Účetní závěrka, uzávěrka, audit

Chci se zeptat jak to je se zdaněním a zaúčtováním, když firma A poskytuje své dceřiné firmě B dobrovolný příplatek mimo základní kapitál (příplatek již firma A nebude chtít vrátit po firmě B) jak to bude se zaúčtováním ve firmě A a zaúčtováním firmy B. A jak to je z pohledu daní?

Uložili jsme peněžní prostředky do notářské úschovy za účelem nákupu dlouhodobého majetku (pozemků a nemovitostí). Jak zaúčtujeme převod peněz z bankovního účtu na účet notáře? Jako ostatní pohledávky na MD 378 / DAL 221 ? Fakturu nebo smlouvu na nákup dlouhodobého majetku započteme s pohledávkou na základě sdělení od notáře o podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí? A zaúčtujeme: MD 321 (nebo 325) / DAL 378 ? Nebo se vše účtuje jinak?

Jsme firma, která účtuje zboží způsobem A. V roce 2023 byla udělaná, pravděpodobně duplicitně, příjemka na 1 300 ks zboží ve výši 24 000 Kč. Při inventuře k 31. 12. 2023 se na tento rozdíl nepřišlo (netuším, jak je to možné), ale až nyní při kontrolní inventuře. Fyzicky sklad těch 1300 Ks nemá, a prý nikdy neměl, takže by tam ta příjemka z dubna 2023 neměla vůbec být. A můj dotaz, jak to mám nyní z účetního a daňového hlediska opravit? Mohu udělat výdejku nyní, v roce 2024, a dát to do nedaňových nákladů/případně mank a škod? Anebo musím opravit rok 2023 a dát do ještě do minulého roku a tím pádem opravit daňové přiznání?

Výbor pro audit je, v souladu s platnou legislativou, povinen jednou ročně vyhotovit zprávu o činnosti a tuto zprávu poskytnout Radě pro veřejný dohled nad auditem („Rada“). Rada monitoruje činnosti výborů pro audit pomocí těchto zpráv a prostřednictvím informací, které výbory pro audit zveřejňují na internetových stránkách subjektů, ve kterých působí.

Kdy má povinnost auditu evropská společnost? Jedná se konkrétně o evropskou společnost (SE), která má sídlo v ČR. Je to malá účetní jednotka, ale s aktivy nad 40 milionů. Obrat je menší než 80 milionů a žádní zaměstnanci. 

Za rok 2023 jsme podali v řádném termínu přiznání k dani z příjmů, provedli uzávěrku účetnictví, uzavřeli deníky, zveřejnili v obchodním rejstříku atd. Jsme s. r.o . Bohužel do dnešního dne nemám od majitelů zápis, že řádná účetní závěrka roku 2023 byla schválena na valné hromadě do 30. 6. 2024. Několikrát jsme je žádali o zaslání zápisu, ale bez odezvy. Jaký postih by nás mohl potkat? 

Malá česká s. r. o. je 100% vlastníkem malé slovenské s. r. o. V průběhu roku mezi sebou vystavují pár faktur v součtu cca 1,5 mil. Kč. Uvedené transakce jsou uvedené v příloze účetní závěrky i v daňovém přiznání. Mám dva dotazy 1) Je česká s. r. o. povinná vytvářet zprávu o vztazích? 2) Pokud je povinná zprávu vytvářet, musí ji ukládat do sbírky listin?

Jak se správně vkládají výkazy do obchodního rejstříku? Má mikro účetní jednotka za rok 2023 vložit rozvahu a přílohu každou zvlášť nebo v jednom Pdf? Musí být tyto dokumenty podepsány? Jak je to správně? 

Jak správně účtovat vklady klientů do dluhopisů vydávaných společností, včetně zaúčtování úroků? Společnost vydává dluhopis, který si klient zakoupí. Jaký je správný způsob zaúčtování této transakce v účetnictví? Mělo by být v bance zaúčtováno jako: MD 221/D 379 (závazek vůči klientům), nebo MD 221/D 473 (vydané dlouhodobé dluhopisy), popř. MD 221/D 241 (vydané krátkodobé dluhopisy). A vyplacené úroky z dluhopisu jako MD 562/D 221?

Dnes si něco povíme o časovém rozlišování nákladů a výnosů v účetnictví podnikatelů a tvorbě a čerpání rezerv v účetnictví a daních. Časové rozlišování nákladů a výnosů se děje na základě akruálního principu. Akruální princip bývá řazen mezi účetní zásady a předpoklady. Rezervy budeme chápat jako ochranu před zkreslením zisku. Rezervy v pasivech rozvahy slouží jako důležitý nástroj pro zajištění věrného a poctivého obrazu hospodaření firmy. Jsou úzce spjaty s akruálním principem a zásadou opatrnosti, které tvoří základní pilíře účetnictví.

Hlava III nového zákona o účetnictví , druhá stovka paragrafů je věnována účetní závěrce. Jsem ráda, že nám tento pojem zůstává. Navíc zákonodárce tento očekávaný finální výstup účetních informací představuje způsobem, kdy jsou příslušné účetní výkazy komentovány, za jakým účelem se v nich seskupují jednotlivé položky a o čem jejich uživatel získá informace. Jak již bylo kvitováno s povděkem autorkou v první části článku k novému zákonu o účetnictví , účetní závěrku tvoří účetní výkazy a příloha účetních výkazů. Ta má nést účetní informace, které účetní výkazy vysvětlují a doplňují způsobem, aby účetní závěrka splňovala požadavek věrného a poctivého zobrazení. Je to velmi elegantně a účelně konstatováno.

V roce 2023 došlo ke škodní události při přepravě našeho stroje k zákazníkovi. Přeprava byla pojištěná. Náklad v podobě nového náhradního dílu, který bylo nutné vyměnit, proběhl v r. 2023. Bohužel jsem tuto informaci obdržela až nyní v 7/2024 a účetnictví za r. 2023 je již uzavřené, tudíž nebyl tvořený žádný dohad na pojistné plnění v r. 2023. K výplatě pojistného plnění dojde v 7/2024. Jak prosím tuto situaci účetně a daňově vyřešit? Na jaké účty pojistné plnění včetně předpisu náhrady zaúčtovat a s jakým datem?

Družstvo má 4 členy, každý z nich má 1 hlas. Na každého člena tedy připadá 25 % hlasů. Členy jsou právnické osoby – obchodní společnosti. Majetková účast členů je rozdílná. Jeden z členů má majetkovou účast 82 %, ostatní tři členové každý po 6 %. Obchodní společnost (a. s.), která má v družstvu majetkový podíl 82 % je zároveň mateřskou společností konsolidačního celku a sestavuje konsolidovanou účetní závěrku podle českých účetních předpisů. Jakým způsobem má mateřská společnost (a. s.) zahrnout družstvo do konsolidace, když má v družstvu 25 % hlasovacích práv a 82% majetkový podíl?

Společnost s r. o. má předmět činnosti ubytovací služby (ubytovna). Ve vnitřní směrnici má stanoveno, že bude evidovat drobný hmotný majetek od 5.000 Kč do 80.000 Kč. Máme analytiku, kde účtujeme na 501100 spotřeba ostatní a 501200 spotřeba drobného hmotného majetku, který pak ještě zvlášť evidujeme. Vše jde daňově rovnou do nákladů. Když nakoupíme např. 8 postelí za 4.000/1 ks celkem tedy za 32.000 Kč, tak účtujeme na 501100 a již nikde neevidujeme. Většinou se zařízení nakupuje po větším množství. Časové rozlišení neděláme, protože drobný majetek na ubytovně dlouho nevydrží. Lze tento způsob účtování a zdanění akceptovat?

Vedení pokladny je nedílnou součástí fungování každé firmy, která přijímá hotovostní platby. Ať už provozujete malý obchod, velkou korporaci nebo jste živnostník, dodržování správných zásad je klíčové pro zajištění transparentnosti, bezpečnosti a souladu s platnými zákony. Dnes nahlédneme do světa pokladních pravidel a představíme si přehled některých zásad, které je vhodné respektovat. Naučíte se, jak správně evidovat hotovostní transakce, vystavovat pokladní doklady, nakládat s ceninami a vést pokladní knihu. Také se dotkneme témat inventarizace, bezpečnostních pravidel pokladny vč. doplňování a odvodu hotovosti.

Na novém zákoně o účetnictví zatím není shoda, a tak se jeho zrod posunuje za hranici roku 2025. Turbulentní změny v oblasti finančního práva Evropské unie dopadají na členské státy, které sotva stačí měnit balíky právních předpisů, jež si vyžaduje transpozice směrnic EU a jejich novely. Zdánlivý pocit, že jde pouze o regulaci v nadnárodních společnostech, velkých účetních jednotkách a velkých skupinách, je lichý. Provázanost účetních jednotek všech kategorií je dána odběratelsko-dodavatelskými vztahy a obchodní partneři v rámci spolehlivosti potřebují znát řadu informací z oblasti účetnictví a daní. Úpadek i malého partnera v provázaném řetězci může ovlivnit nejen jeho pevnost, ale další existenci každého jeho článku.

Jak správně postupovat při odpisu pohledávek a jak správně si nárokovat DPH v těchto dvou případech? Prodejce zboží vystavil dne 13. 5. 2022 první fakturu na 22.294,78 Kč (vč. DPH 21 %), dále dne 23. 5. 2022 druhou fakturu na 11.486,24 Kč. Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávky přihlásil jako vykonatelnou přihláškou ze dne 20. 11. 2023 v celkové výši 49.925,58 Kč (Prodané zboží 33.781,02 + úroky 16.144,56). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka. Prodejce zboží vystavil celkem 4 faktury ve dnech 28. 2. 2023 / 16. 3. 2023 / 31. 3. 2023 / 28. 4. 2023 v celkové částce 134.675,99 Kč (vč. DPH 21 %). Nákupčí za přijaté zboží nezaplatil a dostal se do insolvence. Prodejce pohledávku přihlásil jako nevykonatelnou přihláškou ze dne 10. 1. 2024 v celkové výši 147.106,62 Kč (Prodané zboží 134.675,99 + úroky 12.430,63). Na přezkumném jednání byla pohledávka zjištěna a nikým nepopřena. Insolvenční soud prohlásil konkurz na dlužníka.

Jednou z činností Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada“) je provádět, v souladu s požadavky evropského práva, kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu alespoň jeden subjekt veřejného zájmu.

Podléhá účetní závěrka organizační složky v ČR auditu při splnění daných kritérií? Organizační složka má zahraničního zřizovatele, který auditu podléhá v zahraničí. Jde mi pouze o českou účetní závěrku. 

Jsme strojírenská společnost a zabýváme se zakázkovou výrobou plechových dílců. Ve směrnici máme uvedeno, že zásoby oceňujeme výrobními náklady. V reálu naskladňujeme výrobky, tzn. oceňujeme následovně: materiál-přímý náklad, energie-přímý náklad, mzdy-přímý náklad + odpisy. Odpisy máme stanoveny jako pořizovací cena/počet let odepisování/počet odpracovaných hodin stroje za rok/60 = odpis stroje za minutu užívání. Zásoby oceňujeme dle počtu minut výroby. Domnívám se, že odpisy jsou nepřímý náklad, resp. fixní náklad. Je správně mít tuto hodnotu zavedenou do ocenění zásob? Pokud ano, je správně uveden termín: ocenění výrobků výrobními náklady?