Souhrnné a kontrolní hlášení

Společnost s.r.o., plátce DPH chce pořídit ojetý automobil od plátce DPH z Německa. Prodávající na prodejní smlouvě uvádí kupní cenu + 19% DPH (zde uvádí poznámku kauce) a chce ji předem zaplatit. Jak by měl vypadat prodejní daňový doklad? Měla by na něm být vyčíslena částka vč. DPH nebo pouze ZD? DPH by pak česká s.r.o. uhradila při registraci vozidla v ČR a následně si uplatnila nárok v přiznání k DPH v daném měsíci? Předpokládám,že se bude jednat o řádek 3 a 43 v daňovém přiznání. Předpokládám, že po doložení dokladu o registraci vozidla německému prodejci, by nám kauci ve výši DPH měli vrátit. Měli bychom požadovat, aby prodejce uvedl do prodejní smlouvy režim, v jakém nám ojeté vozidlo prodává? O jaký režim se přesně jedná, pokud bychom nechtěli kupovat vozidlo s DPH, ale chtěli bychom ho odvést a nárokovat až v ČR. Prosím o stručný přehled, jak je to s tím DPH. 

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

Český dodavatel, plátce DPH, v ČR dodá zboží českému odběrateli, také plátci DPH v ČR. V kupní smlouvě je však uvedeno místo plnění Bulharsko, dopravu zajišťuje dodavatel (DAP Bulharsko). Bude se jednat o osvobozené plnění, pokud je místem dodání Bulharsko, kupující není registrovaný v Bulharsku a poskytl pouze české DIČ? Jakým způsobem bude dodavatel i odběratel uvádět v přiznání DPH, souhrnném hlášení? Nevznikne odběrateli povinnost registrace k DPH v Bulharsku?

Kde a jak se vyplňuje souhrnné hlášení? Přímo na stránkách některého úřadu? Na co si dát pozor?

Při současném nastavení software se při příkladu:Plátce zakoupil osobní automobil jako dlouhodobý majetek v ceně 10 000 000 (základ daně) a daň 2 100 000 Kč. V daňovém přiznání bude na řádku 40 ve sloupci "Základ daně" vykázána částka 10 000 000 a ve sloupci "V plné výši" 420 000 Kč. Zároveň se ale ve sloupci "Krácený odpočet" objeví částka´ 1 680 000 Kč. Je to správně nebo ve sloupci "Krácený odpočet" není žádná hodnota? 

Je správné na straně odběratele dát přijatý dobropis do 10.000 Kč včetně DPH do oddílu B3, pokud nejde o dobropis v souvislosti pohledávkami v insolvenčním řízení? Respektive, zda je/není třeba zkoumat, v jakém oddíle byl reportován doklad původní, ke kterému se dobropis vztahuje? Předpokládám, že dodavatel tento jím vystavený dobropis do 10 000 Kč, na základě kterého bude nárokovat DPH u Finančního úřadu, uvede v oddíle A5. 

Jak mám postupovat v případě, kdy byla odběrateli vystavena faktura za služby - daňové přiznání a KH podáno, DPH odvedeno v 6/2024. Odběratel ale tuto fakturu po termínu podání přiznání k DPH vrátil s tím, že ji nepřijímá z důvodu nedodělaných prací. Chce vystavit novou fakturu s DUZP v 7/2024, kdy budou nedodělky provedeny. Jak se mám vypořádat s fakturou z 6/2024 - odběratel si ji do účetnictví nezavedl, tzn. mám provést storno faktury s komentářem zdůvodnění a provést dodatečné DP a opravné KH? 

Neplátce DPH ze Slovenska poskytl produkční služby v ČR českému plátci DPH – s. r. o. Přijatá faktura byla vystavená v korunách i v eurech. Můžeme fakturu proplatit v hotovosti v korunách? Budeme uvádět tuto fakturu v kontrolní hlášení k DPH?

Český plátce DPH, faktura přijatá za služby od plátce z EU (společnost Microsoft). Vystavení faktury (invoice date) je 9. 7. 2024 za období (billing period) 1. 6. - 30 .6. 2024. Úhrada teprve proběhne. Obdobné faktury chodí každý měsíc, právě s datem vystavení následujícího měsíce. Je správně použít účetní kurz, kurz DPH, datum účetního případu i DUZP k 30. 6. 2024? Tedy odvést DPH v červnovém daňovém přiznání a zároveň nárokovat odpočet DPH také v červnu? Dále v kontrolním hlášení uvést DUZP 30. 6. 2024?

rád bych se poradil na postup v následující situaci týkající se podání kontrolního hlášení (KH) prostřednictvím datové schránky. Daňový subjekt podal kontrolní hlášení ve formátu XML, avšak podle kontroly EPO je tento soubor nevalidní, protože došlo k překódování znaků při přeposlání XML mezi emaily (to však netušil). Finanční úřad vyzval subjekt k podání kontrolního hlášení, jelikož nic neeviduje, přičemž protistrana má stav B2. Pokud se daňový subjekt podívá do odeslaných zpráv do datovky, zjistí, že XML bylo skutečně odesláno na finanční úřad. V poznámkovém bloku je vidět, že soubor je klasický XML, avšak v důsledku nějaké chyby obsahuje nějaké nesprávné znaky (např. háčky a čárky). Je možné argumentovat tím, že podání bylo učiněno a finanční úřad měl poslat žádost o doplnění podání kvůli vadám, nebo je situace posuzována tak, jako by podání nebylo učiněno vůbec? Na tomto základě přemýšlíme, jaký zvolit postup, abychom eliminovali pokutu. Myslíme si, že by nás finanční úřad mohl měl vyzvat k odstranění vad podání, pokud je podání neúplné nebo obsahuje chyby.

Vstupuje oprava základu daně dle § 46 zákona o DPH do výpočtu koeficientu DPH?

Situace – zpětná registrace plátce DPH od 01/2022 do 01/2024. Plátce, fyzická osoba, poskytuje služby – stavební a montážní práce, správce daně ale postupoval dle § 92a odst. 5 ZDPH a vyměřil daň na výstupu a to tak, že vydal platební výměry za všechna zdaňovací období (měsíční) s čísly vystavených faktur. Nyní tedy dle mého musí plátce daně – zpětně vystavit daňové doklady k předmětným fakturám, žádný daňový doklad vystaven nebyl a to vykomunikovat s odběrateli. Pokud chce DPH od odběratelů obdržet. Ti využijí toho, že je možné tyto doklady uplatnit tři roky zpětně – uplatní např. v přiznání za červenec 2024. Vystavené budou doklady v červenci 2024 a DUZP bude k datu poskytnutí služby např. 31.1.2022. Přiznání k DPH se za jednotlivá období již nepodávají. Jak je to ale s kontrolním hlášením, je možné v tomto případě využít § 104 a zahrnout vše do jednoho kontrolního hlášení – např. za červenec 2024? Nehrozí pokuty za nepodání / pozdní podání kontrolních hlášení za 01/2022 až 01/2024? Na rozdíl od předchozích dotazů jsou zde platební výměry za jednotlivá zdaňovací období. 

Fyzická osoba, účetní evidence. V případě faktury - rozúčtování nákladů na elektřinu (domácnost a podnikání, čili daňový a nedaňový výdaj) - se dává do kontrolního hlášení do B2, nebo B3 dle toho, zda je nad 10 000 Kč včetně DPH celková fa, bez ohledu na rozúčtování a nebo dle toho, jaká částka připadne na výdaj pouze daňový? 

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

OSVČ si pořídila osobní automobil, který vložila do svého obchodního majetku. Při pořízení automobilu bude uplatněn odpočet DPH. Na automobil budou uplatňovány paušální výdaje ve výši 5 000 Kč měsíčně. DPH z PHM a z parkovného uplatňováno nebude. Z případných faktur za opravy by DPH uplatňováno bylo. Musí OSVČ vést pro potřeby prokázání DPH knihu jízd?

Společnost s r. o., český plátce DPH, koupil regály z Polska od plátce. Ten fakturu vystavil bez polského DPH. Cenu za zboží uvedl v polských zlotých, ale i v Kč podle přepočtu polské národní banky. Fakturu česká s. r. o. zaplatila dle částky uvedené na faktuře v Kč. Jak má postupovat česká s. r. o., když je na faktuře vyčíslená částka i v Kč, a ne jen ve zlotých? Má přesto přepočítávat částku dle kurzu ČNB platného pro daný den, nebo může vycházet z částky, která je vyčíslena na této polské faktuře i v Kč? Pokud by se musel použít kurz ČNB pro přepočet a reverse charge, rozdílná zaplacená částka se zaúčtuje jako kurzový rozdíl? 

Máme fakturu za registraci domény - služba ze Švýcarska, kde je uvedeno jejich DIČ. Jsme plátci DPH v ČR. Do kterých řádků přiznání DPH uvést a bude též uvedeno i v KH?