Základ DPH a jeho opravy - strana 4

Jakým kurzem přepočítat přijatou fakturu za dodávku zboží ze Slovenska vystavenou v EUR u plátce DPH, který vede daňovou evidenci (OSVČ)? Je rozdíl pro DPH a daň z příjmu? Je možné použít částku v CZK, kterou si banka přepočítala eura hrazená z korunového účtu?

Jak postupovat v případě, kdy jsme objednali dodávku zboží (které budeme instalovat do vozů a vozy dodávat odběrateli), dodavatel zboží požadoval zálohu 50 % - naši kreativní obchoďáci vymysleli to, že zálohu uhradí dodavateli zboží konečný odběratel vozů a my uhradíme zboží v plné výši až po konečném dodání, záloha se poté vrátí, příp. vypořádá mezi námi a odběratelem. Je teď nějaká cesta ven? Jak získat 100% nárok na odpočet DPH? Dodavatel zboží na nás vystavil doklad k přijaté platbě s vyčíslením DPH, který my ale nemůžeme zaúčtovat a uplatnit DPH, jelikož jsme zálohu (jemu a k danému datu) neuhradili. Zálohu uhradila třetí osoba. Konečná dodávka má vyčíslenu pak DPH už jen z poloviny, takže si nemůžeme na doklad nárokovat více. Dodavateli zboží se nechce nic opravovat, o dohodě, že zálohu uhradí někdo jiný, nevěděl, má smluvní vztah jen s námi.

V praxi účtujeme náklady za energii k 31. 12. dle aktuálního stavu a poté rozdíl dle vyúčtování - konečné fakturaci v červnu. Zálohy vůbec neúčtujeme v průběhu roku, neuplatňujeme/nenárokujeme ani DPH. Může to takto být? Jak je to s vyúčtováním v červnu, když máme přeplatek přes 20 000 Kč vč. DPH a za energii nám budou vracet? Jedná se mi zejména o přiznání k DPH (to účtuji skutečnost) a kontrolní hlášení. Musí se uvést do kontrolního hlášení faktura na přeplatek za energie (přes 10 000 Kč), když jsme předtím DPH vůbec neuplatňovali? 

Zákazník (neplátce DPH - MŠ) chtěl zakoupit nový stojan v hodnotě 35 000 Kč s DPH. Jelikož neměl dostatek financí na nákup nového stojanu, nabídli jsme mu slevu za odkup starého. Sleva činí 16.000 Kč. Kolegyně vystavila fakturu na 35 000 Kč vč. DPH a zároveň na dalším řádku faktury: Sleva za vrácený stojan 16 000 Kč vč. DPH. Jiné dokumenty nebyly vyhotoveny. Starý stojan byl ve skladové evidenci (B) naskladněn s tím, že bude prodán jako použitý. Dle mého názoru je tento postup špatný. Jak správně zaúčtovat a zaevidovat v účetnictví odkup starého stojanu? A jak s uplatněnou/uskutečněnou DPH při odkupu starého zboží od neplátce, když my jsme plátci?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách? 

Firma zakoupila karavan za účelem pronájmu a za účelem poskytování benefitu vlastním zaměstnancům. Je možné uplatnit celou výši DPH a pořízení tohoto karavanu brát celé jako daňový náklad? Bude poskytnutí takovéhoto benefitu pro zaměstnance zdanitelným příjmem?

OSVČ podniká nákup, prodej zboží přes e-shop. Chce pozastavit činnost a zrušit registraci k DPH. Už nemá objednávky a zbylé zboží, které neprodá, použije pro svoji potřebu. Musí z tohoto zboží odvést DPH, když je ještě plátce DPH?

Patří bonifikace poskytovatelů lékárenské péče (OOVL 2023) do osvobozeného plnění, nebo mám zaúčtovat odvod DPH z celkové přiznané částky na základě dodatku ve smlouvě výši základní sazby? Částky budou zaslány podílem na měsíc, čtvrtletí nebo celkovou částku na rok. 

Právnická osoba, plátce DPH, má s operátorem uzavřenou dohodu na poskytnutí slev na telefonní hovory (cca 30 SIM). Může PO „přefakturovat“ náklady na telefon (hovorné) další PO či FO, plátci DPH? Jedná se nám o přefakturaci skutečných nákladů bez navýšení (přefakturované telekomunikační služby v účetnictví neovlivní základ daně z příjmu). Od operátora máme na každou PO i FO jednotlivé faktury, kde je všude veden hlavní odběratel právě PO, která spolupracuje s další PO a FO (dáno i historicky) a tím máme všichni levnější hovorné. Dále má každý i svůj zákaznický účet. Ale faktury jsou všechny na tu hlavní PO. Jak je to z hlediska daně z příjmů, DPH a zákona o telekomunikačních službách?

Firma v ČR, s. r. o., plátce DPH, prodala stavební pozemek na území ČR a má odvést DPH s tím, že vzápětí došlo ke zpětvzetí kupní smlouvy. Je nutné tento stav uvádět do formuláře DPH a odvést DPH a současně vytvořit opravný daňový doklad na DPH, jestliže vlastně k prodeji nedošlo, došlo ke zpětvzetí smlouvy? 

Firma, fyzická osoba, autodopravce na území ČR, plátce DPH, provádí autodopravu pro další české firmy, plátce DPH na území ČR. Jestliže vystavuje fakturu za poskytnutí nákladní autodopravy, musí hodnotu zaplaceného mýtného v ČR zahrnout do celkové ceny dopravy a zatížit sazbou DPH 21 %? Nemůže fakturovat mýtné s nulovou sazbou DPH?

Jsme společnost, plátci DPH s kráceným nárokem na odpočet daně, která provádí výstavbu nebytového objektu. V průběhu přípravy projektu došlo ke změně, resp. upřesnění využití budoucích prostor. Objekt po kolaudaci bude využíván k pronájmu. Původním záměrem byl pronájem jak osvobozený, tak zdanitelný. Z tohoto důvodu jsme si u přijatých plnění souvisejících s tímto projektem uplatňovali krácený nárok na odpočet. Nyní, po změně záměru, budou všechny prostory pronajímány pouze jako zdanitelná plnění. Můj dotaz je, můžeme z tohoto důvodu opravit již uplatněný odpočet DPH? Jestli ano, pak za jaké období zpětně a v jakém přiznání? Musíme podložit dodatečná přiznání FÚ např. smlouvou, projektem, vysvětlením?

Firma A (plátce DPH OSS) provozuje e-shop a prodává zboží z ČR do Itálie (neplátcům), řešíme vrácení zboží a reklamace. Zákazník e-shopu zboží vrátí na našeho obchodního partnera (sběrné místo) v Itálii, který zboží bude shromažďovat od více zákazníků eshopu a poté bude firma A organizovat přepravu (cca 1× měsíčně). Zákazník e-shopu vrátí zboží na obchodního partnera (sběrné místo) v Itálii, vystavíme dobropis a vrátíme zákazníkovi peníze (v zákonné lhůtě). Je správné vystavit dobropis, i když zboží ještě nepřijal náš sklad v ČR? Pokud toto není správně, jaký je tedy správný postup? Vykazujeme Intrastat v obou směrech.

Dodavatel, plátce DPH, má smlouvu s obcí na projekt stavby komunikace se stavebním povolením. Projektová dokumentace byla zpracována dle požadavku, ale obec, nebo spíš starosta, přestala spolupracovat a bez podpisů obce (starosty) nelze nikdy stavební povolení realizovat, a tím pádem firma o peníze přijde. Bohužel ve smlouvě není nic o tom, co dělat, když obec přestane spolupracovat. Dodavatel proto zkusil projekt obci vyfakturovat v lednu 2023, jako pokus o získání peněz za provedenou akci. Ale obec na to „neskočila“ a fakturu odmítá proplatit, protože není dle smlouvy. Je to v patu. V účtárně jsme se o pokusné fakturaci dozvěděli dnes. Jak fakturu nejlépe zlikvidovat? Nejlepší je asi stornovat, protože když nikdy nedošlo ke zdanitelnému plnění, tak není asi ani co dobropisovat... A vzhledem k tomu, že obec už nikdy nezaplatí, je nesmysl tu fakturu uchovávat.

Dne 8. 3. jsme obdrželi na účet na základě rozvrhového usnesení částečně plnění z ukončené insolvence. Insolvence byla zahájena v roce 2015, v témže roce bylo nárokováno DPH ve výši 21 % z pohledávky. Rozvahová hodnota pohledávky = 160 156 Kč titul vzniku: nezaplacené zboží na základě daňového dokladu z roku 2013, insolvence od roku 2015, kdy byla pohledávky přihlášena. Datum splatnosti původní faktury bylo v roce 2014. Další účetní postup byl tento: zaúčtování opravné položky k pohledávce k insolvenci ve výši 162 035 Kč na účty MD 558/D 391. Nyní nám bylo na účet připsáno 2 000 Kč z ukončené insolvence. Účtovat budeme takto: rozpuštění opravné položky –162 035 Kč MD 558/D 391, daňový odpis pohledávky 160 035 Kč MD 546/D 311, částka připsaná na účet 2 000 Kč MD 221/D 311. Faktura je tímto zúčtována, pohledávka ukončena. Je tento postup správný a jak je to s DPH? Jelikož byla v počátku insolvence, v roce 2015, nárokována DPH z celé pohledávky, nyní by se asi měla z částky 2 000 Kč odvést, tj. 347,11 Kč. Jak zaúčtovat DPH a na jaký řádek přiznání k DPH částku uvést?

 Jsme plátci DPH a v září 2022 jsme vystavili - taktéž plátci DPH - fakturu za maso. Teď se odběratel ozval, že fakturu nemá a že loňský rok už má uzavřený a potřebuje tuto fakturu s letošním datem. Můžu tedy teď v 03/2023 udělat storno dokladu z loňska a následně zboží znovu vyfakturovat? Nebo mám udělat storno v 9/2022, poslat dodatečné přiznání k DPH a teď znovu vyfakturovat? 

Dne 12. 10. jsme pořídili na firmu s.r.o. vozidlo za 380 000 Kč+ DPH 79 800, které jsme v říjnu nárokovali v přiznání k DPH. Dne 21. 10. jsme vyřídili SPZ a vozidlo zařadili do užívání. V měsíci listopadu a prosinci jsme vozidlo využívali výhradně pro firemní účely. Po novém roce se situace změnila a vozidlo jsme v lednu a část února používali pro soukromé účely v rozsahu 90 % - 100 %. Dne 15. 2. nám vozidlo zabavila Policie z důvodu, že souvisí s trestnou činností. Jak velkou část uplatněné DPH máme vrátit v přiznání za únor a jakým způsobem? 

OSVČ-plátce DPH, vede daňovou evidenci. V lednu 2023 vyhověl odběrateli (plátci DPH) a na základě jeho stížnosti na špatnou kvalitu dodaného šperku mu vystavil opravný daňový doklad v lednu 2023 a vrátil mu domluvenou částkou 242 Kč (včetně DPH). Původní faktura byla vystavena v 04/2019. Má OSVČ dodavatel nárok na vrácení DPH z vystaveného opravného daňového dokladu, když původní uskutečněné zdanitelné plnění (vystavení faktury na zboží) bylo v roce 2019?

Česká firma s. r. o., plátce DPH v ČR, dostala fakturu ze Slovenska za ubytování svého zaměstnance na služební cestě na Slovensku. Dodavatel (poskytovatel ubytovacích služeb) je registrován k DPH na Slovensku. Na faktuře není slovenská DPH vyčíslena (resp. je v sazbě 0 %) a je uvedeno "Dodanie je oslobodené od dane". Jak máme řešit DPH tady v ČR? Je místo plnění na Slovensku a měla být vyčíslena DPH tam, nebo musíme my použít reverse-charge? Nebo se DPH nebude tady řešit vůbec?

Společnost dodala zboží do Švýcarska, což je třetí země (země mimo EU). Jedná se o plnění dle § 66 ZDPH? Toto plnění uvádím do přiznání k DPH do řádku číslo 22? Uvádí se takové plnění do kontrolního hlášení? Pokud ano, tak do jakého oddílu? Ještě jsem při kontrole DPH zjistila, že se tento údaj v soupisu dokladů zobrazuje, ale do formuláře se nenačetl a jelikož tato položka nemá vliv na výši DPH, tak jsem toto přehlédla a přiznání k DPH odeslala. Toto se stalo opakovaně (během roku 3× případ vývozu a 3× nenačtený údaj). Zřejmě budu muset podat jednotlivá dodatečná přiznání k DPH. Je to tak?