Účetnictví

Popis výchozí situace. Fyzická osoba (FO) vlastní 80 % akcií společnosti A. Ta samá FO vlastní 100 % akcií společnosti B. Společnost B vlastní zbývajících 20 % akcií společnosti A. Fyzická osoba by se chtěla stát 100 % vlastníkem akcií společnosti A. Lze použít následující konstrukci a jaká mohou být rizika vyplývající ze ZOK či rizika daňová? Konstrukce: Společnost A nakoupí od společnosti B 20 % podíl (ve výši dle znaleckého ocenění) a zaúčtuje jako vlastní akcie. Valná hromada rozhodne o snížení základního kapitálu ve společnosti A právě o výši pořízených vlastních akcií. FO se tak stane jediným akcionářem i ve společnosti A.

Jednatelé mi dodávají do pokladny doklady, které platili svojí platební kartou. Mohu je do pokladny zaúčtovat a proplatit je? 

Chtěla bych poprosit o radu ohledně „přefakturace“ internetu. Vlastník domu (nepodnikatel) pronajímá už několik let na základě nájemní smlouvy kancelářské prostory firmě s. r. o., jejímž je jediným společníkem a jediným jednatelem. V nájemní smlouvě jsou ošetřeny energie, ale nikoliv internet. Do teď byla smlouva s poskytovatelem internetu přímo na s. r. o. Teď je změna, vlastník domu (tedy také společník a jednatel s. r. o.) si uzavřel novou smlouvu s poskytovatelem internetu přímo na sebe (fakturace bude měsíční) a chce poměrnou část (odhadl 85 %) měsíčně přefakturovávat na s. r. o. Stačí z hlediska účetnictví (dostatečných podkladů) přijímat/účtovat měsíční faktury od jednatele/společníka, anebo je toto potřeba řešit smluvně (např. dodatkem k nájemní smlouvě), a pokud smluvně,  je potřeba někde uvádět i to stanovené procento (napadá mě např. přímo v dodatku ke smlouvě nebo v interní směrnici nebo jenom na každé faktuře)? Chceme to udělat co nejjednodušeji. To procento se v podstatě nedá jinak určit než nějakým odhadem, na faktuře od poskytovatele internetu je jen jedna částka. 

Soudní znalec, OSVČ, plátce DPH, fakturuje odměnu za znalecké posudky. Poměrně často odběratel, což je policie nebo soudy, zaplatí jinou částku, než je na faktuře, většinou bez vysvětlení, proč zaplatili méně nebo více. Částky nad rámec fakturace ihned daníme (vystavujeme fakturu, odvádíme DPH), částky nedoplatků faktur vedeme v pohledávkách. Je to správný postup? Většina nedoplatků prý vzniká tím, že instituce „něco neuznají“, takže nedoplatky nebudou nikdy zaplaceny, ale neexistuje o tom žádný písemný zápis. Pohledávky se tak budou pořád hromadit. Jediným řešením je dodanění pohledávek při ukončení podnikání, nebo je ještě jiný postup?

Firma pořídila v rámci své ekonomické činnosti mulčovací stroj FAE RCU-55 Stage V, dále univerzální mulčovač BL1/RCU55-125, lehký mulčovač PML/RCU55-150, zadní naviják s tažnou silou 2t a rychloupínací zařízení s naklápěním RCU-55. Dohromady vše pořídila za 2.590.000 Kč bez DPH. Chtěla bych se zeptat, zda mohu vše odepisovat dohromady jako soubor hmotných movitých věcí? Pokud se nepletu, tak by to mělo patřit do druhé odpisové skupiny a daňově odepisovat po dobu pěti let, je to tak správně? A zároveň pokud by se firma rozhodla pro účetní rovnoměrné odpisy po dobu deseti let, bylo by to tak v pořádku? Když si nyní firma plátce dph fakturuje za sekání náletových dřevin podél dálnic další firmě plátci dph, použije se při fakturaci režim přenesené daňové povinnosti či nikoliv? Když jsem se podívala na všechny činnosti, které spadají do kódu služeb dle CZ CPA 41-43, tak dle mého názoru sekání náletových dřevin do žádné z těchto činností nespadá. Pokud by to tak opravdu bylo a nespadalo by to do režimu PDP, když by firmy řekly, že se domluvily na základě zásady opatrnosti režim PDP použít, tak by nemělo být chybou, když režim PDP použily, mám pravdu? A pokud by se takto domluvily, tak je možné u prvních faktur, které v režimu PDP vystavily, to takto už ponechat a neopravovat a u následujících faktur, pokud by mi někdo potvrdil, že do režimu PDP sekání náletových dřevin nespadá, už režim PDP nepoužít?

Naše zaměstnankyně vykonávala práci instruktorky na táboře pro děti a mládež. Všechny podmínky dle zákoníku práce pro náhradu mzdy jsou splněny. Z ČSSZ přišlo vyrozumění o částce náhrady mzdy a dále částce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Jak tuto náhradu máme zaúčtovat, na jaké účty? Ve vyrozumění z ČSSZ je mimo jiné uvedeno „Dále vás upozorňujeme, že podle ustanovení § 123k odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náhrada mzdy nebo platu se pro účely tohoto zákona považuje za přeplatek na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při úhradě náhrady mzdy nebo platu se postupuje jako při vrácení přeplatku na pojistném.“

Má OSVČ, neplátce DPH, při uplatnění paušálních výdajů procentem povinnost vést sklady?

Společnost s r. o. dostala fakturu od telefonního operátora. Na tomto dokladu je kromě běžných telefonních hovorů, které podléhají DPH, položka splátky. V této položce je splátkový telefon, který si jednatel pořídil. Jak budu účtovat tuto fakturu od telefonního operátora - cena za hovory 1000 + 210 DPH + splátka zařízení 500 Kč. Celková cena telefonu je Kč 500 × 24 měsíců = Kč 12 000. 

Mám několik dotazů ohledně účtování v zapsaném spolku: 1) Pokud v hlavní činnosti vychází zisk např. 2 000 Kč (ř. 10) a k tomu jsou osvobozené dary na ř. 109 za 20 000 Kč, vyjde základ daně v minusu a nic se neplatí? Měly by se dary příští rok dodanit, pokud opět vyjde zisk? 2) Vklady do spolku - předseda výboru je s. r. o. a místopředsedové jsou dvě FO. Může s. r. o, zasílat peníze do spolku, a jaké bude na obou stranách účtování? Jak se ve spolku účtují vklady místopředsedů v průběhu roku? Jde to do výnosů, nebo se to dá brát stejným způsobem jako v s. r. o. (půjčky jednatele)? 3) Jaké jsou podmínky pro to, aby byly členské příspěvky osvobozené? Musí být členské příspěvky uvedeny ve stanovách či dalších listinách, a jak moc konkrétně?

OSVČ v režimu paušální daně fakturuje cca 20 % svých příjmů slovenské společnosti. Platba za služby je zasílána na jeho eurový účet v EUR. Je možné mít příjmy v režimu paušální daně ze zahraničí? Pokud je odpověď na první otázku ano, jaký kurz pro přepočet na koruny se použije? Je možný denní kurz ČNB?

Společnost s r. o. byla za rok 2023 střední účetní jednotkou a měla povinnost auditu. (Aktiva 117, Obrat 230, Zaměstnanci 95) Za rok 2024 bude pravděpodobně dle nových kritérií již malou účetní jednotkou. Odpadá společnosti okamžitě povinnost auditu, nebo bude brána následující 2 období jako střední ÚJ a bude mít povinnost auditu? 

Firma s. r. o., plátce DPH, má pohledávku ve výši cca 1 mil. Kč po splatnosti nyní 30 měsíců (do promlčení chybí 6 měsíců), dlužník fyzická osoba/občan, jde o kamaráda jednatele, dluh by měl být v budoucnu uhrazen, opravné položky nejsou zatím vytvořeny. Jak postupovat z pohledu účetnictví, aby nedošlo k promlčení pohledávky?

Společnost s ručením omezeným eviduje několik neuhrazených faktur z roku 2014, jedná se o nevýznamné částky. V minulých letech byl o tyto závazky navýšen základ daně. Před 2 lety, ale společnost (v tomto případě věřitel) ukončila činnost a byla zlikvidována. Nikdy nebylo sepsáno uznání dluhu apod. Jak postupovat účetně správně v případě těchto závazků, pokud je chceme dostat z účetnictví. Důvodem je i to, že jednatel chce společnost prodat.

OSVČ, která provozuje bazar (zahrnující široké spektrum předmětů jako nábytek, obrazy, nádobí, oblečení apod.), se rozhodla od října ukončit svoji činnost jako OSVČ a převést provoz bazaru na s. r. o., kde je jedinou majitelkou, s. r. o. je plátcem DPH. Je možné, aby byl majetek bazaru převeden na s. r. o. bezúplatně? Jaké jsou právní, daňové a účetní podmínky, které je nutné splnit pro uskutečnění takového převodu? Jak se v tomto případě zachází s majetkem, který byl součástí obchodního majetku OSVČ. OSVČ neevidovala sklad. Má s. r. o. povinnost vést skladovou evidenci? Pokud ano, jaké jsou konkrétní požadavky a povinnosti spojené s vedením skladu v této situaci?

Zažádali jsme o připojení odběrného místa k distribuční soustavě. Platíme podíl nákladů spojených s připojením a se zajištěním příkonu. Protože částka je nad 40 000 Kč zajímá mě, zda se jedná o službu, nebo o investici. Pokud by se jednalo o investiční výdaje, bude se odepisovat společně s budovou nebo samostatně?

Máme fakturu/doklad za ubytování na Slovensku vystavenou v měně EUR. Platba byla stržena z karty v CZK. Musí být doklad naveden v měně EUR přepočtený ročním kurzem - kdy při úhradě bude zároveň účtováno o kurzovém rozdílu? Nebo může být doklad naveden přímo v měně CZK - dle částky úhrady (bez zohlednění ročního kurzu - nedochází k zúčtování kurzového rozdílu)?

Klient při úhradě tuzemské faktury v EUR měně zadal chybně příkaz a poslal částku v CZK na EUR účet - banka příjemce této přijaté platby si strhla bankovní poplatek za konverzi měny. Společnost požaduje zaplatit po dodavateli. účtování: bankovní poplatek stržený bankou MD 568/D 221 a vrácení poplatku od dodavatele: MD 221/D 568?

Jsme firma, která účtuje zboží způsobem A. V roce 2023 byla udělaná, pravděpodobně duplicitně, příjemka na 1 300 ks zboží ve výši 24 000 Kč. Při inventuře k 31. 12. 2023 se na tento rozdíl nepřišlo (netuším, jak je to možné), ale až nyní při kontrolní inventuře. Fyzicky sklad těch 1300 Ks nemá, a prý nikdy neměl, takže by tam ta příjemka z dubna 2023 neměla vůbec být. A můj dotaz, jak to mám nyní z účetního a daňového hlediska opravit? Mohu udělat výdejku nyní, v roce 2024, a dát to do nedaňových nákladů/případně mank a škod? Anebo musím opravit rok 2023 a dát do ještě do minulého roku a tím pádem opravit daňové přiznání?

Soukromá montessori základní škola má součástí učebních osnov pro 2. stupeň projektovou práci na farmě. Pro tyto účely pořídila pozemek a následně vstoupila do spolku (spolu s okolními pozemky), díky němuž bude vybudována společná kanalizace a vodovod. Bez zmíněného by žáci v budoucnu nemohli na farmu jezdit a fungovat. Zároveň byl zaplacen členský poplatek za rok 2024. Bude tento poplatek daňově uznatelný, jelikož je členství nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti? Farma se bude budovat v následujících letech.

Firma prodává dlouhodobý hmotný majetek - 2 vozidla, jedno je prodáno 30. 9. a druhé 1. 10. 2024. Z hlediska daňových odpisů uplatníme poloviční odpisy. Ale jak je tomu v případě účetních odpisů. Je možné u prvního vozidla uplatnit účetní odpis 1-9/2024 nebo pouze odpis k 1-8/2024? U druhého vozidla je možno uplatnit odpis za 10/2024?