Dopady změny definice čistého obratu

Novela zákona o účetnictví, účinná od 1. ledna 2024 v rámci konsolidačního balíčku, přinesla významnou změnu v definici čistého obratu. Dle § 1d odst. 2 se nově čistým obratem rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb definují jako výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Při určování těchto výnosů se přihlíží zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky.

Z definice je zřejmé, že pro stanovení obratu je třeba správně stanovit obchodní model dané společnosti, což klade vysokou míru odpovědnosti na účetní jednotky, zejména pak na samotné účetní a management společnosti a také na jejich spolupráci. Tento trend vyžaduje, aby společnosti pečlivě definovaly své obchodní aktivity a identifikovaly příjmy, které jsou relevantní pro jejich konkrétní podnikání.

Co je pro jednu účetní jednotku považováno za výnos spadající do obratu, nemusí být automaticky stejně posuzováno u jiné společnosti. Rozdíly v obchodních modelech mohou vést k tomu, že stejný typ příjmu bude u různých firem klasifikován odlišně.

Tento přístup je v souladu se současným směrem, kterým se legislativa v oblasti účetnictví vydává. Chystaný nový zákon o účetnictví například předpokládá posunutí české legislativy směrem k mezinárodním účetním standardům a klade větší důraz na kvalitu a relevanci účetních informací, nebude poskytovat tolik přesných návodů, jako jsme byli doposud zvyklí, ale místo toho nabídne více prostoru pro individualitu a flexibilitu při vykazování a aplikaci účetních zásad.

 

Vliv výše čistého obratu

Výše čistého obratu je důležitým ukazatelem, který hraje klíčovou roli hned v několika oblastech účetnictví a podnikání:

 

Kategorie (velikost) účetní jednotky

Zákon o účetnictví rozděluje účetní jednotky do kategorií (mikro, malé, střední a velké) dle různých kritérií, včetně čistého obratu. Toto zařazení má vliv na rozsah povinností účetní jednotky, například na rozsah zveřejňovaných informací ve výroční zprávě a na obsah účetní závěrky.

Zde je třeba si uvědomit, že k přechodu na nižší kategorii účetní jednotky například právě vlivem snížení hodnoty obratu nově stanoveným způsobem může dojít až tehdy, když nejsou limitní hodnoty překračovány po dobu dvou po sobě jdoucích období. Změna nastává od počátku bezprostředně následujícího účetního období.

Pokud tedy dojde ke snížení ukazatelů rozhodných pro změnu kategorie účetní jednotky pod stanovený limit poprvé v roce 2024 a následně se tyto hodnoty udrží pod limity i v roce 2025, dojde ke změně kategorie účetní jednotky od roku 2026.

V této souvislosti je také vhodné připomenout, že návrh další novely zákona o účetnictví počítá s úpravou finančních kritérií pro kategorizaci účetních jednotek. U obratu tedy dojde nejen ke změně definice, a tudíž metodiky jeho stanovení, ale pravděpodobně také ke změně samotného limitu.

 

Povinnost auditu

Zákon stanoví, že určité účetní jednotky mají povinnost nechat si ověřit účetní závěrku auditorem. Jedním z kritérií pro povinný audit je i výše čistého obratu. Velké a střední účetní jednotky povinnému auditu podléhají. U malých účetních jednotek povinnost auditu závisí na tom, zda účetní jednotka překročí klasifikační kritéria pro povinný audit, z nichž jedním je právě čistý obrat ve výši nad 80 mil. Kč (opět zde platí, že ve dvou po sobě jdoucích obdobích).

I v této oblasti se chystá novela, která má upravovat limity pro povinný audit. Novela navrhuje výrazné zvýšení finančních limitů pro povinný audit účetních závěrek.

 

Lhůta pro podání daňového přiznání

Lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob pro povinně auditované společnosti je obecně šest měsíců po konci jejich zdaňovacího období. V situaci, kdy účetní jednotka povinnému auditu nepodléhá, je standardní lhůta kratší, tedy zpravidla 3 měsíce, resp. 4 měsíce při podání daňového přiznání elektronicky. Výše obratu může mít tedy nepřímo i vliv na termín pro podání přiznání k dani z příjmů.

Změna definice čistého obratu má dopad na podniky, jejichž obchodní model zahrnuje výnosy, které dříve byly považovány za součást obratu, ale nově do něj nespadají. To může mít vliv na zařazení do kategorie účetní jednotky a následně na povinnosti auditu.
 

Vliv změny na srovnatelnost

Změna v metodice stanovení obratu má samozřejmě vliv také na srovnatelnost údajů o obratu mezi roky 2024 a dřívějšími. Při porovnávání tohoto kritéria v čase je třeba mít na paměti, že pro srovnatelnost je důležité znát metodiku stanovení obratu. Pro interní potřeby je možné obrat zpětně přepočítat, ale u statutárních výkazů tato možnost přípustná není.

Ministerstvo financí v souladu s názorem Komory auditorů doporučuje, aby účetní jednotky neuváděly pro srovnání čistý obrat za rok 2023 (jakožto údaj minulého období) ve výkazu zisku a ztráty za rok 2024. Toto doporučení má zabránit zkreslení obrazu o hospodaření podniku při porovnávání. Finanční správa také k této problematice zveřejnila informaci, že nebude informační systém správce daně ani aplikace EPO nevyplnění tohoto údaje vyhodnocovat jako chybu.

Závěrem tedy můžeme říci, že změna definice čistého obratu se dotkne všech účetních jednotek. Je nezbytné, aby podniky analyzovaly svůj obchodní model a správně určily výši čistého obratu podle nové definice. To jim umožní správně se zařadit do kategorie účetní jednotky, posoudit povinnost auditu a dodržet lhůty pro podání daňového přiznání.