Zálohy na daň z příjmů

Zaměstnanec v naší firmě uplatňoval daňové zvýhodnění na studující dceru. Sleva ve výši 1 267 Kč byla uplatněna v 7/2024 i 8/2024. Nyní jsme zjistili, že dcera ukončila řádně vysokoškolské studium v červnu 2024 a zároveň byla již od 6/2024 zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Jaký způsobem máme nyní ve mzdové účtárně opravit výplatu za červenec a za srpen?

OSVČ plátce DPH v r. 2023 uplatnila výdaje paušálem (DPFO odevzdáno), ale za rok 2024 chce přejít na uplatnění skutečných výdajů. K 31. 12. 2023 měla neuhrazené pohledávky ve výši 1,2 mil. Kč. Pokud by nyní podala dodatečné přiznání, tak by se jí i zvýšily zálohy na DPFO z původních 125 000/čtvrtletí na 160 000/čtvrtletí. Uvažuji správně, že když dodatečné přiznání podá až po skončení r. 2024 a jen doplatí daň za dodatečné přiznání, vyhne se tak zvýšeným zálohám na DPFO? Uplatnění skutečných výdajů pro ni v r. 2024 bude výhodnější, daňová povinnost bude nižší než za rok 2023, tak by zbytečně hradila vysoké zálohy a měla vázané finanční prostředky, které by jí pak musel FÚ vracet. 

Společnost s r. o. zaplatila v březnu a červnu 2023 zálohy na daň z příjmů ve výši 90 000 Kč. V září 2023 dostala vratku přeplatku za rok 2022 ve výši 18 500 Kč. Dále v září a v prosinci 2023 zaplatila zálohu na daň z příjmů ve výši 50 000 a 50 000 Kč. Jakou částku uvedena s.r.o. za rok 2023 do daňové přiznání v 5. oddíle na řádek 1 - částku 280 000 Kč? Sečtou se jednoduše zaplacené zálohy na účtu 341? (přeplatek se do toho počítat nebude, protože již k 31.12.2022 tam byl zůstatek v té částce 21 500 a až zaplacením ze strany FÚ v roce 2023 se to srovnalo). Je tento postup správný? 2) Mají nějaký vliv na zpracovaní přiznání zaplacené zálohy na účtu 314? 3) Mají vliv na přiznání nějaké pohyby na účtu 342? Např. z důvodů přeplatku z ročního zúčtování daně za rok 2022 (přeplatek došel až v lednu 2024)?

V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Daňový subjekt tedy může požádat o změnu výše záloh formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Daňový subjekt tedy může požádat o změnu výše záloh či o zrušení povinnosti zálohovat daň formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

Pokud daňovému subjektu vznikne povinnost platit daň, u které se hradí zálohy, tak je třeba tyto zálohy stanovit. To se provádí formou žádosti anebo na základě moci úřední. Daňový subjekt tedy může požádat o stanovení záloh formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

Zálohové období Koho se týká Výše zálohy zálohy se neplatí poplatníci s poslední známou daňovou povinností do 30.000 Kč vč. obce kraje zůstavitel ode dne jeho smrti FO se...

1) Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na syna, který ukončil studium na učňovské škole. Pro uplatnění zvýhodnění v měsících červenec a srpen musí doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 2) Syn zahájil v září na stejné škole další nástavbové studium. Musí v tomto případě doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 3) Pokud by syn celý měsíc červenec nebo srpen pracoval v pracovním poměru, bude zaměstnanci za tyto měsíce zrušeno daňové zvýhodnění nebo se doba prázdnin považuje za soustavnou přípravu na povolání?

Klient právnická osoba plátce daně měl na zálohách na daň z příjmu na rok 2022 platit čtvrtletní zálohu ve výši 78 000 Kč. 1. záloha byla uhrazena v 7/2022, 2. záloha v 9/2022, 3. záloha v 12/2022 a 4. záloha v 3/2023. Klient podával DPPO s plnou mocí advokáta v termínu 3. 7. 2023 a zároveň žádal o vrácení vratitelného přeplatku ve výši 312 000 Kč, protože za rok 2022 vykázal ztrátu a tedy nulovou daňovou povinnost. Tento týden ale přišlo vyrozumění, že správce daně vrátí pouze 156 000 Kč, což je evidovaný vratitelný přeplatek k 11. 7. 2023. Nyní jsem volal správci daně a paní mi vysvětlovala, že záloha zaplacená v 3/2023 se počítá až do roku 2023 a 15. 6. 2023 naběhla povinnost platby další zálohy 78 000 Kč, na jejíž úhradu se použije část přeplatku. To znamená, že o druhých 156 000 Kč prý lze požádat až po odevzdání DPPO 2023. Je tento postup v souladu s daňovým řádem nebo máme podat námitku na rozhodnutí správce daně? Zálohy se přece týkají roku 2022, který byl podáním DPPO vyúčtován, a tak by měly být všechny zálohy na tento rok vráceny bez ohledu na to, že byly placeny v roce 2023 nebo použity na úhradu 5. zálohy, která naběhla před podáním DPPO nebo ne? Ještě doplním, že na ostatních daňových účtech subjektu není evidován žádný nedoplatek, takže správce daně nemůže zajišťovat zálohy na pokrytí jiných daňových povinností.

Klient fyzická osoba, daňový rezident České republiky, pracoval na dohodu o pracovní činnost pro polskou společnost, daňového rezidenta Polska bez provozovny v ČR. Za rok 2022 pracoval vždy jeden den v týdnu v Polsku u klienta a zbylé 4 dny v ČR na home-office. Zaměstnavatel za klienta odváděl pouze pojištění v CZ, neodváděl z jeho příjmu v Polsku ani Česku žádné zálohy na daň. Může klient podat přiznání v ČR a zdanit tento příjem pouze v rámci českého přiznání k dani z příjmu? Pokud ano, tak měl by za rok 2023 odvádět nějaké zálohy na daň v ČR či nikoliv? 

Poplatník: Fyzická osoba – poživatel starobního důchodu - OSVČ – plátce DPH – vede daňovou evidenci Výše uvedená fyzická osoba poskytla v roce 2022 bezúplatné plnění pro Ukrajinu ve formě zásob (textil, obuv), které v minulých letech (ne v roce 2022) uplatnila jako daňový výdaj v daňové evidenci a uplatnila DPH na vstupu. Zásoby pro účely daru ocenila v prodejní ceně – 339 117 Kč. Byla sepsána darovací smlouva (příjemcem daru byla Charita v ČR) a bylo vydáno potvrzení o tom, že darované věci byly skutečně přepraveny na Ukrajinu a to konkrétně do skladu humanitární pomoci v Perečíně. Dle sdělení FS je toto poskytnutí daru osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně dle § 68 odst. 15 zákona o DPH – a bylo vykázáno poplatníkem v daňovém přiznání k DPH na řádku 26 daňového přiznání. Je poplatník povinen snížit o darované zásoby (nakoupené v minulých letech a uplatněné ve výdajích v minulých letech) v roce 2022 daňové výdaje – tak jak ukládá ustanovení pokynu GFŘ D-59 – pokud ano – v jaké ceně – pořizovací? Pro účely daru byly zásoby oceněny v prodejní ceně. V jaké hodnotě si pak může odečíst poskytnuté zásoby od základu daně – 30 % z jaké hodnoty zásob? Z pořizovací ceny, nebo z ceny prodejní – použité pro ocenění daru? Nebo platí pro uplatnění i dříve nakoupených zásob ustanovení § 3 zákona č. 128/2022 Sb. to, že výdajem vynaloženým na dosažení příjmů jsou i výdaje na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 Ukrajině – s tím, že pak již nelze uplatnit tento dar jako odečet od základu daně? Pokud ano – v jaké výši je možné tyto výdaje v daňových výdajích ponechat? Pokud dojde ke snížení výdajů v roce 2022 dle bodu 1 – bude to mít vliv na odvod sociálního a zdravotního pojištění. 

Jednatel firmy s. r. o. není zaměstnanec, ale chtěl by dostat příspěvek na dovolenou ve výši 20 000 Kč jako ostatní zaměstnanci. Může firma vyplatit jednateli 20 000 Kč bez srážkové daně a bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění? Jak máme zaúčtovat? 

Plátce daně z příjmů, právnická osoba, měla v roce 2021 daňovou povinnost 1,6 mil. Kč. Daňové přiznání bylo podáno prostřednictvím daňového poradce 1. 7. 2022. Plátce hradil zálohy na daň z příjmů 15. 9., 15. 12., a uhradí i zálohu 15. 3. 2023 ve výši 400 000 Kč. Za rok 2022 vychází předběžně nižší daň. Pokud chcete plátce využít pro podání daňového přiznání za rok 2022 daňového poradce, ale současně zálohu splanou 15. 6. 2023 chce platit z nižší daňové povinnosti (nižší zálohu), musí podat daňové přiznání do kterého data? 

Podnikající FO si chce mimo podnikání pořídit byt, který bude pronajímat. Nechce tuto činnost spojit s podnikáním. Chce si tento byt odpisovat a uplatňovat výdaje i příjmy v § 9 pronájmy. Může si tento koupený byt odpisovat jako investiční majetek? 

Dne 17. 2. 2023 jsme převzali osobní vozidlo na základě smlouvy o operativním leasingu, která je sjednána na dobu 3 let , do užívání. Auto jsme 17. 2. 2023 přivezli od nájemce do naší firmy. Nájemce nám doložil pořizovací cenu auta ve výši 415 000 Kč vč. DPH. Dne 21. 2. 2023 jsme nakoupili materiál pro sledování auta (GPS anténu, GSM anténu, komunikační jednotku) v hodnotě 2200 Kč vč. DPH. Tento materiál bude namontován do vozidla další externí firmou, která není plátcem DPH v hodnotě 2 000 Kč. Auto jsme 21. 2. 2023 svěřili zaměstnanci, s tím, že jej může používat i pro své soukromé účely. Z jaké částky máme počítat ono 1 % za soukromé použití?

V případě, že má zaměstnanec na dohodu o provedení práce podepsané prohlášení poplatníka a mzdu do 10 000 Kč/měsíc a nezažádá si ani o roční zúčtování daně, ani o potvrzení o zdanitelných příjmech za předchozí období, má zaměstnavatel povinnost alespoň jedno z toho udělat, nebo nemusí ani zúčtovávat, ani posílat potvrzení a odpovědnost je na zaměstnanci? Samozřejmě za předpokladu, že zaměstnavatel za sebe provede vyúčtování plateb zálohové a srážkové daně za předchozí období.

Pořádáme formou konferencí představení našich technologií a jednotlivých řešení námi prodávaného zboží pro naše obchodní partnery a přímé odběratele (ve velké míře se jedná o školy). Na tyto akce dostáváme finanční marketingovou podporu ze zahraničí od našich dodavatelů zboží a částečně je financujeme sami. Účastníkům poskytujeme občerstvení – kávu, čaj, nealkoholické nápoje, při celodenní akci i oběd – a dokládáme prezenční listinou zúčastněných. Je možné občerstvení účtovat jako daňově účinný náklad? Účastníci konferencí jsou našimi odběrateli zboží a technologických řešení.

Společnost s r. o. podala poslední DPPO za rok 2020 dne 1. 5. 2021, má tedy čtvrtletní zálohové období. V roce 2021 ji účetní nestihla zpracovat účetnictví v termínu. Zjistilo se, že její práce je nedodělaná a plná chyb a bude muset proběhnout rozsáhlejší rekonstrukce účetnictví. Odhadovaný termín rekonstrukce je do 10/2022. Firma nemá plnou moc daňového poradce, kalkuluje s tím, že pokutu za opožděné tvrzení daně dostane až v max. míře 5%, kterou přefakturuje původnímu zpracovateli, který tyto věci zanedbal. Chtěla se však vyhnout úroku z prodlení placení, který ji nyní hrozí od 2. 5. 2021 do např. 31. 10. 2022. Firma má na účtě dostatečné prostředky, které by mohla zaplatit nyní FU jako odhad DPPO 2021 (pro jistotu s vyšší částkou). Kromě toho bude platit zálohu 15. 6. 2022 a 15. 9. 2022 jako zálohu dle výše poslední odevzdané daně - tj. z DPPO 2020. Máme však obavy pokud zaplatíme FU např. 250 tis. jako odhadovanou daň na účet 7704 DPPO v 6/2022, tak bude brát platbu jako zálohu na rok 2022. Je třeba k tomu nějaké vysvětlení (oznámení nebo dokonce žádost), aby FU pochopil, že se jedná o placení daně DPPO 2021? Tak aby úrok z prodlení byl např. jen za 5-6/2022.

Příspěvek shrnuje placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení daňového řádu a zákona o daních z příjmů a jejich započtení v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Společnost s r. o. podléhá povinnému auditu, tudíž by za rok 2019 – pokud by neexistovala opatření v souvislosti s koronavirem – podávala daňové přiznání 1. 7. 2020. 1. Musí firmy s povinným auditem podávat na FÚ do 1. 4. nějaké oznámení, že jsou povinně auditované, a tudíž se termín prodlužuje? 2. Může být na daňovém přiznání jako podepisující osoba uveden jednatel s. r. o., a podání tudíž může být uskutečněno přes datovou schránku firmy (firma nemá na zpracování žádného daňového poradce)? 3. Pokud povinně auditovaná firma odešle na FÚ přiznání již 28. 2. 2020 a vyvstane jí povinnost platit čtvrtletní zálohy, jaké budou termíny splatnosti těchto záloh?