Některým účetním jednotkám vzniká od 1. ledna 2024 povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti, resp. konsolidovanou zprávu o udržitelnosti podle části osmé zákona o účetnictví . Jedná se o úpravu vycházející ze směrnice CSRD. Co se rozumí zprávou o udržitelnosti a kdo bude mít povinnost zprávu o udržitelnosti za účetní období 2024 vyhotovit?
Kdo musí vypracovat zprávu o udržitelnosti?
Do zákona o účetnictví byla zapracována první fáze náběhu povinnosti. To znamená, že zprávu o udržitelnosti vyhotovují ty účetní jednotky, které měly doposud povinnost uvádět nefinanční informace. Jedná se tedy o účetní jednotky, které jsou obchodní společností a současně jsou:
–
velkou účetní jednotkou s průměrným počtem zaměstnanců za účetní období vyšším než 500, a
–
subjektem veřejného zájmu.
V případě
konsolidace
se jedná o obchodní společnost, která je:–
mateřským podnikem velké skupiny účetních jednotek s průměrným počtem zaměstnanců za účetní období vyšším než 500, a
–
subjektem veřejného zájmu.
Oproti povinnosti uvádět nefinanční informace je tato skupina rozšířena na všechny úvěrové instituce a pojišťovny, tj. i na ty, co nemají formu obchodní společnosti. Přestože skupina účetních jednotek není z hlediska jejich počtu nikterak významná, je zavedení nové povinnosti významné především z pohledu prvního použití závazných a jednotných evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS).
Zpráva o udržitelnosti je samostatnou částí výroční zprávy a účetní jednotka by v ní měla uvést informace, které jsou nutné k pochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti, a informace potřebné k pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, jeho výkonnost a postavení. Informacemi o udržitelnosti se rozumí uvedení informací týkajících se oblastí:
–
životního prostředí,
–
sociální,
–
správy a řízení podniku.
Součástí poskytovaných informací ve zprávě o udržitelnosti jsou i informace požadované čl. 8 nařízení o taxonomii.
Účetní jednotky, které uváděly nefinanční informace, se musí nově připravit na to, že:
–
informace o udržitelnosti jsou standardizované,
–
je stanoven závazný elektronický formát výroční zprávy podle nařízení ESEF, tj. XHTML formát,
–
je stanoveno závazné značkování (tagování) informací ve zprávě o udržitelnosti prostřednictvím XBRL formátu (závazná taxonomie bude stanovena nařízením Komise),
–
informace ve zprávě o udržitelnosti podléhají ověření.
Co obsahují standardy ESRS?
Na obsahový rámec informací o udržitelnosti stanovený zákonem o účetnictví navazují standardy ESRS, které specifikují dílčí požadavky na informace ve zprávě o udržitelnosti. Standardy ESRS byly vydány formou nařízení, které bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie na konci roku 2023, což znamená, že jsou přímo závazné a není potřeba jejich implementace do českého právního řádu. Standardy ESRS jsou k dispozici ve všech úředních jazycích Evropské unie, tj. i v českém jazyce. Podívejme se tedy, jaké jednotlivé standardy tvoří první sadu standardů ESRS a co je jejich obsahem.
Při uvádění informací o udržitelnosti podle standardů ESRS by se podniky měly zaměřit na takové dopady, rizika a příležitosti, které byly podnikem vyhodnoceny jako významné na základě principu dvojí významnosti, který je popsán ve standardu ESRS 1.
První sada standardů ESRS je označována jako sektorově agnostická, což znamená, že jsou platné pro všechny podniky napříč jednotlivými odvětvími. První sada standardů ESRS je rozčleněna na dvě části:
–
průřezové standardy (cross-cutting standards)
–
tematické standardy (topical standards)
Standardy ESRS jsou doplněny seznamem pojmů a zkratek.
Průřezové standardy
obsahují obecné principy a požadavky na poskytované informace, které by podniky měly dodržovat při vyhotovení zprávy o udržitelnosti a jsou tvořeny standardy ESRS1 Obecné požadavky a ESRS 2 Obecné informace. Následující schéma ukazuje propojení všech standardů ESRS.
Cílem tohoto standardu (ESRS 1) je umožnit porozumění struktuře ESRS, používaným pravidlům pro vypracování a základním pojmům a obecným požadavkům na přípravu a prezentaci informací o udržitelnosti. Plní
de facto
funkci koncepčního rámce, neboť stanoví formální požadavky na zprávu o udržitelnosti obdobně jako je tomu u účetní závěrky. Standard ESRS 1 obsahuje:–
požadavky na prezentaci a strukturu zprávy o udržitelnosti
–
uvádění informací za stávající (aktuální) vykazovací období a za minulé vykazovací období
–
uvádění informací pouze v jedné části a odkaz v dalších částech na tyto informace, vztahují-li se informace k více částem
–
uvádění informací, které se staly zřejmými až po konci vykazovacího období, ale před schválením zprávy o udržitelnosti
–
provazba informací ve zprávě o udržitelnosti s jinými dokumenty v rámci podnikového výkaznictví (např. účetní závěrka, jiná část výroční zprávy, výkaz o zprávě a řízení nebo zpráva o odměňování)
–
oprava chyb
–
popis kvalitativních charakteristik, jako je například
–
relevance
–
věrný a poctivý obraz
–
srovnatelnost
–
definice
–
dvojí významnost
–
náležitá péče (due dilligence)
–
hodnotový řetězec
–
časové horizonty
Tento ESRS stanoví požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují na všechny podniky bez ohledu na odvětví jejich činnosti (tj. jsou obecné) a platí pro všechna témata udržitelnosti (tj. jsou průřezové). Stanoví obecné požadavky týkající se přípravy a vyhotovení zprávy o udržitelnosti ve vztahu k řízení, strategii, dopadu, řízení rizik a příležitostí (risk & oportunity management), ukazatelům a cílům. Podnik by měl poskytnout informace, jak připravuje zprávu o udržitelnosti, včetně:
–
rozsahu
konsolidace
a–
informací o předcházejících a navazujících částech hodnotového řetězce.
Jako příklad takových informací lze uvést
„Požadavek na zveřejňování informací BP-1 – Obecný základ pro přípravu prohlášení o udržitelnosti“
, kde dotčený subjekt uvádí například informace:a)
zda je zpráva o udržitelnosti sestavena na individuálním nebo konsolidovaném základě,
b)
v případě konsolidované zprávy, potvrzení rozsahu
konsolidace
s konsolidovanou účetní závěrkou,c)
zda podnik využil možnost vynechat utajované a citlivé informace.
Podniky ocení i seznam v Dodatku B, který uvádí přehled datových bodů v průřezových a tematických standardech, které jsou požadovány předpisy EU.
Tematické standardy
obsahují specifické požadavky na poskytované informace týkající se ESG oblastí ve třech sadách, které doplňují obecné požadavky na zveřejňování v ESRS 2. Následující obrázek ukazuje členění tematických standardů.
Pro všechny tematické standardy ESRS je společná struktura, která zahrnuje:

Tematické standardy obsahují celkem 10 standardů a následující tabulky ukazují skladbu jednotlivých tematických standardů spolu s uvedením oblastí jednotlivých dílčích témat.
ESRS E1 – E5 – Environmentální standardy
Standard ESRS
|
Téma
|
Dílčí téma
|
ESRS E1
|
Změna klimatu
|
Přizpůsobování se změně klimatu
|
Zmírňování změny klimatu
|
||
Energie
|
||
ESRS E2
|
Znečištění
|
Znečištění ovzduší
|
Znečištění vod
|
||
Znečištění půdy
|
||
Znečištění živých organismů a potravinových zdrojů
|
||
Látky vzbuzující obavy
|
||
Látky vzbuzující mimořádné obavy
|
||
Mikro plasty
|
||
ESRS E3
|
Voda a mořské zdroje
|
Voda
|
Mořské zdroje
|
||
ESRS E4
|
Biologická rozmanitost a ekosystémy
|
Faktory přímého dopadu na úbytek biologické rozmanitosti
|
Dopady na stav druhů
|
||
Dopady na rozsah a stav ekosystémů
|
||
Dopady a závislosti s ohledem na ekosystémové služby
|
||
ESRS E5
|
Oběhové hospodářství
|
Příliv zdrojů, včetně využití zdrojů
|
Odsun zdrojů souvisejících s produkty a službami
|
||
Odpady
|
ESRS S1 – S4 – Sociální standardy
Standard ESRS
|
Téma
|
Dílčí téma
|
1.
ESRS S1
|
Vlastní pracovní síla
|
Pracovní podmínky
|
Rovné zacházení a příležitosti pro všechny
|
||
Další práva související s prací
|
||
ESRS S2
|
Pracovníci v hodnotovém řetězci
|
Pracovní podmínky
|
Rovné zacházení a příležitosti pro všechny
|
||
Další práva související s prací
|
||
ESRS S3
|
Dotčené komunity
|
Hospodářská, sociální a kulturní práva komunit
|
Občanská a politická práva komunit
|
||
Práva původních obyvatel
|
||
ESRS S4
|
Spotřebitelé a koncoví uživatelé
|
Dopady související s informacemi pro spotřebitele a/nebo koncové uživatele
|
Osobní bezpečnost spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů
|
||
Sociální začleňování spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů
|
ESRS G1 – Standard pro oblast správy a řízení podniku
Standard ESRS
|
Téma
|
Dílčí téma
|
ESRS G1
|
Chování podniků
|
Podniková kultura
|
Ochrana oznamovatelů
|
||
Dobré životní podmínky zvířat
|
||
Politická angažovanost
|
||
Řízení vztahů s dodavateli včetně platebních postupů
|
||
Korupce a úplatkářství
|