Záloha na dani z příjmů fyzických osob

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období. Odlišná pravidla pro zálohy se aplikují, pokud má daná osoba i odpovídající příjmy ze závislé činnosti.

Zrušení povinnosti zálohovat

Daňový subjekt má možnost požádat správce daně v odůvodněných případech, aby mu správce daně stanovil zálohy jinak, popřípadě aby povolil výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. V praxi může jít o situaci ukončení podnikatelské činnosti či její přerušení. Jelikož je možná změna zálohovat pouze v odůvodněných případech, tak je na daňovém subjektu svou žádost řádně odůvodnit a podložit důkazními prostředky.

Náležitosti a forma

Žádost musí splňovat standardní náležitosti podání, tedy z každého podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.

Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou

1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
3. s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
4. prostřednictvím daňové informační schránky.

Specifika

Podle pravidel daňového řádu je možné stanovit zálohu jinak, či zrušit zálohování také zpětně.

Poznámky

V případě, že daňový subjekt zapomene uhradit příslušnou zálohu na dani z příjmů, tak začne nabíhat úrok z prodlení (aktuálně ročně ve výši 8 % plus příslušná repo sazba České národní banky), ten tedy narůstá každým dnem až do skutečně úhrady daně. Čím později je tedy úhrada učiněna, tím více dnů bude doměrek daně úročen.

Příklad