Mimořádné události ve veřejném sektoru - 02 Povodně 2024

Územně samosprávné celky – kraje, města, obce, svazky obcí – jsou účetními jednotkami. Vypadá to netaktně, ale jakmile opadne první fáze záchrany, to jsou lidské životy a zvířata, je nutné pamatovat na povinnosti osob, které jsou v roli statutárních orgánů či jsou jinak odpovědny za účetní a daňové záznamy.

Pokud došlo v důsledku živelní pohromy, ať již se jedná přímo o povodně, nebo nepřímo o jejich důsledek, ke zničení nebo poškození příslušných záznamů v oblasti účetnictví a daní, je nutné tuto skutečnost bezprostředně po zjištění sdělit příslušnému finančnímu úřadu. vydala na svých stránkách https://financnisprava.gov.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2024/zivelna-pohroma v této souvislosti informace, kterými se doporučujeme řídit. Lze je najít včetně odkazů na formuláře i na stránkách Ministerstva financí¹⁾.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pamatuje v případě zničení nebo poškození na legislativní řešení v § 33 odst. 8. Uvádí povinnost zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením. Po nahlášení situace příslušnému finančnímu úřadu dochází podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), k ověření a sepsání protokolu nebo sepsání úředního záznamu. Účetní jednotka vyvine veškerou snahu o obnovení průkaznosti účetnictví. Musí provést inventarizaci veškerého majetku a závazků, aby mohla průkazně doložit a řešit způsobené škody.

V součinnosti s finančním úřadem je tak možné podat žádost správci daně o posečkání s úhradou daně nebo o její zaplacení ve splátkách, a to i zpětně. S finančním úřadem se lze dohodnout i na způsobu placení záloh na daně, prodloužení lhůty k podání daňového přiznání, lze získat prominutí příslušenství daně. Stát osvobozuje postižené osoby povodněmi a záplavami od správních poplatků, které souvisejí s úkoly daňového řízení.

Menší toleranci očekávejte u . Plátci DPH i identifikované osoby jsou povinni podat daňové přiznání k DPH, případně i souhrnné hlášení (plátci DPH i kontrolní hlášení) za období srpna 2024 do 25. 9. 2024. Avšak ministr financí rozhodl využít své pravomoci podle § 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu a přistoupit ve stanoveném rozsahu k plátcům daně z přidané hodnoty zasaženým povodní nebo záplavou. Skutečnost, že byli zasaženi povodní nebo záplavou, plátci daně z přidané hodnoty příslušnému správci daně nejpozději dne 25. 11. 2024.

Toto prominutí se vztahuje i na plátce daně z přidané hodnoty předmětnou mimořádnou událostí nezasažené, pro které ke dni 12. 9. 2024 na základě jiného právního vztahu než pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru zpracovávala dotčené kontrolní hlášení osoba zasažená danou mimořádnou událostí. Tato skutečnost bude oznámena příslušnému správci daně plátcem daně z přidané hodnoty či osobou, která pro něj zpracovává kontrolní hlášení, a to nejpozději dne 25. 11. 2024²⁾.

Pokud se jedná o poskytnutí daru , úprava daňových podmínek je v § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Pokud úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč, lze uznat takovýto dar v základu daně (daňový výdaj). Fyzická osoba tedy může měsíčně poskytovat určitou nižší částku, která za zdaňovací období přesáhne 2 % základu daně.

U je uveden v § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů odlišný režim. Dar poskytnutý právnickou osobou lze uznat v základu daně za předpokladu, že jeho hodnota činí alespoň 2 000 Kč. To znamená, že minimum každého poskytnutého daru musí být 2 000 Kč. Ve vysvětlivce č. 3 k § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů uvedené v pokynu GFŘ D-59 se uvádí, co musí obsahovat doklad k prokázání poskytnutého daru. Předpokládá se podle projednávané novely zákona o daních z příjmů, že v úhrnu bude možné odečíst nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34, tak jako tomu bylo v letech 2020 až 2022.

Poskytnutí plátcem DPH (v hotovosti či bezhotovostně) není předmětem DPH, v daňovém přiznání se tedy neuvádí.

V případě (zboží) se postupuje následujícím způsobem:

V případě se postupuje následujícím způsobem: Pokud by plátce DPH poskytoval služby bez úplaty a uplatnil u přímo souvisejících přijatých plnění odpočet daně, jedná se o poskytnutí služby bez úplaty (dar) pro jiné účely, než souvisejí s uskutečňováním jeho ekonomických činností. V takovém případě je plátce DPH povinen uplatnit u tohoto poskytnutí služby DPH na výstupu (dodanit službu).

Výše uvedené dodání zboží či poskytnutí služby se vykazuje na řádku 1 nebo 2 daňového přiznání k DPH, nárok na odpočet daně na řádcích 40 nebo 41.

Z pohledu (fyzické i právnické osoby) je v souvislosti s živelní pohromou osvobození od daně z příjmů podle § 4a písm. k) a § 19b odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů. Toto osvobození se vztahuje jak na dary přijaté z veřejných sbírek, tak i přímo od fyzických a právnických osob (tedy i zaměstnavatele nebo jeho prostřednictvím).

Obce a města postižené živelní pohromou mohou v souladu s § 17a zákona o dani z nemovitých věcí vydáním (plošné osvobození) nebo (osvobození konkrétních nemovitých věcí) pozemky, zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky dotčené živelní pohromou, které se nacházejí se na jejich území. Pozemky, zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky lze osvobodit (nebo částečně osvobodit) nejdéle na dobu 5 let. Obecně závaznou vyhlášku nebo opatření obecné povahy postačí vydat tak, aby nabylo účinnosti do 31. 3. 2025.

Podle § 16b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, může obecní úřad , a to buď zcela, nebo částečně. K prominutí dochází vydaným obecním úřadem v postavení správce poplatku z moci úřední³⁾ a týká se všech poplatníků dotčených stejným důvodem k prominutí. Rozhodnutí se oznamuje vyvěšením na úřední desce správce poplatku a zároveň zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup. K prominutí poplatku i příslušenství poplatku může dojít zpětně, již od vzniku poplatkové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení poplatku, a to i poté, pokud již došlo k jeho úhradě – viz § 259 odst. 2 daňového řádu.

Ministerstvo financí zveřejnilo postup k zajištění jednotného zatřídění výdajů, příjmů a přijatých půjčených peněžních prostředků územních rozpočtů souvisejících s odstraňováním následků škod způsobených tlakovou níží Boris⁴⁾.

Pod MU č. 02 se sledují především výdaje, případně příjmy a přijaté půjčené peněžní prostředky obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí, které souvisejí s předcházením a odstraňováním následků škod, které byly způsobeny tlakovou níží Boris. Jedná se o důsledky povodní, záplav, větru, sesuvů půdy, pádů stromů atd., a to bez ohledu na to, zda v kraji byl vyhlášen krizový stav. Tato MU se použije i v případě jiných realizovaných výdajů souvisejících s finanční nebo věcnou pomocí právnickým nebo fyzickým osobám v zasažených oblastech.

Jedná se o sledování výdajů na nákupy (získání věcí, oprav a dalších služeb), transfery (poskytnuté peněžní dary postiženým obcím, občanům) nebo půjčené peněžní prostředky (návratné finanční výpomoci) související s předcházením a odstraňováním následků škod.

V případě příjmů se jedná zejména o přijaté transfery z rozpočtů ústřední úrovně, přijaté peněžní dary od právnických a fyzických osob, je nutné sledovat půjčené peněžní prostředky (zápůjčky, úvěry, návratné finanční výpomoci).

V třídění výdajů Ministerstvo financí odkazuje na paralelu s MU 01, tzn. že pod MU 02 – Povodně 2024 budou zatříděny i výdaje na platy a obdobné a související výdaje v případě zaměstnanců, kteří byli přijati k řešení mimořádné události, zaměstnanců dlouhodobě vyčleněných na aktivity, které se k mimořádné události vztahují, případně další osoby.

Třídění výdajů, eventuálně příjmů tak budou příslušné subjekty provádět v souladu s obsahovou náplní jednotlivých položek rozpočtové skladby (pokyn k postupu podle vyhlášky MF č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě, účinný od 1. 7. 2024).

Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly ve spolupráci s odborem všeobecné správy a s využitím stanoviska Ministerstva spravedlnosti vydal 18. 9. 2024 pod čj. MV-137967-1/ODK-2024 informaci, jak postupovat v případě, že obce mají v úmyslu pořádat veřejné sbírky na pomoc postiženým (tyto obce mohou být samy postiženy nebo se může jednat o jiné obce), případně poskytovat individuální dary ze svého rozpočtu (mimo režim veřejné sbírky). S touto podrobnou informací se lze seznámit na https://www.smocr.cz/cs/povodne-2024/a/informace-k-poskytovani-daru-osobam-postizenym-povodnemi.

Ministerstvo místního rozvoje se zaměřilo v rámci Programu Živel na obnovu obecního a krajského majetku, veřejné zakázky při mimořádných událostech, úlevy v zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, při povodních, kontakty na pobočky Centra pro regionální rozvoj, poskytování darů postiženým osobám a sčítání škod na zasaženém území. Bližší informace viz https://mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/povodne-2024.

Při mimořádných událostech je zásadní: