Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 3

Financující transakce stejně jako ostatní transakce realizované mezi spojenými osobami podléhají pravidlu cen obvyklých dle § 23 odst. 7 ZDP , přičemž v tomto specifickém případě je v rámci obvyklého tržního rozpětí stanovována cena peněz, resp. finančních prostředků poskytovaných mezi spřízněnými entitami v souvislosti s poskytnutým uvěrovým finančním nástrojem. Mezi úvěrové finanční nástroje lze s ohledem na dikci zákona o daních z příjmů zařadit zejména úvěry či zápůjčky, dluhopisy, vkladní listy/vkladové certifikáty, popř. směnky. V rámci vztahů mezi spojenými osobami se pak lze setkat rovněž s případy poskytovaného ručení ve skupině (např. ručení dceřiné společnosti za závazky mateřské společnosti prostřednictvím vlastněných nemovitostí či cenných papírů), stejně tak nabývá v posledních letech na významu cash poolingové financování. U popisovaného typu financujících transakcí přitom s ohledem na charakter transakce bývá posuzována obvyklá úroková sazba, potažmo sazba ručení.

Cílem směrnice DAC VI je zpřístupnění informací daňovým orgánům EU o používaných přeshraničních daňově-optimalizačních schématech s rizikovým prvkem z hlediska obcházení daných daňových povinností. Směrnice zavádí automatickou výměnu, tzv. výměnu informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání. Oznamovací povinnost se týká přeshraničních uspořádání, která mohou být nástrojem agresivního daňového plánování.

Skokový růst cen základních energetických zdrojů, ke kterému v současné době dochází, ovlivňuje veškeré sféry společenského a hospodářského života a pociťujeme jej všichni bez rozdílu, občané, nezávislé podniky i nadnárodní korporace. V prostředí nadnárodních korporací vyvstávají otázky, jak toto navýšení cen promítnout do vnitroskupinových transakcí. Diskutována je zejména otázka zohlednění či nezohlednění těchto narůstajících nákladů v konstrukci převodní ceny nízkorizikových entit vůči ostatním podnikům ve skupině.

Implementací směrnice Rady 2016/2258/EU do legislativy získává správce daně přístup k mechanismům, dokumentům, postupům a informacím potřebným pro účely boje proti špinavým penězům. Podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v rámci provedené novely daňového řádu je povinná osoba na vyžádání správce daně předložit údaje a dokumenty získané při idenfikaci a kontrole klienta, a také údaje o způsobu jejich získání.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2022 ze dne 29. listopadu 2022, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o zamezení dvojího zdanění.

Pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům byla vytvořena směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. 5. 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU , pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, která zavádí nový okruh automaticky vyměňovaných informací na informace oznamované nadnárodními skupinami podniků. Jejím účelem je předcházet agresivnímu daňovému plánování a škodlivé daňové soutěži, které značně narostly a dostaly se do středu pozornosti jak v Evropské unii, tak ve světě.

Fyzická osoba (plátce DPH z důvodu pronájmu vozidel) ukončil stávající pronájem s dosavadním nájemcem na území ČR a hledá nájemce nového zase v ČR. Protože prodává svůj majetek v ČR a stěhuje se do Dubaje, kde se stane rezidentem a zároveň má dům ve Španělsku, chce vozidla, které doteď pronajímal jako rezident ČR, převést jen pro účely parkování do domu ve Španělsku, s tím, že na území ČR bude dále hledat potencionálního nájemce, má toto nějaké dopady do DPH a daně z příjmů?

Ukrajinský podnikatel nám vystaví fakturu za práci na stavbě v ČR, a někteří fakturu za úklid v provozovně naší firmy v České republice, jsme právnická osoba s. r. o., plátci DPH v ČR. Musíme těmto podnikatelům, kteří mají IČ v ČR, srazit srážkovou daň? Teoreticky, když by nám předali, že mají doklad z FÚ, že se jim daň nemusí zadržovat, nemusíme zajišťovat srážkovou daň?

Vnitroskupinové služby s nízkou přidanou hodnotou představují druh transakcí v rámci skupiny podniků zahrnující služby správního, technického, finančního, poradenského či obchodního charakteru, pro které se v rámci podnikatelského prostředí vžilo mimo jiné rovněž označení tzv. back office služby.

Německá společnost s DIČ DExxxxxxxx, nám pronajímá dopravní pás, který používáme v našem výrobním závodě. Nájem pásu nám fakturuje v EUR. Jsme povinni z této faktury srazit srážkovou daň? Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění jsem našla jen to, že je to povinnost ve vztahu k nájmu nemovitého majetku.  

Jak probíhá případné zdaňování příjmu, když pan XXX měl pracovní smlouvu se zaměstnavatelem v USA, a zároveň pracuje v ČR? Co se děje s daněmi v USA, předpokládám, nám budou muset potvrdit Američani, ale co je ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění a zda to bude něčemu podléhat u nás (daň, pojištění)? Jak postupovat v případě DPFO?

Automatická výměna informací, jejíž součástí jsou dle Směrnice Rady 2015/2376/EU ze dne 8. 12. 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU , pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, předběžná daňová rozhodnutí a předběžná posouzení převodních cen. Cílem zavedení této automatické výměny informací o předběžných daňových rozhodnutích a o předběžných posouzeních převodních cen je zvýšení transparentnosti a tím i řešení problémů spojených zejména s agresivním daňovým plánováním a mezinárodními daňovými úniky.

V souvislosti s implementací směrnice Rady 2021/514/EU, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (tzv. DAC7), do zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se od 1. 1. 2023 zavádí mj. nový druh oznamovací povinnosti provozovatelů platforem sdílené ekonomiky o oznamovaných činnostech vykonávaných oznamovanými prodejci prostřednictvím těchto platforem.

Je v pořádku, když česká mateřská společnost, 100% vlastník, fakturuje každý měsíc své slovenské dceřiné společnosti (obě dvě s. r. o., plátci DPH) služby související se zpracováním smluv, které pro slovenskou dceru zpracovala česká matka? Slovenské s .r. o. uzavírá každý měsíc kupní smlouvy na nákup a prodej zboží, které fakturuje, avšak veškerou agendu s tím spojenou a následnou komunikaci se zákazníkem zpracovávají zaměstnanci české mateřské společnosti. Slovenská dceřiná společnost zaměstnává pouze obchodního manažera, který kontrakty získává. Společnosti se mezi sebou dohodly, že 50% částka z celkové provize, která u smluv vznikne, bude každý měsíc přefakturována českou mateřskou společností s textem: fakturujeme vám za poskytnutí služeb souvisejících se zpracováním a správou kupních smluv uzavřených v měsíci .... Je takováto fakturace mezi společnostmi v pořádku? Na jaký výnosový účet české s. r. o. by bylo nejvhodnější služby zaúčtovat? A z pohledu DHP se jedná o přenesení daňové povinnosti za poskytnuté služby mezi státy EU?

Sněmovna dnes ve 3. čtení schválila novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, která nyní zamíří do Senátu. Návrh implementuje směrnici Rady EU o správní spolupráci v oblasti daní, tzv. směrnici DAC 7, která reaguje na dynamicky se měnící podmínky v oblasti digitálních platforem.

    Mezinárodní výměna informací pohledem správce daně Jaroslav Dombrowski, Ing. Gabriela Buchtová Transpozicí směrnice DAC II. je od 1. 1. 2016 zavedena automatická výměna informací o finančních účtech na...