V souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví Ministerstvo financí koncem května předložilo návrh na změnu zákona o daních z příjmů. Zákon by měl být účinný od 1. ledna 2025. Rozsah navrhovaných změn zákona o daních z příjmů je značný a některé pasáže zákona jsou zcela koncepčně přepracovány. Do zákona je včleněno i velké množství nových pravidel. Přinášíme stručný přehled nejvýznamnějších změn.
Struktura zákona bude jednodušší
Vzhledem k tomu, že je v současné době zákon o daních z příjmů strukturován jen velmi málo, bude se měnit i jeho skladba. „Zákon na mnoha místech operuje s velmi dlouhými paragrafy, často čítajícími i několik stran textu. Namísto rozsáhlých paragrafů s mnoha obsáhlými odstavci jsou nově vložená ustanovení tvořena paragrafy s omezeným počtem odstavců, přičemž každý odstavec bude vybaven nadpisem,“ popisuje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Změny se budou týkat i některých termínů
Pojem obchodní majetek je nově nahrazen pojmem „evidované aktivum“, jehož význam bude širší. Ze zákona je taktéž odstraněn pojen technické zhodnocení hmotného majetku, nově bude nahrazeno tzv. „dodatečným zhodnocením“. „Pro dodatečné zhodnocení budou stanoveny limity významnosti, a sice absolutní limit 100 000 Kč nebo relativní limit jako 10 % z daňové hodnoty aktiva. Dále se zavádí nový pojem „daňová hodnota aktiv“ za účelem jednotné definice stanovení hodnoty aktiv pro daňové účely,“ vysvětluje Michal Jelínek.
Daňové odpisy se budou počítat jinak
Zavádí se nová definice tzv. odpisované aktivum a zvyšuje se limitní hranice pro daňové odpisování z 80 000 Kč na 100 000 Kč. Aktiva se již nerozdělují do odpisových skupin, ale jsou stanoveny tři základní minimální doby daňového odpisování: 60 měsíců, 180 měsíců a 360 měsíců.
„Odpisy se určují na měsíční bázi, tedy nikoliv na roční, jak tomu bylo doteď. Změna nastává i ve způsobu výpočtu odpisů. Namísto rovnoměrného a zrychleného způsobu se zavádí pouze jeden, a to rovnoměrný způsob, přičemž oproti dosavadnímu rovnoměrnému způsobu jde o stejnou výši odpisu po celou dobu od prvního kalendářního měsíce,“ uvádí Jelínek.
Výpočet i správa daně v měně euro
Ačkoli již od 1. ledna 2024 je možné vést účetnictví ve vybrané cizí měně (tj. euro, americký dolar a britská libra), daň z příjmů je finančním úřadem spravována výlučně v české měně. Dle novely zákona poplatníci, jejichž měnou účetnictví bude euro, budou nově základ daně i samotnou daň tvrdit v rámci daňového přiznání v měně euro, a to s účinností od 1. 1. 2027.
Změní se zdaňovací období a období, za které se podává daňové přiznání
„Zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bude nově navázáno na účetní období. Bude tedy platit základní pravidlo, že poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou, bude mít takové zdaňovací období, jaké má účetní období,“ uvádí Michal Jelínek a dodává, že tato jasná úprava povede ke značnému zjednodušení oproti výše uvedené dosavadní úpravě. Pojem období, za které se podává daňové přiznání, je nově vypuštěn, a to primárně vzhledem k nové koncepci daňových odpisů, které se budou počítat s přesností na celé měsíce. V případě fyzických osob ke změně zdaňovacího období nedochází, i nadále jím bude kalendářní rok.
Vazba IFRS na výpočet daně z příjmů
Poplatníci vedoucí účetnictví podle IFRS budou mít možnost stanovit základ daně v návaznosti na výsledek hospodaření stanovený podle IFRS. Takto stanovený základ daně bude podléhat pouze dílčím úpravám o takové položky, které pro tvorbu základu daně nejsou vhodné. Jedná se o trvalé časové rozdíly a v určitých případech i dočasné časové rozdíly.
Fyzické osoby a účetnictví
Návrh zákona o účetnictví odstraňuje obecnou povinnost fyzických osob vést účetnictví. Na tento aspekt navazuje řešení v rámci daní z příjmů, které pak předpokládá, že fyzické osoby budou stanovovat základ daně výhradně na cash-flow bázi. Paušální výdaje procentem z příjmů (40, 60, 80 %) zůstanou stejně jako i paušální daň zůstane.
„Ačkoli je návrh novely zákona velmi rozsáhlý a zcela jistě potrvá, než si ho ekonomické subjekty osvojí, Ministerstvo financí si od něj slibuje zjednodušení daňově-legislativního prostředí v dlouhodobém časovém horizontu. Na finální podobu zákona a na jeho skutečný dopad si nicméně musíme ještě počkat, stále se teprve nachází v připomínkovém řízení a jeho finální podoba je nejistá,“ uzavírá Michal Jelínek z V4 Group.