Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 12/2024 ze dne 14. listopadu 2024, který obsahuje sdělení ke Smlouvě s Barbadosem a s Bosnou a Hercegovinou.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 10/2024 ze dne 6. listopadu 2024, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Ázerbájdžánem a s Bahrajnem.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2024 ze dne 11. října 2024, který obsahuje Sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Albánskou republikou o zamezení dvojího zdanění.

Převodní ceny jsou stále jedním z hlavních témat daňových kontrol i pro rok 2024. Jak se co nejlépe na takovou kontrolu připravit? Jaké metody pro ověření cen v transakcích s ostatními podniky ve skupině může správce daně použít? A na jaké případy se bude nově finanční správa zaměřovat? Aktualizované znění Směrnice OECD o převodních cenách (dále jen „Směrnice“) z ledna roku 2022, jehož český překlad zveřejnila finanční správa na svých stránkách v lednu 2024, přináší novou metodiku, jejíž doporučení by měl správce daně v případě daňové kontroly zaměřené na převodní ceny respektovat. Směrnice tak může být pro podniky pomůckou, jakými postupy prověřit, zda převodní ceny ve skupině spojených osob, jíž jsou součástí, byly nastaveny v souladu s principy tržního odstupu. Jakým kapitolám nového překladu věnovat zvýšenou pozornost a v čem je aktualizované znění z roku 2022 jiné oproti verzi z roku 2017?

V rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. června 2024 se spisovou značkou 1 Afs 80/2023-58 šlo o doměření daně kvůli chybné ceně obvyklé se spojenou osobou. Oceňovací rozdíl společnosti vzniklé odštěpením tato společnost nepromítla do výpočtu srovnávací základny, z níž vycházely její jednotlivé „obvyklé“ prodejní ceny. Správce daně měl naopak za to, že i tyto „startovací“ náklady – tj. účetní odpisy oceňovacího rozdílu – je nutno započítat při určování převodních cen rádoby obvyklých. Přičemž účelovým snížením nákladové základny s. r. o. uměle snížila obvyklou cenu výrobků, a tím i daňový zisk.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 6/2024 ze dne 22. srpna 2024, který obsahuje Seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Fyzická osoba – rezident ČR založil v Portugalsku 29. 9. 2016 společnost – kapitálová, s ručením omezeným, podobná české s. r. o. – se základním kapitálem 100.000 Eur. Dne 18. 4. 2024 provedl navýšení základního kapitálu peněžně o 150.000 EUR.Obchodní podíl v zahraniční společnosti nemá v obchodním majetku. Nyní chce polovinu společnosti prodat manželce, která je rezidentem Portugalska za částku 125.000 EUR. S manželkou nemá společné jmění manželů. Je povinen v ČR danit příjem z prodeje podílů? Z jaké částky? 

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 619/24.04.24 Mgr. Zenon Folwarczny, daňový poradce č. 3661 Cílem je nastolit větší jistotu pro rodiny zakladatelů zahraničních trustů, nadací a obdobných struktur při zdanění v ČR. Příspěvek řeší praktickou aplikaci kritérií srovnatelnosti svěřenského fondu (dále jen „SF“) podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „OZ “) na modelovém příkladu srovnatelného institutu dle zahraničního práva.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 5/2024 ze dne 18. června 2024, který obsahuje Seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní .

Pokud jde o věcné výhrady, NSS upozorňuje, že krajský soud stěžovateli vytkl již to, že při stanovení referenční ceny nezkoumal další podobné subdodavatelské transakce (byť tak učinil v podstatě „uprostřed“ dalších výhrad, srov. konec bodu 54 napadeného rozsudku). K této výtce krajského soudu je užitečné připomenout, že judikatura k stanovení referenční ceny pravidelně pracuje s tím, že daňové orgány vycházejí z intervalu cen (srov. např. 8 Afs 80/2007). Tedy, že s řízenou transakcí srovnají více než jednu nezávislou transakci. NSS dokonce opakovaně výslovně uvedl, že „při určení referenční ceny by měl správce daně vyjít z určitého cenového intervalu, tedy srovnat transakci provedenou žalobcem s více než jednou transakcí mezi nezávislými osobami“ (srov. rozsudky ze dne 21. 3. 2018, čj. 1 Afs 143/2017-32, bod 26, a ze dne 25. 4. 2018, čj. 3 Afs 105/2017-22, bod 22). Obecně sice platí, že čím podobnější si srovnávané transakce a okolnosti jejich uskutečnění jsou, tím může být jejich vzorek menší (v případě totožných okolností dokonce mohou stačit i dvě nezávislé transakce, srov. rozsudek ze dne 25. 11. 2020, čj. 4 Afs 125/2020-61, Těžká mechanizace, bod 27). Výběr nezávislé transakce v nynější věci je tedy problematický už tím, že stěžovatel zvolil jedinou transakci.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 4/2024 ze dne 14. května 2024, který obsahuje Sdělení ke Smlouvě s Běloruskou republikou o zamezení dvojího zdanění. .