický materiál od různých dodavatelů. Zdravotnický materiál několikrát do roka přeúčtuje ve stejné ceně firmě B (lékaři OSVČ- neplátci DPH) a firmě C (s. r. o. - stomatologické ordinaci- neplátci DPH). Všechny 3 firmy, které provozují zubní lékařství, sídlí na jednom patře zdravotnického zařízení a nejsou to osoby spojené. a/ Musí mít firma A na tuto přefakturaci živnostenské oprávnění? b/ Účtujeme ve firmě A výsledkově: nákup materiálu MD 501A a následnou přefakturaci -501A. Je tento postup správný?