V poslední třetí části se věnujeme problematice adresných záměrů, procesu hodnocení žádostí došlých vyhlašovateli a projednání příslušnými obecními orgány. Součástí příspěvku jsou i vzory nejčastěji používaných dokumentů. Jaké jsou důsledky nezveřejněného nebo vadně zveřejněného záměru?
Povaha záměru dispozice s obecním majetkem – 3. část
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Adresné záměry
Jednou ze specifických bližších podmínek záměru je tzv. adresnost. Jde o situaci, kdy obec předem vyjádří svou vůli disponovat s předmětným majetkem vůči konkrétnímu, předem vytipovanému zájemci. Důvody, proč obec takto hodlá postupovat, mohou být různorodé. Některé obce uvádějí demonstrativním způsobem důvody do vnitřních předpisů (například zásady pro nabytí a převod nemovitého majetku). Zpravidla takto obec bude postupovat v případech, kdy je okruh zájemců o danou nemovitost omezen charakterem, polohou či způsobem využití nemovitosti. Může jít například o situace, kdy je zájemce spoluvlastníkem prodávané nemovitosti, vlastníkem stavby na prodávaném pozemku obce, vlastníkem zastavěného pozemku pod prodávanou stavbou ve vlastnictví obce, vlastníkem sousedních nemovitostí a prodejem dané nemovitosti osobě rozdílné od zájemce by byl omezen v užívání těchto sousedních nemovitostí. Dalším důvodem může být existence uživatelského vztahu k nabízené nemovitosti (například dlouhodobý nájemce). Důvodem pro zveřejnění adresného záměru může být i
status
daného subjektu – zájemce (stát, respektive organizační složka státu, státní podnik, veřejnoprávní korporace
) či zamýšlený účel využití nemovitosti (využití ve veřejném zájmu pro účely výchovy a vzdělávání, sportu, volnočasových aktivit, kultury, zdravotnictví, sociálních služeb, životního prostředí, podpory zaměstnanosti, bezpečnosti obyvatelstva apod.). Z povahy věci bude adresný záměr zveřejňován v případě změny stávajících právních vztahů (blíže viz výše v části Majetkové dispozice podléhající zveřejnění záměru).
Na první pohled by se mohlo jevit, že v případě adresného záměru bude „účast“ dalších zájemců, tedy podání nabídek dalších osob, vyloučena. V soudní praxi však bylo dovozeno, že ani adresný záměr nevylučuje podání nabídek jinými osobami, přičemž tyto nabídky mají být obcí zohledněny z hlediska účelnosti a hospodárnosti. Z dalšího procesu realizace záměru (nabídkového řízení) nelze vyloučit předem ty osoby, které nejsou v záměru uvedeny, a tyto nabídky nepředložit příslušnému orgánu obce, který bude o dané majetkové dispozici rozhodovat.1) Uvedení konkrétního zájemce, vůči kterému hodlá obec danou dispozici realizovat, je ovšem sebeomezení obce v tom, s kým může na základě vyhlášeného záměru danou transakci realizovat – tedy s osobou, která je v adresném záměru identifikována. Pokud by měla být akceptována nabídka jiného zájemce, musel by být zveřejněn nový záměr (buď adresný vůči jiné osobě, nebo neadresný, tedy otevřený všem potenci&aa