Osvobození od DPH
Fyzická osoba nepodnikající, má příjmy z pronájmu (je plátce DPH od 1/24) a ze závislé činnosti. V roce 2012 koupila pozemek - louku, který postupně změnila na stavební pozemek a zasíťovala. V r. 2023 zahájila výstavbu rodinného dvojdomku, který plánovala využít pro bydlení. Tyto plány bude nucena změnit, po kolaudaci (rok 2025) má v úmyslu domky prodat.
Bude tento příjem podléhat zdanění podle §10 ZDP?
Je možné uplatnit úroky z hypotéky na financování této stavby jako položku odpočitelnou od základu daně?
Bude prodej domků podléhat DPH? Nejedná se o ekonomickou činnost, ale jednorázový příjem. Při výstavbě nebylo nárokováno DPH na vstupu.
S.r.o. A, plátce DPH postavila rodinný dům na pozemku s.r.o. B. Nemovitost byla zkolaudována v 10/24. V listopadu 2024 společnost A odkoupí pozemek pod rodinným domem od společnosti B. V listopadu 2026 společnost A prodá rodinný dům včetně pozemku třetí osobě (bude to první prodej od kolaudace). Bude tento prodej osvobozen od DPH ?
Česká s. r. o. je plátce DPH, provádí stavební práce. Firma dostala objednávku od základní školy, škola není plátce DPH. Jak tedy máme fakturovat stavební práce pro školu? Faktura vydaná bude s DPH 12 %, nebo školy jsou nějak osvobozené?
Řeším chybu - rozdíl mezi částkou faktury a částkou na JSD. Jde o přivezené oblečení z Turecka. Faktura je na správnou částku. Bohužel při proclení omylem uvedli jinou nižší částku. Jaký je postup? Upřímně nemám zkušenosti, zda se dá rozdíl částky nechat "doclít"? Nechat udělat opravdu JSD - znovu proclení? Můžete mi poradit, jak máme postupovat?
Neplátce DPH je majitel výrobní haly, kterou pronajímá plátcům i neplátcům DPH ( nepřekročí obrat 2 mil za 12 měsíců). Musí neplátce uvádět na faktuře u pronájmu prostor, že se jedná o osvobozené plnění dle § 56? Nebo to tam nemusí být uváděno, protože pronajímatel je neplátce?
OSVČ, plátce DPH, prodal v září 2024 elektronické cigarety, které nepodléhaly spotřební dani slovenskému neplátci DPH. Tento prodej jsme zatížili českou DPH a uvedli v daňovém přiznání na ř. 1, do kontrolního hlášení jsme to nedávali. Byl náš postup správný?
Naše matka, plátce DPH z jiného státu EU, nám v jak v ČR tak v místě jejího sídla u bankovních institucí a pojišťoven sjednává a zajišťuje bankovní záruky, které my následně uplatňujeme v ČR u našich výběrových řízení. Matka nám finanční náklady od těchto institucí na zajištění a poskytnutí bankovních záruk přeúčtovává . Na dokladu je uvedeno, že plnění je osvobozeno od DPH.
Podléhají tato přijatá plnění v ČR zdanění DPH? Pokud ano, jak máme vykazovat?
Odběratel cizinec EU/Nizozemec požaduje na základě objednávky a předložení informací o plátcovství DPH v NL (kontrola přes Vies) že bude zboží, stav.materiál přebírat jím pověřená osoba, která zboží bude převážet mimo ČR do NL svým vlastním automobilem - provádí pro něj stavební práce. Odběratel požaduje, aby DD faktura na zboží byla vystavena bez Dph v režimu Revers charge. Vedení odsouhlasilo nákup zboží bez Dph. Požadovali jsme po pověřené osobě tedy čestné prohlášení, že zboží bylo skutečně dodáno na místo určení mimo ČR a potvrzení o předání v NL od odběratele. Jaké další dokumenty mohu požadovat k prokázání, že zboží skutečně bylo doručeno mimo ČR? DD faktura byl vystaven v režimu Revers charge - bez Dph za období 5,6,7.24. Nyní - zboží se dopravuje na místo v ČR, kdy pověřená osoba tvrdí, že bude následně zboží odvezeno do NL, nemáme důkaz že je zboží převezeno mimo hranice ČR a vystavili jsme DD fakturu s Dph v 8.24, kdy nám zákazník odmítá faktury s dph zaplatit a chce DDfakturu bez Dph? DD vstoupil do hlášení DPH+KH za 8.24. Dodá - li mi nyní 10.24 potvrzení o dovezení zboží do NL v měsíci 8.24, jak provést opravu DDfaktury, DPH a KH ? Vystavit v měsíci 10.24 opr.daň.doklad jen na dodané zboží, (bude-li mít potvrzení o dodání od odběratele) a dopravu v ČR ponechat s 21% ? A vystavit nový DD jen na zboží v režimu Revers charge ? Oprava DD bude v období 10.24 v DPH,KH a SH nebo dojde k opravám i za období 8.24 ?! Bude k prokázání dodání do NL dostačovat čestné prohlášení od pověřené osoby a odběratele? Jak jinak řešit situaci a vyhnout se riziku, zda zboží skutečně překročí hranice ČR?
Společnost s r. o. vykonává finanční činnost, která je osvobozená od DPH. Hodnota této finanční činnosti činní za 12 měsíců po sobě jdoucích 1,9 mil. Kč. Dále podnajímá další společnosti prostory, které má v nájmu. Z těchto má příjem 200 000 Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích. Zahrnuje je podnájem do obratu pro DPH? Má povinnost je registrovat k DPH? Je podnájem také osvobozen od DPH stejně jako nájem?
Fyzická osoba nepodnikající v ČR (tedy osoba nepovinná k dani) chce pořídit nový dopravní prostředek (obytné auto) od plátce DPH z Německa. Mám za to, že v tomto případě se jedná o dodání nového dopravního prostředku a tedy německý plátce by měl vozidlo dodat bez německé DPH a česká FO by měla po dovozu a registraci vozidla do Č podat přiznání a doplatit českou DPH tady. Bohužel komunikace s německým plátcem DPH je složitá a neustále přesvědčují českou FO, že faktura za dodání vozidla musí být s německou DPH a česká FO jim musí zaplatit celkovou cenu vozidla s DPH a co poté bude s vozidlem po dovozu do ˇCR je nezajímá. V tomto případě se ale domnívám, že nejen že uvedený postup není správný, ale dokonce že hrozí české FO dvojí zaplacení DPH - poprvé dodavateli v Německu a podruhé českému finančnímu úřadu v ČR? Je v daném případě postup dle § 19 namístě, tedy že skutečně německá firma musí dodat vozidlo bez DPH? Pokud by nebyla jiná možnost než jim vozidlo v Německu uhradit s DPH (jinak nepovolí převzetí vozidla), jak postupovat tady v ČR ohledně povinností, které ukládá česká daňová správa? Jen dodávám, že toto nové vozidlo bude po výrobě po dobu cca tří týdnů napsané a dočasně registrované na onoho prodejce v Německu, poté dojde k prodeji a fyzickému dovozu do ČR. Viděl jsem, že se předmětným tématem částečně zabývá otázka ID: 43487, ale potřeboval bych pro účely zodpovězení mého případu toto trošku rozvést a dát do souvislostí i této otázky.
Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?
Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu.
V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace.
Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH?
Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?
Česká společnost, plátce DPH, má v plánu dodat zboží firmě do Estonska, plátci DPH, která následně plánuje zboží vyvézt na Ukrajinu. Bylo domluveno, že firma z Estonska zajistí přepravu na své náklady a zboží bude dodáno a vyloženo v Estonsku. Estonská firma si pak ve své režii uskuteční vývoz na Ukrajinu. Obdrželi jsem ale informaci, že firma z Estonska si domluvila místo vykládky v Polsku a odtud bude uskutečněn režim vývoz na Ukrajinu. Nyní si ale nejsme jisti, když zboží pojede do Polska, a nikoliv do Estonska, zda splníme podmínku pro osvobození § 64 zákona o DPH - Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu. Firma z Estonska tvrdí, že nám veškeré přepravní papíry potvrdí. Bude se prosím jednat o osvobozený režim, když je místo vykládky v jiném státě?
Prosím o posouzení našeho řešení situace. Český plátce dodává jako prostředník na Ukrajinu počítačový hardware a poté poskytuje (jako prostředník) i nastavení softwaru těchto zařízení na dálku.
A) Hardware je pořizován od rakouského dodavatele, plátce DPH, který zajišťuje celní formality a je uveden jako vývozce na celním prohlášení. Zboží je dopravováno z Rakouska na Ukrajinu bez vstupu na území ČR. Dopravu zajišťuje rakouský dodavatel. Vlastnické právo je převedeno dodáním hardware na místo odběratele.
B) Nastavení softwaru provádí na dálku maďarská společnost po té, co je hardware dodán odběrateli na Ukrajině a zprovozněn jeho vlastními silami. Nastavení softwaru český plátce fakturuje samostatně.
Řešení A) Ve výše popsané situaci bude místem plnění pro DPH Rakousko, protože zde začíná přeprava zboží. Rakouský dodavatel uplatní osvobození od DPH při vývozu na faktuře českému prostředníkovi. U českého dodavatele při fakturaci se jedná o dodání zboží s místem plnění ve třetí zemi, které není předmětem české DPH. V DAP DPH uvede plnění na ř. 26. Na faktuře ukrajinskému odběrateli DPH nebude figurovat. Český plátce měl by zjistit, jestli mu nevznikají povinnosti spojené s DPH na Ukrajině.
Řešení B) Služba nastavení softwaru je fakturovaná maďarským plátcem DPH českému plátci DPH a má místo plnění podle § 9 odst. 1 českého zákonu o DPH v ČR a měla by být fakturována v režimu reverse charge. Český plátce posílá fakturu za službu ukrajinskému odběrateli, přičemž tato služba má podle § 9 odst. 1 českého zákona o DPH místo plnění na Ukrajině. To znamená, že tato služba není předmětem českého DPH a v českém daňovém přiznání k DPH česká firma uvede tuto dodávku na řádek 26.
Tuzemský plátce DPH dodá zboží do DE. Dopravu zajišťuje odběratel (plátce DPH) z DE. Na CRM je jako příjemce plátce z DE, místo vykládky je však u klienta našeho odběratele. Musí být na CRM i místo vykládky adresa našeho odběratele z DE? Nevíme kým odběratel našeho klienta je, zda je nebo není plátcem DPH. Chceme abychom měli dodání zboží osvobozené od daně, aby nenastala situace, že zboží náš odběratel dodá neplátci DPH a zde se již nebude jednat o dodání zboží do EU.
Jak postupovat, co se týče DPH, pokud si na českém e-shopu koupí slovenský občan poukaz na nákup zboží? Na tomto e-shopu lze nakoupit zboží jen s 21 % DPH.
OSVČ, daňová evidence, plátce DPH, koupil jako soukromá osoba osobní automobil v r. 2013 (první registrace v ČR 2013, datum první registrace vozidla 2000). Tento automobil vložil do podnikání 1. 1. 2017 a začal sloužit pro ekonomickou činnost podnikatele. Nebyl nárokován odpočet DPH. Nyní auto prodává. Bude prodej zatížen 21% DPH nebo bude osvobozen od DPH?
Naše firma zakoupila byt za účelem jeho budoucího pronájmu občanům (nepodnikatelům). Byt je zkolaudovaný, bylo by možné v něm okamžitě bydlet, ale vzhledem ke zchátralému stavu bytu se naše firma rozhodla nejprve byt zrekonstruovat. Dodavatelem rekonstrukce bude stavební firma, plátce DPH. Nárok na odpočet DPH u těchto stavebních prací nebude, to je jasné. Otázkou je, zda nám stavební firma bude fakturovat své služby rovnou s DPH, anebo v režimu přenesení daňové povinnosti. A jaká sazba DPH by se u režimu PDP uplatnila?
Český plátce DPH prodává zboží osobě registrované k dani ve Velké Británii. Zboží bude z Česka dodáno polskému odběrateli, který je třetím účastníkem obchodu. Dopravu zajišťuje podnik z Británie, který nemá VAT ID žádné z evropských zemí. Prosím o vyhodnocení našeho řešení situace. Podle nás se jedná o dodání zboží v řetězci s netypickým prvkem – prostředníkem bez evropského VAT ID. Proto český dodavatel nemůže fakturovat dodávku s osvobozením od DPH podle § 7 odst. 3 písm. a) ZDPH. Český dodavatel bude fakturovat s českou DPH. Pak britský podnik bude moci na svojí faktuře do Polska uplatnit osvobození od DPH podle § 7 odst. 3 písm. b) ZDPH. Dnem uskutečnění dodávky do Polska britskému podniku vznikne povinnost registrovat se k české DPH podle § 6c odst. 3 ZDPH. Po obdržení českého DIČ, britská firma předa ho dodatečně koncovému zákazníkovi do Polska a českému dodavateli pro KH.
Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.