Příjmy ze závislé činnosti

Občan SR - daňový rezident ČR, pobírá kromě příjmů z Česka také příjem ze Slovenska - plnění z povinného ručení vozidla. V Česku tento příjem zahrnul do svého daňového přiznání § 10 ZDP. Má povinnost podat daňové přiznání na Slovensku, případně postupovat tak, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Příjemce pojistného plnění je v současnosti podnikatelem. Jedná se o pojistné plnění z cizího slovenského vozidla, náhrada výdělku za škodu na zdraví. Příjemce v době nehody nebyl podnikatelem, jedná se o ztrátu výdělku ze závislé činnosti.

Účtujeme s. r. o., které provozuje divadlo. Jednatelka společnosti je herečka a hrává v některých představeních, které toto s. r. o. pořádá. Může fakturovat svůj umělecký výkon svojí společnosti a danit dle § 7 a ne dle § 6 ZDP? 

Konsolidační balíček se dotkl i změn zaměstnaneckého benefitu v podobě zajištění stravování zaměstnanců, a to jak z hlediska osvobození příjmů zaměstnanců, tak z hlediska výdajů zaměstnavatele. Proto jsem se rozhodla se této problematice podrobně věnovat. Pro srovnání uvádím úpravu v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) do konce roku 2023 a úpravu od 1. 1. 2024 i některé praktické problémy, které novela ZDP v této oblasti přinesla. Dotknu se i některých případů, které se neposuzují jako stravování zaměstnanců ani zaměstnanecký benefit.

Výkon práv a povinností vyplývajících společníkovi z jeho účasti, tj. podílu ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“ nebo „společnost“), není sám o sobě výdělečnou činností. To ale neznamená, že společník, který je fyzickou osobou, nemůže ve společnosti výdělečnou činnost vykonávat a pobírat za ni příjmy, případně pobírat i jiné příjmy.

Od 1. 7. 2024 měla na základě tzv. konsolidačního balíčku č. 349/2023 Sb. začít platit nová a hodně nepovedená pravidla pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce. Protože byla politická shoda tato pravidla zrušit a nahradit je pravidly jinými, tak se hledala legislativní cesta, jak toho dosáhnout. Zákonodárci využili novelu zákona o investičních společnostech, která byla zrovna projednávána s navrhovanou účinností od 1. 7. 2024. Touto novelou č. 163/2024 Sb. (dále jen „novela“) měl být původně novelizován vedle zákona o investičních společnostech také zákon o daních z příjmů ve věcech týkajících se investičních společností a investičních fondů, ale nakonec je jejím hlavním přínosem zrušení pravidel pro účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce, která se měla na základě konsolidačního balíčku uplatňovat od 1. 7. 2024. Novely bylo dále využito k tomu, aby pozměnila některá pravidla pro zdanění zaměstnaneckých benefitů zavedená do zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2024 tzv. konsolidačním balíčkem, čemuž je především věnován tento článek. Novela přinesla také poměrně významnou změnu, která se může týkat fyzické osoby uplatňující osvobození od daně z příjmů fyzických osob z důvodu, že příjem použije na obstarání vlastní bytové potřeby. A poslední zásadnější oblastí, které je v tomto článku v rámci změn ve zdanění zaměstnaneckých benefitů věnována pozornost, je doplnění pravidel pro zdanění zaměstnaneckých opcí zavedených od 1. 1. 2024 zákonem č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, pravidly pro odvod pojistného.

Od 1. července 2024 čekají zaměstnavatele změny v oblasti zpracování dohod o provedení práce (DPP). Cílem těchto změn je podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zajistit, aby dohody nebyly jediným a hlavním příjmem zaměstnance a zároveň zajistit zaměstnanci dávky nemocenského a důchodového pojištění v případě ztráty příjmu, pokud již na základě více dohod práci uskutečňuje.

Odměny členů okrskové volební komise (dále jen „OVK“) za výkon funkce a plnění poskytovaná v souvislosti se současným nebo dřívějším výkonem funkce jsou v § 6 odst. 10 písm. b) zákona o daních z příjmů, prohlášeny za funkční požitky a plnění v podobě funkčního požitku jsou prohlášeny v § 6 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o daních z příjmů za příjmy ze závislé činnosti.

Ve středu dne 29. 5. 2024 Senát schválil Sněmovní tisk 570, jehož součástí je i úprava v oblasti odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění u dohod o provedení práce. Na přípravě této novely se aktivně podílela Komora daňových poradců ČR ve spolupráci s ostatními zástupci podnikatelů, tj. především Svazem průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářskou komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Zaměstnanec z důvodu těžké životní situace rozhodl založit sbírku (darujeme.cz). Může společnost na tuto sbírku přispět a odečíst takový dar od DPPO? Společnost dostane potvrzení od české charity. Bude se jednat o příjem podle § 6 ZDP u zaměstnance?

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).

Jak postupovat v případě, že zaměstnanec neoprávněně požádal o roční zúčtovaní daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? Mzdové účetní nesdělil, že má příjmy z pronájmu. Uvedený zaměstnanec je tak povinen podat řádné daňové přiznání, které ale již bude podáváno po provedeném ročním zúčtování - takto bude uvedeno i v Potvrzení o zdanitelných příjmech, část 14. Dotaz směřuje na to, zda je nutné provést opravu ročního zúčtování dle postupu uvedeném v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů (jedná se o daň vybíranou plátcem daně pod jeho majetkovou odpovědnosti) nebo je možné uvedené zohlednit až v rámci podaného řádného daňového přiznání korekcí na ř. 84 daňového přiznání k dani příjmů fyzických osob, kde jsou uváděny zálohy k dani z příjmů ze závislé činnosti (tj. zde by byla uvedena částka sražené zálohy snížená o vzniklý a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování, resp. zde by mohla být uvedena i záporná částka, pokud byl zaměstnanci vyplacen přeplatek z ročního zúčtování, který byl vyšší než suma záloh na daň za rok 2023).

Změny v oblasti dohod o provedení práce, které byly schváleny v rámci konsolidačního balíčku a které měly nabýt účinnosti od 1. 7. 2024, by v praxi výrazně zkomplikovaly mzdovou evidenci a v některých ohledech by byly v podstatě neproveditelné. Toto Komora daňových poradců ČR vytrvale opakuje od prvních okamžiků přípravy daňového úsporného balíčku a upozorňujeme na to i poté, co balíček nabyl účinnosti.

Zaměstnankyně požádála o roční zúčtování daně, ve kterém obdržela čásku 2 000 Kč, z toho 300 Kč přeplatek na dani po slevě a 1 700 Kč doplatek na daňovém bonusu. Nyní požádala o vydání Potvrzení o zdanitelných příjmech. Nejsme si jisti, jak uvedené částky vyplnit v oddíle 14 PoZP.

Konsolidační balíček přinesl celou řadu změn včetně rozsáhlé novely zákona o daních z příjmů s výrazným dopadem do oblasti zaměstnaneckých benefitů. Kromě hojně diskutovaných tzv. volnočasových benefitů, které jsou od 1. ledna 2024 osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti, pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění pouze do ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy (pro rok 2024 v úhrnu do výše 21 983,50 Kč), došlo k významné změně i v oblasti stravování zaměstnanců. Nově platí limitace pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pro všechny formy příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnancům. Maximální výše příspěvku na stravování, která může být od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena (pro rok 2024 se jedná o částku 116,20 Kč), je podmíněna odpracováním minimálně 3 hodin za směnu, popřípadě 3 hodiny za kalendářní den pro zaměstnance, kteří nemají stanovenou směnu. Zákonodárce si však zřejmě neuvědomil při tvorbě novelizovaného znění zákona, že právě tato podmínka bude v praxi obtížně splnitelná u bývalých zaměstnanců, kteří mají i po odchodu do starobního důchodu umožněno nadále využívat zvýhodněné závodní stravování svého předchozího zaměstnavatele.V rámci tohoto příspěvku se proto zaměříme na daňové dopady závodního stravování poskytovaného bývalým zaměstnancům (důchodcům) dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném od 1. ledna 2024 (dále jen „zákon o daních z příjmů“), včetně souvisejících povinností, nastíníme si možnosti, jak zmírnit negativní finanční dopady stávající právní úpravy, a představíme si navrhovanou novelu, která by měla stravování bývalých zaměstnanců (důchodců) vyřešit.

Fyzická osoba, příjmy z § 6 a z § 7 ZDP (lékař), chce pronajímat chatu na krátkodobé pronájmy (cca 12 × do roka různým lidem). Chata je v SJM. Bude tento příjem danit v § 7 nebo § 9 ZDP? Musí mít na tuto činnost živnostenský list?

Zavedením legislativní zkratky v § 317 ZP „práce na dálku“ dochází k pojetí výkonu práce konaného z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, nejen jako výkonu práce z domova (tzv. home office), ale i jako možnosti výkonu práce v dohodě se zaměstnancem také z dalších míst, jako je např. z rekreačního objektu a dalších objektů včetně práce zaměstnance ze zahraničí.

Občan podává každý rok přiznání k dani z příjmu fyzických osob z důvodu souběhu více pracovních poměrů. V ČR nepodniká ani nevykonává jinou činnost. Rezidentem je v České republice, má zde bydliště a rodinu, ale národností je Slovák. V roce 2023 koupil na Slovensku apartmán, který pronajímá ke krátkodobému pronájmu. Bylo mu sděleno, že má na Slovensku podat daňové přiznání a příjmy z pronájmu na Slovensku zdanit. Je tento postup správný? Patří příjmy z nájmu ze Slovenska i do českého daňového přiznání? Pokud ano, jaký doklad máme po slovenském FU chtít? Doklad o zaplacení daně na Slovensku, kopie přiznání?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravovací paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. a) Jaká částka bude součástí vyměřovacího základu pro výpočet průměru na další období a z toho bude vypočítaná náhrada mzdy za prvních 14 kal. dní nemoci? b) Bude částka 86,80 Kč uvedena v příloze k nemocenské dávce NEMPRI spolu s ostatními příjmy? c) Bude částka 86,80 Kč uvedena na ELDP spolu s ostatními příjmy? d) Bude částka 86,80 Kč součástí potvrzení o zdanitelných příjmech?

Původní vládní návrh konsolidačního balíčku byl během legislativního procesu několikrát v oblasti zaměstnaneckých benefitů modifikován a protože dochází k poměrně významným změnám v této oblasti, Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) vydalo dne 22. prosince 2023 na svých webových stránkách očekávanou metodickou informaci ke zdaňování benefitů od 1. ledna 2024, jejímž účelem je posílení právní jistoty poplatníků.