Osvobození od daně z příjmů

Nepodnikatel (mající pouze příjmy ze zaměstnání) prodával v roce 2024 na Aukru starožitné předměty, staré předměty, které měl v osobním vlastnictví. Nyní mu přišla informace z Aukra, že prodal za rok 2024 více než za 48 000 Kč. Dle DAC7 tato informace přijde i na FÚ. Musí tento nepodnikatel něco danit? Je rozdíl, kdyby prodal do 50 000 Kč příjmů za rok? Jde mu o to, aby si např. prodeje na Aukru v roce 2025 hlídal a nemusel je případně zdanit, jestli by se jednalo o osvobozené příležitostné příjmy (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP]. Uznal by FÚ, že se jedná o osvobození dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP?

Fyzická osoba koupila byt po 1. 1. 2021 a ten byl v roce 2024 prodán. Prostředky z prodeje budou použity na uspokojení vlastní bytové potřeby, bude v roce 2025 kupovat buď pozemek, nebo dům. Tím bude osvobozeno? Příjem za byt v 11/2024 musí být použit na nákup nejpozději do 11/2025? A co je potřeba oznámit a doložit na FÚ? Pokud získané prostředky celé nepoužije do termínu 11/2025, bude se v daňovém přiznání za rok 2025 něco dodaňovat?

Akcionáři drží akcie na společnosti A, tyto akcie mají akcionáři v držbě déle než 3 roky, jejich případný prodej je tedy osvobozen od daně z příjmů fyzických do částky 40 mil. Kč a poměrně zdaňován, je-li příjem z prodeje akcií u jednotlivých akcionářů vyšší než tento limit. V roce 2025 dojde k odštěpení části akciové společnosti, vznikne tedy společnost B. Časový test akcionářům přechází i na odštěpením vniklou společnost B, případný prodej akcií na B bude tedy taktéž osvobozen od daně z příjmů FO do částky 40 mil. Kč a nad tento limit poměrně zdaňován. Akcionáři tedy nechají ocenit společnost A k datu 31. 12. 2024 podle zákona o oceňování, aby využili možnosti nově zakotvené v § 10 odst. 9 zákona o daních z příjmů. Následně 1. 1. 2025 nastane rozhodný den pro účely odštěpení a vznikne společnost B, jejíž akcie akcionáři následně prodají. Příjem z prodeje akcií bude u jednotlivých akcionářů vždy nad 40 mil. Kč, tedy budou muset částečně tento příjem zdaňovat. Mohou si akcionáři jako výdaj uplatnit jako výdaj oproti zdaňovaným příjmům část znaleckého ocenění k datu 31. 12. 2024? Samozřejmě by se znalecké ocenění podle vhodného kritéria rozdělilo mezi společnosti A a B a poté by si akcionáři uplatnili při prodeji akcií na společnosti B pouze část ocenění, které připadlo na společnost B a to ještě v takovém poměru, v jakém je příjem z prodeje u těchto fyzických osob zdaňován.

Činnost sro, plátce DPH, je zajištění floristických služeb, dekorací a aranžmá na svatby, plesy, eventy, interiéry hotelů. Firma zakoupí pro své 2 jednatele a zároveň společníky - vstupenky na ples. Na tomto plese se jednak společníci potkají se svými zakázníky, popř. mohou potkat nové, chtějí se inspirovat s výzdobou a uspořádáním - které je inspirativní pro jejich práci. Je možné, aby tyto 2 vstupenky byly daňově uznatelným nákladem, s možností odečtu DPH na vstupu?

Fyzická osoba investuje do „fondu“, resp. firmy nazvané ,,osoba rizikového kapitálu s. r. o.“, dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech finanční prostředky. V tomto „fondu“ probíhají během roku různé obchody. Je nutné, aby investor zahrnul do svého daňového přiznání individuální obchody, které se tam během toho roku dějí, a to v poměru, který odpovídá jeho investici, nebo se zdanění realizuje až při výběru peněžních prostředků, obdobně jako u podílových fondů? Lze v tomto případě uplatnit časový test 3 roky, popř. hodnotový příjem 100 pro osvobození příjmů z cenných papírů, nebo se to na to nevztahuje?Doplnění dotazu: Investor (FO) poskytuje své prostředky do firmy formou vkladu do fondu, který je veden jako „osoba rizikového kapitálu s. r. o.“. Fond poté tyto prostředky využívá k investování, například nákupu akcií či jiných aktiv, a generuje z nich zhodnocení. A jak by to bylo, když poskytne peněžní prostředky formou zápůjčky? Mimo jiné, když fyzická osoba půjčuje firmě peníze formou zápůjčky, tak úroky z ní plynoucí nepodléhají srážkové dani jako u dluhopisu?

Oční optika, fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, má ve skladových zásobách brýlové obruby např. 5 a více let staré. Nákupní cena již byla uplatněna v daňových výdajích, odpočet DPH uplatněný. Fyzicky jsou v pořádku, ale jsou to zastaralé modely, není je již možné reklamovat u výrobce atd., jsou již víceméně neprodejné, případně za výrazně nižší než nákupní cenu. OSVČ se rozhodla, že je daruje odborné škole - budou využity k výuce zabrušování dioptrických skel atd. Jaká cena by v takovém případě měla být uvedena v darovací smlouvě? A jaký by tato smlouva měla dopad na daň z příjmů a DPH? 

Jsme specializovaná stavební firma, pracující převážně venku. Zaměstnavatel nabídl na zimu zaměstnancům, ať si ve specializované prodejně vyberou svojí velikost termoprádla s tím, že účtenky proplatí. Tuto možnost zatím využili pouze 2 zaměstnanci. Ostatní pracovní oděvy a vybavení kupujeme u stálého dodavatele. Domnívám se, že i kdybych to jakkoli zakomponovala do směrnice, na straně zaměstnavatele se jedná o nedaňový výdaj a na straně zaměstnance to podléhá zdanění a odvodům. Myslím si, že pokud by zaměstnavatel na základě „velikostí“ nakoupil pro všechny zaměstnance toto prádlo hromadně, bez možnosti dobrovolnosti, bylo by to možné pokládat za součást zimního pracovního oděvu jako daňově uznatelný náklad. Jak toto vyřešit?

Pokud bude jednatel, který má smlouvu o jednatelství s odměnou 0 Kč, zároveň má živnostenský list a platí paušální daň, na pracovní cestě za s. r. o., se kterou má smlouvu o jednatelství, má nárok na zaplacení ubytování a stravného při pracovní cestě, pokud toto bude ve smlouvě o jednatelství sjednáno? Co se stravného týče, mohl by od firmy pobírat stravenkový paušál za každý pracovní den nebo toto možné u paušální daně není, pokud o ni nechce přijít?

Jedná se o otázku stravenkového paušálu a mimořádně naplánované směny a dále při nerovnoměrném rozložení. 1. V plánu směn pro zaměstnance, se kterým je seznámen 14 dní předem dle ZP a který běžně chodí do práce od pondělí do pátku, je zapsána mimořádná směna i na sobotu. Ve smlouvě je stanoveno, že zaměstnavatel je oprávněn měnit rozvržení pracovní doby, a to jak rovnoměrně tak i nerovnoměrně. Za těchto podmínek, můžeme mu vyplatit stravenkový paušál, který je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti? 2. Dále máme zaměstnance, kteří mají nerovnoměrně rozloženou pracovní dobu. A odpracovanými hodinami překročí měsíční fond pracovní doby - lze jim poskytnout stravenkový paušál pro každou směnu?

Otec a matka vlastnili dům cca 20 let. V roce 01/2022 otec zemřel a dům zdědila matka (75 % z domu) a čtyři děti (6,25 % každý z nich). Ke dni úmrtí otce v rámci dědického řízení byl udělán znalecký posudek na 3,4 mil. Kč hodnota domu. V březnu 2024 matka darovala svůj podíl svým čtyřem dětem. Každé dítě tedy nabylo z matčina podílu 1/4 tj. 18,75 %. Celkem tedy každé z dětí získalo 25 % z hodnoty domu. Ke dni darování (03/2024) byl zpracován znalecký posudek, kde bylo celková hodnota domu vyčíslena na 4 mil. Kč. V prosinci 2024 se rozhodl jeden ze sourozenců, že od ostatních tří sourozenců odkoupí jejich podíly za cenu 1 mil. Kč pro každého sourozence. Musí podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob jednotliví sourozenci, kteří peníze dostanou? Pokud dojde k výplatě samotných peněz v roce 2025, ale smlouva o koupi bude podepsána v roce 2024, v jakém zdaňovací období budou muset podávat daňové přiznání? Domnívám se, že zděděný podíl po otci 6,25 % bude osvobozen a podíl 18,75 % bude muset každý sourozenec zdaňovat v § 10. Jaká hodnota bude v příjmu a jaká ve výdaji?

Občan Holandska, žijící v ČR, je rezident ČR, pobírá příjem ze soukromého pojištění, které uzavřel pro případ nemoci a invalidity v Holandsku. Pojištění bylo uzavřeno dlouho před tím, než se rozhodl žít s rodinou v ČR. Každý měsíc dostává z tohoto pojištění, protož nemůže ze zdravotních důvodů, na základě rozhodnutí lékaře, vykonávat svoji práci. Musí tyto příjmy ze soukromého životního pojištění zdaňovat podle § 10 ZDP? Je to jeho jediný příjem. Protože zdravotní důvody nedovolují vykonávat ekonomickou činnost nebo být zaměstnán. 

Podnikatelské subjekty vynakládají řadu nejrůznějších nákladů, u kterých je třeba posoudit jejich daňovou uznatelnost ve vztahu k dani z příjmů. Mezi méně významné, přesto se však vyskytující, řadíme také členské příspěvky. Ty podnikatelé platí nejen za vlastní členství v různých organizacích, ale často také za členství svých zaměstnanců. Posouzení daňové účinnosti je nečekaně komplikované. Velkou roli přitom hraje také zdanění či osvobození předmětných členských příspěvků u jejich příjemců. Na první pohled se jedná o marginální záležitost, při bližším zkoumání se však posouzení členských příspěvků komplikuje, musíme totiž zkoumat právní formu příjemce příspěvku včetně skutečnosti, zda nejsou tyto příjmy u příjemce od daně osvobozeny a teprve následně posoudit podmínky u plátce příspěvku.

Zaměstnavatel přispívá měsíčně 4000 Kč na dlouhodobé produkty na stáří (DIP, DPS, ŽP). Pokud příspěvek dává do prosincové mzdy (prosinec 2024), kterou reálně platí 15. ledna 2025 společně s příspěvkem ve stejný den, tak se to počítá z pohledu osvobození příjmu do roku 2024 nebo 2025? Je to daňovým nákladem zaměstnavatele v roce 2024 nebo 2025? Většina SW to automaticky dává u zaměstnavatele i zaměstnance do prosince 2024. Pokud nějaký zaměstnanec má dva různé zaměstnavatele (a oba mu přispívájí nezávisle po 48000 Kč ročně) - musí si zaměstnanec podat přiznání a dodanit 46 000 Kč (tj. dodanit příspěvky nad 50 tis. Kč) ?

Klientka prodala rodinný dům. Vlastnila ho cca 2 roky, dostala ho darem od otce. Otec ho vlastnil min. 50 let. Klientka v něm nebydlí, ani není evidována k trvalému pobytu, žije v jiném okrese. Bude z kupní ceny, což jsou 3 mil., platit daň z příjmů? Domnívám se, že ano, a že jako výdaj může uplatnit cenu obvyklou ke dni nabytí. Jak takovou cenu zpětně určit? 

Zaměstnavatel uzavřel smlouvu s fyzickou osobou (neregistrovanou jako poskytovatel zdravotnických služeb) na poskytování masérských služeb pro své zaměstnance. Ten dvakrát do měsíce dochází do této společnosti a zaměstnanci mají možnost využít jeho služeb na pracovišti. Dá se tedy na toto nepeněžní plnění pohlížet jako poskytnutí rekreace a z tohoto důvodu lze aplikovat znění dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP? Pokud ano, má na aplikaci tohoto znění vliv zda zaměstnanci navštíví maséra ve své pracovní době nebo po pracovní době? Rekreace není nikde specifikována a obecná definice hovoří o rekreaci jako o času nebo aktivitě, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku při němž regenerují svoje tělo nebo mysl. Jsme toho názoru, že masáž tuto definici naplňuje.

Společnost A - matka (s.r.o.) vlastní 50 % podíl na společnosti B-dcera (s.r.o.). Tento podíl vlastní déle než 12 měsíců. Na základě rozhodnutí valné hromady rozhodne o čerpání zisku. Tento podíl by měl být dle § 19 ZDP osvobozen u matky a vylučuje se daňovém přiznání DPPO na ř. 110. 1) Bude tento podíl osvobozen také od srážkové daně, má povinnost matka nebo dcera odvádět v době čerpání srážkovou daň? 2) Může tento podíl čerpat i společník matky (fyzická osoba)? (mateřská společnost vyplatí dceřiné 100 tis. Kč, společník této mateřské společnosti by chtěl tento podíl čerpat. Je to možné? Jak to bude s odvodem srážkové daně? 3) Pokud nejsou stanovený žádné skutečné náklady spojené s držbou společnosti, je nutné vždy vyloučit paušální nepřijmé náklady ve výši 5 %?

Fyzická osoba, jediný společník s.r.o., která vykonává vícero činností. Fyzická osoba vlastní společnost s.r.o. od založení a to po dobu výrazně přesahující 5 let. V současné době se rozhoduje, jak prodat část společnosti. Rozhoduje se mezi variantou: a) odštěpením, kdy procesem odštěpení vznikne nová společnost (§ 243 odst. 1 písm. b) bod 1 zák. č. 125/2008 Sb. o přeměnách), nutné jmenovat znalce soudem; b) odštěpením, kdy se majetek odštěpí do jiné společnosti s týmž společníkem, založené krátce před přeměnou (§ 243 odst. 1 písm. b) bod 2 zák. č. 125/2008 Sb. o přeměnách), znalec nemusí být jmenován soudem. Cílem je, aby byl přeměnou (odštěpením) zachován časový test 5 let pro prodej podílů na s.r.o. u společníka fyzické osoby u obou společností, původní i odštěpené.

Nepodnikající FO vlastní FVE na rodinném domě. Prodává přebytky z výroby elektřiny energetické společnosti . Příjem za rok 2024 bude činit cca 29000,- kč. Má jenom příjmy ze zaměstnání. Musí podávat přiznání k dani z příjmu FO za rok 2024 nebo může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování?

Fyzická osoba nepodniká, má příjem jen ze závislé činnosti. Vlastní WIFI soupravu, kterou chce po 3 letech používání prodat za 380 000 Kč. Musí se tento příjem zdaňovat?

Společnost s r. o. uhradila fakturu za dovolenou pro zaměstnance. Částka je 25 000 Kč. Zaměstnanec by firmě částku nad 21 984 Kč uhradil v hotovosti, tj. 3.016 Kč. Zaúčtování by mohlo být takto: MD 527/D 321 21 984 Kč, MD 315/D 321 3 016 Kč. Příjem do pokladny MD 211/D 315 3 016 Kč. Je to daňově a účetně v pořádku, nebo je možné jiné řešení?