Informace GFŘ k osvobození příjmů z titulu stravování bývalých zaměstnanců ve starobním nebo invalidním důchodu

Od daně z příjmů je pak osvobozen příjem těchto bývalých zaměstnanců v podobě poskytnuté stravy určené k přímé spotřebě, kterou zaměstnavatel poskytuje bývalému zaměstnanci přímo ve vlastním stravovacím zařízení, tedy v závodní jídelně nebo jiném místě na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, a to do zákonem stanoveného limitu (116,20 Kč za kalendářní den pro rok 2024). Podmínkou není konzumace jídla na místě, jídlo lze odnést „s sebou“.

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) zákona o daních z příjmů sice nabude účinnosti od 1. 7. 2024, dle přechodných ustanovení je však možné osvobození použít již na příjem poskytnutý od 1. 1. 2024 (lze jej tedy uplatnit zpětně). V tomto kontextu je důležité, že příjmy z titulu plnění poskytnutých poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se po dobu jednoho roku ode dne skončení zaměstnání zahrnují do vyměřovacího základu těchto zaměstnanců.

V případě, že zaměstnavatel využije možnost osvobození těchto plnění zpětně za dobu od 1. 1. 2024 do 1. 7. 2024, je nutné řádně provést opravu sražených záloh na daň, aby bylo zajištěno, že tento příjem nebude podléhat ani odvodům pojistného.

Pokud tedy zaměstnavatel poskytoval od 1. 1. 2024 výše uvedeným bývalým zaměstnancům stravování ve formě nepeněžního plnění a zatížil dané příjmy daní (odvedl z nich zálohu na daň ze závislé činnosti nebo daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně), případně pojistnými odvody, může na tyto situace po nabytí účinnosti zákona č. 163/2024 Sb. aplikovat ustanovení § 38i odst. 1 a odst. 2 a § 38d odst. 3 zákona o daních z příjmů. Uvedená ustanovení definují situace, kdy plátce daně srazil poplatníkovi zálohu na daň nebo daň vyšší, než je zákonem stanovena.

Důsledkem provedené opravy bude, že stravování poskytnuté takovému bývalému zaměstnanci jako nepeněžní příspěvek bude do stanoveného limitu zpětně od 1. 1. 2024 příjmem od daně osvobozeným, který nepodléhá pojistným odvodům. Stejně tak může zaměstnavatel vzniklý rozdíl na sražené dani zohlednit při ročním zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, pokud je bude provádět.

Sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR: V souladu s úpravou daně provede zaměstnavatel u příslušné zdravotní pojišťovny úpravu odvodu pojistného včetně opravy přehledů o platbách pojistného v případě bývalého zaměstnance, u něhož neuplynul rok od skončení zaměstnání.

Sdělení České správy sociálního zabezpečení: Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti odvedené z výše uvedeného plnění poskytnutého bývalým zaměstnancům před uplynutím jednoho roku od skončení zaměstnání bude považováno za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel může po nabytí účinnosti příslušné změny o vrácení přeplatku požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení, případně za příslušné kalendářní měsíce podat „opravný“ přehled o výši pojistného. V obou případech musí uvedené zdůvodnit a doložit.

Závěr

Pokud zaměstnavatel v roce 2024 poskytl bývalému zaměstnanci, který u něj pracoval v době odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně, nepeněžní příjem v podobě závodního stravování a na základě novely zákona o daních z příjmů se rozhodne zpětně uplatnit osvobození, bude hodnota stravování až do zákonného limitu 116,20 Kč/kalendářní den od 1. 1. 2024 považována za příjem, který nepodléhá dani ani odvodům pojistného.

Zaměstnavatel, který srážel zálohy na daň, popř. daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně a pojistné, může tedy v důsledku provedení opravy vrátit zaměstnancům přeplatky jak na dani, tak na pojistných odvodech. Pokud zaměstnavatel příjem v podobě poskytnutého závodního stravování kalkuloval v hrubé výši (hodnotu stravování tzv. „nahrubnil“) a daň i pojistné odvedl na vlastní náklady, přeplatek na dani vzniklý po provedení opravy bývalým zaměstnancům nevrací.