Insolvence

Došlo ke vkladu FO OSVČ do PO k 1.1. 2023. FO měla neuhrazené pohledávky, které přešly do PS RZV u PO. Obě firmy plátci Dph. Neuhrazené pohledávky jsou z období 2.22-4.22 u FO. Pohledávky byly vymáhány exekučně u FO a následně přihlášeny do insolvence. Přihlášení pohledávek do Insolvence 4.2023 kdy bylo schváleno dlužníkovi oddlužení. Přihlášení do Insolvence provedla, ale FO. Právní zástupce neřešil změnu právní formy firmy na PO a přihlásil pohledávky jako FO. Dlužník k 12.22 zrušil registraci k Dph. Kdo a zda může uplatňovat odpočet DPH FO nebo PO? Jak u těchto pohledávek uplatnit odpočet Dph a jak účtovat tyto operace ? Původní doklady, faktury jsou vedeny na FO - takto podány k přihlášení do insolvence. U koho vystavit OPDD k odpočtu nedobytných pohledávek ? Měly by být doloženy původní doklady při odpočtu DPH jako příloha DP, ale ty mají IČ,DIČ FO a OPDD by byly vystaveny s IČ,DIČ PO? Jak a zda je možné odpočet provést. Lze tyto doklady na snížení DPH-OPDD doručit do DS dlužníka nebo Insolvenčnímu správci a datem doručení bude datum DUZP? 

Dne 1. 10. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb. , který novelizuje insolvenční zákon , občanský soudní řád , zákon, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, exekuční řád a zákon o insolvenčních správcích . V tomto příspěvku se zaměříme zejména na novelizace zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon ), ve znění pozdějších předpisů. Novela implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a přináší několik významných změn. Novela insolvenčního zákona zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky pro všechny dlužníky a zavádí nové pravidlo, kdy minimální hranice uspokojení nezajištěných věřitelů již není stanovena. Insolvenční soud bude individuálně posuzovat možnosti dlužníka a stanovovat výši splátek. Novela také zpřísňuje podmínky pro opakované oddlužení, aby byla zajištěna větší motivace dlužníků k dlouhodobému řešení jejich finančních problémů.

Společnost A má vůči společnosti B pohledávku ve výši 168.840 Kč. Pohledávka byla splatná 12. 11. 2021 a byla účtována do výnosů společnosti A. Opravná položka k pohledávce tvořena nebal. Společnost A tuto pohledávku přihlásila do insolvenčního řízení, kde nyní již je rozhodnutí o konkurzu proběhlo 27. 9. 2024 a po zrušení konkurzu bude společnost vymazána z obchodního rejstříku. Tím zaniká i neuspokojená pohledávka. Lze daňově tuto pohledávku odepsat dle § 24 zákona o dani z příjmu v plné výši, i když nebyla k této pohledávce vytvořena opravná položka? Nebo by se musela vytvořit ještě opravná položka v roce 2024 a následně pak v roce 2025 odpis této pohledávky.

Dodavatel se dostal do insolvence. Informoval nás, že původní účet je zablokovaný. Máme k němu dluh. Máme čekat na výzvu k úhradě dluhu od insolvenčního správce, na jaký účet máme hradit, nebo se o to máme aktivně zajímat, abychom neplatili úroky z prodlení?

Jsou-li na základě zajišťovacích příkazů zajištěny prostředky daňového subjektu a poté je rozhodnuto o jeho úpadku, přičemž ke stanovení daně dojde až po rozhodnutí o úpadku, nedopadá na zajištěné prostředky § 208 zákona insolvenčního zákona . Takové prostředky proto patří do majetkové podstaty daňového subjektu.

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

Manželé mají dvě děti, nejsou rozvedeni, manželka nepracuje. Zatím žijí spolu v jednom bytě, ale manžel platí na tyto dvě děti manželce výživné. Uplatňovali jsme daňové zvýhodnění na děti u manžela, protože jsme o této situaci nevěděli. Manželka podepsala čestné prohlášení, že daňové zvýhodnění na děti neuplatňuje. Na tuto situaci jsme byli upozorněni insolvenční správkyní, abychom děti u manžela nedávali do vyživovaných osob. U manželů nyní probíhá insolvence. Může však nadále manžel uplatňovat daňové zvýhodnění na děti?

Stěžovatel dále namítá, že je zcela nepřiměřené po něm požadovat, aby jakožto insolvenční správce (tj. osoba odlišná od dlužníka) prokazoval skutečnosti nastalé před úpadkem dlužníka, a tedy „před přechodem dispozičních oprávnění“. S tímto názorem se kasační soud neztotožňuje. … Počínaje okamžikem vykonatelnosti tohoto usnesení tedy začal stěžovatel v předmětném daňovém řízení vedeném ve věci dlužníka vystupovat jako osoba, která plní povinnosti stanovené daňovému subjektu ve smyslu § 20 odst. 3 daňového řádu ; disponoval tedy stejnými (procesními) právy a povinnostmi jako daňový subjekt (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2014, č. j. 9 Afs 7/2013 - 36). Skutečnost, že povinnosti uložené daňovému subjektu - dlužníku v rámci daňového řízení za něj fakticky plní jeho insolvenční správce, nemá žádný dopad na povinnost daňových orgánů zjistit a stanovit daň ve správné výši. Rozhodnutím o úpadku se daňová řízení nepřerušují [viz § 140d odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona , a § 243 odst. 1 daňového řádu ], přičemž daňové orgány jsou oprávněny po daňovém subjektu (respektive po jeho insolvenčním správci) i po zjištění úpadku požadovat (v rámci postupu k odstranění pochybností) stejné penzum informací, jako před rozhodnutím o úpadku; tedy včetně požadavku na prokázání skutečností nastalých před úpadkem daňového subjektu.

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele – uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve, než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony?

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

A) Máme pohledávky přihlášeny do úpadku ve výši 900 000 Kč a jsou i řádně zveřejněny na justici. K těmto pohledávkám jsme vytvořili v roce 2020 zákonné opravné položky dle § 8 ZDP. ) Další pohledávky máme za majetkovou podstatou ve výši 800 000 Kč. K těmto máme vytvořeny jen účetní opravné položky také v roce 2020. Pohledávky jsme zaslali insolvenčním správci. Tyto pohledávky, jak jsem pochopila se nezveřejňují na justici Dne 6. 10. 2023 nám přišlo od insolvenčního správce 500 000 Kč. Dle vyjádření insolvenčního správce se jedná o úhradu pohledávek za majetkovou podstatou. Tedy jak jsem pochopila, tak jsou to pohledávky z bodu B). Mám dotaz. Má se k bodu B) v roce 2023 vytvořit a následně v roce 2023 zrušit zákonná opravná položka a pohledávky ve výši 800 000 Kč daňově odepsat? Odpis pohledávek a zrušení zákonných opravných pohledávek ve výši 900 000 Kč z bodu A) bude možný až skončí konkurz? 

Dne 2. 1. 2024 nám na účet přišlo vyrovnání od insolvenčního správce za insolvenci vedenou již od roku 2015. K insolvenci jsou v účetnictví vedené opravné položky. Když částka přišla na účet 2. 1. 2024 avšak na výpise je uvedeno, že datum transakce byl 29. 12. 2023 můžeme insolvenci ukončit k 31. 12. 2023 a z účetnictví zlikvidovat k tomuto datu opravné položky nebo to můžeme udělat až v roce 2024? Insolvence byla již ukončena na začátku roku 2023, jen se čekalo na vypořádání od insolvenčního správce, které se kvůli různým odvoláním protáhlo.

Před časem vzbudil v odborné veřejnosti velikou pozornost rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023 pod čj. 3 VPSH 610/2023-A-122. Meritem věci bylo posuzování otázky, zda a případně jakým způsobem může být v rámci zahájení insolvenčního řízení nahrazen úředně ověřený vlastnoruční podpis elektronickým podpisem. Soud přitom vycházel z doslovné interpretace ustanovení § 6 zákona č. 12/2020 Sb. , o právu na digitální služby, které nabylo účinnosti relativně nedávno, konkrétně dnem 1. 7. 2022.

Společnost v roce 2019 vystavila daňový doklad na opravu výše DPH v insolvenčním řízení na základě § 44 zákona o DPH na částku 60.160 Kč a zaúčtovala takto 343/648 (celková výše pohledávky 346.639 Kč). Nyní 3. 1. 2023 obdržela na účet od insolvenčního správce na základě ukončené insolvence a zaslaného návrhu rozvrhového usnesení částku 50.000 Kč. Čímž je insolvence ukončena a vyplacena poměrná část. Věřitel musí do 15 dnů vystavit daňový doklad na DPH k částce přijaté na účet, tj. 50.000 Kč. 1) Jaký bude text daňového dokladu a na jaký paragraf se v něm odkazovat (jelikož §44 na základě něhož byl v roce 2019 vystaven daňový doklad na opravu DPH byl zrušen)? 2) Jaké bude zaúčtování částky: 50.000 Kč a kolik z částky bude vratka DPH? 3) Na jaké řádky přiznání k DPH a kontrolního hlášení a v jaké výši má částka vstoupit?

...

...

...

Zaměstnankyně nastoupila na HPP, oznámila zaměstnavateli, že má insolvenci, před tím byla na ÚP, jak má nový zaměstnavatel postupovat? Má vyžadovat Potvrzení o zaměstnání od zaměstnavatele, kde byla zaměstnaná před ÚP kvůli provedeným srážkám nebo Úřad práce také vystavuje potvrzení o srážkách? Má deponovat částky, než přijde příkaz od insolvenčního správce? Na Justici.cz zaměstnankyni dohledám, je tam strašné množství dokumentů, který je ten na základě čeho by se měl řídit zaměstnavatel, že má začít srážet?

Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2023, čj. 8 Afs 167/2023-64

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2023, čj. 7 Afs 321/2021-23