Režim přenesení daňové povinnosti

V jaké sazbě DPH vyměřit DPH mezi Subdodavatelem (pronájem lešení) a Zhotovitelem (Stavební práce), oba plátci DPH, když Objednatel (Společenství vlastníků má v SoD sazbu DPH 12 %). Tedy Zhotovitel (stavební firma) fakturuje Objednateli (společenství vlastníků) s 12 % sazbou DPH. V jaké sazbě ale vyměřit Subdodavatelskou fakturu z pohledu Zhotovitele?

Můžete mi, prosím, zodpovědět otázku, která se týká vystavení faktury české firmy jakožto plátce DPH zahraniční právnické osobě ze Slovenska rovněž plátci DPH za služby, které se uskutečnily na území ČR. Konkrétně šlo o loveckou akci a dopravu osob v místě pořádání akce. Je možné vystavit fakturu s přenesenou daňovou povinností nebo jsme povinni vystavit fakturu klasicky s DPH?

Společnost s.r.o., plátce DPH chce pořídit ojetý automobil od plátce DPH z Německa. Prodávající na prodejní smlouvě uvádí kupní cenu + 19% DPH (zde uvádí poznámku kauce) a chce ji předem zaplatit. Jak by měl vypadat prodejní daňový doklad? Měla by na něm být vyčíslena částka vč. DPH nebo pouze ZD? DPH by pak česká s.r.o. uhradila při registraci vozidla v ČR a následně si uplatnila nárok v přiznání k DPH v daném měsíci? Předpokládám,že se bude jednat o řádek 3 a 43 v daňovém přiznání. Předpokládám, že po doložení dokladu o registraci vozidla německému prodejci, by nám kauci ve výši DPH měli vrátit. Měli bychom požadovat, aby prodejce uvedl do prodejní smlouvy režim, v jakém nám ojeté vozidlo prodává? O jaký režim se přesně jedná, pokud bychom nechtěli kupovat vozidlo s DPH, ale chtěli bychom ho odvést a nárokovat až v ČR. Prosím o stručný přehled, jak je to s tím DPH. 

Zabýváme se montáží vrat (posuvných, rolovacích...) a montáží žaluzií (všeho druhu). Nejsme si jistí, zda lze uplatnit v těchto případech sníženou sazbu DPH (bod 1+2) a zda se jedná o přenesenou daňovou povinnost v případě bodu 3+4): 1. Zákazník-občan požaduje výměnu vadných lamel na rolovacích vratech v garáži rodinného domu určený k bydlení. 2. Zákazník-občan požaduje opravu žaluzií (vodících lišt, lamel) v rodinném domě. 3. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje opravu a seřízení motoru na posuvné bráně (jedná se jen o zásah do elektroniky motoru). 4. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje výměnu a instalaci nového motoru za vadný na posuvné bráně. Motor může být umístěn přímo na posuvném křídle nebo na sloupku plotu. 

Česká s. r. o., neplátce DPH, provádí stavební práce v ČR. Některé činnosti jim provedou slovenské firmy, plátci DPH a fakturu jim vystavili včetně jejich DPH. Má česká s. r. o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba? Pokud ano, co s fakturami od slovenských dodavatelů, kteří vystavili faktury s jejich DPH? 

Společnost s r. o., plátce DPH, dováží zboží z Ukrajiny. na Platebním výměru celního úřadu je vyčíslená částka DP a uvedeno: DPH nevybírá CÚ. Jedná se o přenesenou daňovou povinnost? Jak toto DPH vyjádřit v daňovém přiznání, na jakém řádku? Jedná se o zboží se základní sazbou. 

Firma pořídila v rámci své ekonomické činnosti mulčovací stroj FAE RCU-55 Stage V, dále univerzální mulčovač BL1/RCU55-125, lehký mulčovač PML/RCU55-150, zadní naviják s tažnou silou 2t a rychloupínací zařízení s naklápěním RCU-55. Dohromady vše pořídila za 2.590.000 Kč bez DPH. Chtěla bych se zeptat, zda mohu vše odepisovat dohromady jako soubor hmotných movitých věcí? Pokud se nepletu, tak by to mělo patřit do druhé odpisové skupiny a daňově odepisovat po dobu pěti let, je to tak správně? A zároveň pokud by se firma rozhodla pro účetní rovnoměrné odpisy po dobu deseti let, bylo by to tak v pořádku? Když si nyní firma plátce dph fakturuje za sekání náletových dřevin podél dálnic další firmě plátci dph, použije se při fakturaci režim přenesené daňové povinnosti či nikoliv? Když jsem se podívala na všechny činnosti, které spadají do kódu služeb dle CZ CPA 41-43, tak dle mého názoru sekání náletových dřevin do žádné z těchto činností nespadá. Pokud by to tak opravdu bylo a nespadalo by to do režimu PDP, když by firmy řekly, že se domluvily na základě zásady opatrnosti režim PDP použít, tak by nemělo být chybou, když režim PDP použily, mám pravdu? A pokud by se takto domluvily, tak je možné u prvních faktur, které v režimu PDP vystavily, to takto už ponechat a neopravovat a u následujících faktur, pokud by mi někdo potvrdil, že do režimu PDP sekání náletových dřevin nespadá, už režim PDP nepoužít?

Český plátce DPH poskytne stavební práce Slovenskému plátci DPH na nemovitosti v ČR. Jak bude vystavená faktura z pohledu DPH?

Společnost přijala fakturu za interiérové vestavné vybavení administrativní budovy, faktura byla vystavená v režimu přenesené daňové povinnosti. Jaký je správný postup týkající se DPH, když má být část této faktury přefakturovaná na jinou společnost? Měli bychom na celou přijatou fakturu uplatnit přenesenou povinnost, tzn. v podstatě plus minus, a poté vystavit druhé společnosti fakturu bez DPH, kde uvedeme, že se jedná o přenesenou daňovou povinnost a druhá společnost následně na své straně znovu splní tu daňovou povinnost i nárok na odpočet?

Jak správně postupovat v následujícím případě: Pořízení zboží z JČS, dodavatel plátce DPH, nebylo ale uvedeno DIČ odběratele, který je plátce DPH v tuzemsku, faktura vystavena v režimu OSS s tuzemskou DPH. Dodavatel neopraví fakturu. Měl by odběratel správně ze základu daně z dané faktury v režimu přenesené daňové povinnosti odvést DPH (tuzemskou DPH „zaplatit dvakrát“)? Poslední dobou se totiž setkávám s názory z praxe, že jelikož dodavatel bude odvádět stejně přes OSS DPH v tuzemsku a odběratel si případně bude nárokovat odpočet, tuzemskému FÚ bude daň odvedena přes dodavatele, tak odběratel nemusí fakturu zahrnovat do přenesené daňové povinnosti. 

Jak postupovat, co se týče DPH, pokud si na českém e-shopu koupí slovenský občan poukaz na nákup zboží? Na tomto e-shopu lze nakoupit zboží jen s 21 % DPH.

Jsme právnická osoba - s.r.o. - plátce DPH - dodáváme FVE koncovým uživatelům plátcům i neplátcům DPH. Jaký bude oběh DPH a povinnosti s ním spojené? * sazba na FVE 12% (?) *Nakupujeme materiál a zboží na realizaci díla s 21% DPH - uplatňujeme nárok na odpočet v řádku 40 tiskopisu přiznání k DPH (?) * vystavujeme zálohovou fakturu na dílo odběrateli = bez DPH protože půjde o přenesenou daňovou povinnost podle §92 ZDPH resp. §92e = (?) * vystavená záloha je uhrazená = nevystavujeme daňový doklad na přijatou platbu (?) tzn. není vykázána v řádku 25 přiznání k DPH (?) * dílo je dokončeno a předáno = vystavujeme konečný daňový doklad = v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92 (92e) tedy bez DPH základ daně uvedený v řádku 25 přiznání k DPH (?) * výše uvedené (pokud je to správný postup) platí pro odběratele plátce DPH i neplátce? * rozumím tomu správně, že DPH dle výše uvedeného - platí resp. uvádí ve svém přiznání k dani pouze náš dodavatel materiálu a zboží a naše firma i náš odběratel plátce - DPH - pouze v přiznání k DPH vykazujeme, ale k jeho "úhradě" nedochází? * v kontrolním hlášení k DPH uvádíme plnění dle §92e v oddíle A.1. (?) Děkuji za výklad správného postupu i správnosti vyplnění výkazů!

Vystavili jsme fakturu, kdy odběratelem je SVJ, které má IČO, ale není plátcem DPH. Fakturujeme dodávku a montáž kamerového systému na bytovém domě se sazbou 12 %. Je to správně? A jak by to bylo, pokud by v bytovém domě byly i nebytové prostory?

Daňový subjekt byl zpětně znovu zaregistrován jako plátce DPH, přičemž mu byla původně registrace zrušena a následně došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí. Konkrétně se jedná o následující problém: Daňovému subjektu byla zrušena registrace k DPH ke dni 20. 1. 2023 na základě rozhodnutí správce daně, a to z důvodu nepodávání daňových přiznání a nedosažení obratu 1.000.000 Kč za předcházejících 12 měsíců. Daňový subjekt tedy v roce 2023 nepodával daňová přiznání k DPH, protože nebyl považován za plátce. Následně bylo toto rozhodnutí o zrušení registrace zpětně zrušeno. OFŘ po předběžném posouzení věci dospělo k závěru, že byly naplněny podmínky pro nařízení přezkoumání rozhodnutí dle ustanovení § 121 odst. 1 DŘ, neboť předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. OFŘ proto rozhodnutím ze dne 18. 6. 2024 vydaného dne 19. 6. 2024, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2024, nařídilo přezkoumání předmětného rozhodnutí k datu 15. 8. 2024, čímž se daňový subjekt stal zpětně plátcem DPH. V průběhu období, kdy daňový subjekt nebyl považován za plátce, však došlo k plněním, na která by za normálních okolností měl vystavit faktury v režimu přenesené daňové povinnosti (PDP) dle § 92a odst. 5 ZDPH. Vzhledem k tomu, že zpětné uplatnění režimu PDP není možné, vzniká otázka, jak k těmto fakturacím přistupovat nyní. Můj dotaz tedy zní: 1. Jak by měl daňový subjekt nyní postupovat v případě plnění, která měla být vystavena v režimu PDP během období, kdy nebyl považován za plátce DPH? 2. Má daňový subjekt nyní zpětně vystavit faktury s DPH a uvést je v opravených daňových přiznáních, nebo je nutné postupovat jiným způsobem? 

Naše firma zakoupila byt za účelem jeho budoucího pronájmu občanům (nepodnikatelům). Byt je zkolaudovaný, bylo by možné v něm okamžitě bydlet, ale vzhledem ke zchátralému stavu bytu se naše firma rozhodla nejprve byt zrekonstruovat. Dodavatelem rekonstrukce bude stavební firma, plátce DPH. Nárok na odpočet DPH u těchto stavebních prací nebude, to je jasné. Otázkou je, zda nám stavební firma bude fakturovat své služby rovnou s DPH, anebo v režimu přenesení daňové povinnosti. A jaká sazba DPH by se u režimu PDP uplatnila?

Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.

Společnost nakupuje, resp. dováží z Velké Británie automobily (nové) + příslušenství (náhradní díly), obdrží fakturu s 0% sazbou DPH (VAT RATE); dovoz dle našich informací nepodléhá celnímu režimu (pravděpodobně dle dohod mezi státy EU a VB) otázky: 1) tato plnění budou výkázána v přiznání DPH následovně: a) povinnost přiznat daň při dovozu zboží (řádek přiznání 7; do kontrolního hlášení dovoz zboží nevstupuje), b) v případě nároku na odpočet (řádek přiznání 43) 2) opravdu toto plnění (dovoz nových OA + náhradních dílů) nepodléhá celnímu režimu; 3) jaké datum je považáváno za DUZP pro přiznání DPH: a) datum vystavení faktury dodavatelem; b) datum úhrady (úplaty) fa dodavateli, c) nebo datum dodání zboží na území EU resp. do České republiky.

Firma provádějící montáže klimatizací se pustila do montáže chlazení a chladících, mrazících boxů včetně souvisejících stavebních prací. Jedná se např. o akci chlazení do gastro provozu nebo skladu. Odběratelé jsou firmy plátci DPH. Fakturují toto v režimu přenesení daňové povinnosti. Odběratelé režim PDP akceptují. Nyní si zpětně firma není jistá, zda se nejedná např. o kód CZ 28.25 průmyslová chladící a mrazící zařízení nebo kód 33.20 – instalace průmyslových strojů a zařízení. Kde je hranice, kdy lze použít přenesení daňové povinnosti? Pokud zákazník také plátce DPH akceptuje přenesenou daňovou povinnost, tak je to v pořádku?

Podléhá oprava elektroinstalace v budově režimu přenesené daňové povinnosti?

Společnost eviduje nedokončenou výrobu týkající se stavební zakázky. Tato stavební zakázka nebyla fakturována a ani nedošlo k přijetí úplaty a uplynulo 12 měsíců, tj. byly naplněny podmínky § 21 odst. 8 zákona o DPH. Nejdéle tedy k 31. 12. následujícího roku po roce, kdy bylo započato plnění mělo dojít k odvodu DPH, což se nestalo. Budeme tedy podávat dodatečné daňové přiznání k DPH. Jak stanovit základ daně? Je průchozí na úrovni ocenění nedokončené výroby, a nebo musí být zohledněna i očekávaná marže? Jak se bude účtovat (MD 314/D 343).