Můžeme si o zprávách o udržitelnosti myslet každý něco jiného – „že je to jen administrativa navíc“, „že to pomůže životnímu prostředí“, „že to pohřbí průmysl v Evropě“… ESG je téma, které k sobě váže vskutku širokou paletu názorů. Všeobecně platný a snad pragmatický závěr se dá učinit pouze jeden – budeme se s tím muset nějak vypořádat a nezbývá než se k tématu ESG postavit zpříma. „Ten vlak se totiž rozjel a už jej tak snadno nezastavíme.“ Přitom je lhostejné, zda je na problematiku ESG pohlíženo z pohledu auditu zpráv o udržitelnosti, z pohledu předkladatelů těchto zpráv, nebo zda jde o to se s těmito informacemi naučit správně pracovat coby uživatelé.
ESG: Zprávy o udržitelnosti – co se vlastně „musí“?
Ing.
Ladislav
Čížek,
auditor
Tento článek vychází zejména ze standardů ESRS a přebírá v nich obsažené podklady. Vzhledem k tomu, že se příslušné standardy a právní rámec pro vykazování plnění kritérií ESG postupně vyvíjejí, mohou být s delším časovým odstupem v tomto článku obsažené informace již neaktuální. Článek neposkytuje návod, jak k problematice ESG přistoupit, cílem článku je poskytnout čtenáři základní vhled do problematiky v praktické rovině. Dosud je totiž k dispozici řada článků o tom, koho a kdy se povinnost sestavovat zprávu o udržitelnosti týká, ale jen málo článků o tom, „co se vlastně musí“ vykazovat.
Regulace
Stěžejní část ESG regulace tvoří tzv. ESRS standardy. ESRS standardů je několik (viz přehled níže) a najdeme je jako přílohu Nařízení komise (EU) 2023/2772 ze dne 31. 7. 2023. Tímto nařízením byla doplněna směrnice 2013/34/EU. ESRS standardy jsou rozděleny do čtyř skupin, které kromě obecné části („první dva standardy“) reprezentují jednotlivé klíčové oblasti – E; S; G.
|
Skupina
|
Označení
|
Předmět
|
|
Průřezový standard
|
ESRS 1
|
Obecné požadavky
|
|
Průřezový standard
|
ESRS 2
|
Obecné informace
|
|
Životní prostředí
|
ESRS E1
|
Změna klimatu
|
|
Životní prostředí
|
ESRS E2
|
Znečištění
|
|
Životní prostředí
|
ESRS E3
|
Vodní a mořské zdroje
|
|
Životní prostředí
|
ESRS E4
|
Biologická rozmanitost (biodiverzita)
|
|
Životní prostředí
|
ESRS E5
|
Využívání zdrojů a oběhové hospodářství (cirkulární ekonomika)
|
|
Sociální
|
ESRS S1
|
Vlastní pracovní síla
|
|
Sociální
|
ESRS S2
|
Pracovníci v hodnotovém (dodavatelském) řetězci
|
|
Sociální
|
ESRS S3
|
Dotčené komunity
|
|
Sociální
|
ESRS S4
|
Spotřebitelé a koncoví uživatelé
|
|
Správa a řízení
|
ESRS G1
|
Správa (governance), řízení rizik a vnitřní kontrola
|
Zveřejňování informací dle požadavků jednotlivých standardů je strukturováno do následujících oblastí:
a)
Správa řízení (GOV)
b)
Strategie a obchodní model (SBM)
c)
Řízení dopadů, rizik a příležitostí (IRO)
d)
Ukazatele a cíle (MT)
GOV:
Jde o řídicí procesy, kontroly a postupy používané k monitorování a řízení dopadů, rizik a příležitostí a dohledu nad nimi (jinými slovy jde o obecné požadavky).SBM:
Jde o způsob, jakým se strategie a obchodní model společnosti vzájemně ovlivňují.IRO:
Jde o postupy, kterými společnost identifikuje dopady, rizika a příležitosti a jak posuzuje jejich významnost a dále jak společnost řídí významné otázky udržitelnosti prostřednictvím politik a opatření.MT:
Jde o ukazatele výkonnosti společnosti v dané oblasti včetně stanovených cílů a pokroku při jejich plnění.U většiny standardů „si vystačíme“ s třemi z nich:
–
Obecné požadavky (GOV)
–
Řízení dopadů, rizik a příležitostí (IRO)
–
Ukazatele a cíle (MT)
Tyto tři pohledy jsou pak v tomto článku použity pro názornost a kategorizaci požadavků jednotlivých standardů.
Časový horizont a cíle
Standard ESRS 1 požaduje propojení historických a výhledových informací. Za tímto účelem je třeba rozlišovat:
a)
krátkodobý horizont (tj. období shodné s aktuální účetní závěrkou)
b)
střednědobý horizont (tj. období 2–5 let) a
c)
dlouhodobý horizont (tj. období za více než 5 let).
V těchto časových horizontech je třeba stanovit si cíle (viz „MT“ výše). Cíle musí být měřitelné, na výsledek orientované a časově omezené. Jde o hodnoty (ukazatele), kterých chce společnost dosáhnout v souvislosti s významnými dopady, riziky nebo příležitostmi. Cíle mohou být stanoveny dobrovolně společností nebo mohou vyplývat ze zákonných požadavků pro podnik.
ESRS 1 a ESRS 2 (Obecné požadavky a obecné informace)
Obdobně jako ve finančním výkaznictví i v ne-finančním výkaznictví (ESG) je třeba pracovat s významností. Na rozdíl od finančního výkaznictví, kde je (zjednodušeně) jedna významnost vyjádřená jako finanční hodnota, v nefinančním výkaznictví pracujeme s dvěma vzájemně odlišnými významnostmi. Významnost je v pojetí standardů ESRS dvojího druhu:
a)
významnost dopadu (resp. dopadů) a
b)
finanční významnost.
Provedení posouzení významnosti je nezbytné k tomu, aby podnik určil významné dopady, rizika a příležitosti, o nichž má být podána zpráva. Otázka udržitelnosti je „významná“, pokud je významná z pohledu dopadů
nebo
z finančního pohledu.Pohled dopadů
Otázka udržitelnosti je z hlediska dopadu významná, pokud se týká významných
skutečných
nebo
potenciálních
,
pozitivních
nebo
negativních dopadů
podniku na lidi nebo životní prostředí v
krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu
.Dopady zahrnují
dopady spojené s vlastní činností společnosti ale i s předcházejícím a následným hodnotovým řetězcem
, včetně dopadů prostřednictvím výrobků a služeb, jakož i prostřednictvím obchodních vztahů.Zvažovat přitom je třeba především:
–
míru dopadu,
–
rozsah dopadu a případně
–
nenapravitelnost dopadu.
Zde jsme tak narazili na prvního „strašáka“ –
hodnotový řetězec
. Posouzení významnosti z pohledu dopadů vyžaduje, aby vedení společnosti uvážilo dopady spojené nejen s vlastní činností, ale i dopady spojené v celém dodavatelsko-odběratelském řetězci. Primárně musí vedení společnosti vynaložit odpovídající úsilí, aby získalo všechny potřebné informace pro možnost posouzení dopadů v celém hodnotovém řetězci. To je jeden z důvodů, proč je možné, že
otázky „ESG“ budou nuceny řešit i společnosti, na které povinnost vypracovávat zprávu o udržitelnosti přímo nedopadá
, neboť nesplňují stanovená velikostní kritéria. Tato data od nich budou vyžadovat jejich obchodní partneři.Standard výslovně uvádí, že schopnost společnosti získávat potřebné informace o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce se může lišit v závislosti na různých faktorech, jako jsou smluvní ujednání nebo kupní síla společnosti. Například Škoda Auto asi spíše „dotlačí“ své dodavatele k tomu, aby jí potřebné informace zajistili a sdělili, než tomu bude u malého dodavatele ve vztahu k jeho ještě menšímu subdodavateli nebo odběrateli. Pokud tedy společnost nemůže shromáždit informace o předcházejících a navazujících částech svého hodnotového řetězce, ačkoliv v souvislosti s tím vedení společnosti vynaložilo přiměřené úsilí, pak tyto informace odhadne. Odhad by pak měl být založen na dostupných a doložitelných informacích, jako jsou například průměrné údaje za odvětví.
Příklad
Pokud společnost ve svých produktech používá kobalt, který je těžen za použití dětské práce, je negativní dopad (tj. dětská práce) spojen i s produkty této společnosti – a to právě prostřednictvím obchodních vztahů.
Pohled finanční
Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud může reálně vyvolat významné finanční dopady na společnost. Může jít například o sanaci, pokuty ale také o náklady na preventivní opatření.
Otázky udržitelnosti, které je třeba zahrnout do posouzení významnosti
Jaké otázky je tedy třeba posuzovat ve vazbě na koncept dvojí významnosti? Je jich opravdu hodně!
|
Standard
|
Téma
|
Dílčí téma (resp. podtéma; příklady)
|
|
ESRS E1
|
Změna klimatu
|
- Přizpůsobování se změně klimatu
- Zmírňování změny klimatu
- Energie
|
|
ESRS E2
|
Znečištění
|
- Znečištění ovzduší
- Znečištění vod
- Znečištění půdy
- Znečištění živých organismů a potravinových zdrojů
- Látky vzbuzující obavy
- Látky vzbuzující mimořádné obavy
- Mikroplasty
|
|
ESRS E3
|
Voda mořské zdroje
|
- Spotřeba vody
- Odběry vody
- Vypouštění vody
- Vypouštění vody do oceánů
- Těžba a využívání mořských zdrojů
|
|
ESRS E4
|
Biologická rozmanitost a ekosystémy
|
- Změna klimatu
- Změna využívání půdy, změna ve využívání sladké vody a změna ve využívání moře
- Přímé využívání
- Invazní nepůvodní druhy
- Znečištění
- Globální riziko vyhynutí druhů (živočichů / rostlin)
- Degradace půdy
- Dopady a závislosti s ohledem na ekosystémové služby
|
|
ESRS E5
|
Oběhové hospodářství
|
- Využití zdrojů
- Odpady
|
|
ESRS S1
|
Vlastní pracovní síla
|
- Bezpečné zaměstnání
- Pracovní doba
- Přiměřené mzdy
- Sociální dialog
- Svoboda sdružování
- Kolektivní vyjednávání
- Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem
- Zdraví a bezpečnost
- Rovné zacházení a příležitosti pro všechny(mj. rovnost žen a mužů a stejná odměna za rovnocennou práci)
- Dětská práce
- Přiměřené bydlení
- Soukromí
|
|
ESRS S2
|
Pracovníci v hodnotovém řetězci
|
-
Obdobné jako v ESRS S1
|
|
ESRS S3
|
Dotčené komunity
|
-Přiměřené bydlení
- Přiměřená výživa
- Voda a sanitační zařízení
- Dopady související s bezpečností
- Práva původních obyvatel
- Svoboda projevu
- Svoboda shromažďování
|
|
ESRS S4
|
Spotřebitelé a koncoví uživatelé
|
- Soukromí
- Přístup ke (kvalitním) informacím
- Zdraví a bezpečnost
- Zákaz diskriminace (přístup k produktům a službám)
- Odpovědné marketingové praktiky
|
|
ESRS G1
|
Chování podniků
|
- Podniková kultura
- Ochrana oznamovatelů
- Politická angažovanost a lobbing
- Korupce a úplatkářství
|
Co to v praxi znamená?
Jak prakticky postupovat je patrné z následujícího schématu.
Ke schématu je třeba dodat, že ESRS E1 je specifický standard – týká se změny klimatu. Snad proto, aby se neobcházel význam celé zprávy o udržitelnosti (ESG), je ve standardu ESRS 1 v odst. 32 zcela jasně uvedeno, že pokud společnost
„dospěje k závěru, že změna klimatu není významná, a tudíž opomíjí všechny požadavky na informace v ESRS E1 Změna klimatu, zveřejní podrobné vysvětlení závěrů svého posouzení významnosti s ohledem na změnu klimatu (…), včetně výhledové analýzy podmínek, které by podnik mohly vést k závěru, že změna klimatu bude významná v budoucnu.“
Další text je zaměřen na stručné představení jednotlivých standardů. Cílem je poskytnout základní přehled o tom, „co“ se ve zprávě o vztazích musí vykazovat. A začneme právě zmiňovaným klíčovým standardem ESRS E1.
ESRS E1 – Změna klimatu
Pro snazší orientaci je u každého standardu uvedena přehledová tabulka, ve které je uveden přehled zveřejňovaných informací – vždy s odkazem na příslušnou část standardu (např. označení „E1-2“).
|
Obecné požadavky / Průřezové požadavky
|
Řízení dopadů, rizik a příležitostí
|
Ukazatele a cíle
|
|
E1-1: Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu
ESRS 2 GOV-1:
Úloha správních, řídicích a dozorčích
orgánů při dekarbonizaci,
přizpůsobování se změně klimatu
a zmírňování jejích dopadů
ESRS 2 SBM-3:
Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem či modely
ESRS 2 GOV-3:
Začlenění výkonnosti související s udržitelností do systémů pobídek
ESRS 2 IRO-1:
Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí (ve vztahu ke klimatu)
|
E1-2: Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně
E1-3: Opatření a zdroje v souvislosti s politikami a cíli v oblasti změny klimatu
|
E1-4: Cíle snížení emisí skleníkových plynů
E1-5: Spotřeba energie a energetický mix
E1-6: Hrubé
emise
skleníkových plynů (rámce 1-3)E1-7: Pohlcování skleníkových plynů
E1-8: Interní stanovování cen uhlíku
E1-9: Potenciální finanční dopady
materiálních fyzických rizik,
materiálních rizik transformace
a příležitostí souvisejících
s klimatem
|
E1-1: Plán přechodu ke zmírňování změny klimatu
Cílem tohoto požadavku na zveřejňování informací je umožnit pochopení minulého, současného a budoucího úsilí společnosti o zmírnění dopadů změny klimatu. Jde o to, aby bylo zajištěno, že strategie a obchodní model společnosti jsou slučitelné s přechodem na udržitelné hospodářství a s omezením globálního oteplování.
E1-2: Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně
Společnost má popsat své politiky, které byly přijaty za účelem řízení významných dopadů, rizik a příležitostí souvisejících se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se změně klimatu. Společnost musí uvést, zda a jak se její politiky týkají (alespoň) následujících oblastí:
a)
zmírňování změny klimatu;
b)
přizpůsobování se změně klimatu;
c)
energetická účinnost;
d)
zavádění obnovitelných zdrojů energie.
E1-3: Opatření a zdroje v souvislosti s politikami a cíli v oblasti změny klimatu
Společnost zveřejní svá opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a
zdroje přidělené na jejich provádění
. Je třeba uvést (mj.) konkrétní skutečnosti, např. tzv. dekarbonizační páky.
Dále je třeba spojit významné peněžní částky kapitálových a provozních výdajů, které jsou nutné k realizaci přijatých nebo plánovaných opatření, s příslušnými řádky nebo komentáři v účetní závěrce!
To v praxi klade požadavek na přizpůsobení účetních (resp. ERP) systémů společnosti. Je totiž třeba umět přiřadit (či jinak identifikovat), které kapitálové a provozní výdaje jsou nutné k realizaci plánovaných opatření.Souhrnně k požadavkům E1-4 až E1-9
Jde o konkrétní výčet ukazatelů, které je společnost povinna zveřejnit. Například jde o pohlcování a ukládání skleníkových plynů v metrických tunách ekvivalentu CO2.
Bez spolupráce s odborníky na ekologii, kteří umí s těmito ukazateli pracovat, se pravděpodobně (alespoň v následujících letech) neobejdeme.
Z těch „uchopitelných“ ukazatelů lze zmínit například:-
celková spotřeba energie z fosilních zdrojů,
-
celková spotřeba energie z jaderných zdrojů,
-
hrubé emise skleníkových plynů (rámce 1, 2 a 3).
ESRS E2 – Znečištění
|
Obecné požadavky / Průřezové požadavky
|
Řízení dopadů, rizik a příležitostí
|
Ukazatele a cíle
|
|
ESRS 2 IRO-1:
Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí (ve vztahu ke znečištění)
|
E2-1: Politiky týkající se znečištění
E2-2: Opatření a zdroje související se znečištěním
|
E2-3: Cíle týkající se znečištění
E2-4: Znečištění ovzduší, vody a půdy
E2-5: Látky vzbuzující obavy a látky vzbuzující mimořádné obavy
E2-6: Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním
|
Souhrnně k požadavkům E2-1 a E2-2
V případě, že je pro vás tato oblast významná, je třeba nahlédnout do standardu a připravit související popis. Standard je v tomto směru vcelku návodný. Jde o popis přijatých politik (procesů). Jednou z takových politik (resp. opatření) může být obnovení či regenerace ekosystémů, kde došlo ke znečištění.
E2-3: Cíle týkající se znečištění
Cíle musí být stanoveny vědecky uznávanou metodikou, kterou lze znečištění měřit. Společnost si tak nemůže určit „svou vlastní“ metodiku měření znečištění. Jednou z takových metodik může být například iniciativa Science-Based Targets Initiative for Nature (SBTN). Jak bylo uvedeno výše – bez odborníků, kteří tuto problematiku znají a zabývají se jí, se zkrátka neobejdeme.
Cíle se mohou týkat buď společnosti samotné, nebo společnost může cílit na dosažení určitého ukazatele v rámci hodnotového řetězce.
E2-4: Znečištění ovzduší, vody a půdy
Objem znečišťujících látek se uvádí ve vhodných jednotkách hmotnosti, například v tunách nebo kilogramech.
Za účelem získání relevantních informací společnost musí postupovat v tomto pořadí:
I.
přímé měření emisí, odpadních vod nebo jiného znečištění pomocí uznávaných systémů kontinuálního monitorování (např. automatizované měřicí systémy);
II.
pravidelná měření;
III.
výpočet na základě údajů pro dané místo;
IV.
výpočet na základě zveřejněných faktorů znečištění a
V.
odhad.
Jinými slovy – primárně standard vyžaduje, aby probíhalo přímé měření znečištění „v reálném čase“. Až v případě, že toto není možné zajistit, může být přistoupeno k méně přesným metodám – až nakonec k odhadu.
E2-5: Látky vzbuzující obavy a látky vzbuzující mimořádné obavy
„Látky vzbuzující obavy“ (Substances of Concern) jsou chemické látky, které mohou představovat riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Tyto látky jsou identifikovány a regulovány Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) a mohou zahrnovat látky, které jsou karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, bioakumulativní nebo které mají jiné nebezpečné vlastnosti.
Na druhou stranu, „látky vzbuzující mimořádné obavy“ (SVHC) jsou specifická kategorie látek, které mohou mít závažné a často nezvratné účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Pokud je látka označena jako SVHC, je evidována na seznamu látek podléhajících povolení. To znamená, že průmysl musí požádat o povolení pro pokračování používání látky po určeném datu. Ve společnostech, kterých se tato oblast bude týkat (neboť bude významná) tak „zcela jistě“ již dneska mají pracovníky, kteří disponují odpovídajícím know-how.
Společnost uvede celkové množství látek vzbuzujících obavy, které vznikají nebo se používají při výrobě. Stejně tak je třeba uvést celkové množství látek vzbuzujících obavy, které „opouštějí“ společnost v libovolné formě, tj.:
-
jako
emise
,-
jako produkty nebo
-
jako součást produktů nebo služeb.
Skutečnosti je třeba uvést v rozdělení podle hlavních tříd nebezpečnosti látek vzbuzujících obavy.
E2-6: Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících se znečištěním
Jde mj. o vyčíslení nákladů na:
-
prevenci a kontrolu znečištění,
-
odstranění a sanaci příslušného znečištění ovzduší, vody a půdy včetně ochrany životního prostředí a
-
o vyčíslení nákladů na náhradu případné škody včetně úhrady pokut a sankcí uložených regulačními nebo vládními orgány.
Jde tedy opět o dostatečný požadavek na ERP systém (resp. jiný interní proces společnosti), na základě kterého bude možné vyčíslit (a zpětně ověřit) související náklady.
ESRS E3 – Vodní a mořské zdroje
Možná vás při přečtení nadpisu napadne, že tento standard se vás pravděpodobně týkat nebude – neboť v našich zeměpisných šířkách nemáme moře. Není to tak jednoduché. Například – chladíte při vašem procesu výroby vodou? Pak se vás standard velmi pravděpodobně týká!
|
Obecné požadavky / Průřezové požadavky
|
Řízení dopadů, rizik a příležitostí
|
Ukazatele a cíle
|
|
ESRS 2 IRO-1:
Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí (ve vztahu k vodním a mořským zdrojům)
|
E3-1: Politiky týkající se vodních a mořských zdrojů
E3-2: Opatření a zdroje týkající se vodních a mořských zdrojů
|
E3-3: Cíle týkající se vodních a mořských zdrojů
E3-4: Spotřeba vody
E3-5: Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji
|
Souhrnně k požadavkům E2-1 a E2-2
Společnost uvede, zda a jak se její politiky týkají následujících otázek, pokud jsou významné:
a)
vodohospodářství včetně:
-
využívání a získávání vodních zdrojů v rámci vlastní činnosti společnosti,
-
úpravy vody jako kroku k udržitelnějšímu získávání vody, a
-
předcházení a snižování znečištění vod v důsledku činnosti společnosti.
b)
navrhování výrobků a služeb s ohledem na řešení problémů souvisejících s vodou a
c)
závazek snížit významnou spotřebu vody v oblastech s vodním rizikem v rámci vlastních provozních činností a v předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce.
E3-3: Cíle týkající se vodních a mořských zdrojů
Společnost zveřejní cíle týkající se vodních zdrojů, které si stanovila. Při stanovování cílů lze vycházet z pokynů iniciativy Science-Based Targets Initiative for Nature (SBTN).
E3-4: Spotřeba vody
Je třeba uvést (za předpokladu splnění významnosti, viz výše) tyto informace:
a)
celkovou spotřebu vody v m3;
b)
celkovou spotřebu vody v m3 v oblastech s vodním rizikem, včetně oblastí s vysokým vodním stresem;
c)
celkový objem recyklované a znovu použité vody v m3;
d)
celkovou zásobu vody a změny zásob v m3 a
e)
veškeré nezbytné kontextové informace týkající se písmen a) až d), včetně kvality a množství vody v povodích a způsobu, jakým byly údaje shromážděny. Například veškeré použité normy, metodiky a předpoklady, včetně toho, zda jsou informace vypočteny, odhadnuty, modelovány nebo získány z přímých měření.
Vedle toho společnost poskytne informace o své náročnosti na vodu jako ukazatel celkové spotřeby vody v m3 na milion EUR čistých výnosů z vlastních provozních činností.
E3-5: Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí souvisejících s vodními a mořskými zdroji
Cílem je objasnit předpokládané finanční následky v důsledku významných rizik vyplývajících z dopadů a závislostí souvisejících s vodními zdroji a jak tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) významný vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Jde o obdobu požadavku E2-6 (znečištění, viz výše).
ESRS E4 – Biologická rozmanitost a ekosystémy
|
Obecné požadavky / Průřezové požadavky
|
Řízení dopadů, rizik a příležitostí
|
Ukazatele a cíle
|
|
E4-1: Plán přechodu a zohlednění biologické rozmanitosti a ekosystémů ve strategii a obchodním modelu
SBM-3 – Významné dopady, rizika a příležitosti a jejich vzájemný vztah se strategií a obchodním modelem
ESRS 2 IRO-1:
Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí (ve vztahu k ekosystémům)
|
E4-2: Politiky týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů
E4-3: Opatření a zdroje související s biologickou rozmanitostí a ekosystémy
|
E4-4: Cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů
E4-5: Ukazatele dopadů týkající se změny biologické rozmanitosti a ekosystémů
E4-6: Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí týkajících se biologické rozmanitosti a ekosystémů
|
E4-1: Plán přechodu a zohlednění biologické rozmanitosti a ekosystémů ve strategii a obchodním modelu
Pokud společnost zveřejňuje „plán přechodu“ (viz opět významnost, výše), může uvést například následující cíle (ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030):
a)
Úbytek opylovačů se zvrátí.
b)
Riziko a používání chemických pesticidů se sníží o 50 %.
c)
Nejméně 25 % zemědělské půdy se využije v rámci správy ekologického zemědělství a výrazně se zvýší využívání agroekologických postupů.
d)
V EU se při plném respektování ekologických zásad vysází tři miliardy nových stromů.
e)
Výrazný pokrok při sanaci kontaminovaných půdních stanovišť.
f)
Obnoví se nejméně 25 000 km volně tekoucích řek.
g)
Ztráty živin z hnojiv se sníží o 50 %, což povede ke snížení používání hnojiv o nejméně 20 %.
E4-2: Plán přechodu a zohlednění biologické rozmanitosti a ekosystémů ve strategii a obchodním modelu
Cílem je umožnit pochopení rozsahu, v jakém společnost uplatňuje politiky, které se zabývají identifikací, hodnocením, řízením a/nebo sanací významných dopadů její činnosti.
Společnost musí výslovně uvést, zda přijala politiky v oblasti:
a)
Biologické rozmanitosti a ochrany ekosystémů;
b)
Půdy / zemědělství;
c)
Oceány / moře;
d)
Řešení odlesňování.
E4-3: Opatření a zdroje související s biologickou rozmanitostí a ekosystémy
Cílem je umožnit pochopení klíčových přijatých a plánovaných opatření, která významně přispívají k dosažení cílů a úkolů politiky v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Společnost zveřejní svá opatření týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů a zdroje přidělené na jejich provádění. Opět to tedy klade požadavky na identifikaci prostředků v rámci finančního účetnictví (výkaznictví).
E4-4: Cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů
Společnost je povinna zveřejnit cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů, které si stanovila. Měřitelné cíle týkající se biologické rozmanitosti a ekosystémů lze vyjádřit takto:
a)
velikost a umístění všech chráněných nebo obnovených oblastí stanovišť, ať už přímo nebo nepřímo kontrolovaných společností, a to, zda úspěšnost opatření na obnovu byla nebo je schválena nezávislými externími odborníky;
b)
obnovené plochy (prostředí, v němž jsou prováděny iniciativy v oblasti řízení s cílem vytvořit stanoviště na místě, kde původně neexistovalo) nebo
c)
počet nebo procento projektů / míst, u nichž došlo ke zlepšení ekologické integrity (např. instalace rybích přechodů, koridorů pro volně žijící živočichy).
E4-5: Ukazatele dopadů týkající se změny biologické rozmanitosti a ekosystémů
Příklady ukazatelů, které se týkají změny biologické rozmanitosti ekosystémů:
a)
přeměna krajinného pokryvu v průběhu času (např. jednoho roku nebo pěti let) (jako je odlesnění nebo těžba);
b)
změny v řízení ekosystému v průběhu času (např. jednoho roku nebo pěti let) (jako je zintenzivnění zemědělského hospodaření nebo uplatňování lepších způsobů hospodaření či lesní těžby);
c)
změny v prostorovém uspořádání krajiny (např. fragmentace stanovišť, změny v propojení ekosystémů);
d)
změny ve strukturálním propojení ekosystémů (např. prostupnost stanovišť na základě fyzických vlastností a uspořádání oblastí stanovišť) a
e)
funkční propojenost (např. jak dobře se geny nebo jedinci pohybují po souši, ve sladkých vodách a mořích).
E4-6: Předpokládané finanční následky významných rizik a příležitostí týkajících se biologické rozmanitosti a ekosystémů
Obdobně jako v předchozích případech E2-6, resp. E3-5. Společnost musí popsat předpokládané finanční následky v důsledku významných rizik vyplývajících z dopadů a závislostí souvisejících s biologickou rozmanitostí a ekosystémy a jak tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) vliv na finanční situaci společnosti, její finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
ESRS E5 – Využívání zdrojů a oběhové hospodářství
|
Obecné požadavky / Průřezové požadavky
|
Řízení dopadů, rizik a příležitostí
|
Ukazatele a cíle
|
|
ESRS 2 IRO-1:
Popis postupů identifikace a hodnocení významných dopadů, rizik a příležitostí (ve vztahu k oběhovému hospodářství)
|
E5-1: Politiky týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství
E5-2: Opatření a zdroje související s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím
|
E5-3: Cíle týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství
E5-4: Příliv zdrojů
E5-5: Odsun zdrojů
E5-6: Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím
|
Souhrnně k požadavkům E5-1 a E5-2
Obdobné jako v předchozích případech
politik a opatření
. Společnost zváží, zda a jak jeho politiky řeší zejména:a)
hierarchii způsobů nakládání s odpady:
I.
předcházení vzniku,
II.
příprava k opětovnému použití,
III.
recyklace,
IV.
jiné využití (například energetické využití)
b)
upřednostnění předcházení vzniku odpadu nebo jeho minimalizace (opětovně použít, opravit, renovovat, repasovat a předefinovat) před zpracováním odpadu (recyklace).
E5-3: Cíle týkající se využívání zdrojů a oběhového hospodářství
Pokud podnik odkazuje na ekologické prahové hodnoty při stanovování cílů, může vycházet z pokynů iniciativy Science-Based Targets Initiative for Nature (SBTN) obsažených v jejích průběžných pokynech (Initial Guidance for Business ze září 2020) nebo z jakýchkoli jiných pokynů s vědecky uznávanou metodikou, která umožňuje stanovení vědecky podložených cílů určením ekologických limitů a případně přídělů specifických pro daný subjekt. Ekologické prahové hodnoty mohou být místní, národní a/nebo globální.
Společnost popíše, zda a jak se její cíle vztahují k přísunu a odsunu zdrojů, včetně odpadů a výrobků a materiálů, a konkrétně k:
a)
zvýšení oběhového návrhu výrobků (včetně např. návrhu pro trvanlivost, demontovatelnost, opravitelnost, recyklovatelnost atd.);
b)
zvýšení míry využití oběhového materiálu;
c)
minimalizaci spotřeby primárních surovin;
d)
udržitelnému získávání a využívání obnovitelných zdrojů (v souladu s kaskádovým principem);
e)
nakládání s odpady, včetně přípravy na řádné zpracování a
f)
dalším záležitostem týkajícím se využívání zdrojů nebo oběhového hospodářství.
Souhrnně k požadavkům E5-4 a E5-5
V případě přílivu zdrojů (vstupů) jde o uvedení skutečností, jako je např. podíl použitých biologických materiálů pocházejících z udržitelných zdrojů, hmotnost druhotných opětovně použitých nebo recyklovaných součástí.
V případě odsunu zdrojů (zjednodušeně odpadů) společnost zveřejní:
a)
očekávanou životnost výrobků uváděných podnikem na trh ve vztahu k průměru odvětví pro každou skupinu výrobků;
b)
opravitelnost výrobků, pokud možno s využitím zavedeného systému hodnocení;
c)
míry recyklovaného obsahu ve výrobcích a jejich obalech.
Společnost dále uvede (mj.) celkové množství vyprodukovaného odpadu v tunách (resp. kg).
E5-6: Předpokládané finanční následky rizik a příležitostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým hospodářstvím
Obdobně jako v předchozích případech – společnost musí popsat předpokládané finanční následky v důsledku významných rizik vyplývajících z významných dopadů a závislostí souvisejících s využíváním zdrojů a oběhovým
hospodářstvím a jak tato rizika mají (nebo lze důvodně očekávat, že budou mít) významný vliv na finanční situaci podniku, jeho finanční výkonnost a peněžní toky v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Standardy ESRS „S“
Struktura standardů ESRS S1-S je obdobná – zejména požadavky na popis politik a opatření.
Protože sociální oblast je většinou snáze představitelná (uchopitelná) než oblast enviromentální, další text je zaměřen pouze na ukazatele a cíle, které jednotlivé standardy stanovují.
Ukazatele a cíle ve standardu ESRS S1 – Vlastní pracovní síla
Předně je třeba uvést, že standard pod pojmem vlastní pracovní síla rozumí:
a)
zaměstnance (tj. osoby, které jsou se společností v pracovním poměru) i
b)
„ne-zaměstnance“ (tj. OSVČ, agenturní pracovníci).
Příklad
Příklad osob samostatně výdělečně činných spadajících pod vlastní pracovní sílu:
I.
dodavatelé najatí podnikem k provedení prací, které by jinak vykonával zaměstnanec,
II.
dodavatelé najatí podnikem k provádění prací na veřejném prostranství (např. na silnici, na ulici),
III.
dodavatelé najatí podnikem, aby poskytli práci/službu přímo na pracovišti zákazníka podniku.
Příklad osob zaměstnaných třetí stranou, která vykoná „činnost související se zaměstnáním“
- agenturní pracovníci:
I.
osoby, které zastupují dočasně nepřítomné zaměstnance (z důvodu nemoci, dovolené, rodičovské dovolené apod.),
II.
osoby vykonávající doplňkovou práci navíc ke kmenovým zaměstnancům,
III.
osoby, které jsou dočasně vysláni z jiného členského státu EU, aby pracovali pro podnik („vyslaní pracovníci“).
S1-5: Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, podpory pozitivních dopadů a řízení materiálních rizik a příležitostí
Jako ukazatele by měly sloužit časově omezené cíle orientované na výsledky stanovené za účelem:
-
snížení negativních dopadů na vlastní pracovníky a/nebo
-
prosazování pozitivních dopadů na vlastní pracovníky a/nebo
-
řízení významných rizik a příležitostí souvisejících s vlastní pracovní silou.
Souhrnně k požadavkům S1-6 až S1-17
U cílů v požadavcích S1-6 až S1-17 je třeba odlišit, zda se požadavek na zveřejnění týká zaměstnanců či „ne-zaměstnanců“.
|
Díl standardu ESRS S1
|
Požadavek na zveřejnění pro
|
|
|
zaměstnance
|
„ne-zaměstnance“
|
|
|
S1-6 Charakteristika zaměstnanců podniku
|
ANO
|
NE
|
|
S1-7 Charakteristiky pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci, v rámci vlastní pracovní síly podniku
|
NE
|
ANO
|
|
S1-8 Míra pokrytí kolektivními smlouvami a sociální dialog
|
ANO
|
VOLITELNĚ
|
|
S1-9 Ukazatele rozmanitosti
|
ANO
|
NE
|
|
S1-10 Přiměřené mzdy
|
ANO
|
VOLITELNĚ
|
|
S1-11 Sociální ochrana
|
ANO
|
VOLITELNĚ
|
|
S1-12 Osoby se zdravotním postižením
|
ANO
|
NE
|
|
S1-13 Ukazatele odborné přípravy
|
ANO
|
VOLITELNĚ
|
|
S1-14 Ukazatele zdraví a bezpečnosti
|
ANO
|
ANO
|
|
S1-15 Ukazatele rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem
|
ANO
|
NE
|
|
S1-16 Ukazatele odměňování
|
ANO
|
NE
|
|
S1-17 Incidenty, stížnosti a závažné dopady v oblasti lidských práv
|
ANO
|
ANO
|
Stručně k jednotlivým ukazatelům a cílům (hlavní příklady ukazatelů). Společnost musí ve zprávě o udržitelnosti uvést:
S1-6: Charakteristiky zaměstnanců podniku
-
Počet zaměstnanců dle pohlaví (muži, ženy, ostatní, neuvedeno).
S1-7: Charakteristiky pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci, ve vlastní pracovní síle podniku
-
Celkový počet takových osob.
-
Pokud údaje nejsou k dispozici, podnik jejich počet odhadne a uvede, že tak učinil, a základ pro jejich vypracování.
S1-8: Rozsah kolektivního vyjednávání a sociální dialog
-
Procento všech zaměstnanců, na které se vztahují kolektivní smlouvy.
S1-9: Ukazatele diverzity
-
Početní a procentuální zastoupení žen a mužů ve vrcholném vedení mezi svými zaměstnanci.
-
Rozdělení zaměstnanců podle věkových skupin: do 30 let, 30–50 let, starší 50 let.
S1-10: Adekvátní mzda
-
Informace, zda je všem zaměstnancům vyplácena přiměřená mzda v souladu s platnými referenčními hodnotami.
S1-11: Sociální ochrana
-
Zda se na všechny zaměstnance vztahuje sociální ochrana prostřednictvím veřejných programů nebo dávek v případě ztráty příjmu v důsledku nemoci, nezaměstnanosti, pracovního úrazu a získaného zdravotního postižení; rodičovská dovolená; odchod do důchodu.
S1-12: Osoby se zdravotním postižením
-
Procentní podíl osob se zdravotním postižením mezi zaměstnanci.
S1-13: Ukazatele odborné přípravy a rozvoje dovedností
-
Procento zaměstnanců, kteří se účastnili pravidelných hodnocení výkonu a kariérního rozvoje (tyto informace jsou rozděleny podle pohlaví).
-
Průměrný počet hodin odborné přípravy na zaměstnance a podle pohlaví.
S1-14: Ukazatele bezpečnosti a ochrany zdraví
-
Procento osob v rámci vlastní pracovní síly, na něž se vztahuje systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podniku na základě právních požadavků a/nebo uznávaných norem nebo pokynů.
-
Počet úmrtí v důsledku pracovních úrazů a nemocí souvisejících s prací.
-
Počet a míra pracovních úrazů (počet příslušných případů na jeden milion odpracovaných hodin), o nichž je třeba vést záznamy.
-
U zaměstnanců podniku počet případů nemocí souvisejících s prací, o nichž je třeba vést záznam.
S1-15: Ukazatele rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem
-
Procento zaměstnanců, kteří mají nárok na čerpání dovolené z rodinných důvodů.
-
Procento oprávněných zaměstnanců, kteří čerpali dovolenou z rodinných důvodů, a rozdělení podle pohlaví.
S1-16: Ukazatele odměňování (rozdíly v odměňování a celková odměna)
-
Rozdíl v odměňování žen a mužů – tj. rozdíl průměrných úrovní odměňování zaměstnanců a zaměstnankyň vyjádřený jako procento průměrné úrovně odměňování mužů.
-
Poměr celkové roční odměny nejlépe placeného zaměstnance k mediánu celkové roční odměny všech zaměstnanců (s výjimkou nejlépe placeného zaměstnance).
-
Případně veškeré kontextové informace nezbytné k pochopení údajů.
S1-17: Incidenty, stížnosti a závažné dopady a incidenty v oblasti lidských práv
-
Celkový počet případů diskriminace, včetně obtěžování, nahlášených ve vykazovaném období.
-
Počet stížností.
-
Celková výše pokut, penále a náhrad škod v důsledku výše uvedených incidentů a stížností a porovnání těchto zveřejněných peněžních částek s nejreprezentativnější částkou uvedenou v účetní závěrce.
-
Případné kontextové informace nezbytné pro pochopení údajů.
Ukazatele a cíle ve standardu ESRS S2 až S4
Cíle týkající se řízení významných negativních dopadů, podpory pozitivních dopadů a řízení významných rizik a příležitostí pro danou oblast. Formulovány jsou tyto cíle vždy obdobně.
Například pro oblast ESRS S3 – Dotčené komunity jde o:
a)
zamýšlené výsledky, jichž má být dosaženo v životě dotčených komunit, a to co nejkonkrétněji;
b)
normy nebo závazky, na nichž jsou cíle založeny (např. kodexy chování, politiky týkající se získávání zdrojů, globální rámce nebo odvětvové kodexy).
Pro oblast ESRS S4 – Spotřebitelé a koncoví uživatelé jde o:
a)
zamýšlené výsledky, jichž má být dosaženo v životě spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů, a to co nejkonkrétněji;
b)
odkazy na normy nebo závazky, na nichž jsou cíle založeny, musí být ve zprávách jasně definovány (např. kodexy chování, politiky týkající se získávání zdrojů, globální rámce nebo odvětvové kodexy).
ESRS G1 – Správa (governance), řízení rizik a vnitřní kontrola
Standard se zaměřuje na tyto oblasti:
a)
etika v podnikání a firemní kultura, včetně boje proti korupci a úplatkářství, ochrany oznamovatelů a dobrých životních podmínek zvířat;
b)
řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů, zejména s ohledem na opožděné platby malým a středním podnikům;
c)
činnosti a závazky podniku související s uplatňováním jeho politického vlivu, včetně lobbistických činností.
Hlavní ukazatele a cíle tohoto standardu:
G1-4 – Potvrzené případy korupce nebo úplatkářství
Společnost uvede:
-
počet odsouzení a výše pokut za porušení protikorupčních a proti úplatkářských zákonů.
-
veškerá opatření přijatá k řešení porušení postupů a standardů týkajících se boje proti korupci a úplatkářství.
-
vybrané další dobrovolné ukazatele uvedené ve standardu.
G1-5 – Politický vliv a lobbistické činnosti
Společnost uvede (například) v případě finančních nebo věcných příspěvků politickým stranám celkovou peněžní hodnotu finančních a věcných příspěvků, které společnost poskytla přímo i nepřímo.
G1-6 – Platební praktiky
Společnost uvede:
-
průměrná doba (ve dnech) na úhradu faktury od data, kdy se začne počítat smluvní nebo zákonná lhůta splatnosti.
-
popis standardních platebních podmínek podniku v počtu dnů podle hlavních kategorií dodavatelů a procento jeho plateb, které jsou v souladu s těmito standardními podmínkami.
-
počet soudních řízení dosud neukončených kvůli opožděným platbám.
Ověřování zpráv o udržitelnosti
S odkazem na název tohoto článku „Co se vlastně musí“ ještě zbývá dodat, že zpráva o udržitelnosti musí být ověřena auditorem. Neznamená to ovšem, že bude „auditovaná“ tak, jak tomu je v případě účetní závěrky.
Minimálně v prvních dvou letech auditoři zprávu ověří, avšak s nižší mírou ujištění. Půjde o tzv. ověřovací zakázku poskytující „omezenou jistotu“. Jde o to, že ve své zprávě se auditor bude vyjadřovat k tomu, zda na základě provedených postupů a shromážděných důkazních informací zjistil nějaké skutečnosti, které by ho vedly k domněnce, že informace o ověřované skutečnosti jsou významně nesprávné. Charakter, načasování a rozsah postupů, které se provádějí u ověřovací zakázky poskytující omezenou jistotu, jsou oproti požadavkům na zakázku poskytující přiměřenou jistotu (tj. auditní zakázky) omezené. Jsou naplánovány tak, aby auditor získal míru jistoty, která bude podle jeho odborného úsudku smysluplná. Slovy auditorského standardu ISAE 3000 jde o takovou míru jistoty, která
„pravděpodobně zvýší důvěru předpokládaných uživatelů v informace o ověřované skutečnosti v míře, která je jednoznačně větší než zanedbatelná.“
Ovšem pozor – neznamená to, že by auditor pracoval s jinou (myšleno vyšší) mírou významnosti. Ta zůstává stejná, pouze rozsah a hloubka provedených testů a ověřování je v případě zakázky poskytující omezenou míru jistoty nižší.Auditorský standard, který se samostatně a specificky věnuje způsobům ověřování zpráv o udržitelnosti (ISSA 5000) teprve vzniká. Pro ověření prvních zpráv o udržitelnosti (za rok 2024) tak budou auditoři vycházet právě ze stávajícího standardu ISAE 3000. Pro auditory tak sice půjde o novou problematiku (samotná podstata ESG), nicméně obecné postupy a požadavky (např. dodržování tzv. profesního skepticismu, dokumentace, nezávislost apod.) pro ověření takové zprávy jsou již řadu let k dispozici a jsou využívány např. při ověřování účinnosti interních kontrolních opatření ve společnosti.
Závěr
Přípravu zprávy o udržitelnosti rozhodně nelze připodobnit například k přípravě zprávy o vztazích (ve smyslu zákona o obchodních korporacích). Jde o zcela novou zprávu, kde sběr dat pro její náplň je mnohdy komplikovaný a vyžaduje nastavení nových či úpravu stávajících procesů ve společnosti. Ačkoliv nelze podceňovat sady standardů ESRS „S“ a ESRS „G“, stěžejní a také nejvíce komplikovanou částí jsou standardy ESRS „E“. Vyčíslit „poměr celkové roční odměny nejlépe placeného zaměstnance k mediánu celkové roční odměny všech ostatních zaměstnanců“ asi dokážeme i zpětně a bez delší přípravy. Vyčíslit „celkovou spotřebu energie z fosilních zdrojů“, nebo „celkový objem recyklované a znovu použité vody v m3“ bez přípravy může být problematičtější.
Přípravu zpráv o udržitelnosti proto nelze podceňovat a pokud se vás tato povinnost týká, je třeba s přípravou začít již nyní.