Plátci může kromě povinnosti podat přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolní hlášení vzniknout také povinnost podat souhrnné hlášení. Toto tvrzení se přitom podává zejména na uskutečněné transakce do jiných členských států Evropské unie. V případě, že souhrnné hlášení není podáno řádně a včas, může být stanovena pokuta za povinnosti nepeněžité povahy či může dojít k tomu, že bude plátce vyzván k opravě, nebo také může dojít k tomu, že správce daně začne iniciovat kontrolní postupy. Povinnost podat souhrnné hlášení má také identifikovaná osoba. Tento článek shrnuje základní informace pro podávání souhrnného hlášení.
Kdy se podává souhrnné hlášení?
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Kde je souhrnné hlášení upraveno?
Právní úprava souhrnného hlášení je uvedena zejména v ustanovení § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). Tento tiskopis se přitom podává zejména z důvodu uskutečnění transakcí do jiných členských států EU. Správce daně údaje v souhrnném hlášení, popřípadě v následném souhrnném hlášení posoudí, případně prověří a využije při stanovení daně, přičemž obdobný postup uplatní ohledně údajů, které správce daně obdrží v rámci mezinárodní spolupráce. Údaje ze souhrnných hlášení pak mají k dispozici jednotliví správci daně v zemích EU, kteří údaje kontrolují, tak aby dané transakce byly v rámci EU řádně vykázány, tedy finanční úřady ověřují, zda v jiném členském státě EU příjemce plnění danou DPH přiznal. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby v rámci českého souhrnného hlášení se uvádějí v české měně.
Plátce podává souhrnné hlášení v situaci, kdy mu vznikla povinnost přiznat tato plnění:
–
dodání zboží z tuzemska do jiného členského státu EU osobě registrované k dani v jiném členském státě EU (vykazováno na řádku 20 přiznání k DPH),
–
přemístění zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu EU (vykazováno na řádku 20 přiznání k DPH),
–
dodání zboží kupujícímu při třístranném obchodu, pokud je plátce prostřední osobou v tomto obchodu (vykazováno na řádku 31 přiznání k DPH),
–
poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU podle základního pravidla (tedy podle § 9 odst. 1 zákona o DPH), s výjimkou poskytnutí služby, která je v jiném členském státě EU osvobozena od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě EU, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby nebo pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu, pokud byla tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě (vykazováno na řádku 21 přiznání k DPH),
–
přemístění zboží v režimu skladu z tuzemska do jiného členského státu EU.
Příklad 1
Dodání zboží do Španělska
Český plátce prodal dne 2. 1. 2025 skleněný stůl v hodnotě 200 000 Kč společnosti se sídlem ve Španělsku. Odběratel poskytl daňové identifikační číslo, které je platné. Doprava je zajištěna českým plátcem formou nákladní přepravy. Přepravní dokumenty byly plátci zaslány přepravní společností. Téhož dne také plátce vystavil fakturu, která byla zaslána e-mailem zákazníkovi. Dne 10. 1. 2025 zákazník uhradil fakturovanou částku. V jakých reportech vykáže plátce tuto transakci z pohledu DPH?
Plnění bude českým plátcem vykázáno v přiznání k DPH na řádku č. 20 jako dodání zboží do jiného členského státu EU. Dále musí plátce vykázat dodání zboží v souhrnném hlášením pod kódem „0“. V daném případě by pak měly být naplněny podmínky pro osvobození od DPH podle § 64 zákona o DPH.
Příklad 2
Dodání zboží do Dubaje
Český plátce prodal dne 2. 1. 2025 skleněný stůl v hodnotě 200 000 Kč společnosti se sídlem ve Spojených arabských emirátech. Plátce realizoval celní řízení ve věci vývozu zboží do třetí země a byly mu dodány celní dokumenty. Doprava je zajištěna českým plátcem formou letecké přepravy. Téhož dne také plátce vystavil fakturu, která byla zaslána e-mailem zákazníkovi. Dne 10. 1. 2025 zákazník uhradil fakturovanou částku. V jakých reportech vykáže plátce tuto transakci z pohledu DPH?
V daném případě jsou naplněny podmínky pro osvobození od DPH podle § 66 zákona o DPH. Plnění bude českým plátcem vykázáno v přiznání k DPH na řádku č. 22 jako vývoz zboží. V souhrnném hlášení, v kontrolním hlášení ani v Intrastatu se vývoz zboží do třetích zemí nevykazuje.
Příklad 3
Poskytnutí služby podnikateli EU
Český specialista informačních technologií je plátcem od 1. 2. 2023. Zákazníkem je německá společnost, která poskytla daňové identifikační číslo. Německá společnost nemá v České republice provozovnu pro účely DPH. Český plátce poskytl IT služby v hodnotě 80 000 Kč. Jak bude transakce vykázána v DPH reportech?
IT služby německé společnosti mají podle základního pravidla místo plnění v sídle příjemce, tedy v Německu, protože příjemce služby je osoba povinná k dani, kdy je povinen přiznat DPH na výstupu (tzv. samovyměřit DPH) příjemce této služby, který si případně může uplatnit i nárok na odpočet DPH. Český plátce vyúčtuje službu bez DPH a vykáže poskytnutí IT služby na řádku 21 přiznání k DPH a v souhrnném hlášení pod kódem „3“.
Příklad 4
Poskytnutí služby a úhrada po splatnosti
Český plátce poskytl polské společnosti marketingové služby za 1 mil. Kč. Jelikož šlo o poskytnutí služby podle základního pravidla s místem plnění v sídle příjemce (v Polsku), plátce neúčtoval DPH a vykázal poskytnutí marketingové služby na řádku 21 přiznání k DPH a také v souhrnném hlášení pod kódem „3“ ve zdaňovacím období červen 2024. Za službu však zákazník zaplatil s půlročním zpožděním, a proto mu český plátce vyfakturoval úrok z prodlení ve výši 50 000 Kč. Bude úrok z prodlení vykázán v souhrnném hlášení?
Úrok z prodlení patří mezi sankční instrumenty, a proto se nejedná o poskytnutí služby ani navýšení hodnoty služby. Proto není úrok z prodlení předmětem DPH a nebude vykázán jako poskytnutí služby v přiznání k DPH ani v souhrnném hlášení.
Souhrnné hlášení podává také identifikovaná osoba, a to v situaci, pokud uskutečnila:
–
poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě EU podle základního pravidla (podle § 9 odst. 1 zákona o DPH), s výjimkou poskytnutí služby, která je v jiném členském státě EU osvobozena od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě EU, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby nebo pokud před uskutečněním této služby přijala úplatu, pokud byla tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě, nebo
–
dodání zboží kupujícímu při třístranném obchodu, pokud je identifikovaná osoba prostřední osobou v tomto obchodu.
Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni vést dle § 100 zákona o DPH evidenci pro účely DPH, kde je třeba uvádět veškeré údaje vztahující se k jejich daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání, souhrnného nebo kontrolního hlášení. V této evidenci se vedou také další údaje, a to zejména pro plnění, která nejsou předmětem DPH, a pro obchodní majetek. Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni zajistit, aby údaje z evidence byly v evidenci řádně zaznamenány nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání, souhrnného nebo kontrolního hlášení, ve kterých jsou obsaženy, nebo do konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost je evidovat, a to u ostatních plnění majících povinnost vést evidenci.
V souvislosti se souhrnným hlášením je také vhodné dodat, že plátce může být také na transakce se zbožím v rámci EU povinen podávat výkaz Intrastat, který se podává celnímu úřadu, a to jak na stranu dodání zboží, tak i přijetí v případě, že je překročena určitá hodnota (v roce 2025 je práh 15 milionů Kč pro podávání hlášení pořízení či dodání zboží).
Podle ustanovení § 101a zákona o DPH je povinná elektronická forma podání jak pro plátce, tak pro identifikovanou osobu u přiznání k DPH včetně dodatečného, kontrolního i souhrnného hlášení.
Lhůta pro podání souhrnného hlášení
Lhůta pro podání souhrnného hlášení za kalendářní měsíc je 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. V případě, že plátce poskytuje pouze služby podle základního pravidla do EU, podává souhrnné hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Pokud plátce tedy podává souhrnné hlášení za každé kalendářní čtvrtletí a v průběhu kalendářního čtvrtletí uskuteční plnění dodání zboží do jiného členského státu EU, přemístění zboží do jiného členského státu EU nebo dodání zboží kupujícímu při třístranném obchodu (dále jen „plnění se zbožím v rámci EU“), vzniká plátci povinnost v tomto kalendářním čtvrtletí za měsíce, které předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo k uskutečnění plnění se zbožím v rámci EU, povinnost podat souhrnné hlášení za každý kalendářní měsíc tohoto kalendářního čtvrtletí, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k uskutečnění plnění se zbožím v rámci EU, přičemž tento plátce dále podává souhrnné hlášení měsíčně, a to za každý kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil plnění se zbožím v rámci EU. Čtvrtletně se tedy souhrnné hlášení podává, jenom pokud jde o čtvrtletního plátce DPH, který poskytuje pouze služby podle základního pravidla do EU. Identifikovaná osoba podává souhrnné hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno. Pokud je zjištěno, že byly v souhrnném hlášení uvedeny chybné údaje, vzniká povinnost podat do 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů následné souhrnné hlášení.
Pokud by bylo podáno souhrnné hlášení nekvalifikovaně dle ustanovení § 71 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), tedy prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být podání potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu (tedy podepsaným způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo prostřednictvím daňové informační schránky) ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení.
Příklad 5
Čtvrtletní plátce poskytuje služby do EU
Český plátce poskytuje služby jak pro tuzemské společnosti, tak pro společnosti v EU, ale i v třetích zemích. Plátce má zdaňovací období kalendářní čtvrtletí, protože jeho obrat je do 15 mil. Kč za kalendářní rok. V jaké frekvenci bude podávat souhrnné hlášení a jaké transakce budou v souhrnném hlášení vykázány?
Čtvrtletní plátce bude podávat přiznání k DPH za každé kalendářní čtvrtletí do 25. dne měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období. V případě, že v souhrnném hlášení plátce vykazuje jen služby podle základního pravidla poskytované do EU, bude souhrnné hlášení podávat stejně jako DPH přiznání, a to čtvrtletně. V souhrnném hlášení vykáže pouze služby poskytované společnosti v EU.
Jaké informace se uvádí do kontrolního hlášení?
Jako ke každému tiskopisu, tak i k souhrnnému hlášení existuje dokument „Pokyny k vyplnění souhrnného hlášení a následného souhrnného hlášení“, který je vhodné mít pročtený. Daňový subjekt vyplňuje v tiskopisu kromě běžných identifikačních údajů tyto specifické údaje pro souhrnné hlášení, přičemž jde o údaje, které se vyplňují na konkrétním číslu řádku souhrnného hlášení.
Kód země a daňové identifikační číslo protistrany
V každé zemi EU jsou přidělována daňová identifikační čísla (dále jen „DIČ“), která mají vždy v úvodu kód země a dále několik čísel či kombinace čísel a písmen. Jednotlivé země mají přitom vlastní strukturu DIČ a liší se délkou či tím, zda jsou obsaženy jen čísla, nebo i písmena za kódem země. Platnost DIČ lze ověřit v databázi Evropské komise VAT Information Exchange System (tzv. VIES – http://ec.europa.eu/taxation_customs/vies/), přičemž některé členské státy EU ve VIES uvádí jak údaj o platnosti DIČ, tak i název a adresu konkrétního plátce DPH, respektive osoby registrované k dani, ale některé členské státy EU uvádí pouze informaci o tom, zda je DIČ platné, či neplatné. Ohledně kontroly platnosti DIČ je třeba pořídit také důkazní prostředek, protože v určitých případech může požadovat finanční úřad také prokázat, že platnost daného DIČ v dané době uplatnění režimu DPH (typicky reverse-charge, tedy bez české DPH) kontroloval, a proto by mělo být dané prověření s uvedením datumu kontroly uloženo pro účely případného prokazování.
Příklad 6
Neplatné DIČ a osvobození od DPH
Plátce podniká jako společnost s ručením omezeným a prodává koberce jak v tuzemsku, tak zákazníkům v EU. Je měsíčním plátcem DPH. Plátce prodal dne 27. 10. 2024 několik koberců v celkové hodnotě 1 000 000 Kč slovenské osobě registrované k dani. Přepravu si zajistil slovenský kupující na své náklady. Kupující při nákupu sdělil své slovenské DIČ, které plátce DPH nezkontroloval. Plátce toto dodání zboží vykázal v přiznání k DPH na řádku č. 20 a v souhrnném hlášení jako osvobozené dodání zboží do jiného členského státu EU. Český finanční úřad zahájil daňovou kontrolu zdaňovacího období a požadoval říjen 2024 a hodlá doměřit českou DPH, jelikož slovenský podnikatel nemá platnou DPH registraci od ledna 2024. Navíc finanční úřad požaduje prokázat přepravu zboží na Slovensko. Plátce DPH však nedisponuje žádným důkazním prostředkem o kontrole platnosti DIČ ani o přepravě zboží. Jak asi daňová kontrola dopadne?
Na základě ustanovení § 64 zákona o DPH je osvobozeno dodání zboží do jiného členského státu EU plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě EU v případě, že plátce prokáže přepravu zboží do jiného členského státu EU. Jelikož slovenský podnikatel nebyl v dané době osobou registrovanou k dani a plátce nemá důkazní prostředky pro prokázání přepravy zboží, finanční úřad nejspíše doměří českou DPH v základní sazbě DPH a doměří také odpovídající sankce (tedy penále a úrok z prodlení).
Kód plnění
V souhrnném hlášení se použije kód plnění „0“ při dodání zboží do jiného členského státu EU osobě registrované k dani v jiném členském státě EU (§ 13 odst. 1 a 2 zákona o DPH), kód plnění „1“ při přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu EU (§ 13 odst. 6 zákona o DPH), kód plnění „2“ při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu (§ 17 zákona o DPH) a „kód plnění „3“ při poskytnutí služeb podle základního pravidla v rámci EU (§ 9 odst. 1 zákona o DPH).
Počet plnění
Dále se v souhrnném hlášení vyplňuje počet uskutečněných plnění, který vyjadřuje počet dokladů, které byl plátce povinen vystavit za každé příslušné plnění. Počet plnění musí být vždy celé kladné číslo. Pokud dojde ke změně hodnoty plnění a vystavení dobropisu nebo vrubopisu, uvede se počet plnění, kterých se změna týká, vždy kladným číslem. Například když plátce uskuteční pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě EU pět dodávek zboží a k jedné dodávce vystaví v tomto kalendářním čtvrtletí dobropis, uvede do sloupce „Počet plnění“ číslo 6.
Celková hodnota plnění v Kč
Dále se vyplňuje celková hodnota plnění. Celková hodnota plnění se vyplňuje v české měně a zaokrouhlí se na celé koruny nahoru. Při vyplnění tohoto údaje se nepoužívá desetinná tečka a čárka. Celková hodnota plnění musí být vždy celé číslo. Pokud dojde ke změně hodnoty plnění a vystavení dobropisu nebo vrubopisu, započte se částka, o kterou se v případě dobropisu snižuje původní hodnota plnění, záporným číslem, a částka, o kterou se v případě vrubopisu zvyšuje původní hodnota plnění, kladným číslem.
Pro úplnost lze dodat, že je také vhodné znát, jak se opravují údaje v následném souhrnném hlášení. V pokynu je k opravám uvedeno, že „následném souhrnném hlášením se opravují údaje, které plátce uvedl v předchozích podáních (souhrnném hlášení nebo následném souhrnném hlášení) vztahujících se k danému kalendářnímu čtvrtletí. Opravou údajů se rozumí vložení nového řádku (v případě, že předchozí podání tento řádek vůbec neobsahovalo), storno řádku z předchozích podání (v případě, že v předchozím podání tento řádek neměl být vůbec uveden) a oprava údajů řádku z předchozích podání. Oprava údajů se provádí:
–
vložením nového řádku vyplněním všech údajů uvedených v oddílu B,
–
stornováním řádku z předchozích podání proškrtnutím křížkem ve sloupci označeném „Storno řádek“. Do následného souhrnného hlášení se ve stornovaném řádku vyplní všechny údaje vyplněné v původním řádku,
–
opravou údajů řádku z předchozího podání stornováním původního řádku a vložením nového bezvadného řádku (viz příklad).“
Jaká hrozí pokuta u souhrnného hlášení?
Správce daně může podle ustanovení § 247a daňového řádu uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy do výše 500 000 Kč. Tato pokuta až do výše 500 000 Kč může být uložena v situaci, kdy daňový subjekt nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, nebo nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.