Základ DPH a jeho opravy

Česká firma (plátce DPH) obdržela fakturu za nákup zboží z Německa. Dodavatel nepoužil reverse charge a vyčíslil německé DPH se sazbou 7%. a 19% Požaduje po české firmě úhradu celé částky. Po připsání platby na účet německé firmy, přislíbili vrácení DPH. Já musím účtovat nákup zboží z EU, tak budu zaúčtovat základ daně na 504 a s 21% sazbou DPH. Jak mám postupovat při zaúčtování po vrácení DPH z Německa. Já budu mít na účtu 343 sazbu 21% a německá firma vrátí 7% + 19%. Z tohoto je patrné, že se jedná o rozdíl mezi odvedenou daní (21%) a vrácenou daní ( 7%+19%). Jak mám postupovat při účtování české a vrácené německé DPH? 

Došlo ke vkladu FO OSVČ do PO k 1.1. 2023. FO měla neuhrazené pohledávky, které přešly do PS RZV u PO. Obě firmy plátci Dph. Neuhrazené pohledávky jsou z období 2.22-4.22 u FO. Pohledávky byly vymáhány exekučně u FO a následně přihlášeny do insolvence. Přihlášení pohledávek do Insolvence 4.2023 kdy bylo schváleno dlužníkovi oddlužení. Přihlášení do Insolvence provedla, ale FO. Právní zástupce neřešil změnu právní formy firmy na PO a přihlásil pohledávky jako FO. Dlužník k 12.22 zrušil registraci k Dph. Kdo a zda může uplatňovat odpočet DPH FO nebo PO? Jak u těchto pohledávek uplatnit odpočet Dph a jak účtovat tyto operace ? Původní doklady, faktury jsou vedeny na FO - takto podány k přihlášení do insolvence. U koho vystavit OPDD k odpočtu nedobytných pohledávek ? Měly by být doloženy původní doklady při odpočtu DPH jako příloha DP, ale ty mají IČ,DIČ FO a OPDD by byly vystaveny s IČ,DIČ PO? Jak a zda je možné odpočet provést. Lze tyto doklady na snížení DPH-OPDD doručit do DS dlužníka nebo Insolvenčnímu správci a datem doručení bude datum DUZP? 

Společnost se sídlem v ČR, plátce DPH, uskutečníla dovoz z Číny. Zboží bylo vycleno ve Slovinsku, kód celní procedury 4200. Následně bylo zboží přemístěno společností do ČR. Jaký doklad máme použít k zaúčtování přemístění zboží? Máme k dispozici fakturu od čínského dodavatele a MRN z celního úřadu ve Slovinsku. Jak máme zaúčtovat faktury za dopravu, která je osvobozena od DPH při dovozu, pokud tedy budeme vykazovat v přiznání k DPH a kontrolním hlášení přemístění zboží?

Nájemce nám platí kvartálně zálohy 5.500 Kč. Nyní přišla faktura za vyúčtování stočného a my jsme chtěli přefakturovat. Je správný postup? Záloha za rok 2023 a k ní daňový doklad z platby 5.500 Kč (5.000 Kč základ daně + 500 Kč DPH 10 %). Záloha za rok 2024 3 × 5.500 Kč a ke každé daňový doklad z platby 4.910,71 + 589,29 DPH 12 %) Vyúčtovací faktura 18.992,40 Kč + 2.279,09 DPH 12 %. Když sečteme základy daně ze záloh, je to 19.732,13 Kč. Je tedy zde přeplatek 739,73 Kč. Když sečteme DPH ze záloh, je to 2.267,87 Kč. Je tedy zde nedoplatek 11,22 Kč. V součtu tedy celkem faktura je 21.271,49 Kč a zaplacené zálohy 22.000 Kč. V součtu tedy vychází přeplatek 728,51 Kč. Je dle mě nesmysl mít minusový základ daně a plusovou daň. Domnívám se, že základem daně je rozdíl mezi základem daně a souhrnem základů daně ze záloh dle § 36 odst. 1 a 2 zákona o DPH. Ale nevím, zda: Je správně vypočítat 12 % DPH z přeplatku (když odečítáme postupně od nejstarší zálohy z přeplatku bychom tedy měli počítat 12 %) a faktura tedy bude na –739,73 Kč základ a –88,77 Kč DPH? Nebo máme vzít částku přeplatku jako celku, tj. 728,51 Kč a tu rozpočítat na základ daně a DPH, tedy na –650,46 základ daně a –78,05 Kč DPH?

Odběratel cizinec EU/Nizozemec požaduje na základě objednávky a předložení informací o plátcovství DPH v NL (kontrola přes Vies) že bude zboží, stav.materiál přebírat jím pověřená osoba, která zboží bude převážet mimo ČR do NL svým vlastním automobilem - provádí pro něj stavební práce. Odběratel požaduje, aby DD faktura na zboží byla vystavena bez Dph v režimu Revers charge. Vedení odsouhlasilo nákup zboží bez Dph. Požadovali jsme po pověřené osobě tedy čestné prohlášení, že zboží bylo skutečně dodáno na místo určení mimo ČR a potvrzení o předání v NL od odběratele. Jaké další dokumenty mohu požadovat k prokázání, že zboží skutečně bylo doručeno mimo ČR? DD faktura byl vystaven v režimu Revers charge - bez Dph za období 5,6,7.24. Nyní - zboží se dopravuje na místo v ČR, kdy pověřená osoba tvrdí, že bude následně zboží odvezeno do NL, nemáme důkaz že je zboží převezeno mimo hranice ČR a vystavili jsme DD fakturu s Dph v 8.24, kdy nám zákazník odmítá faktury s dph zaplatit a chce DDfakturu bez Dph? DD vstoupil do hlášení DPH+KH za 8.24. Dodá - li mi nyní 10.24 potvrzení o dovezení zboží do NL v měsíci 8.24, jak provést opravu DDfaktury, DPH a KH ? Vystavit v měsíci 10.24 opr.daň.doklad jen na dodané zboží, (bude-li mít potvrzení o dodání od odběratele) a dopravu v ČR ponechat s 21% ? A vystavit nový DD jen na zboží v režimu Revers charge ? Oprava DD bude v období 10.24 v DPH,KH a SH nebo dojde k opravám i za období 8.24 ?! Bude k prokázání dodání do NL dostačovat čestné prohlášení od pověřené osoby a odběratele? Jak jinak řešit situaci a vyhnout se riziku, zda zboží skutečně překročí hranice ČR?

Soudní znalec, OSVČ, plátce DPH, fakturuje odměnu za znalecké posudky. Poměrně často odběratel, což je policie nebo soudy, zaplatí jinou částku, než je na faktuře, většinou bez vysvětlení, proč zaplatili méně nebo více. Částky nad rámec fakturace ihned daníme (vystavujeme fakturu, odvádíme DPH), částky nedoplatků faktur vedeme v pohledávkách. Je to správný postup? Většina nedoplatků prý vzniká tím, že instituce „něco neuznají“, takže nedoplatky nebudou nikdy zaplaceny, ale neexistuje o tom žádný písemný zápis. Pohledávky se tak budou pořád hromadit. Jediným řešením je dodanění pohledávek při ukončení podnikání, nebo je ještě jiný postup?

Společnost s r. o., plátce DPH, nyní obdržel ODD z 04/2024 - jedná se o zpětný bonus za období 04/2023 - 03/2024 - částka bez DPH 12 000 Kč - nevýznamná. Přesnou částku za rok 2023 a 2024 nelze jednoznačně stanovit. Lze tedy tento doklad vložit celý do roku 2024?

Plátce DPH prodává nemovitost nabytou v r. 2020 od neplátce. Prodává neplátci. Jedná se o starý objekt kolaudovaný někdy v r. 1975. Od té doby nebyl významně rekonstruován-nebylo od té doby vydáno žádné kolaudační rozhodnutí. Od data nabytí do prodeje s.ro. investovalo do budovy malé částky na nutné opravy, které byly potřebné k udržení chodu budovy: topení, výměna oken. V celkové hodnotě v r. 2021 158 000 Kč bez DPH, v r. 2022 68 000 Kč bez DPH. Před prodejem, léto r. 2024 - byly uskutečněné opravy podlahy za cca 100 000 Kč bez DPH, ani z toho se DPH poměrem nevrací? Dále bylo v letech 2022-2024 nakoupeno vybavení: elektronika, nábytek v celkové hodnotě 300 000 Kč bez DPH (např. stará rozbitá TV se vyhodila, koupila se nová TV). Je nemovitost dle § 56 osvobozena při prodeji od DPH? Z oprav se poměrná DPH nevrací, nepřesáhly 200 000 Kč/rok. Pokud bude smlouva znít, že se prodává nemovitost včetně vybavení tak, jak „leží", příjemce přebírá, nebude se specifikovat co přesně je tam za vybavení, je toto nakoupené vybavení také osvobozeno od DPH a při prodeji se DPH nevrací, neodvádí?

Společnost s r. o., plátce DPH, vystavila v červenci 2024 daňový doklad na poplatek za zrušení obchodního kontraktu. Protistrana s tímto byla srozuměna a s poplatkem souhlasila. Na poplatek byl vystavený daňový doklad a odvedeno DPH. Nyní, po více jak dvou měsících protistrana nereaguje na žádné zaslané výzvy, telefony nebere a poplatek neuhradila. Jelikož se jedná o částku cca 7 000 Kč, není pro společnost výhodné řešit spor přes právníka. Může společnost na uvedený poplatek v tomtéž roce vystavit opravný daňový doklad, kterým by si DPH nárokovala zpět a zároveň by se částka započetla s původním daňovým doklad, tudíž by nevzniklo žádné zdanitelné plnění pro daň z příjmu? Důvodem vystavení opravného dokladu by bylo prominutí poplatku za zrušení kontraktu. Opravný doklad by odeslala do datové schránky odběratele, čímž by byl splněna podmínka doručení dokladu. Byl by uvedený postup správný?

Vzhledem k tomu, že jsme v roce 2023 vystavili jako společnosti s.r.o. podnikající na území ČR, plátci DPH stavební práce na dílo pro jiného plátce DPH v ČR, na stavební práce na objektu na území české republiky a toto dílo bylo předáno, vyfakturováno, stalo se v průběhu roku 2024, že odběratel shledal postupně jisté vady na již dodané stavbě a žádali slevu z ceny stavebního díla. My jako zhotovitel jsme se tedy domluvili s odběratelem na slevě na dodaném stavebním díle. Otázka zní, jak správně zaúčtovat z naší strany opravný daňový doklad vystavený v roce 2024 na slevu z díla z roku 2023 z hlediska DPH a daně z příjmu právnických osob? Z hlediska DPH bude opravný daňový doklad na snížení výnosů dán do formuláře, účetnictví na DPH v měsíci uznání slevy na díle, tj. v srpnu 2024? Jak potom tedy řešit daň z příjmů, doklad-opravný daňový doklad na snížený výnos bude zaúčtován v roce 2024, kdy jsem se o slevě dozvěděl nebo musí být zahrnut opravný daňový doklad na slevu na díle do roku 2023? 

Nakupujeme zboží z Turecka, potřebovala bych si ujasnit, kdy spadá do DPH. Faktura přijde do firmy, ale na zboží čekáme, až po dodání zboží je k dispozici JSD. Rozdíl v doručení může být i měsíc. Vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet DPH jsou až na JSD, patří celek, tedy faktura + JSD do přiznání k DPH až k datu JSD. Pochopila jsem problematiku správně? Na co je potřeba si dát pozor?

Jak postupovat, co se týče DPH, pokud si na českém e-shopu koupí slovenský občan poukaz na nákup zboží? Na tomto e-shopu lze nakoupit zboží jen s 21 % DPH.

Daňový subjekt byl zpětně znovu zaregistrován jako plátce DPH, přičemž mu byla původně registrace zrušena a následně došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí. Konkrétně se jedná o následující problém: Daňovému subjektu byla zrušena registrace k DPH ke dni 20. 1. 2023 na základě rozhodnutí správce daně, a to z důvodu nepodávání daňových přiznání a nedosažení obratu 1.000.000 Kč za předcházejících 12 měsíců. Daňový subjekt tedy v roce 2023 nepodával daňová přiznání k DPH, protože nebyl považován za plátce. Následně bylo toto rozhodnutí o zrušení registrace zpětně zrušeno. OFŘ po předběžném posouzení věci dospělo k závěru, že byly naplněny podmínky pro nařízení přezkoumání rozhodnutí dle ustanovení § 121 odst. 1 DŘ, neboť předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. OFŘ proto rozhodnutím ze dne 18. 6. 2024 vydaného dne 19. 6. 2024, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2024, nařídilo přezkoumání předmětného rozhodnutí k datu 15. 8. 2024, čímž se daňový subjekt stal zpětně plátcem DPH. V průběhu období, kdy daňový subjekt nebyl považován za plátce, však došlo k plněním, na která by za normálních okolností měl vystavit faktury v režimu přenesené daňové povinnosti (PDP) dle § 92a odst. 5 ZDPH. Vzhledem k tomu, že zpětné uplatnění režimu PDP není možné, vzniká otázka, jak k těmto fakturacím přistupovat nyní. Můj dotaz tedy zní: 1. Jak by měl daňový subjekt nyní postupovat v případě plnění, která měla být vystavena v režimu PDP během období, kdy nebyl považován za plátce DPH? 2. Má daňový subjekt nyní zpětně vystavit faktury s DPH a uvést je v opravených daňových přiznáních, nebo je nutné postupovat jiným způsobem? 

Společnost eviduje nedokončenou výrobu týkající se stavební zakázky. Tato stavební zakázka nebyla fakturována a ani nedošlo k přijetí úplaty a uplynulo 12 měsíců, tj. byly naplněny podmínky § 21 odst. 8 zákona o DPH. Nejdéle tedy k 31. 12. následujícího roku po roce, kdy bylo započato plnění mělo dojít k odvodu DPH, což se nestalo. Budeme tedy podávat dodatečné daňové přiznání k DPH. Jak stanovit základ daně? Je průchozí na úrovni ocenění nedokončené výroby, a nebo musí být zohledněna i očekávaná marže? Jak se bude účtovat (MD 314/D 343).

Je správné na straně odběratele dát přijatý dobropis do 10.000 Kč včetně DPH do oddílu B3, pokud nejde o dobropis v souvislosti pohledávkami v insolvenčním řízení? Respektive, zda je/není třeba zkoumat, v jakém oddíle byl reportován doklad původní, ke kterému se dobropis vztahuje? Předpokládám, že dodavatel tento jím vystavený dobropis do 10 000 Kč, na základě kterého bude nárokovat DPH u Finančního úřadu, uvede v oddíle A5. 

Jsme tuzemská firma, e-shop se sportovním vybavením, plátce DPH. Dodáváme zboží do EU a jsme registrovaní v režimu OSS. Zákazníci na eshopu vyplní svoji fakturační adresu, tuto adresu neověřujeme na rejstříku. Dotaz se týká pouze osob povinných k dani - plátců DPH. Často se nám stává, že zákazníci neuvedou své platné DIČ. Vzhledem k velkému objemu faktur (17 000 ks/měsíc) máme vše automatizované. Pokud zákazník neuvede v objednávce své DIČ, je faktura automaticky vystavena, jako by byl neplátce DPH, tedy s daní konkrétní země. Příklad: italská firma si u nás objedná zboží, ale do objednávky neuvede své platné DIČ. Faktura je tedy vystavena s 22% DPH (2024). Zákazník se později ozve, že mu chybí na faktuře DIČ a žádá opravu. Jsme povinni mu opravit fakturu, tedy doplnit jeho platné DIČ, a tím pádem vrátit přeplatek ve výši DPH? Aktuálně máme stanovené, že doklady do 5 000 Kč neopravujeme. Porušujeme tím nějaký zákon/nařízení? 

Firma dle smlouvy se zákazníky vystavuje dobropisy za včasné úhrady faktury, tedy skonta. Pokud vystavuji letos dobropis na skonto, kde jsou položky ve snížené sazbě daně k fakturám z loňského roku (tj. 15% sazba DPH), jaká bude sazba daně u skonta? Už 12 %, protože je DUZP dnem zaplacení faktury, nebo je to oprava podle § 43 ZDPH, kdy se použije sazba daně jako u původního dokladu?

Nezisková organizace, plátce DPH, v lednu 2024 zaplatila 220.000 Kč za hmotný majetek: pec-konvektomat. Dodavatel vystavil fakturu v režimu přenesení daňové povinnosti § 92a. Jak dodavatel, tak odběratel fakturu vyčíslili v kontrolním hlášení za leden 2024. Je to tak správně? Zboží bylo dodáno až v měsíci květnu 2024. K 1. 6. 2024 nezisková organizace chce zaslat na FÚ, po roce, ukončení registrace DPH. A tento HM bude problém. Jak postupovat – vyčíslit z 220 000 Kč DPH, které v řádku 47 bude muset odběratel odvést?

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

Advokát vystavuje fakturu za právní služby, cestovné, promeškaný čas, soudní náklady řízení. Kromě právních služeb vše účtuje bez DPH. Je to takto správně?