Odpočet DPH a jeho vracení

Veřejná obchodní společnost, plátce DPH, má v obchodním majetku rodinný dům s provozovnou - zařazen 9. 4. 2009, chodník - zařazen 1. 3. 2011 a oplocení provozovny - zařazeno dne 1. 3. 2011, vše je na pozemkové parcele zařazené dne 15. 10. 2001. Společnost vše v roce 2024 jako celek prodá společníkům společnosti. Při pořizování rod. domu s provozovnou byl uplatňován odpočet DPH (je v něm sídlo společnosti). Je nutné upravit odpočet DPH podle § 78 zákona o DPH? Od zařazení nemovitosti uplyne v roce 2024 - 15 let, od zařazení pozemku uplyne v roce 2024 - 13 let, ovšem chodník a oplocení je zařazeno až v roce 2011. 

S.r.o., plátce DPH, má ve svém majetku dvoupodlažní budovu, kterou využívá k pronájmu. Budova je momentálně prázdná (stávající nájmy skončily) a probíhají jednání s budoucími nájemníky. Na 1NP jako celek je nájemní smlouva již podepsaná. Nájemce, plátce DPH, bude prostory využívat k prodeji zboží. Pronajímatel bude u nájmu uplatňovat daň podle § 56a odst. 3. V nájemní smlouvě se pronajímatel zavázal provést technické zhodnocení dle specifikace nájemce (dále TZh1). 2NP je rozděleno na tři samostatné prostory. V jednom bude lékařská ordinace. Nájemce není plátcem a nájem bude osvobozen od daně. Nájemní smlouva je před podpisem a budou zahájeny stavební úpravy dle požadavku nájemce (TZh2). Jednání s budoucími nájemci na druhý a třetí prostor 2NP jsou na začátku a v současné době nelze spolehlivě určit, zda nájem bude plněním zdanitelným nebo osvobozeným. I přesto, že nájemce není znám, budou v těchto prostorách zahájeny stavební úpravy (TZh3 resp. TZh4). Stavební úpravy (TZh1 až TZh4) budou mít odlišný časový průběh. Nebudou zahajovány a ukončovány najednou. K tomu budou probíhat práce ve společných prostorách budovy (TZh5 vstupní vestibul, schodiště, ...). Jakým způsobem má pronajímatel uplatňovat nárok na odpočet u technických zhodnocení? Posuzuje se každé technické zhodnocení z hlediska nároku na odpočet samostatně? Tzn. u TZh1 plný nárok na odpočet, u TZh2 bez nároku na odpočet a u TZh3 až TZh5 v krácené výši podle § 76? Posuzuje se každé technické zhodnocení samostatně pro úpravy odpočtu daně podle § 78 a násl.? Vztahuje se na TZh1 až TZh5 fikce dodání podle § 13 odst. 4 písm. b) - DM vytvořený vlastní činností?

Firma, s.r.o., plátce DPH má 2 společníky, kteří jsou zároveň jednateli. Jeden z nich chce z firmy odejít. Odchod si mimo jiné smluvně podmínil tím, že mu bude darováno auto, které je zařazeno v majetku firmy (pořízeno na úvěr, právě splaceno a plně odepsáno). Dotyčný je ve firmě zaměstnán na DPČ malého rozsahu. Jak to prosím bude s oceněním automobilu a s daněním (nejen DPH, ale i DPFO - bude hrát roli, že je společník ve firmě zaměstnán a tudíž se bude jednat o nepeněžní příjem zaměstnance se všemi odvody nebo tím, že je to uvedeno ve smlouvě a týká se to společníka, tak si nepeněžní příjem bude muset společník zdanit sám)? 

Došlo ke vkladu FO OSVČ do PO k 1.1. 2023. FO měla neuhrazené pohledávky, které přešly do PS RZV u PO. Obě firmy plátci Dph. Neuhrazené pohledávky jsou z období 2.22-4.22 u FO. Pohledávky byly vymáhány exekučně u FO a následně přihlášeny do insolvence. Přihlášení pohledávek do Insolvence 4.2023 kdy bylo schváleno dlužníkovi oddlužení. Přihlášení do Insolvence provedla, ale FO. Právní zástupce neřešil změnu právní formy firmy na PO a přihlásil pohledávky jako FO. Dlužník k 12.22 zrušil registraci k Dph. Kdo a zda může uplatňovat odpočet DPH FO nebo PO? Jak u těchto pohledávek uplatnit odpočet Dph a jak účtovat tyto operace ? Původní doklady, faktury jsou vedeny na FO - takto podány k přihlášení do insolvence. U koho vystavit OPDD k odpočtu nedobytných pohledávek ? Měly by být doloženy původní doklady při odpočtu DPH jako příloha DP, ale ty mají IČ,DIČ FO a OPDD by byly vystaveny s IČ,DIČ PO? Jak a zda je možné odpočet provést. Lze tyto doklady na snížení DPH-OPDD doručit do DS dlužníka nebo Insolvenčnímu správci a datem doručení bude datum DUZP? 

Společnost s.r.o., plátce DPH koupila za účelem své podnikatelské činnosti od developera v 07/2010 bytovou jednotku o rozloze 65m2 + 25m terasy za cenu 4 352 802 Kč včetně DPH (kolaudace vydána v 04/2010) . Z této ceny byl uplatněn odpočet DPH v tehdy prodejcem uváděné výši 10%. V průběhu let došlo k modernizaci, za cca 1 000 000 Kč, ze které byl rovněž nárokován odpočet DPH. Nemovitost byla nepřetržitě užívána k podnikatelským účelům (kanceláře společnosti), její pořizovací a navýšená cena byla průběžně uplatňována v odpisech. Aktuální zůstatková cena činí 3 291 431 Kč. Nyní, do konce roku 2024 dojde k prodeji za cenu 6 100 000 Kč. Bude se muset z prodejní ceny odvádět DPH? Pokud ano v jaké výši a na základě jakého ustanovení?

Naše společnost provozuje 2 samostatná, účetně oddělená střediska. V prvním středisku provozuje mateřskou školku (plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle §57, odst. 1, písm. h) Zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH)). U plnění přijatých na vstupu v tomto středisku není nárok na odpočet DPH, proto odpočet neuplatňujeme. Ve druhém středisku společnost provozuje základní školu (plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle §57, odst. 1, písm. e) ZDPH) a zároveň poskytuje dodání služby do 3. země (plnění dle §67 ZDPH s plným nárokem na odpočet z přijatých zdanitelných plnění). Zde je tedy třeba počítat nárok na odpočet DPH z přijatých plnění, které souvisí s poskytovaným plnění na výstupu pro toto středisko (např. nájem budovy, spotřeba médií) v krácené výši dle §76 ZDPH. Přijatá plnění, společná pro obě střediska, nejsou. Jak správně vyplnit přiznání k DPH, abychom správně vypočítali krátící koeficient pouze z plnění přijatých na druhém středisku bez vlivu uskutečněných plnění na prvním středisku? Při striktním dodržení znění ZDPH je výpočet ovlivněn i plněními na výstupu z prvního střediska, u kterých nelze uplatnit DPH u přijatých plnění na vstupu. Případně je možné do nároku na odpočet pomocí koeficientu zahrnout i přijatá plnění na prvním středisku? 

Odepření nároku na odpočet DPH na vstupu z důvodu zapojení do daňového podvodu nebrání skutečnost, že vůči příjemci zdanitelného plnění již bylo uplatněno ručení za nezaplacenou daň z tohoto plnění.

Fyzická osoba nepodnikající v ČR (tedy osoba nepovinná k dani) chce pořídit nový dopravní prostředek (obytné auto) od plátce DPH z Německa. Mám za to, že v tomto případě se jedná o dodání nového dopravního prostředku a tedy německý plátce by měl vozidlo dodat bez německé DPH a česká FO by měla po dovozu a registraci vozidla do Č podat přiznání a doplatit českou DPH tady. Bohužel komunikace s německým plátcem DPH je složitá a neustále přesvědčují českou FO, že faktura za dodání vozidla musí být s německou DPH a česká FO jim musí zaplatit celkovou cenu vozidla s DPH a co poté bude s vozidlem po dovozu do ˇCR je nezajímá. V tomto případě se ale domnívám, že nejen že uvedený postup není správný, ale dokonce že hrozí české FO dvojí zaplacení DPH - poprvé dodavateli v Německu a podruhé českému finančnímu úřadu v ČR? Je v daném případě postup dle § 19 namístě, tedy že skutečně německá firma musí dodat vozidlo bez DPH? Pokud by nebyla jiná možnost než jim vozidlo v Německu uhradit s DPH (jinak nepovolí převzetí vozidla), jak postupovat tady v ČR ohledně povinností, které ukládá česká daňová správa? Jen dodávám, že toto nové vozidlo bude po výrobě po dobu cca tří týdnů napsané a dočasně registrované na onoho prodejce v Německu, poté dojde k prodeji a fyzickému dovozu do ČR. Viděl jsem, že se předmětným tématem částečně zabývá otázka ID: 43487, ale potřeboval bych pro účely zodpovězení mého případu toto trošku rozvést a dát do souvislostí i této otázky.

Firma s r. o. má smlouvu s hokejovým klubem o užívání stolu ve VIP restauraci od 09/2024 do 4/2025. Hodnota není malá. Můžeme náklady uplatnit jako daňové v rozmení 2 let a za jakých podmínek? Na přijaté faktuře je za službu vyčíslená 12% DPH? A může si firma uplatnit odpočet DPH? 

Firma z Irska fakturuje tuzemskému plátci DPH plnění, které zatížila tuzemskou DPH 21 %. Na dokladu je uvedeno přidělené české DIČ a oni tvrdí, že si vyčíslené DPH můžeme uplatnit na odpočet. Jednalo se o zaslání zboží (mobilní telefon). Nakoupeno bylo přes e-shop. Jak je to správně?

Fyzická osoba, plátce DPH, zrekonstruovala vlastní stodolu s cílem ji v průběhu roku vždy na několik dní (zpravidla víkend) pronajímat za účelem pořádání svateb jako přivýdělek. Stodolu neplánuje vložit do obchodního majetku a pronajímání nebude splňovat definici ubytovací služby, zároveň nebudou poskytovány žádné doplňkové služby (personál, občerstvení apod.), pouze holý pronájem nemovitosti. Může FO takový pronájem nemovitosti zařadit do § 9 ZDP, i když se jedná o opakovaný krátkodobý nájem různým subjektům? A pokud ano, musel by jako plátce DPH při poskytnutí jiného než krátkodobého nájmu (tedy nad 48 hodin) osvobozeného dle 56a zákon o DPH odvádět DPH?

Podnikatel ve stavebnictví nakoupí med od včelař 1 kg za 200 kč včetně DPH. Sklenici medu opatří obchodním jménem firmy. Tyto sklenice medu poskytuje jako dárek v rámci ekonomické činnosti ve smyslu § 13 odst. 7 písm. c) ZDPH. Má tento podnikatel u dodávky medu nárok na odpočet DPH?

OSVČ, plátce DPH, chce zrušit DPH (nízký obrat, útlum činnosti) Bude muset vracet poměrnou část DPH z osobního automobilu, který pořídil 31. 7. 2020 a uplatnil odpočet DPH, nebo splnil podmínku pěti let a odpočet nemusí snižovat?

Naše firma se několik let soudila o náhradu škody. Nyní byl soud ukončen, my jsme dostali náhradu škody a právní kancelář nám vystavila fakturu za své právní služby. Máme nárok na odpočet DPH z právních služeb, když získaná náhrada škody není předmětem DPH?

Koupili jsme zboží na Slovensku od plátce DPH, na faktuře je slovenské DIČ. Slovenská firma vystavila „predfaktúru“ zálohovou fakturu v CZK, datum vyhotovení 23. 8. 2024 na částku 2 945 CZK, Kurz CZK 25,359/1, která byla uhrazena 4. 9. 2024. Po dodání vystavila slovenská firma dne 19. 9. 2024 fakturu v CZK, daňová povinnost 19. 9. 2024. Na faktuře je napsané: „Celková dodávka (kurz CZK/EUR 25,359/1) 2.945 CZK, uhradené 2.945,- CZK. Zostává k úhradě 0 CZK.“ Dále je na faktuře rozpis platby: „Rozpis DPH, Kurz CZK/EUR 25,359/1, Základ DPH 116,13 EUR, DPH 0,00 a poznámka ‚Oslobodené od dane podľa § 43 odst. 1 zákona o DPH‘“ Můžeme fakturu zaúčtovat jako dodání zboží z JČS rovnou v Kč bez kurzového rozdílu a samovyměření DPH provést z částky v Kč, nebo musíme provést samovyměření DPH z částky v EUR, kurz 19. 9. 2024, a uvést v daňovém přiznání k DPH na ř. 3 a 43 a poté do kontrolního hlášení A.5.? Může nám zahraniční dodavatel vystavit fakturu v Kč?

Jsme český e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. V rámci marketingových akcí děláme balíčky. Kde ke konkrétnímu zboží nabízíme dárek zdarma (různé hodnoty od 100 Kč - 20 000 Kč). Takto je to zobrazené na eshopu, že k tomto zboží zákazník obdrží XY dárek zdarma. Při rekapitulaci objednávky je vložena položka s textem XY dárek ZDARMA. Při vystavení faktury, dochází k tomu, že dárek na faktuře je na samostatném řádku a jeho cena je poměrově rozpočítána mezi hlavní produkt, ke kterému se dárek váže a samotný dárek. Příklad: Rekapitulace objednávky: Pánské běžecké boty v hodnotě 2 404 kč + nákrčník jako dárek zdarma. Na faktuře to vypadá takto: Pánské běžecké boty cena 2 177,55 Kč Nákrčník cena 226,45 Kč. Občas se někteří zákazníci ozvou s tím, že na faktuře je uvedena cena dárku a že si to sami neobjednali, že to e-shop vložil sám a požadují vrácení částky v hodnotě dárku. Ostatní e-shopy dávají do faktury dárek zdarma v hodnotě 1 Kč, případně 0,01 Kč. S postupem naší účetní jednotky jsem se dosud nesetkala. Je postup účetní jednotky ve vystavování faktur správný? Nemůže se jednat o klamání zákazníka z pohledu obchodní inspekce?

Společnost s r. o., plátce DPH, by chtěla zrušit registraci k DPH, ale zřejmě to nebude tak jednoduché. Společnost pořídila starou nemovitost v roce 2007 za 250 000 Kč s tím, že ji bude rekonstruovat. S rekonstrukcí započala a výdaje se účtovaly na účet 042, u prací a materiálu byl uplatněn odpočet DPH (celková cena na účtu 042 bez DPH 631 571 Kč). Rekonstrukci nedovedla do konce a neproběhla kolaudace. Budova se odpisuje z částky 250 000 Kč. Společnost nyní svoji činnost nevykonává a nepodařilo se ji prodat. V majetku společnosti jsou dvě stará auta (poř. 2015 a 2017) a nápojové automaty, vše je již odepsané, kromě jednoho automatu, který byl pořízen v roce 2021, v tom roce odpisy provedeny nebyly, takže by poslední odpis měl být v roce 2026. Společnost by chtěla alespoň zrušit svoji registraci k DPH. Jak se vypořádat při změně režimu s majetkem společnosti (budova, zhodnocení, auta, automaty)?

Firmě s. r. o., plátce DPH, která prodává vozy do Německa, u jednoho vozu nebyl uznán odpočet DPH. V přiznání k DPH vznikl nadměrný odpočet ve výši 1 mil. korun a tento nadměrný odpočet nebyl uznán a uhrazen firmě na bankovní účet. Došlo k tomu, že firma si najala právníka a dohadovala se s FÚ a prokazovala, že na tento nadměrný odpočet má nárok. Došlo i k soudům a následně až k ústavní stížnosti, která byla odmítnuta, vždy bylo sděleno, že jsme měli nebo mohli vědět, že se plněním uplatňovaným ke vzniku daného nároku podílíme na podvodu na DPH. Toto vše trvalo celkem 10 let. Usnesení o odmítnutí kasační stížnosti přišlo v září 2024. Je možno nyní tuto částku dát do daňových nákladů, nebo jak správně v tomto případě postupovat? A na jaký účet výši neuznané DPH správně zaúčtovat? 

Společnost s r. o. koupila do obchodního majetku v roce 2023 dva osobní automobily. Jeden automobil byl zakoupen od soukromé osoby nepodnikatele a druhý z autobazaru ve zvláštním režimu. S. r. o. se stala v 1/2024 plátcem DPH. Nenárokovala si odpočet z aut (nebylo z čeho). Auta byla využívána k ekonomické činnosti. Nyní chce automobily prodat. Musí je prodat s 21% DPH?

Plátce DPH by chtěl k 31. 12. 2024 vyřadit z evidence drobného majetku (pořizovací cena do 80 000 Kč) majetek, který už ve firmě není nebo je rozbitý a dále nějaké drobné majetky, které jsou již zastaralé (počítače, tiskárny atd.). Jedná se o majetek pořízený od roku 1993. V jakém případě musíme z tohoto majetku vrátit odpočet DPH, který jsme si uplatnili? V případě majetku starého do 3 let? Je potřeba vůbec vést tuto evidenci drobného majetku? Můžeme si sami určit, od jaké částky budeme drobný majetek evidovat?