Příspěvky jsou k dispozici pro předplatitele licence DAUČ EXPERT. Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Cílem příspěvku Tomáše Hajduška s názvem Velká novela daňového řádu je seznámit čtenáře s hlavními oblastmi novely daňového řádu, která je považována za novelu zcela zásadní. Ministerstvo financí coby tvůrce novely zdůrazňuje především rozšíření elektronizace správy daní prostřednictvím projektu MoJe daně. V odborné veřejnosti ale rezonují především nevyjasněné otázky spojené se zjednodušením kontrolních postupů. Nejasnosti panují i ohledně vztahu korespondenčního zahájení daňové kontroly a výzvy k podání dodatečného daňového přiznání. Nově zaváděný institut zálohy na daňový odpočet je jistě z hlediska plátců DPH krok správným směrem, zde bude klíčová metodika Finanční správy.

Článek nazvaný Rekapitulace k dani silniční v roce 2020 autorů Pavla Jelínka a Václava Pikala se věnuje legislativním změnám, které byly provedeny v zákoně o dani silniční v průběhu roku 2020. Podrobněji se zaměřuje na události spojené s koronavirovou krizí, uvádí přijatá opatření v daňově legislativní oblasti ke zmírnění dopadů této krize na poplatníky daně silniční v oblasti záloh. Jednotlivá opatření jsou stručně porovnávána se stavem platným před úpravou. Příspěvek se rovněž zaměřuje na opatření vedoucí ke snížení ročních sazeb daně u vozidel s největší povolnou hmotností nad 3,5 tuny, která by měla přinést poplatníkům daně silniční trvalý přínos překračující rámec krizového stavu a nouzových období. Tato koncepčně dlouhodobá opatření přijatá jako součást vládního daňového balíčku vysvětluje v souvislostech příslušných směrnic EU a platného komunitárního práva. Dopady přijatého snížení ročních sazeb jsou ilustrovány na praktickém příkladu.

Příspěvek Libora Nekoly s názvem Délka promlčecí doby u přestupků po nálezech Ústavního soudu se zabývá neobvyklým (až kuriózním) osudem jednoho z přechodných ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které obsahovalo ve dvou větách speciální právní úpravu běhu promlčecích dob u přestupků a které bylo postupně zrušeno dvěma nálezy Ústavního soudu, v nichž klíčovou roli sehrál pojem „trestnost“. Dále je též popsán praktický dopad jednoho z těchto nálezů na rozhodnutí o pokutě uložené podle zákona o omezení plateb v hotovosti.

Leitmotivem článku nazvaném Quo vadis, úroku z daňového odpočtu, aneb 1 = 14? od Davida Kyzlinka je reakce na rozsudek NSS ze dne 16. 7. 2020, čj. 1 Afs 445/2019-47, který je tuzemským potvrzením eurodiskonformity § 254a daňového řádu – úroku z daňového odpočtu v období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2017. Nejvyšší správní soud aplikoval evropské právo, jemuž přiznal přímý účinek, nicméně evropské právo, konkrétně první alinea čl. 183 Směrnice o DPH, nestanovuje konkrétní pravidlo chování. Stanovení pravidla chování co do výše úrokové míry je totiž ponecháno na autonomii členských států. Cílem článku je pak otevřít odbornou debatu na téma aplikace práva Evropské unie nenaplňujícího kritéria přímého účinku ve vztahu ke zjevně eurodiskonformní tuzemské pozitivní právní úpravě.

Krátkou reakci na příspěvek Davida Kyzlinka s názvem Quo vadis, úroku z daňového odpočtu, aneb 1 = 14? si můžete přečíst ve vyjádření členů redakční rady Expertních příspěvků Ing. Tomáše Hajduška a Ing. Jiřího Nesrovnala nazvaném Úrok z odpočtu DPH – jak je to s komunitárním právem a jeho zohledňováním v daňovém řízení.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Osvobození od daně z příjmů, Stavení běhu prekluzivní lhůty pro stanovení daně, Prekluzivní lhůtu pro stanovení daně z příjmů a vyměření daňové ztráty a Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí (bytové jednotky v rodinném domě).

Z Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Režim palet mezi jednotlivými členskými státy, Prodej a zasílání zboží z jiného státu a Nárok na odpočet u pozdě přihlášené pohledávky.

Další aktuality