ESG

Novela zákona o účetnictví, jejíž účinnost se předpokládá od 1. ledna 2025, přináší důležité změny, zejména v oblasti kategorizace účetních jednotek a dočasných úlev v obsahu zpráv o udržitelnosti (ESG). Změny v peněžních kritériích kategorizace účetních jednotek jsou odrazem inflace v EU v předchozích letech. Dochází proto k navýšení peněžních kritérií kategorizace o 25 % (což ale není tak docela pravda). Pro účely správné kategorizace je pak třeba brát zřetel i na změněnou definici čistého obratu. Správná kategorizace účetní jednotky je přitom klíčová pro některé povinnosti týkající se vykazování informací v příloze v účetní závěrce, použití reálné hodnoty, v budoucnu pro povinnost zohlednění časové hodnoty peněz (diskontování).

V rámci vykazování nefinančních informací, respektive informací o udržitelnosti, dochází k zásadní změně, nejen co se týče rozsahu působnosti a obsahového vymezení informací. Za jednu ze zásadních změn lze považovat i otázku ověření těchto informací. Zatímco v případě nefinančních informací uváděných v souladu se směrnicí NFRD se auditor pouze vyjádřil, že nefinanční informace byly vypracovány a uvedeny ve výroční zprávě, případně byla vypracována samostatná zpráva, tak v případě zprávy o udržitelnosti dochází již k věcnému/faktickému ověření vykazovaných informací. Zákon o auditorech , který částečně transponuje požadavky směrnice CSRD , navíc upravuje požadavky na ověření této zprávy, přičemž ověřování této zprávy by mělo být standardizováno. Podle zákona o auditorech může zprávu o udržitelnosti ověřovat pouze auditor nebo auditorská společnost splňující požadavky zákona o auditorech . Ověření zprávy o udržitelnosti je součástí auditorské činnosti.

Můžeme si o zprávách o udržitelnosti myslet každý něco jiného – „že je to jen administrativa navíc“, „že to pomůže životnímu prostředí“, „že to pohřbí průmysl v Evropě“… ESG je téma, které k sobě váže vskutku širokou paletu názorů. Všeobecně platný a snad pragmatický závěr se dá učinit pouze jeden – budeme se s tím muset nějak vypořádat a nezbývá než se k tématu ESG postavit zpříma. „Ten vlak se totiž rozjel a už jej tak snadno nezastavíme.“ Přitom je lhostejné, zda je na problematiku ESG pohlíženo z pohledu auditu zpráv o udržitelnosti, z pohledu předkladatelů těchto zpráv, nebo zda jde o to se s těmito informacemi naučit správně pracovat coby uživatelé.

Některým účetním jednotkám vzniká od 1. ledna 2024 povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti, resp. konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle části osmé zákona o účetnictví . Jedná se o úpravu vycházející ze směrnice CSRD. Co se rozumí zprávou o udržitelnosti a kdo bude mít povinnost zprávu o udržitelnosti za účetní období 2024 vyhotovit?

Týká se ESG report (dále také „Zpráva o udržitelnosti“) týká státních podniků a v případě, že ano, od jakého roku a za jakých podmínek a podle jakých ustanovení. Domníváme se, že se na státní podniky ESG report nevztahuje, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 čl. 1 a 2 a přílohy I a II se ESG týká subjektů veřejného zájmu, a to jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Státní podniky tam nejsou uvedeny, ale dle čl. 2 odst. 1 písm. d) to mohou být podniky, které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy, což mohou být například podniky, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců. Z ustanovení § 1a a § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, též nevyplývá, že by státní podnik měl ESG report vykazovat. Na druhou stranu dle § 32f odst. 1 písm. c) a d) se domníváme, že pokud státní podnik splňuje toto ustanovení, má tedy povinnost od roku 2024 Zprávu o udržitelnosti sestavovat. 

Pojem ESG zní stále častěji nejen ve světě podnikání. Koho se vůbec týká a proč je pro firmy už teď zásadní, popisuje v rozhovoru doc. Ing. Hana Březinová, CSc.

Snadný přístup k datům je důležitý pro usnadnění rozhodovacího procesu široké škály investorů, ale i mnoha dalších stakeholderů, nevládních organizací a organizací působících v oblasti sociální a životního prostřední (sociální a ekologické organizace). Zejména snadný přístup ke kompletním informacím souvisejícím s udržitelností by umožnil účastníkům trhu, kteří poskytují finanční produkty nebo poskytují poradenství, snadněji získat informace, které potřebují při začleňování rizik udržitelnosti a zohledňování nepříznivých dopadů na udržitelnost. Přijetím směrnice 2022/2464/EU , o podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „směrnice CSRD“), došlo nejen ke standardizaci informací, které má podnik povinnost uvádět, ale oproti podávání nefinančních informací došlo i k určité formalizaci formátu zprávy o udržitelnosti. Směrnice CSRD požaduje, aby zpráva vedení byla vyhotovena v elektronickém formátu XHTML a pro zprávu o udržitelnosti, včetně informací podle čl. 8 nařízení (EU) 2020/852 , použijí značkovací jazyk XBRL podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 .

V předchozích vydáních byly představeny požadavky tematických standardů pro oblast životního prostředí (E) a sociální oblast (S). Tento článek je zaměřen na poslední oblast, a to Governance – správa a řízení podniku. Správa a řízení se vztahují k tomu, jak jsou nastaveny správní postupy a hodnoty, transparentnost nebo odpovědnost vedení. Informace o řízení podniku a kvalitě vztahů se zákazníky nebo komunitami dotčenými činnostmi podniku pomáhají pochopit rizika, dopady a příležitosti podniku.

V minulém článku jsme se pokusili stručně shrnout požadavky tematických standardů vztahujících se k oblasti životního prostředí. Sociální faktory, přestože jsou ve stínu těch environmentálních, nejsou o nic méně důležité. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti by měly upřesňovat informace o sociálních faktorech, které by měly podniky zveřejňovat, včetně pracovních podmínek, zapojení sociálních partnerů, kolektivního vyjednávání, rovnosti, zákazu diskriminace, rozmanitosti a začleňování a faktorech týkajících se lidských práv. Tyto informace by měly zahrnovat dopady podniku na lidi včetně pracovníků a dopady na lidské zdraví. Informace o lidských právech, které podniky zveřejňují, by měly v relevantních případech zahrnovat informace o nucené a dětské práci v jejich hodnotových řetězcích. Požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti týkající se nucené práce by neměly zprošťovat veřejné orgány jejich odpovědnosti řešit prostřednictvím obchodní politiky a diplomatických prostředků dovoz zboží vyrobeného v důsledku porušování lidských práv, včetně nucené práce. Podniky by rovněž měly být schopny podávat zprávy o možných rizicích a trendech v oblasti zaměstnanosti a příjmů.

Co si máme představit pod nefinančním výkaznictvím?

Co znamená zkratka ESG?

Kdo má v České republice povinnost vykazovat nefinanční informace?

Kde v zákoně o účetnictví najdu povinnost vykazovat nefinanční informace? A kdo bude splnění této povinnosti kontrolovat?

Proč byla povinnost vykazovat nefinanční informace do českého zákona o účetnictví zahrnuta?

Jsme velká účetní jednotka, která má méně než 500 zaměstnanců. Platí pro nás povinnost vykazovat nefinanční informace za rok 2023?

Jak postupně bude povinnost vykazovat nefinanční informace pro podniky zaváděna?

Zaznamenala jsem, že hodně podniků už nyní vykazuje nefinanční informace i přesto, že to pro ně není povinné. Co je k tomu vede? Nejedná pouze o líbivou politiku firem, tedy že vykazují pouze pozitivní skutečnosti a negativní informace mnohdy zamlčují?

Jaké standardy pro povinné vykazování v současné době již vznikly?

Jaký dopad bude mít vykazování nefinančních informací na hospodaření dotčených společností?

Evropská unie a její představitelé nespí. Evropská komise v červenci 2021 přijala nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (dále jen „CBAM“). Bližší informace o nařízení a další souvislosti jsou dohledatelné na https://taxation-customs.ec.europa.eu/carbon-border-adjustment-mechanism_en#webinars . V zásadě se jedná o zavedení tzv. uhlíkového cla, a to z dovážených surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Pro dovozce to však znamená další administrativní zátěž, neboť budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek. V rámci první fáze mechanismu CBAM budou/jsou cla uvalena na emise CO2 na dováženou ocel, cement a další zboží, viz blíže dále v textu. Cílem CBAM je podpořit ekologičtější výrobu na celém světě, zabránit evropským výrobcům v přesunu výroby do zemí s nižšími ekologickými standardy, a zajistit tak firmám i větší konkurenceschopnost. V níže uvedeném textu vás blíže provedu s detaily této regulace, přičemž si zodpovíme otázky, koho se CBAM může a reálně týká, na jaké produkty se reporting vztahuje, a v neposlední řadě se podíváme také na povinnosti s tímto související, včetně jejich časových lhůt a možných sankcí v případě jejich neplnění.